epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 4. 2019
    ID: 109083upozornění pro uživatele

    Několik poznámek k aplikaci zásady projednací v občanském soudním řízení

    Civilní řízení (sporné i nesporné) před soudem je postaveno na celé řadě základních zásad, jejichž praktický význam se ukazuje jak při výkladu zákona (tj. především občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních), tak při řešení situací, na něž zákon výslovně nepamatoval. Jednou z nejvýznamnějších zásad, na nichž stojí sporné řízení, je zásada projednací, vyjádřená zejména v § 120 o.s.ř. Předmětem tohoto článku je pokus o stručné vymezení rozsahu, obsahu a dílčích specifických znaků jejího uplatňování v praxi.

    Ochrana subjektů je v rámci sporného civilního procesu zabezpečována a zajišťována zejména zásadami dispoziční a projednací. Zatímco první z uvedených zásad říká, že předmětem rozhodování soudu v konkrétním řízení je pouze to, co předmětem řízení učinili sami jeho účastníci (a tedy, že procesní strana je oprávněna volně rozhodnout, zda podá či nepodá žalobu, vezme ji zpět, uzavře soudní smír, uzná nárok žalobce apod.), dle zásady projednací platí, že se soud může zásadně zabývat toliko skutečnostmi, které byly účastníky řízení tvrzeny, a důkazy, které účastníci uplatnili[1] (tj. zároveň, že procesní strana má právo rozhodovat o tom, jaký skutkový materiál vnese do řízení, jaká budou její skutková tvrzení, důkazní návrhy, vyjádření k provedeným důkazům)[2]. Ve své ryzí podstatě tak zásada projednací znamená, že procesní strany jsou považovány za „vlastníky“ skutkového stavu a je jim přiznáno právo s ním „nakládat“, přičemž do objasňování skutkového stavu nemůže soud zásadně nijak zasahovat, je odkázán výlučně na přednesy stran a jejich důkazní návrhy.[3] Jinými slovy – nalézání pravdy se neuskutečňuje všestrannou autoritativní činností soudu a jeho neomezeným direktivním působením. Pravdivého zjištění rozhodných skutečností je dosahováno rozvíjením kontradiktorního sporu, v němž má rozhodující úlohu svobodná iniciativa procesních stran. Subjektivní aktivita každé ze sporných stran je poté korigována opačnou aktivitou druhé procesní strany. Každá ze stran má zájem na tom, aby její skutkové přednesy byly přehledné, jednoznačné a obsahovaly racionální informace. Komunikační struktura civilního procesu vychází z určitých pevných procesních rolí stran, které jsou v podstatě dány jednoduchým rozlišováním procesního útoku a obrany. Subjektivní přístup stran k uplatňování jejich zájmů v řízení, svoboda a volnost jejich skutkových přednesů a důkazních návrhů v kontradiktorním sporu, ovládaném zásadou projednací, slouží především ke shromáždění dostačujícího materiálu k objektivnímu a nestrannému posouzení skutkového stavu soudem.[4] 

    Sedláček, Vaca & spol., advokátní kancelář, s.r.o.

    Hlavním smyslem zásady projednací ve spojení se zásadou dispoziční je tedy zachování autonomie subjektů civilního sporného procesu a ochrana jejich možnosti svobodné dispozice nejen předmětem řízení a různými prostředky soudní ochrany, ale také volného nakládání procesními prostředky zjišťování skutkového stavu věci. Opakem zásady projednací je poté tzv. zásada vyšetřovací (pozn.: přičemž obě zmíněné zásady míří do oblasti zjišťování skutkového stavu, tedy především charakterizují a vymezují způsob obstarávání informací v civilním sporném soudním řízení), podle níž je soud povinen objasnit všechny právně významné skutečnosti, a to z úřední povinnosti a bez ohledu na tvrzení a důkazní návrhy stran (typické pro řízení nesporná).

    V průběhu doby a vývojem právní úpravy civilního procesu v evropském kontinentálním prostoru však postupně došlo ve vztahu k obsahu zásady projednací k jistému posunu, když soud může nadále v jistých případech a za splnění vymezených podmínek hrál aktivnější roli při vedení řízení a je oprávněn při zachování klíčové role procesních stran podpůrně zasahovat do objasňování skutkového stavu. Z tohoto důvodu proto dnes hovoříme o tzv.
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    modifikovaném pojetí zásady projednací.[5] [6]

    Onen modifikovaný charakter zásady projednací se projevuje několika způsoby. Byť i nadále zůstává zřejmé, že je v prvé řadě na procesních stranách řízení, aby vnášely do řízení potřebné informace o rozhodných skutečnostech potřebných k posouzení a rozhodnutí sporu, tj. skutková tvrzení, která jsou z pohledu uplatněného žalobního návrhu rozhodná (a to zejména na základě povinnosti tvrzení, břemena tvrzení a břemena důkazního), a tedy že to není soud, kdo by byl ve sporném řízení zodpovědný za úplné zjištění skutkového stavu, není vyloučeno, aby např. provedl důkaz i bez návrhu účastníka. Právě vzhledem k zásadě projednací a také k zásadě rovnosti účastníků je však tato možnost (nikoliv povinnost[7])
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    výjimečná a je vázána na splnění dvou kumulativních podmínek: důkaz musí být potřebný ke zjištění skutkového stavu a musí vyplývat z obsahu spisu (srov. § 120 odst. 2 věta první o.s.ř.), např. typicky tehdy, má-li soud určitou skutečnost zjišťovat z úřední povinnosti.[8] Soud se tak naopak nesmí bez návrhu procesních stran pustit do vyšetřování věci či vyhledávání a provádění důkazů k ověřování své vlastní představy o skutkovém stavu věci. Též ve vztahu ke koncentraci řízení je nutno dovodit, že soud může provést i jiné než procesními stranami navrhované důkazy, ovšem pouze takové, jejichž potřeba provedení vyšla najevo do okamžiku koncentrace řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 03. 2008, sp. zn. 29 Odo 1538/2006, R 28/2009 civ.).

    Je však zřejmé, že shora uvedená možnost soudu zasahovat do řízení vyhledáváním důkazů a jejich následným vnášením (prováděním) za řízení nemůže být neomezená, jelikož by se v takovém případě nutně muselo hovořit o soudní libovůli. Jak je již shora uvedeno, je to procesní strana (strany), tedy účastník sporného řízení, kdo má za úkol zajistit skutečnosti, informace a důkazy pro zjištění skutkového stavu věci. Tento závěr je zřejmý již z důvodové zprávy k novele občanského soudního řádu 171/1993 Sb., která znamenala významný posun právě v zakotvení zásady projednací do úpravy civilního sporného řízení: „Je navrhována taková změna ustanovení § 120 [pozn.: občanského soudního řádu], která by respektovala i v postupu soudu při dokazování rozdíly mezi řízením sporným a nesporným a která by zakotvila, že řízení sporné musí být ovládáno zásadou projednací. Důkazní povinnost účastníka je vůdčí zásadou, která ovládá dokazování před soudem. To, jakým směrem se bude ubírat důkazní řízení, musí být určováno aktivitou účastníků, a nikoliv povinností oktrojovanou soudu, která podle dosavadní úpravy nahrazuje případnou nečinnost účastníků ve sporu.“. V důsledku uvedených ideových změn[9] je proto nutno setrvat na názoru, že soud nemůže bez dalšího do řízení zakročit svojí důkazní iniciativou, a tak změnit možný výsledek sporu. Prvotním úkolem soudu ve sporném řízení totiž není dokazovat, ale nestranně ve věci rozhodnout. Jestliže by totiž soud využil své důkazní iniciativy v rozporu se striktně vymezenými mantinely, posune tím skutková zjištění v daném řízení do jiné roviny, a to téměř vždy ku prospěchu pouze jedné ze stran, čímž by došlo k narušení zásady rovnosti stran.[10] Mimo to je zjevné, že uvedený postup soudu by byl typicky též ekonomicky nevýhodný, nehospodárný, neboť soud má ze všech zúčastněných k rozhodnému skutkovému ději nejdále. Proto je vhodné ponechávat iniciativu na procesních stranách, pro něž je hnací silou zájem na výsledku sporu.

    K uvedenému se též přidává ústavně chráněný zákaz ohrožování nezávislosti a nestrannosti soudu dle ust. čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR. Lze konstatovat, že tuto svou nestrannost nesmí ohrožovat ani soud sám tím, že by zneužil své aktivity při vyhledávání a provádění důkazů v řízení ve prospěch některé ze stran sporu. Jak dovozuje Dr. Svoboda ve svém článku věnovanému limitům aktivního dokazování soudem: „Na základě čl. 82 Úst tedy můžeme dospět k prvnímu a nejzákladnějšímu omezení důkazní „libovůle“ soudu. Soud nesmí z vlastní iniciativy vnášet do sporu nové skutečnosti nebo důkazy, pokud je již před jejich vnesením do řízení pravděpodobné, že mohou prospět pouze jedné ze stran sporu. Jinak by soud nerespektoval zásadu nestrannosti zakotvenou v čl. 82 odst. 1 Úst. Pro soudce není omluvou, že dokazování provádí z vlastní iniciativy proto, že si není jist, které ze stran ohledně zjišťované skutečnosti přísluší důkazní břemeno. Soudce nemůže svou nadbytečnou důkazní iniciativu odůvodňovat ani tím, že v zájmu spravedlnosti chce právě v tomto konkrétním řízení zjistit pravý stav věci.“[11]

    Je také bez pochybnosti, že soudce nesmí zasahovat do sporného řízení tím způsobem, že by do sporu vnášel nové skutečnosti, které účastníci dosud ani netvrdili. Je totiž zřejmé, že by soud tímto jednáním opět ve prospěch jedné ze stran porušovat zásadu rovnosti účastníků (stran), pokud by až příliš aktivně zjišťoval skutkový stav (srov. např. též usnesení Ústavního soudu ze dne 03.06.2010, sp. zn. III. ÚS 1336/10). V tomto ohledu tak nutno vnímat rozdíly mezi zásadou rovnosti na straně jedné a zásadou vyšetřovací či projednací na straně druhé, což se dále promítá do rozdílů mezi postupem soudu v řízení nesporném a sporném. Ve věcech upravených zákonem o zvláštních řízeních soudních může soud v duchu zásady vyšetřovací provádět dokazování aktivněji. Zákon zde chrání účastníky řízení, kteří objektivně nemohou plnohodnotně hájit svá práva, nebo existuje veřejný zájem na precizním zjištění (vyšetření) skutkového stavu. Pokud však soud vyšetřuje příliš aktivně v řízení sporném a provádí i ty důkazy, které nejsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a nevyplývají z obsahu spisu, může se jednat o pregnantní porušení zásady rovnosti stran a případný odvolací důvod pro účastníka, v jehož neprospěch byly důkazy provedeny (nezákonnost provedených důkazů).[12] Soud proto na skutečnostech, které žádná ze sporných stran nepřednesla a které ani jinak nevyšly v řízení najevo (např. z výpovědi svědka, resp. obecně z obsahu spisu), nesmí soud své rozhodnutí založit.

    Vymezení obsahu a rozsahu zásady projednací se mnohokrát stalo předmětem rozhodovací praxe vyšších soudů (včetně soudu Ústavního), lze tedy říci, že tuto oblast do značné míry utvářela (a nadále utváří) judikatura. Níže uvádíme několik příkladů, které dle našeho názoru stojí za pozornost. Například v roce 2000 dovodil Krajský soud v Ústí nad Labem, že je soud (dokonce) povinen - a to i když je žalobce v řízení procesně pasivní (nemá další důkazní návrhy s ohledem na námitky žalovaného), a je-li zjevné, že rozhodnutí soudu bude záviset na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí - vyžádat si zpracování znaleckého posudku postupem dle § 127 o.s.ř.; samotná úvaha soudu, že náklady znaleckého posudku mohou případně přesáhnout částku, která je předmětem sporu, nemůže redukovat důkazní řízení (neprovádět další důkazy).[13] Ve vztahu k již zmiňované zásadě rovnosti účastníků je možno zmínit názor Ústavního soudu, podle něhož jednostranný a „aktivní“ přístup soudu k účastníkům řízení by ve svém důsledku mohl znamenat její porušení. Proto nelze souhlasit s přesvědčením, že soudy by měly například též s ohledem na neznalost stěžovatele, resp. jeho špatnou orientaci v právech, z vlastní iniciativy provádět i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu věci za účelem ochrany a naplnění práva na spravedlivý proces.[14]

    Ústavní soud se dále poměrně jasně vyjádřil ke vztahu zásady projednací a vyšetřovací v rámci civilního sporného řízení: „Ústavní soud neshledal, že by ze strany obecných soudů došlo k neústavní interpretaci ust. § 120 o.s.ř. Možnost danou v § 120 odst. 3 větě prvá o.s.ř. [pozn. autorů: dnes ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.] (tj. možnost soudu provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo) nelze vykládat tak, že by byla popřena povinnost tvrzení (§ 101 o.s.ř.) a povinnost důkazní (§ 120 odst. 1 o.s.ř.) účastníka řízení. Zásada projednací nemůže být ve sporném řízení nahrazena zásadou vyšetřovací. Soud není oprávněn vyhledávat za účastníka řízení důkazy svědčící v jeho prospěch a upřednostňovat tak jednu ze sporných stran. Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení, neoznačí-li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení, nese následky toho, že soud v souladu s ust. § 120 odst. 3 věta druhá [pozn. autorů: dnes ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.] vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny.“ [15] Obdobný závěr byl dále dovozen v usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. I. ÚS 3384/10, z něhož se podává: „V civilním řízení se primárně uplatňuje zásada projednací, kdy tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně (až na výjimky uvedené v § 120 odst. 3, věty první, o. s. ř.) [pozn. autorů: dnes ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.] věcí účastníků řízení (§ 101 a § 120 odst. 1 o. s. ř.). Tato zásada nemůže být ve sporném řízení nahrazena zásadou vyšetřovací a soud zde není oprávněn vyhledávat za účastníka řízení důkazy svědčící v jeho prospěch a upřednostňovat tak jednu ze sporných stran. Za výsledek řízení nese procesní odpovědnost účastník řízení, neoznačí – li potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení, nese následky toho, že soud v souladu s ustanovením § 120 odst. 3, věta druhá, o. s. ř. vychází ze skutkového stavu zjištěného na základě důkazů, které byly provedeny.“[16]

    K (výjimečné) možnosti, aby soud provedl i důkazy, které nebyly navrženy procesními stranami, se dále vyjádřil i Nejvyšší soud ČR, a to např. rozsudku ze dne 31.08.2010, sp. zn. 33 Cdo 1530/2008: „Při provádění dokazování přitom soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Je oprávněn posoudit všechny jejich důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede. Soud může ze zákona provést i jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo. Oprávnění soudu provést účastníky nenavržené důkazy se uplatní především v souvislosti s právním posouzením věci tam, kde soud bude na skutkový základ aplikovat právní předpis kogentní (donucující) povahy.“ Uvedené doplňuje též např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.4.2011, sp. zn. 26 Cdo 4635/2010, z jehož odůvodnění vyplývá: „V tzv. sporných řízeních, ovládaných zásadou projednací, může odvolací soud doplnit dokazování i o jiné než účastníky navržené důkazy, avšak jen v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu (§ 211 o. s. ř. ve spojení s § 120 odst. 3 větou první o. s. ř.). Zákon zde má na mysli situaci, kdy z obsahu spisu (z výsledků dosavadního řízení) vyplynula existence určitého - účastníky nenavrženého - důkazu, jehož provedení se jeví potřebným k řádnému (správnému a úplnému) objasnění skutkového základu sporu. Má-li účastníky nenavržený důkaz vyplývat z obsahu spisu, je oprávnění soudu provádět důkazy z vlastní iniciativy omezeno v tom smyslu, že ve sporném řízení se činnost soudu nesmí vyznačovat pátráním po důkazech. Toto omezení neplatí pouze v tzv. nesporných řízeních (vyjmenovaných v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř.), jež jsou - na rozdíl od řízení sporných - ovládána zásadou vyšetřovací.“

    Skutečnost, že soud není ze zákona (obecně) povinen vyhledávat významné skutečnosti, týkající se projednávané věci (tj., jak shora uvedeno, že tak může činit pouze v zákonem vymezených hranicích), dovodil Nejvyšší soud ČR např. ve svém usnesení ze dne 07. 09. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, když uzavřel: „V občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 OSŘ), tedy označit důkazy k prokázání svých tvrzení [viz § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ]. Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat.“

    Za pozornost jistě stojí též rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze, který dílčí aspekty zásady projednací blíže upřesnil. Např. tento soud dovodil ve svém rozsudku ze dne 07. 10. 2014, čj. 12 Cmo 106/2014-60, tento soud dovodil, že: „Jednou ze zásad civilního sporného řízení je zásada projednací, která znamená, že účastníci jsou povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je účastníci v průběhu řízení. Důsledkem uplatnění této zásady v civilním procesu je zjištění skutkového stavu věci soudem v rozsahu zjištění učiněných z důkazů navržených účastníky k prokázání jimi označených tvrzení. Ve sporném řízení soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit.“ Uvedená argumentace tak výslovně soudu zapovídá přílišnou „péči“ o stranu (strany) sporu.[17]

    V dalších svých rozhodnutích poté Vrchní soud v Praze vytyčil limity pro možnost soudu požadovat další rozhodné skutečnosti k prokázání skutkového stavu věci, ovšem zásadně pod podmínkou splnění předchozí poučovací povinnosti soudu. K uvedenému lze citovat např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2014, čj. 8 Cmo 64/2014-63, z něhož plyne, že : „Ve sporném řízení soud projednává skutková tvrzení, jež účastníci uvedli, a takto vymezený skutkový stav nemůže soud z vlastní iniciativy doplňovat či měnit. Pouze v případě, že se během řízení ukáže, že účastník neuvedl všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, vyzve jej soud k jejich doplnění, případně k označení důkazů k jejich prokázání, jak je zřejmé z ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., stanovícího současně poučovací povinnost soudu ve vztahu k účastníkům při jednání před soudem“, či dále rozsudek ze dne 11. 02. 2015, čj. 4 Cmo 180/2014-291, který stanoví: „Účastníci nesmějí být zaskočeni možným jiným právním posouzením věci soudem, aniž by jim bylo umožněno tvrdit skutečnosti významné z hlediska právního názoru soudu a nabízet k jejich prokázání důkazy. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou procesními povinnostmi, o kterých musí soud, je-li toho třeba, účastníky poučit (§ 5, 118a o. s. ř.). Poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. přichází v úvahu tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení či navržené důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; nemá místo tam, kde by soud poskytoval návod, co by účastník měl nebo mohl dělat, aby dosáhl žádaného účinku“.

    Závěrem lze též odkázat na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 6 Cmo 280/2012, podle něhož „[U]častník je nejprve povinen uvést skutečnosti, které mají být listinným důkazem prokázány; nepřichází v úvahu, aby předložené listiny nahradily jeho skutková tvrzení, zejména pak skutková tvrzení podstatná. Procesní aktivita a odpovědnost účastníků řízení by tím byla popřena a přenášena na soud, což by bylo v rozporu se základními principy občanského sporného řízení - zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti.“

    Závěr
     
    V důsledku několik klíčových novel občanského soudního řádu (zejména pak novely 7/2009 Sb.) se dnes zásada projednací uplatňuje v rámci civilního sporného řízení nikoliv ve své „čisté“ podobě, ale v tzv. modifikovaném pojetí. To znamená, že již není ponecháno výhradně a jen na procesních stranách, jaké skutečnosti do řízení uvedou a jaké důkazní návrhy učiní, a není jim ani zcela umožněno disponovat skutkovým stavem tak, jak to připouští dispoziční zásada ohledně nakládání s předmětem sporu.[18] Projednací zásada dnes ponechává na stranách sporu, aby do řízení uvedly rozhodující skutečnosti a učinily důkazní návrhy; zároveň však strany svazuje povinností pravdivosti a úplnosti, pokud jde o jejich skutkové přednesy, a soudu svěřuje aktivní roli prostřednictvím tzv. materiálního vedení řízení. I když zákon výslovně umožňuje, aby ve vymezených případech soud zakročil a např. provedl i jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu vyšla v řízení najevo (zejména pokud vyplývají z obsahu spisu – srov. § 120 odst. 2 o.s.ř.), je nutno upozornit, že tato soudcovská aktivita při shromažďování skutkového materiálu může být pouze subsidiární.

    Jistě bude též zajímavé sledovat, jakým způsobem (a v jakém rozsahu oproti současné podobě) bude zásada projednací zachována v připravovaném civilněprávním kodexu (tzv. civilním řádu soudním, jehož věcný záměr je k dispozici na internetových stránkách https://crs.justice.cz/). V citovaném dokumentu si lze povšimnout, že ačkoliv nebudou opouštěna základní východiska zásady projednací[19], vývoj směřuje k jejímu výraznějšímu zmírnění (modifikaci).

    Luděk Tichý
    Luděk Tichý, 
    Paralegal

    Jan Pravda
    Mgr. Jan Pravda,
    advokátní koncipient


    Sedláček, Vaca & spol., advokátní kancelář, s.r.o.

    Dlouhá 705/16,
    110 00 Praha 1

    Tel.:      +420 221 779 970
    e-mail:   info@ak-sv.cz

    ______________________
    [1] Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 527 – 528.
    [2] Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.05.2007, sp. zn. 21 Cdo 1493/2006. Shodně též např. in Macur, J.: Vysvětlovací povinnost strany nezatížené důkazním břemenem v civilním soudním řízení. Právní rozhledy, č. 5, roč. 2000, s. 200 a násl.
    [3] Winterová, A. a kol. Věcný záměr civilního řádu soudního. Právní rozhledy, č. 23 – 24, roč. 2017, s. 801 a násl.
    [4] Srov. Macur, J.: Vyšetřovací důkaz v civilním soudním řízení. Právní rozhledy, č. 2, roč. 2000, s. 46.
    [5] Tamtéž.
    [6] Někdy též označována jako tzv. zmírněná vyšetřovací zásada („abgeschwächte Untersuchungsgrundsatz“) - Rechberger, W., Simotta, D. Zivilprozessrecht. 7. vydání. Wien: Manz, 2009, s. 204–206; Neumayr, M. Zivilprozessrecht. Erkenntnisverfahren 1. 6. vydání. Wien: LexisNexis, 2012, s. 10. Srov. též Lavický, P., Dvořák, B.: Pro futuro. Právní rozhledy, č. 5, roč. 2015, s. 153 a násl.  [7] Srov. LAVICKÝ, Petr. Civilní proces. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Praktický komentář. ISBN 978-80-7478-986-1, s. 582 a násl.
    [8] Srov. Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 530, marg. č. 11.
    [9] Mimo zmiňované novely o.s.ř. 171/1993 Sb. je vhodné zmínit též novelu o.s.ř. 30/2000 Sb., účinnou od 1.1.2001, a dále pak tzv. souhrnnou novelu o.s.ř. 7/2009 Sb., účinnou od 1.7.2009, která podstatným způsobem omezila soud v jeho iniciativě, pokud jde o dokazování nad rámec účastnických návrhů. Z důvodové zprávy k posledně citované novele se tak např. podává: „Zřetelně se zdůrazňuje, že povinnost tvrzení a důkazní je ve sporném řízení věcí účastníků řízení. Soud nesmí ve sporném řízení »pátrat« po důkazech. Právo soudu provádět důkazy účastníky nenavržené se omezuje pouze na situace, kdy by soud pro formální nedostatek důkazního návrhu účastníka nemohl provést důkaz potřebný ke zjištění sporné právně významné skutečnosti, která vyplývá z obsahu spisu.“
    [10] Srov. též Svoboda, K.: Limity aktivního dokazování soudem. Může si soud v civilním řízení dokazovat, co chce? Právní rozhledy, č. 15, roč. 2007, s. 562.
    [11] Tamtéž. Shodně též in: MOLEK, Pavel. Právo na spravedlivý proces. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. Ediční řada Lidská práva. ISBN 978-80-7357-748-3, s. 260 a násl.
    [12] JIRSA, Jaromír, Vladimír BERAN, Marek DOLEŽAL, et al. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář : podle stavu k 1.2. 2016. Vydání druhé, doplněné a upravené.  Kniha I. § 1-78g občanského soudního řádu. Praha: Wolters Kluwer, 2016-. ISBN 978-80-7552-080-7
    [13] Srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28.3.2000, sp. zn. 9 Co 164/2000. Dostupný též in Právní rozhledy, č. 9, roč. 200, s. 412.
    [14] Srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12.01.2006, sp. zn. II. ÚS 639/05.
    [15] Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19.03.2008, sp. zn. II. ÚS 206/08.
    [16] Srov. shodně též usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 13.08.2015, sp. zn. I. ÚS 2895/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 30.10.2015, sp. zn. II. ÚS 1639/14, nebo též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3474/13 ze dne 10. 12. 2014.
    [17] Srov. též JIRSA, Jaromír, Vladimír BERAN, Marek DOLEŽAL, et al. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář : podle stavu k 1.2. 2016. Vydání druhé, doplněné a upravené.  Kniha II. § 79-180 občanského soudního řádu. Praha: Wolters Kluwer, 2016-. ISBN 978-80-7552-080-7.
    [18] Srov. též Lavický, P.: Dispoziční zásada v civilním odvolacím řízení. Právní rozhledy, č. 7, roč. 2015, s. 253.
    [19] K obecné historii a vývoji institutu zásady projednací srov. především Macur, J. Zásada projednací v civilním soudním řízení. Brno: MU, 1997, zejména s. 1–92.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Luděk Tichý, Mgr. Jan Pravda (Sedláček, Vaca & spol.)
    3. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Soukromá vysoká škola
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.