Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1561/2018 zabýval níže specifikovanými otázkami z oblasti pracovního práva, které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, ve vztahu k vysílání zaměstnance na pracovní cestu v zahraničí, a to konkrétně v kamionové…
Finanční správa by v případě daňového řízení měla zadržovat jen spornou část nadměrného odpočtu DPH. Zadržování nesporné části je podle rozhodnutí Ústavního soudu porušením vlastnického práva.
Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním díla objednateli je velmi častou součástí smluvních ujednání v rámci smlouvy o dílo. V tomto článku se zaměříme na neplatnost tohoto utvrzovacího institutu z důvodu jeho neurčitosti z hlediska času plnění a předání díla zhotovitelem.
Podle § 505 NOZ je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů v ČR pak taková součást věci nemůže být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (smlouvy o převodu součásti věci jsou právně bezvýznamné a nemají žádný účinek) a vždy…
Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.
Soudní dvůr Evropské unie (dále jen ,,SD EU“) rozhodoval v roce 2018 zajímavý spor týkající se výkonu pracovní pohotovosti zaměstnancem. SD EU v této souvislosti řešil otázku, zda doba, kdy zaměstnanec nevykovává práci, ale zdržuje se na místě odlišném od svého místa výkonu práce a čeká na pokyn zaměstnavatele k výkonu práce, může být považována…
Platný Občanský zákoník 89/2012 Sb., obsahuje ustanovení o mimořádném vydržení v § 1095. Obecně do našeho právního řádu a zejména nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) byly zavedeny nejen instituty, které mají svou historickou tradici v českém právu, ale byly zavedeny také instituty zcela nové, které nebyly obsaženy v Občanském zákoníku č.
Zákonem 287/2018 Sb., který novelizoval zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl s účinností od 1.2.2019 rozšířen katalog trestných činů o trestný čin maření spravedlnosti podle nově doplněného § 347a, který zákonodárce zařadil do sousedství trestného činu křivé tlumočení (§ 347) a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny (§…
V rozsudku sp. zn. 50 Cm 163/2018, ze dne 4. 2. 2019 Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že akcionář nemá právo znát výši mzdy osob blízkých členům představenstva a dozorčí rady, resp. v německém modelu řízení samotných členů představenstva, kvůli GDPR. Tento právní závěr se mi zdá (slovy klasika) poněkud…
Proces schválení návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“) je v plném běhu, protože Ministerstvo spravedlnosti poslalo v nedávných dnech paragrafové znění návrhu Zákona k připomínkovému řízení. Česká navrhovaná úprava se nicméně velmi liší od ostatních evropských úprav a až příliš se přibližuje americkému modelu hromadných žalob, tzv.
Soudní dvůr EU se ve svém rozsudku C-295/17 zabýval problematikou, zda pokuta za předčasné ukončení smlouvy podléhá dani z přidané hodnoty. Dle závěru je nutné tuto pokutu považovat jako odměnu za poskytnutí služeb a je proto předmětem DPH.
Poslanecká sněmovna dne 12. 3. 2019 schválila zákon o zpracování osobních údajů (dále jen „Adaptační zákon“) ve znění, v jakém jí byl vrácen Senátem[1], který je tzv. adaptačním zákonem k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném…
Civilní řízení (sporné i nesporné) před soudem je postaveno na celé řadě základních zásad, jejichž praktický význam se ukazuje jak při výkladu zákona (tj. především občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních), tak při řešení situací, na něž zákon výslovně nepamatoval. Jednou z nejvýznamnějších zásad, na nichž stojí sporné…
Ačkoliv téma zásadních změn na poli regulace ochrany osobních údajů hýbe (nejen) právním světem už více než dva roky, teprve nyní se začínají objevovat situace a souvislosti, ve kterých mohou vznikat významné konflikty mezi dlouholetou praxí soukromých subjektů, a právě novou právní úpravou.
Možnost zaměstnavatele zprostit se povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci upravuje ustanovení § 270 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V prvé řadě je nutno podotknout, že výše uvedené ustanovení bylo do zákoníku práce zavedeno až na základě novely od 1. 10. 2015.
Jakkoliv darování je běžným a často neformálním právním jednáním, v určitých případech musí být darovací smlouva písemná, a to nejen, když jde o nemovitost, což ví skoro každý. Absenci písemné formy lze namítat. Zpochybnit platnost darovací smlouvy tak může chtít kdokoliv. Obdarovaný asi málokdy. Takže třeba dědic, na nějž mnoho z majetku…
Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne 20. 2. 2019, sp. zn.: 6 As 282/2018 - 53, že Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“ nebo „žalovaný“) je veřejnou institucí a povinným subjektem podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších…
Češi zaplatí za telefonní služby poskytované operátory podstatně více, než uživatelé ve většině evropských států. Zatímco za 30 eur získají evropští zákazníci běžně datový balíček 10 GB až neomezeně, tuzemský občan tak získá v průměru pouze cca 5 GB. Od výroku ministryně Novákové z půlky února, ve kterém dává vysoké ceny dat za vinu českým…
Krajský soud v Brně se v rozsudku sp. zn. 50 Cm 163/2018, ze dne 4. 2. 2019 vyjádřil k dílčím otázkám týkajících se práva akcionáře na vysvětlení s tím, že podle názoru soudu prvního stupně, platí jednak, že akcionář, který se jednání valné hromady neúčastní, právo na vysvětlení podle § 357 odst. 1 ZOK nemá a jednak, že žádost na dozorčí radu dle…
Zadavatel má možnost požadovat v zadávacím řízení dle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) předložení jistoty za nabídku, avšak pouze pokud zároveň stanovil zadávací lhůtu (dobu vázanosti nabídkou) ve smyslu § 40 ZZVZ.
Jestliže osoby nadané popěrným právem nepopřely pohledávku věřitele přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávku s právem na uspokojení ze...
Žádosti poplatníka podle § 9 odst. 4 písm. c/ zákona o soudních poplatcích založené na tvrzení, že „nemohl poplatek dosud zaplatit“, avšak očekává, že mu jeho dlužník brzy...
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...
