9. 4. 2019
ID: 109151upozornění pro uživatele
Neurčitost smluvní pokuty za prodlení s předáním díla ve světle judikatury Nejvyššího soudu
Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním díla objednateli je velmi častou součástí smluvních ujednání v rámci smlouvy o dílo. V tomto článku se zaměříme na neplatnost tohoto utvrzovacího institutu z důvodu jeho neurčitosti z hlediska času plnění a předání díla zhotovitelem.
Smluvní pokuta za prodlení s předáním díla motivuje zhotovitele, aby řádně a včas splnil smluvní pokutou utvrzenou povinnost, protože jej vystavuje riziku, že objednateli vznikne právo na její úhradu. Ne vždy je však smluvní pokuta sjednána platně, aniž by to bylo na první pohled zřejmé.
Judikatura Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud ve svém Rozsudku ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 1172/2003 dospěl k závěru, že je neplatná smluvní pokuta za prodlení s předáním díla, byla-li povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení vůči termínu předání díla, ve smlouvě však nebyla sjednána povinnost dílo předat do určitého termínu a sjednán byl pouze termín jeho dokončení.
Nejvyšší soud se se svým závěrem ztotožnil v Rozsudku ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013, v němž se zabýval smlouvou o dílo, v níž byla povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení zhotovitele v plnění termínu předání díla, aniž byl tento termín ve smlouvě sjednán. V posuzovaném případě smlouva obsahovala tři různé pojmy, a to: provedení, předání a dokončení, přičemž zhotovitel se zavázal, že specifikované dílo „provede v termínu zahájení – 5/2007 dokončení – 7/2008.“ Nicméně i v tomto případě Nejvyšší soud shledal, že termín předání díla nebyl sjednán, ačkoli povinnost zhotovitele provést dílo v sobě zahrnuje povinnost dílo dokončit i předat.
Uvedené lze nepochybně aplikovat, i pokud má být dílo předáváno po etapách.
Ačkoli se uvedené judikatorní závěry mohou zdát jako samozřejmé, v uvedených dvou případech v tomto neměly jasno ani některé nižší soudy a v praxi se lze setkat se situací, kdy si absence termínu předání díla nevšimne ani advokát zhotovitele.
Aplikovatelnost dosavadní judikatury po rekodifikaci soukromého práva
Ačkoli předmětné judikáty řešily určitost smluvní pokuty dle ustanovení zák. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zák. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou dle mého názoru i nadále aplikovatelné, jelikož základní povinností zhotovitele zůstává povinnost dílo provést, tedy dokončit a předat.
Závěr
Je-li smluvní pokutou utvrzena povinnost zhotovitele předat dílo objednateli, musí ze smlouvy o dílo být seznatelný přesný termín nejzazšího předání díla. Tato absence termínu předání díla může následně mít přesah na neplatnost smluvní pokuty za prodlení s vyklizením staveniště, je-li lhůta pro jeho vyklizení odvozována od termínu předání díla.
Doporučuji objednatelům, aby zrevidovali znění svých smluv o dílo, a do budoucna se tak vyhnuli námitce neplatnosti smluvní pokuty za prodlení s předáním díla nebo jeho části ze strany zhotovitelů, případně aby se pokusili u již uzavřených smluv dojednat dodatek, kterým by uvedenou neplatnost odstranili. Zhotovitelům pak pochopitelně doporučuji přesný opak.
Judikatura Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud ve svém Rozsudku ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 1172/2003 dospěl k závěru, že je neplatná smluvní pokuta za prodlení s předáním díla, byla-li povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení vůči termínu předání díla, ve smlouvě však nebyla sjednána povinnost dílo předat do určitého termínu a sjednán byl pouze termín jeho dokončení.
Nejvyšší soud se se svým závěrem ztotožnil v Rozsudku ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013, v němž se zabýval smlouvou o dílo, v níž byla povinnost zaplatit smluvní pokutu vázána na prodlení zhotovitele v plnění termínu předání díla, aniž byl tento termín ve smlouvě sjednán. V posuzovaném případě smlouva obsahovala tři různé pojmy, a to: provedení, předání a dokončení, přičemž zhotovitel se zavázal, že specifikované dílo „
Uvedené lze nepochybně aplikovat, i pokud má být dílo předáváno po etapách.
Ačkoli se uvedené judikatorní závěry mohou zdát jako samozřejmé, v uvedených dvou případech v tomto neměly jasno ani některé nižší soudy a v praxi se lze setkat se situací, kdy si absence termínu předání díla nevšimne ani advokát zhotovitele.
Reklama
Ačkoli předmětné judikáty řešily určitost smluvní pokuty dle ustanovení zák. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zák. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou dle mého názoru i nadále aplikovatelné, jelikož základní povinností zhotovitele zůstává povinnost dílo provést, tedy dokončit a předat.
Závěr
Je-li smluvní pokutou utvrzena povinnost zhotovitele předat dílo objednateli, musí ze smlouvy o dílo být seznatelný přesný termín nejzazšího předání díla. Tato absence termínu předání díla může následně mít přesah na neplatnost smluvní pokuty za prodlení s vyklizením staveniště, je-li lhůta pro jeho vyklizení odvozována od termínu předání díla.
Doporučuji objednatelům, aby zrevidovali znění svých smluv o dílo, a do budoucna se tak vyhnuli námitce neplatnosti smluvní pokuty za prodlení s předáním díla nebo jeho části ze strany zhotovitelů, případně aby se pokusili u již uzavřených smluv dojednat dodatek, kterým by uvedenou neplatnost odstranili. Zhotovitelům pak pochopitelně doporučuji přesný opak.
Mgr. Michal Zagol,
advokát
advokát
