epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 1. 2018
    ID: 106905upozornění pro uživatele

    Návrh na přiznání hlasovacích práv popřenému věřiteli

    Jedním ze základních práv věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení je hlasování na schůzi věřitelů.[1] Věřitelé můžou hlasovat například o odvolání a ustanovení insolvenčního správce (§ 29 odst. 1 IZ), o ustanovení věřitelského výboru (§ 56 odst. 1 IZ), za určitých podmínek o způsobu řešení úpadku (§ 150 IZ) a o přijetí reorganizačního plánu (§ 344 odst. 1 IZ).

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena insolvenčním správcem,[2] však hlasovací právo vykonávat v rozsahu tohoto popření nemůžou (§ 51 odst. 1 IZ).

    Schůze věřitelů se může prostou většinou přítomných věřitelů (§ 49 odst. 1 IZ) usnést, že popřeným věřitelům se v rozsahu popření přiznává právo na schůzi věřitelů hlasovat. Pokud tak schůze věřitelů neučiní, rozhodne o hlasovacím právu popřených věřitelů na jejich návrh insolvenční soud (§ 51 odst. 1 IZ).

    Některé povinnosti soudu při rozhodování o hlasovacích právech

    Z hlediska podmínek rozhodování stanovuje insolvenční zákon explicitně dvě základní povinnosti.

    Poprvé, hlasovací právo každého věřitele, jenž podal návrh na přiznání hlasovacího práva, zkoumá soud jednotlivě (§ 52 odst. 1 IZ). Znamená to, že soud musí přihlížet ke konkrétním skutečnostem každé pohledávky takového věřitele a individuálním důvodům v prospěch či neprospěch přiznání hlasovacích práv. Soud tedy nemůže hromadně rozhodnout o celé skupině určitých pohledávek (např. o všech pohledávkách popřených z určitého důvodu).[3]

    Podruhé, rozhodnutím o (ne)přiznání hlasovacího práva není soud na další schůzi věřitelů vázán (§ 52 odst. 2 IZ). Věřiteli, kterému na minulé schůzi věřitelů hlasovací právo nepřiznal, tak příště hlasovací právo přiznat může a naopak. Na druhé straně, i insolvenční soud je vázán zákazem libovůle, a tak za předpokladu, že nevyjdou najevo nové skutečnosti, neměl by dvě totožné situace posuzovat rozdílně (srov. také § 13 OZ[4]).

    Třetí základní povinností, která však již nevyplývá z insolvenčního zákona, ale z obecných předpisů upravujících civilní řízení (§ 169 OSŘ[5]), potažmo ze základního práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 LZPS[6]), je povinnost soudu své rozhodnutí o hlasovacích právech odůvodnit tak, aby „řádně objasnil z jakých konkrétních důvodů k závěru o (ne)přiznání hlasovacího práva dospěl.“[7]

    Nakonec, ačkoliv to nepatří mezi povinnosti soudu při rozhodování, je vhodné zmínit, že návrh na přiznání hlasovacích práv musí být soudu až na výjimky doručen nejpozději 7 dnů před schůzi věřitelů, na níž se bude věřitel o přiznání hlasovacích práv ucházet.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Důvody přiznání hlasovacích práv


    Zákon důvody, pro které má být věřitelům přiznáno hlasovací právo v rozsahu popření jejich pohledávek, nevymezuje. Je však zřejmé, že důvodem pro nevyhovění návrhu na přiznání hlasovacích práv nemůže být to, že pohledávka byla insolvenčním správcem popřena. Pokud by totiž popřena nebyla, tak se o hlasovacím právu věřitele ani nerozhoduje, neboť by mu v zásadě bez dalšího náleželo.

    Ohledně důvodů přiznání hlasovacího práva lze v judikatuře i odborné literatuře najít relativně málo zmínek. Dle našeho názoru lze z dostupných zdrojů vyčíst dvě základní kritéria pro přiznání hlasovacích práv popřenému věřiteli.  

    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Poprvé, pravděpodobnost vzniku a existence pohledávky se musí jevit větší než pravděpodobnost důvodnosti popření této pohledávky ze strany insolvenčního správce.


    V tomto ohledu se jeví jako klíčové usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 529/13, dle kterého za „významné kritérium, které [má] insolvenční soud… zohlednit, nutno považovat i to, zda (do jaké míry) se… pohledávka jeví jako pravděpodobná, a to s ohledem na způsob, jakým byla doložena, resp. z jakých důvodů byla popřena.“ Zde lze dle našeho názoru rozeznat tři hlavní typy situací.

    Nejjednodušší bude situace, kdy bude možné posoudit pravděpodobnost existence pohledávky versus důvodnosti jejího popření jen na základě právního posouzení tvrzení insolvenčního správce, resp. věřitele. Typickým příkladem, který se (bohužel) vyskytuje i v praxi, je popření pohledávky přihlášeného věřitele z důvodu neplatnosti postupní smlouvy uzavřené mezi ním a původním věřitelem této pohledávky pro neurčitost. Takovou námitku lze totiž jen na základě právního posouzení odmítnout jako nedůvodnou.[8]

    Trochu složitější, ale pořád ještě relativně rychle zvládnutelnou situaci představuje případ, kdy o pravděpodobnosti existence pohledávky, resp. důvodnosti její popření si lze učinit předběžný úsudek z několika málo listinných důkazů, které již byly doloženy (např. v přihlášce pohledávky). V této souvislosti se nabízí následující příklad: insolvenční správce popře pohledávku na zaplacení úroků ze smlouvy o úvěru nejen co do pravosti, ale také co do výše s odůvodněním, že tato výše nebyla věřitelem doložena. Pokud věřitel v přihlášce, resp. jejím doplnění uvedl a přiložil (i) úvěrovou smlouvu obsahující přesný způsob výpočtu úroku a (ii) výpis z bankovního účtu prokazující poskytnutí úvěru, přičemž insolvenčním správcem ani jinou osobou nebylo doloženo (případně ani tvrzeno) splacení úvěru, není obtížné po nahlédnutí do těchto dvou dokumentů zjistit, že uvedená námitka insolvenčního správce pravděpodobně nebude důvodná. Dalším příkladem, který se v praxi také stává, může být situace, kdy insolvenční správce popře pohledávku z důvodu neurčitosti oznámení o jejím postoupení z původního věřitele dlužníka na přihlášeného věřitele. Úsudek o důvodnosti této námitky si může soud učinit z rychlého prozkoumání předmětného oznámení.

    Nejtěžší budou případy s relativně složitou důkazní situací, kdy k dostatečně přesvědčivému závěru o existenci pohledávky nepostačí jen právní posouzení spolu se shlédnutím několika málo listin. Ani v takovém případě však soud nemůže rezignovat na individuální posouzení každé takové pohledávky, přičemž se dle našeho názoru nabízí dvě pomocná pravidla.

    Pokud existují jiná soudní rozhodnutí, kde již bylo o popřené pohledávce rozhodováno, soud si může vzít tato zjištění soudů za své, i když není těmito rozhodnutími vázán. Může se totiž například stát, že do insolvenčního řízení je přihlášená jen část pohledávky, přičemž druhá část je vymáhána po solidárním dlužníku v nalézacím řízení, kde již bylo (pravomocně) rozhodnuto.

    Druhou pomůckou jsou praktické zkušenosti s typovými právními charaktery pohledávek. Pokud například insolvenční správce bude popírat pohledávku přihlášeného věřitele z důvodu jejího zániku započtením pohledávkou, o níž věřitel tvrdí, že neexistuje, soud může provést úvahu, zda je tato započítávaná pohledávka v praxi běžnou, nebo naopak, zda je z hlediska poznatků z praxe víc pravděpodobné, že se jedná o pohledávku smyšlenou, jejíž pomocí chce dlužník uměle snížit stav svých závazků. Z hlediska typového právního charakteru pohledávek se pak jinak jeví pravděpodobnost existence pohledávky na zaplacení ceny dodaného zboží doložené příslušnými smlouvami, fakturami, objednávkami a pohledávkami z předsmluvní odpovědnosti za škodu způsobenou mateřskou společností věřitele, za níž má odpovídat věřitel.

    Soud sice nesmí rezignovat na zásadu volného hodnocení důkazů, avšak v případě, kdy přes komplikovanou důkazní situaci má povinnost relativně rychle rozhodnout, lze dle našeho názoru v odůvodněných případech výše uvedenou pomůcku využít.

    Podruhé, pohledávky velkých věřitelů by měly být prozkoumány obzvlášť pečlivě

    V odborné literatuře se objevil názor, že rozhodnutí soudu by nemělo velkého věřitele zcela vyloučit z rozhodování, je-li z jeho přihlášky zřejmé, že se pravděpodobně jedná o existující a platnou pohledávku.[9] S tím lze souhlasit, je však třeba dodat, že jedná-li se pravděpodobně o existující a platnou pohledávku, z rozhodování by neměl být vyloučen ani malý věřitel.

    Máme za to, že výše pohledávky věřitele, který se uchází o přiznání hlasovacího práva, by mohla být relevantní tehdy, kdy přiznání či nepřiznání hlasovacího práva malému věřiteli na výsledku hlasování na schůzi věřitelů s velkou pravděpodobností nic nezmění. V této situaci by z hlediska zásady hospodárnosti řízení nebylo účelné věnovat mnoho času posuzování pohledávek malých věřitelů a důvodu jejich popření.[10]

    Z toho vyplývá, že výhodou velkých pohledávek (a věřitelů) je to, že jejich přezkumu by mělo být věnováno více prostoru a rozhodnutí o nich by mělo být i pečlivěji odůvodněno.


    Mgr. Bc. Juraj Juhás



    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    __________________________________
    [1] Pro úplnost je třeba uvést, že hlasovací právo nemají všichni věřitelé (viz § 51 odst. 4 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v účinném znění („IZ“)), jinak ale platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas (§ 49 odst. 1 IZ).
    [2] Popření pohledávek dlužníkem nebo jiným přihlášeným věřitelem již tento účinek nemá (§ 51 odst. 2 IZ).
    [3] Soud by tak neměl en bloc rozhodnout, že např. pohledávkám popřených z důvodu jejich promlčení, se hlasovací právo nepřiznává, ale měl by u každé údajně promlčené pohledávky tento důvod prozkoumat individuálně.
    [4] Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění.
    [5] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění.
    [6] Usnesení předsednictva ČNR 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, v účinném znění.
    [7] Viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1606/13.
    [8] Insolvenční správce (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 ICm 1880/2013-147; rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 46 ICm 2886/2013-55) a ani dlužník (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 a sp. zn. 29 Cdo 1277/2007) totiž nemůžou namítat neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky, bylo-li postoupení řádně oznámeno. Takovou námitku má k dispozici pouze postupník nebo postupitel.
    [9] Viz KOTOUČOVÁ, J. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 115. Na tuto publikaci odkazuje v tomto článku již zmiňované usnesení Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 529/13.
    [10] To neplatí, pokud se několik malých věřitelů společně vystupujících v insolvenčním řízení, celkovým součtem výše svých pohledávek vyrovná velkým věřitelům a společným postupem tak budou schopni ovlivnit výsledek hlasování na schůzi věřitelů. Vzhledem k tomu, že návrh na přiznání hlasovacího práva musí být doručen na soud v zásadě 7 dnů před schůzi věřitelů, soud bude mít možnost tuto skutečnost zvážit.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Juraj Juhás (Glatzová & Co.)
    25. 1. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Společné jmění manželů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Nájem (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele

    Soudní rozhodnutí

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Smlouva o obchodním zastoupení (exkluzivně pro předplatitele)

    Stane-li se právo obchodního zástupce na zaplacení provize splatným nezávisle na tom, zda mu byl zastoupeným předán výkaz o dlužné provizi, který by obchodnímu zástupci umožnil...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.