epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    18. 5. 2001
    ID: 7557upozornění pro uživatele

    Vztah odborového orgánu a zaměstnavatele ve smyslu zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR

    Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR praví, že každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Toto právo jedince je následně konkretizováno zákonem, v obecné rovině zákoníkem práce. Neméně důležitou oblastí, kterou upravuje zejména zákoník práce a zákon 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, je též vztah zaměstnavatele (jeho zástupců) a příslušného odborového orgánu.


    Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR praví, že každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Toto právo jedince je následně konkretizováno zákonem, v obecné rovině zákoníkem práce. Neméně důležitou oblastí, kterou upravuje zejména zákoník práce a zákon 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, je též vztah zaměstnavatele (jeho zástupců) a příslušného odborového orgánu. Oba zmíněné zákony, popř. další právní předpisy, vytvářejí obecný rámec tohoto vztahu. Pro určité kategorie zaměstnanců, kteří jsou subjekty tzv. služebního poměru, však platí úprava speciální (a obecné úpravy v zákoníku práce se užije pouze tehdy, stanoví-li tak výslovně speciální zákon – tzv. delegovaná působnost zákoníku práce). Jedná se pravidelně o zaměstnance ve veřejné či státní správě, z nichž bych chtěl v tomto článku zaměřit pozornost na příslušníky Policie ČR a některých dalších ozbrojených sborů..

    Základem jejich služebního poměru je zákon 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR. Nutno připomenout, že zákon se vztahuje také na příslušníky Vězeňské služby ČR, příslušníky Celní správy ČR a od 1. 1. 2001 i na příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR. V dalším textu se přidržím označení „příslušník“, zahrnujícího všechny jmenované skupiny zaměstnanců. Specifikum příslušníků, pokud jde o individuální a kolektivní pracovněprávní vztahy, vychází z faktu, že tito jsou ve služebním poměru ke státu. Jelikož vykonávají činnost mocenského charakteru, plníce úkoly veřejné (v daném případě státní) správy, podléhají striktnímu, veřejnoprávně zaměřenému režimu řízení, organizování, kontroly jejich činnosti. Speciální úprava jejich práv a povinností ve služebním poměru z hlediska individuálního pracovního práva má svůj „nesmazatelný otisk“ i v právu kolektivním.

    Námi sledovaný vztah odborového orgánu a zaměstnavatele (zde: státu reprezentovaného bezpečnostními sbory jako organizačními složkami státu, respektive služebními funkcionáři jednajícími jménem státu) je upraven v ust. § 139 – 144 zákona 186/1992 Sb. a lze jej rozčlenit následujícím způsobem:

    1. Jednou ze základních povinností zaměstnavatele (státu, viz výše) je zabezpečení činnosti odborových orgánů (ust. § 141 zák.). Příslušník vykonávající funkci v odborovém orgánu, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se zařadí do činné zálohy. Po dobu zařazení v záloze tento příslušník pobírá služební příjem. Po skončení výkonu funkce v odborovém orgánu má právo být ustanoven do funkce stejné úrovně, avšak pouze tehdy, je-li to možné. Pokud to možné není, ustanoví se do některé z právě volných funkcí (ust. § 16 zák.). Příslušník, který přestal vykonávat funkci v odborovém orgánu, má tedy pouze podmíněnou záruku návratu do funkce zastávané před zařazením do činné zálohy. Může být jmenován do volné funkce, a to za podmínek běžných při přijetí do služebního poměru, případně bude převeden na jinou funkci apod. Příslušník, který pro zastávání funkce v odborovém orgánu být uvolněn nepotřebuje, dostane služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu. Služební funkcionáři dále poskytují k zabezpečení činnosti základní odborové organizace nezbytné materiálně technické zabezpečení (podrobnosti určí ministr po projednání s příslušným odborovým orgánem).

    2. Služebním funkcionářům jsou ust. § 139 zák. stanoveny určité povinnosti, které se týkají vztahů zaměstnavatele k odborovému orgánu. Kromě povinnosti projednání návrhů některých rozhodnutí ve věcech služebního poměru (převedení na jinou funkci, zařazení do zálohy, rozhodnutí o zproštění výkonu služby, o propuštění), návrhů na rozvržení základní doby služby v týdnu a projednání tvorby a dodržování zásad spravedlivého odměňování, jsou služební funkcionáři dále povinni umožnit zastoupení členů odborového orgánu ve svých (tj. služebních) poradních orgánech a zabývat se určitými iniciativními návrhy odborů. V případě, že služební funkcionář povinnost projednání nesplní, nezpůsobí to neplatnost jeho rozhodnutí. Pokud jde o informační povinnost, zákon 186/1992 Sb. je v tomto směru zaměřen velice úzce (služební funkcionáři jsou povinni informovat odborový orgán pouze o hospodaření se mzdovými prostředky). Obecná úprava poskytování informací, obsažená v zákoníku práce, se nepoužije, neboť je pojata „příliš soukromoprávně“ a jeho šíře má své opodstatnění hlavně u podnikatelských subjektů (hlavní důvod je ten, že ust. § 155 zák. na zákoník práce neodkazuje, nenastává jeho delegovaná působnost).

    3. Příslušníka, který byl zvolen do funkce v odborovém orgánu, je možné propustit po předchozím souhlasu odborového orgánu. Souhlas se však vztahuje pouze na propuštění z důvodů organizačních změn a z důvodu, že příslušník byl služebním hodnocením vyhodnocen jako nezpůsobilý k výkonu služby (oprávnění odborového orgánu podmínit svým souhlasem určitá rozhodnutí zaměstnavatele je i zde mnohem omezenější než podle obecné úpravy). Náležitosti souhlasu zákon výslovně neupravuje, a proto je dovozujeme výkladem.

    4. Ust. § 143 obsahuje zajímavou právní konstrukci, která narozdíl od obecné úpravy kolektivního pracovního práva (zejména zákoník práce a zákon o kolektivním vyjednávání) zaměstnancům alespoň náznakově umožňuje negativní realizaci koaliční svobody, tzn. práva nesdružovat se. Ust. § 143 zák. limituje užití ust. § 139 – 142 pouze na ty útvary bezpečnostního sboru, v nichž je odborově organizováno alespoň 40% příslušníků daného sboru. Na jednu stranu je možno namítat, že tím vlastně dochází k diskriminaci menšiny (chce-li se např. odborově sdružovat čtvrtina příslušníků, speciální ustanovení o odborech se neužijí) a využití koaliční svobody (práva sdružovat se …) bude v praxi podstatně ztížené. Na stranu druhou se tím omezuje možnost sociální reprezentace zaměstnanců proti jejich vůli, byť velmi mírným a polovičatým způsobem (příslušník, který nechce být reprezentován odborovým orgánem, může být „přehlasován“, pokud bude organizováno alespoň 40% příslušníků).



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jaroslav Červenka
    18. 5. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Omezení přezkumu postupu zadavatelů dle rozhodnutí NSS ve věci výstavby jaderných bloků v Dukovanech
    • DEAL MONITOR
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.