epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      26. 10. 2023
      ID: 116990upozornění pro uživatele

      Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce

      Novela zákoníku práce, která nabývá účinnosti ve většině ustanovení 1. října 2023, zasahuje do řady dalších pracovněprávních předpisů. Proto obsahem zákona, jímž se mění zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), jsou i jejich úpravy.

      Přestupky na úseku práce na dálku

      Mezi nejčetnější změny v ZP patří právní úprava práce na dálku. Obsahuje řadu povinností, které se týkají zejména zaměstnavatelů-právnických i podnikajících fyzických osob.  To má odraz v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb., (dále ZIP), který stanoví sankce za správní přestupky v pracovněprávní oblasti. Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí.
      Předpokladem bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Tato dohoda musí obsahovat:

      • označení místa nebo míst výkonu práce na dálku,
      • způsob komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly,
      • rozsah konané práce na dálku a bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby,
      • způsob náhrady nákladů vzniklých při výkonu práce na dálku zaměstnavatelem,
      • dobu, na kterou se dohoda o práci na dálku uzavírá,
      • způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně její kontroly, a možnosti vstupu zaměstnavatele do místa výkonu práce za účelem objasnění příčiny a okolností vzniku pracovního úrazu.

      Jaká výše sankce?

      Zaměstnavatel (právnická nebo podnikající fyzická osoba) se dopustí přestupku např. tím, že v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavře dohodu o práci na dálku písemně. O přestupek se může jednat také tehdy, jestliže ukončení dohody o práci výpovědí nebo dohodou zaměstnavatel neprovede písemně. Současná praxe při uplatňování práce na dálku (home office) se dosud nevypořádala s problémem, zda zaměstnavatel je oprávněn nařídit zaměstnanci práci na dálku. Novela ZIP tento problém odstraňuje.  Nařídit práci na dálku může zaměstnavatel zaměstnanci písemně jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, na nezbytně nutnou dobu, v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnance a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá-li o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně   a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody. Nově je rovněž stanovena povinnost zaměstnavatele určit pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP, překážek v práci a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn. Za tyto přestupky a další uvedené v § 317 ZIP může inspektorát práce uložit zaměstnavateli pokutu až do částky jednoho milionu korun.

       

      Reklama
      Nový stavební zákon v detailu III – hmotné právo a prováděcí předpisy (online - živé vysílání) - 1.12.2023
      Nový stavební zákon v detailu III – hmotné právo a prováděcí předpisy (online - živé vysílání) - 1.12.2023
      1.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Vhodná úprava pracovní doby-přestupky

      V souladu se směrnicí EU o sladění pracovního a rodinného života návrhy novely ZP upravuje postup a povinnosti zaměstnavatelů při realizaci žádosti zaměstnanců v některých případech, kdy se uplatňují „rodinné“ okolnosti.

      Např. zaměstnavatel musí vyhovět písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujících o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. O tom uzavře se zaměstnancem písemnou dohodu. Nebude povinen vyhovět této žádosti, pokud mu v tom budou bránit vážné provozní důvody a její zamítnutí bude pak povinen písemně odůvodnit. Obdobnou možnost budou mít uvedené zaměstnankyně a zaměstnanci, kteří požádají   o výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. K zamítnutí této žádosti může zaměstnavatel přistoupit pouze tehdy, budou-li  mu v tom bránit vážné  provozní důvody nebo povaha vykonávané práce.

      Zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kterým bylo vyhověno v žádostech z výše uvedených důvodů, mohou písemně požádat zaměstnavatele o obnovení původních pracovních podmínek. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Byla-li dohoda o práci na dálku uzavřena s osobou pečující o dítě nebo zdravotně postiženou osobou (viz § 241 ZP) může zaměstnavatel závazek z této dohody vypovědět pouze z vážných provozních důvodů nebo neumožňuje-li to povaha vykonávané práce. Za nesplnění uvedených povinností může být zaměstnavateli uložena orgánem inspekce práce pokuta až do výše 300 tisíc korun.

      Změna zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.se týká náhrady zaměstnanci při práci na dálku: Bude-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

      Změna občanského soudního řádu

      Novela občanského soudního řádu č99/1963 Sb., přináší významnou výhodu pro zaměstnance.   Žalovaný zaměstnavatel bude povinen prokázat, že nedal zaměstnanci výpověď z toho důvodu, že s e zaměstnanec domáhal práva na informace při vzniku nebo změně pracovního poměru týkající se např. odborného rozvoje, možnostech čerpání rodičovské, mateřské nebo otcovské dovolené apod. Tato „novinka“ přichází v úvahu, pokud by zaměstnanec podal návrh na neplatné skončení pracovního poměru výpovědí.

      Informování o služebním poměru

      V souladu se směrnicí EU o pracovních podmínkách zajišťující zaměstnancům informace o pracovním poměru, byl novelizován i zákon č. 234/2014 Sb., o služebním poměru.  Nejpozději s vydáním rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného bude služební orgán povinen písemně informovat osobu, která má být přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného, např. o

      • služebním místě a činnostech, jejichž výkon se na služebním místě požaduje,
      • místu pravidelného výkonu služby ve služebním úřadu (dále jen „pracoviště“),
      • době trvání a podmínkách zkušební doby,
      • způsobu odměňování, splatnosti platu, termínu výplaty platu a způsobu vyplácení platu,
      • stanovené týdenní služební době, způsobu rozvržení včetně délky vyrovnávacího období, a o rozsahu služby přesčas,
      • rozsahu minimálního nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu a o poskytování přestávky ve službě na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
      • délce dovolené, popřípadě způsobu nařizování dovolené,  
      • podmínkách skončení služebního poměru a o postupu, který je služební orgán a státní zaměstnanec povinen dodržet při skončení služebního poměru, a to včetně postupu při nezákonném skončení služebního poměru apod.

      Informace o uvedených skutečnostech mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní nebo služební předpis nebo na kolektivní dohodu, v nichž jsou obsaženy.  O změnách těchto skutečností je služební orgán povinen státního zaměstnance písemně informovat bezodkladně, nejpozději však v den, od kterého se změna uplatňuje. Tato povinnost se nevztahuje na změny skutečností uvedených v právních a služebních předpisech a kolektivních dohodách.  Služební orgán je povinen poskytnutí informace doložit. V případě poskytnutí informace v elektronické podobě musí být informace přístupná takovým způsobem, aby si ji státní zaměstnanec mohl uložit nebo vytisknout. Právní účinnost změn v uvedených souvisejících zákonech by měla nabýt účinnosti jako novela zák. práce: první den následujícího kalendářního měsíce po uveřejnění Sbírce zákonů.

      Úprava pracovní doby státního zaměstnance

      Novela služebního zákona přináší významné výhody některým skupinám státních zaměstnanců v úpravě pracovní doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Výhody mohou využít těhotné státní zaměstnankyně, dále státní zaměstnanci se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem, státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, nebo osamělému státnímu zaměstnanci pečujícímu o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, Výhoda spočívá např. ve změně rozvržení služební doby, pružné rozvržení služební doby nebo v práci po kratší služební dobu. To platí obdobně i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Pokud služební orgán změnu rozvržení služební doby nebo pružné rozvržení služební doby nepovolí, je povinen o tom písemně uvědomit dotčeného státního zaměstnance včetně důvodů, které k tomuto závěru vedly.        

      JUDr. Ladislav Jouza,
      advokát a rozhodce pracovních sporů          


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      JUDr. Ladislav Jouza
      26. 10. 2023
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • „Job sharing“ – převažující výhody či nevýhody?
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Home office – práce na dálku
      • Hromadné propouštění zaměstnanců
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Zvýšení nemocenských dávek (a náhrady mzdy) prostřednictvím valorizace redukčních hranic (vyměřovacího základu pro jejich stanovení) pro rok 2024
      • Valorizační mechanismus minimální mzdy a další navrhované úpravy dle připravované novely zákoníku práce
      • Případ pro chytrou horákyni
      • Jak dlouho může zaměstnanec po práci odpočívat?

      Související produkty

      Online kurzy

      • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
      • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
      • Skončení pracovního poměru
      • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
      • Jak na zaměstnanecké bonusy
      Lektoři kurzů
      Mgr. Marie Janšová
      Mgr. Marie Janšová
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Nataša Randlová
      JUDr. Nataša Randlová
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Přezkum úkonu veřejné správy
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Home office – práce na dálku
      • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
      • Jak na koupi nemovitosti v Itálii?
      • Návrh dlužníka na moderaci smluvní pokuty soudem podle judikatury nejvyššího soudu
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • 10 otázek pro … Lucii Hrdou
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Umělá inteligence a právo. Patrně první rozsudek ve věci umělé inteligence
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2023 - část 2.
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Přezkum úkonu veřejné správy

      Rozsah posouzení podkladů, pokud jde o soudní přezkum úkonu veřejné správy, který přímo zasahuje do veřejných práv a povinností, je shodný jak v případě žalob proti rozhodnutím...

      Exekuce

      Při zkoumání, zda exekuční titul netrpí zásadními vadami není relevantní, zda a jak efektivně hájil povinný svá práva v nalézacím řízení. Zastavení řízení z důvodu...

      Důkazní břemeno

      V případě řešení otázky zákazu výpovědi neznamená prokázání těhotenství zaměstnankyně v určité době před doručením výpovědi z pracovního poměru, že zaměstnavatel nese...

      Změna závazku

      Jestliže smluvní strany dohodou změní v průběhu závazkového vztahu obsah vzájemných práv a povinností, v důsledku čehož vznikne věřiteli další pohledávka, neexistuje žádný...

      Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

      Důkazními prostředky listinné povahy v občanském soudním řízení mohou být (podle okolností projednávané věci) též písemná (čestná) prohlášení fyzických osob, jsou-li...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.