epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 2. 2015
    ID: 97056upozornění pro uživatele

    Zvažované rozšíření rozsahu kriminalizace jednání právnických osob z pohledu jejich Criminal Compliance programů

    Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), kterým byla po několika letech diskuzí a zvažování různých variant zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob, čímž došlo k naplnění mezinárodních požadavků, kterými byla Česká republika vázána.

     
     TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI
     
    Trestní odpovědnost právnických osob je tak nyní realitou, se kterou musí právnické osoby působící v České republice počítat. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob totiž funguje na principu tzv. přičitatelnosti. To jinými slovy znamená, že za určitých podmínek se jednání osob fyzických přičítá osobě právnické. Takto přičteno pak může být na základě § 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob za určitých podmínek jednání v zásadě jakéhokoli řadového zaměstnance dané společnosti. Tím se samozřejmě komplikuje situace především velkým korporacím s početným personálním obsazením. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (konkrétně § 8 odst. 2 písm. b) tohoto zákona) však umožňuje právnickým osobám se z trestní odpovědnosti za trestné činy spáchané jejich řadovými zaměstnanci vyvinit. Toto vyvinění je možné pokud daná společnost prokáže, že provedla taková opatření, která měla provést podle jiného právního předpisu nebo která po ní lze spravedlivě požadovat. Případné trestní odpovědnosti tak lze předejít správným nastavením vnitřních procesů a mechanismů v dané společnosti. Systém těchto opatření pak bývá označován jako program tzv. Criminal Compliance (případně česky trestněprávní program).

    Řada společností se již proto v současné době rozhodla uvedené programy Criminal Compliance zavádět. To znamená, že přizpůsobují své stávající vnitřní předpisy, přijímají některé nové (např. různé protikorupční řády), organizují pro své zaměstnance související školení, nechávají si zpracovávat patřičné analýzy, zavádí kontrolní mechanismy, apod. Určitým problémem ale je, že i právnické osoby, které se rozhodnou chovat takto zodpovědně a vynaloží mnohdy nemalé finanční částky na zavedení trestněprávních programů, nemají jistotu, že tyto peníze budou vynaloženy skutečně účelně. Stále se totiž jedná o poměrně novou problematiku, se kterou nejsou v České republice prozatím dostatečné zkušenosti. Uvedené úsilí některých právnických osob navíc nyní může být zkomplikováno ještě více, a to zvažovanou novelou zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která by rozsah trestní odpovědnosti právnických osob podstatně rozšířila. Účelem tohoto článku je proto stručné seznámení se základními principy zvažované novely a dále s případnými dopady této novely na uvedené programy Criminal Compliance.   

    Současný stav

    Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vymezuje rozsah trestní odpovědnosti v ustanovení § 7 taxativním výčtem trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit. V současnosti se jedná o více než 80 trestných činů, přičemž tento výčet v zásadě vychází z toho, že právnické osoby mohou být postihovány pouze za ta jednání (s určitými výjimkami), k jejichž postihu Českou republiku zavazují mezinárodní smlouvy nebo právo Evropské unie.[1] Tuto koncepci respektoval také zákon 141/2014 Sb.[2], kterým byl s účinností od 1. 8. 2014 mimo jiné rozšířen uvedený výčet trestných činů, jež může spáchat právnická osoba, a to o další čtyři trestné činy. Tři z těchto trestných činů[3] totiž byly přidány opět pouze na základě požadavků evropské legislativy[4]. Uvedená novela tak pro právnické osoby nepředstavovala žádnou zásadní změnu, na základě které by musely nějak výrazněji měnit své Criminal Compliance programy. Byla totiž pouze drobným rozšířením stávajícího výčtu trestných činů, jichž se právnická osoba může dopustit, avšak neměnila základní koncepci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

    Základní principy navrhované novely

    V současnosti je však na pořadu dne mnohem radikálnější návrh novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který vláda předložila poslanecké sněmovně (dále též „PS“) dne 3. 9. 2014. Jedná se o návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti ČR, který mimo jiné předpokládá naprosto zásadní změnu § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Dle tohoto návrhu by totiž měly být nově právnické osoby zásadně odpovědné za veškeré trestné činy obsažené v trestním zákoníku s výjimkou těch, u kterých to bude zákonem výslovně vyloučeno. Ustanovení § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob by tak nově již neobsahovalo pozitivní výčet trestných činů, ale naopak výčet negativní, tedy výčet těch trestných činů, jejichž spáchání nebude možné právnické osobě přičítat.[5]

    Vláda konkrétně navrhla změnu § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob v tomto znění: „Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), pomluvy (§ 184 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).“.

    Důvodová zpráva k této novele pak uvádí, že cílem navrhované změny je: „rozšířit katalog trestných činů obsažený v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim tak, aby bylo možné trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.“[6]

    Již na první pohled je zřejmé, že navrhovaná změna by vedla k masivnímu rozšíření rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob. Pan profesor Jelínek význam této změny přirovnává až k zavedení generální trestní odpovědnosti právnických osob.[7]

    Aktuální stav navrhované novely

    Předmětná navrhovaná novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je vedena jako sněmovní tisk č. 304.  Tento návrh již prošel prvním čtením, které se konalo dne 5. 11. 2014.  Výsledkem bylo usnesení, jímž PS přikázala tento návrh k projednání ústavně právnímu výboru a hospodářskému výboru PS a prodloužila lhůtu pro projednávání tohoto návrhu ve výborech o 30 dnů.

    Dne 12. 11. 2014 byl předložen písemný pozměňovací návrh poslance JUDr. PhDr. Zdeňka Ondráčka, Ph.D., kterým se navrhuje z výše citovaného negativního výčtu ještě vypustit trestný čin pomluvy (§ 184 TrZ).

    Hospodářský výbor PS projednal tento návrh zákona dne 26. 11. 2014, přičemž navrhl vrátit návrh zákona k přepracování a doporučil, aby byl tento návrh projednán s podnikatelskými svazy a asociacemi. Je důležité, že zároveň doporučil, aby návrh zákona zachoval a zpřesnil, případně doplnil stávající výčet trestných činů.[8] Je tedy zřejmé, že hospodářský výbor PS je nakloněn zachování stávající koncepce zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a zastává k vládnímu návrhu spíše negativní postoj.

    Dne 16. 1. 2015 projednal novelu také ústavně právní výbor PS, který však zatím pouze přijal usnesení, kterým přerušil projednávání této novely na 30 dní a požádal Ministerstvo spravedlnosti České republiky o vypracování a zaslání Zprávy k problematice zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jejíž předmětem by mělo být vyhodnocení dosavadní aplikace zákona 418/2011 Sb., zhodnocení právní úpravy s důrazem na možnosti jejího zpřesnění a zpřísnění a odstranění aplikačních problémů[9]. Předložení této zprávy Ministerstvem spravedlnosti ČR se očekává koncem měsíce února 2015. V tuto chvíli tedy nelze další osud uvedené novely přesně předvídat.

    Rozšíření rozsahu kriminalizace právnických osob z pohledu jejich Criminal Compliance programů

    Smyslem tohoto článku není detailně se zabývat jednotlivými trestnými činy, za které by v případě schválení novely mohly být právnické osoby trestně odpovědné. V této souvislosti je však třeba vnímat pozitivně, že vláda ještě před předložením novely do Poslanecké sněmovny patrně v reakci na některé kritické připomínky z řad zástupců odborné veřejnosti navrhovaný negativní výčet částečně korigovala. Dle původního znění návrhu by totiž bylo například možné, aby byla právnická osoba odpovědná např. za trestný čin rvačky, který nejdříve nebyl ve shora citovaném negativním výčtu uveden. Autor tohoto článku se však i přes tyto korekce domnívá, že navrhovaná změna je příliš razantní a v zásadě se ztotožňuje s negativními stanovisky, která v rámci připomínkového řízení předložila České advokátní komora[10] a Svaz průmyslu a dopravy České republiky (dále jen „SP ČR“)[11], dle kterých je sporné, zda je tato změna vůbec v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe, která úzce souvisí s principem ultima ratio. Přestože se důvodová zpráva na zmíněný princip ultima ratio na některých místech odvolává, dle autora neobsahuje adekvátní odůvodnění takto důležité změny. Zůstává proto otázkou, zda je skutečně z povahy věci žádoucí, aby byla trestní odpovědnost právnických osob rozšířena takto radikálně. V této souvislosti lze proto přivítat výše uvedený postoj hospodářského výboru PS.

    Jedna z nejčastějších výtek ze strany kritiků navrhované novely se týká rizika zneužívání příliš širokého rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob v podnikatelském konkurenčním boji. Lze si totiž představit až určité šikanování právnických osob prostřednictvím velkého množství trestních oznámení. S touto výtkou lze samozřejmě souhlasit, nicméně hlavním smyslem tohoto článku je poukázat na další aspekt případného masivního rozšíření kriminalizace právnických osob, který je překvapivě v diskuzích nad touto novelou poměrně upozaďován, a sice na nutnost přizpůsobení Criminal Compliance programů jednotlivých právnických osob. Je totiž zřejmé, že rozsah výčtu trestných činů v § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je z pohledu správného nastavení těchto programů zcela zásadní. Jinými slovy, právnická osoba se logicky bude muset chránit  jinak, pokud bude vědět, že jí až na vyjmenované trestné činy hrozí trestní odpovědnost v zásadě za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, než v případě, pokud by jí hrozila trestní odpovědnost „pouze“ za cca 80 trestných činů. Právnické osoby by tedy byly nuceny podrobit své Criminal Compliance programy zcela zásadní revizi tak, aby tyto odpovídaly novému okruhu trestných činů. Především by bylo vhodné provést analýzy pracovních úkolů a oprávnění jednotlivých zaměstnanců a zjistit tak, jakých nově zařazených trestných činů by se jednotliví zaměstnanci reálně mohli dopustit apod. Takovéto přizpůsobení Criminal Compliance programů by si ale pochopitelně vyžádalo značné náklady ze strany právnických osob. Je proto s podivem, že například v průběhu prvního čtení novely o tomto problému nepadla prakticky ani zmínka. Pouze stručně zde zaznělo, že náklady na státní rozpočet by nebyly vysoké a činily by pouze cca 120.000,- Kč (což je údaj z důvodové zprávy); náklady novelou dotčených právnických osob však již hodnoceny a dokonce ani odhadovány nebyly. Lze však s jistotou předpokládat, že takové náklady by byly značně vyšší. Důvodová zpráva se tomuto problému prakticky nevěnuje a toliko stručně uvádí: „Náklady lze očekávat s rozšířením compliance programů.“. Dle stanoviska SP ČR přitom: „Významné rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob prakticky na všechny trestné činy tak bude podle ohlasů z členské základny SP ČR znamenat další mnohamilionové náklady podnikatelského sektoru na implementaci odpovídajících vnitřních pravidel a organizaci dalších speciálních školení v této oblasti. “[12]. Dle autora článku by tedy měla tato skutečnost být také více akcentována v rámci legislativního procesu. Nezbývá proto než doufat, že v ústavně právním výboru PS bude tento argument patřičně zohledněn.

    V této souvislosti je potřeba říci, že problém vlastně není v tom, zda má být rozsah kriminalizace právnických osob spíše širší či nikoli, ale v tom jakým způsobem se tak děje, respektive jakým způsobem dochází k nastavení koncepce trestní odpovědnosti právnických osob. Jedná se totiž o otázku jakési legislativní kultury, jakož i právní jistoty. Již zde bylo naznačeno, že přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob předcházely poměrně dlouhé diskuze. První návrh zákona zavádějícího trestní odpovědnost právnických osob zde dokonce byl již v roce 2004. Není tedy pochyb, že zde byl dostatek prostoru pro zvážení toho jakou koncepci a tedy i jaký rozsah trestní odpovědnosti právnických osob zvolit. Z tohoto pohledu se tedy nejeví jako správné teprve po třech letech účinnosti zákona o trestní odpovědnosti takto radikálně měnit přímo jeho koncepci a tím pádem i de facto postihovat ty právnické osoby, které se zodpovědně během této doby snažily nastavit své Criminal Compliance programy, a to v  legitimním očekávání, že zvolená koncepce zákona o trestní odpovědnosti právnických osob nebude s ohledem na jeho „mládí“ v nejbližší době zásadně měněna.

    S ohledem na krátkou účinnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a s tím spojenou absenci praktických zkušeností při jeho aplikaci, tedy zatím není reálný důvod pro jeho tak drastickou změnu. V této souvislosti je vhodné upozornit také na určitou nesrovnalost obsaženou v důvodové zprávě k navrhované novele. Mluví se zde totiž o zatím nízké četnosti stíhání právnických osob a z důvodové zprávy vyznívá, že navrhovaná změna úpravy by toto měla zlepšit. Nicméně následně je v samotné důvodové zprávě konstatováno, že obdobně nízká je četnost stíhání právnických osob například také v Rakousku, kde však mohou být právnické osoby trestně odpovědné v zásadě za všechny trestné činy. V tomto ohledu obsah důvodové zprávy působí jako určitý protimluv. Je zřejmé, že jde především o to, jak se prakticky budou k tomuto problému stavět orgány činné v trestním řízení. I z tohoto důvodu se jako vhodnější jeví s výraznějšími změnami rozsahu kriminalizace právnických osob vyčkat až do chvíle, kdy se praxe v této oblasti bude mít možnost ustálit.

    Jak již zaznělo výše, v tuto chvíli vůbec není jisté, zda bude novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob schválena v tom znění, ve kterém byla předložena vládou. Nicméně vše naznačuje tomu, že k určitému rozšíření rozsahu kriminalizace právnických osob skutečně dojde. V rámci přijímání takovýchto změn by pak, dle autora článku, měly být zohledněny i jejich dopady na Criminal Compliance právnických osob. Právnickým osobám pak lze zase doporučit, aby tyto případné legislativní změny důsledně sledovaly a patřičně aktualizovaly své Criminal Compliance programy.


    Mgr. Ondřej Cibák,
    advokátní koncipient


    TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o.

    Trojanova 12
    120 00 Praha 2
     
    Tel.: +420 224 918 490
    Fax: +420 224 920 468
    e-mail: ak@iustitia.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Srov. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Zákon 141/2014 Sb., kterým se mění zákon 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona 105/2013 Sb.
    [3] Konkrétně jde o znásilnění (§ 185 TrZ), účast na pornografickém představení (§ 193a TrZ), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b TrZ). Trestný čin lichvy (§ 218 TrZ) pak byl vložen na základě pozměňovacího návrhu Ústavněprávního výboru.
    [4] Dle důvodové zprávy k zákonu 141/2014 Sb. jde konkrétně o požadavek uvedený v článku 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV.
    [5] Novela je dostupná na www, k dispozici >>> zde. 
    [6] Viz bod 1.5. Popis cílového stavu v důvodové zprávě, která je dostupná např. - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [7] JELÍNEK, Jiří. K rozsahu kriminalizace jednání právnických osob. Bulletin advokacie, ročník 2014, číslo 9, s. 15 - 21.
    [8] Vše na - dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [9] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [10] Připomínky ČAK k novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [11] Stanovisko SP ČR k návrhu zákona, kterým se mění zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim (zákon o trestní odpovědnosti právnických osob), dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [12] Viz Stanovisko SP ČR.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ondřej Cibák ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI )
    19. 2. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.