Vymezení pojmu pracovní úraz

V zákoníku práce nenalezneme definici pojmu úraz a je zde pouze vymezeno, kdy se úraz považuje za pracovní. Při hledání definice je tedy nutno nahlédnout do judikatury, která za úraz považuje takovou poruchu zdraví, která je vyvolána zevními příčinami nezávislými na vůli zaměstnance. Příčiny působí náhle, násilně, krátkodobě a neočekávaně, jejich charakter je buď mechanický nebo chemický. Zákoník práce v § 190 odst. 1 považuje za pracovní úraz takové poškození zdraví nebo smrt, které bylo způsobeno zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Zákoník práce nám neposkytne vymezení pojmů „při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“, ale pouze nás odkazuje na nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Plněním pracovních úkolů podle § 25 nařízení je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Dále je to také činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce, úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení, dále také vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele, vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět, školení zaměstnanců zaměstnavatele organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

Úkony v příme souvislosti s plněním pracovních úkolů však nejsou cesta do zaměstnání a zpět (tím se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkonů a zpět), stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Je třeba upozornit, že jako nutný úkon je považována cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště.

Je nutné znovu zdůraznit, že o pracovním úrazu lze hovořit pouze u zaměstnance, který je v závislém pracovním poměru.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz