epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 4. 2019
    ID: 109100upozornění pro uživatele

    Pracovní pohotovost nebo výkon práce?

    Soudní dvůr Evropské unie (dále jen ,,SD EU“) rozhodoval v roce 2018 zajímavý spor týkající se výkonu pracovní pohotovosti zaměstnancem. SD EU v této souvislosti řešil otázku, zda doba, kdy zaměstnanec nevykovává práci, ale zdržuje se na místě odlišném od svého místa výkonu práce a čeká na pokyn zaměstnavatele k výkonu práce, může být považována za pracovní dobu.

    Pracovní pohotovost dle zákoníku práce

    Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je mimo pracoviště připraven k výkonu práce pro zaměstnavatele podle své pracovní smlouvy. Za dobu držení pracovní pohotovosti má zaměstnanec nárok na odměnu alespoň ve výši 10 % svého průměrného výdělku. Pokud bude ale zaměstnanec skutečně vykonávat práci v době pracovní pohotovosti, má za dobu jejího výkonu nárok na mzdu. Pokud je taková práce vykonána nad rámec stanovené týdenní pracovní doby, zaměstnanci náleží i příplatek za práci přesčas (nebo náhradní volno), případně i další zákonné příplatky.

    Pracovní pohotovost je obvykle vykonávána v místě bydliště zaměstnance či na jiném sjednaném místě odlišném od pracoviště zaměstnance. Pokud by pracovní pohotovost byla držena přímo na pracovišti, jednalo by se o výkon práce, za který má zaměstnanec nárok na mzdu a případně i příplatky ke mzdě. Tato doba by se započítávala do pracovní doby.

    Baker & McKenzie, s.r.o., advokátní kancelář

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Skutkové okolnosti případu

    V posuzovaném případě pracoval pan Rudy Matzak pro město Nivelles jako dobrovolný hasič. Město Nivelles vydalo nařízení, které stanovilo, že po dobu pracovní pohotovosti se každý dobrovolný člen hasičského sboru zavazuje, že:

    • se bude nepřetržitě zdržovat v blízkosti hasičské stanice na takovém místě, aby doba potřebná k dostavení se na stanici za předpokladu normální dopravy nepřesahovala 8 minut,
    • bude natolik bdělý, že setrvá v dosahu rozličných technických prostředků používaných ke kontaktování členů sboru a pokud bude povolán k výkonu služby, se okamžitě nejvhodnějším prostředkem vydá na cestu do služby.
    V roce 2009 pan Matzak podal žalobu, ve které se domáhal, aby mu město Nivelles zaplatilo náhradu škody za dlouhodobé nevyplácení odměny za jeho službu dobrovolného hasiče, zejména za dodržování pracovní pohotovosti.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Předběžná otázka

    SD EU se v této věci zabýval předběžnou otázkou, zda doba pracovní pohotovosti vykonávané v místě bydliště zaměstnance má být považována za pracovní dobu, jestliže omezení zaměstnance v době držení pracovní pohotovosti (například povinnost reagovat na pokyn zaměstnavatele do 8 minut) velmi výrazně omezují možnosti věnovat se jiným činnostem.

    Rozhodnutí SD EU

    SD EU odkázal na své dřívější rozhodnutí, podle kterého fyzická přítomnost a připravenost zaměstnance v místě výkonu práce během pracovní pohotovosti musí být považována za výkon jeho práce, i když činnost, kterou zaměstnanec skutečně vykonával, je podle okolností odlišná.

    SD EU dále uvedl, že případné vynětí doby pracovní pohotovosti ve formě fyzické přítomnosti v místě výkonu práce z koncepce pracovní doby by ohrozilo cíl Směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, jímž je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců tím, že jim bude zajištěno poskytování přiměřené doby odpočinku a přestávek.

    Podle SD EU je třeba považovat takové pracovní povinnosti, které znemožňují zaměstnancům zvolit si místo pobytu během doby pracovní pohotovosti, za výkon pracovních úkolů.

    SD EU na druhou stranu upozornil, že jinak by tomu bylo v situaci, kdy zaměstnanec sice vykonává pracovní pohotovost a musí dodržovat omezení, která vyžadují, aby byl neustále k dispozici, ale nemusí u toho být přítomen na pracovišti. Za těchto okolností má totiž zaměstnanec možnost nakládat se svým časem s menšími restrikcemi a může se věnovat vlastním zájmům. V takové situaci musí být považována za pracovní dobu pouze doba, kdy zaměstnanec skutečně plní pracovní úkoly (tj. pouze doba faktického výkonu práce).

    V posuzované věci ale pan Matzak měl povinnost reagovat na pokyn svého zaměstnavatele do 8 minut a rovněž byl povinen se zdržovat na místě určeném zaměstnavatelem. Tím bylo však místo bydliště pana Matzaka a nikoliv jeho místo výkonu práce.

    SD EU dovodil, že povinnost zdržovat se na místě určeném zaměstnavatelem, jakož i geografická a časová restrikce plynoucí z povinnosti se dostavit do 8 minut do místa výkonu práce objektivně omezují možnosti pana Matzaka věnovat se svým osobním a společenským zájmům. Ve světle těchto restrikcí se případ pana Matzaka tedy odlišuje od případu zaměstnance, který v době pracovní pohotovosti musí zůstat pouze kontaktovatelný svým zaměstnavatelem.

    SD EU proto rozhodl, že doba pracovní pohotovosti, kterou sice zaměstnanec tráví v místě svého bydliště, avšak je povinen reagovat na pokyn svého zaměstnavatele do 8 minut a do 8 minut se rovněž dostavit do místa výkonu práce (což výrazně omezuje možnosti zaměstnance věnovat se jiným aktivitám), musí být považována za pracovní dobu.

    Závěr

    Ve světle výše uvedeného soudního rozhodnutí SD EU doporučuji, aby zaměstnavatelé pečlivě zvažovali, jaké povinnosti uloží svým zaměstnancům při výkonu pracovní pohotovosti.

    Pokud svým zaměstnancům uloží povinnost dostavit se na základě pokynu zaměstnavatele ve velmi krátké době na pracoviště, bude tato doba pracovní pohotovosti považována za pracovní dobu. V tomto případě by zaměstnanec měl nárok na mzdu a případně i příplatky ke mzdě, aniž by fakticky v době pracovní pohotovosti zahájil výkon práce.

    Naopak, jestliže zaměstnanec bude mít pouze povinnost zůstat zastižitelný a zahájit výkon práce na základě pokynu zaměstnavatele z místa, na kterém se v době pracovní pohotovosti zdržuje, nebude tato doba pracovní pohotovosti považována za pracovní dobu. V této situaci se nároky zaměstnance omezí na odměnu za pracovní pohotovost minimálně ve výši 10 % jeho průměrného výdělku, pokud v době pracovní pohotovosti nedojde k výkonu práce.

    Mgr. Vlastimil Kreysa
    Mgr. Vlastimil Kreysa, 
    advokát

    Baker & McKenzie s.r.o., advokátní kancelář

    Klimentská 1216/46
    110 02 Praha 1

    Tel.:       +420 236 045 001
    e-mail:    office.prague@bakermckenzie.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vlastimil Kreysa (Baker & McKenzie )
    8. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Obchodní vedení společnosti
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.