epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 11. 2016
    ID: 103839upozornění pro uživatele

    Žádost o podmíněné propuštění odsouzeným

    Institut podmíněného propuštění je zakotvený v § 89 a § 90 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Podmíněné propuštění má samozřejmě také svůj odraz v procesním právu, které tento institut uvádí v život, a to v §§ 331 až 333a zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Jedná se o institut, který umožnuje odsouzeným, jež vykonávají nepodmíněný trest odnětí svobody, zmírnit jim uloženou sankci, propuštěním na svobodu se zkušební dobou i na několik let. Tento příspěvek se zabývá institutem podmíněného propuštění především z praktického pohledu.

     
     Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Na počátku je nezbytné připomenout, že podmíněné propuštění je nenárokový právní institut, což znamená, že závisí na vůli soudu, zda odsouzeného podmíněně propustí či nikoliv. Tato libovůle soudu není samozřejmě bezbřehá. Úvaha soudu musí mít vždy zákonný základ a musí ctít právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.  V souvislosti s nenárokovou povahou podmíněného propuštění je třeba zmínit i rozhodnutí Ústavního soudu, jímž bylo judikováno, že ústavně zaručené právo na to, aby bylo vyhověno žádosti odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, neexistuje (Usnesení Ústavního sp. zn. IV. ÚS 70/09 ze dne 16. 4. 2009).

    Řízení o podmíněném propuštění může být zahájeno mimo žádosti odsouzeného, také na návrh státního zástupce, ředitele věznice, v němž odsouzený vykonává trest nebo i bez takové žádosti, ovšem takto podaných žádostí je velmi malé procento, a proto se jimi tento článek podrobněji nezabývá. Předmětem tohoto článku je praktické pojednání o žádosti odsouzeného a o jejím obvyklém obsahu pro případné úspěšné rozhodnutí o podmíněném propuštění (je třeba mít ale stále na paměti, že pojednávaný institut je nenárokový, jak již bylo pojednáno výše).

    Žádost o podmíněné propuštění může být samozřejmě podána kdykoliv, ale k potenciálnímu vyhovění žádosti podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je nutností splnit kumulativně tři podmínky formální a materiální podmínku a prokázání existence takových skutečností, z nichž by bylo možné usoudit, že odsouzený po předčasném propuštění povede řádný život (Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3443/13 ze dne 18. 3. 2014).

    Formální podmínky spočívají ve vykonání předepsané části trestu dle § 88 trestního zákoníku. Předepsaný výkon části trestu zákonodárce stanovil ve čtyřech variantách:

    • 1. Odsouzený vykonal nejméně polovinu uloženého trestu nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
    • 2. Odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin (úmyslný trestný čin, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let) a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody. V případě využití této varianty formální podmínky, nebývá soudy žádosti o podmíněné propuštění příliš často vyhověno. Někdy v případě krátkých nepodmíněných trestů odnětí svobody, může být podání žádosti o podmíněné propuštění po vykonání třetiny trestu kontraproduktivní. V případě, že máme osobu splňující formální podmínky bodu dva, odsouzenou k výkonu trestu odnětí svobody např. na dobu 12 měsíců, podání žádosti po vykonání části trestu v trvání 4 měsíců nebude pravděpodobně dostatečné k zajištění materiálních podmínek pro podmíněné propuštění (např. prokázání řádného chování) a odsouzený bude moci žádat až po uplynutí 6 měsíců po rozhodnutí o zamítnutí žádosti, tzn. v nejrychlejším případě po uplynutí 10 měsících výkonu trestu odnětí svobody.  V některých případech je efektivnější vykonat až polovinu trestu a poté podat žádost.
    • 3. Osoby odsouzené za taxativně vymezené trestné činy stanovené v § 88 odst. 4 trestního zákoníku mohou být podmíněně propuštěny až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li opakování stejné nebo obdobné trestné činnosti.
    • 4. Odsouzený k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěn až po vykonání dvaceti let uloženého trestu.
    Jistou výjimku z formálních podmínek představuje odst. 2 § 88 trestního zákoníku, u kterého nemusí být splněna podmínka vykonání poloviny trestu, aby byl odsouzený podmíněně propuštěn. Osoba musela být odsouzena za přečin (tzn. nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let), musela prokázat plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba (osoba se musí nadstandardně chovat ve věznici a musí mít zajištěn budoucí řádný život) a ředitel věznice vydal kladné stanovisko o tom, že se odsouzený choval nadstandardně (Šámal a kol. Trestní zákoník, 2. vyd., 2012 str. 1088). Jelikož tato varianta formální podmínky vyžaduje kladné stanovisko ředitele věznice, je splnění této varianty formální podmínky zřídka využívané.

    Do doby výkonu předepsané části trestu dle § 88 se započítává také již vykonaná vazba.

    Kromě formálních podmínek musí být splněny také materiální podmínky k vyhovění žádosti o podmíněné propuštění. Materiální podmínka spočívá v polepšení odsouzeného, potvrzené jeho současným chováním a plněním jemu uložených povinností. Splnění materiální podmínky soud zjišťuje také podle toho, v jaké diferenční skupině se odsouzený nachází (soud zpravidla vyhovuje žádostem odsouzených umístěných v I. diferenčních skupinách, jelikož v těchto skupinách jsou vězni, jež se řádně chovají a mají dostatek pochval, tento fakt ale není pravidlem), dále z množství udělení pochval, kázeňských prohřešků a možných návrhů na udělení pochvaly a neposledně také z posudku vychovatele o chování vězně. Dalším možným prokázáním plnění svých povinností a řádného chování je vykonávání práce během výkonu trestu odnětí svobody. Tyto práce můžou být vykonávány i mimo věznici, čímž se dostáváme k poslední zmíněné podmínce pro případné vyhovění žádosti podmíněného propuštění.

    Prokázání existence takových skutečností, z nichž by bylo možné usoudit, že odsouzený po předčasném propuštění povede řádný život, je poslední podmínkou pro vyhovění žádosti podmíněného propuštění. Tyto skutečnosti může do žádosti o podmíněné propuštění doložit například následovně.

    Již výše zmíněná práce mimo areál věznice může zakládat fakt, že vězeň povede řádný život a že není pro okolní svět nebezpečný. Další skutečností, která by mohla přispět k vyhovění žádosti, je zabezpečení sociálního a pracovního zázemí, bydlení i rodinného života po propuštění z výkonu trestu (již návštěvy příslušníků rodiny během výkonu trestu odnětí svobody můžou být soudem posouzeny kladně).

    K vyhovění žádosti o podmíněné propuštění přispívá i to, zda odsouzený nastoupil včas a dobrovolně do výkonu trestu a v jaké výši nahradil či jinak odčinil škodu nebo újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem.

    Jak již bylo výše napsáno, odsouzený může podat žádost kdykoliv, ale pokud nebudou kumulativně splněny všechny tři výše popsané podmínky, bude mu žádost s největší pravděpodobností zamítnuta a další žádost o podmíněné propuštění bude moci podat až po uplynutí 6 měsíců od rozhodnutí o zamítnutí žádosti. V žádosti je nutné nic nepodcenit, vše řádně zdůvodnit a všechny významné skutečnosti také řádně a dostatečně prokázat, aby žádosti mohlo být vyhověno. Závěrem pouze podotýkám, že i za splnění všech výše popsaných podmínek nemusí soud zhodnotit, že odsouzený má být podmíněně propuštěn, jelikož zde popsaný institut je dle zákona a judikatury Ústavního soudu institutem nenárokovým.

     
    Mgr. Martin Šoula,
    advokátní koncipient


    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice

    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové

    Tel.:    +420 466 310 691
    Fax:    +420 466 310 691
    gsm:    +420 724 794 986
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz   
               

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Martin Šoula (JELÍNEK & Partneři)
    14. 11. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.