epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 4. 2019
    ID: 109147upozornění pro uživatele

    Co přináší návrh zákona o hromadných žalobách?

    Proces schválení návrhu zákona o hromadných žalobách (dále jen „Zákon“) je v plném běhu, protože Ministerstvo spravedlnosti poslalo v nedávných dnech paragrafové znění návrhu Zákona k připomínkovému řízení. Česká navrhovaná úprava se nicméně velmi liší od ostatních evropských úprav a až příliš se přibližuje americkému modelu hromadných žalob, tzv. class action, včetně přebírání nešvarů tohoto systému.

    Dosavadní možnosti kolektivních ochrany jednotlivců

    Určité prvky kolektivních žalob můžeme spatřovat i nyní v našich jednotlivých právních předpisech, nicméně se nejedná o komplexní úpravu, která by jednotlivcům poskytla dostatečnou ochranu jejich práv. Stěžejní je v tomto případě zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, kdy na základě § 25 odst. 2 může sdružení nebo profesní organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele, nebo oprávněný subjekt[1], podat návrh na zahájení řízení, v rámci kterého se bude domáhat zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. Nicméně v takto zahájeném řízení je účastníkem pouze tato spotřebitelská organizace a samotní spotřebitelé se na řízení nikterak nepodílí.

    Obdobným případem je § 2989 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se mohou právnické osoby hájící zájmy soutěžitelů nebo zákazníků domáhat po rušiteli zdržení se nekalosoutěžního jednání či odstranění závadného stavu.

    Eversheds_logo

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Příliš široký věcný rozsah Zákona


    Věcná působnost Zákona je vymezena v § 2 jen velmi obecně. Primárním smyslem hromadných žalob je ochrana spotřebitelů, přesto Zákon počítá s rozhodováním všech soukromoprávních sporů, o kterých lze uzavřít smír, tedy i např. pracovněprávních nároků, nároků vzniklých z hospodářské soutěže včetně nároků soutěžitelů i nároků uplatňovaných podnikateli, např. dodavateli. Důvodová zpráva k návrhu Zákona dokonce uvádí i možnost aplikace na sousedské spory.

    Rozsah věcné působnosti je tedy excesivní i s ohledem na návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „Směrnice“), která, jak už plyne ze samotného názvu, počítá se zavedením kolektivního řízení pouze pro oblast ochrany práv spotřebitelů. Navrhovaná věcná působnost Směrnice je tak mnohem užší než věcná působnost Zákona.

    Jediné, co Zákon sám vylučuje ze své věcné působnosti, je uplatňování práv, o nichž nelze uzavřít smír (zejména věci rodinněprávní a statusové), a práv na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci[2].

    Taktéž je v Zákoně oproti Směrnici šířeji vymezen rozsah práv, kterých se žalobce může dle § 30 Zákona prostřednictvím hromadné žaloby domáhat. V návrhu Zákona nejsou nároky nikterak omezeny, takže oproti obvyklým zdržovacím nárokům lze uplatnit i nároky na plnění včetně peněžitého plnění. Dokonce nejsou vyloučeny ani peněžité nároky na náhradu újmy, což znamená, že členové skupiny by se tak kromě náhrady materiální škody mohli domáhat i náhrady nemajetkové újmy.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Odhlašovací, nebo přihlašovací řízení?

    Hromadné žaloby mohou fungovat na základě dvou režimů. Prvním z nich je odhlašovací (opt-out) režim, kdy se řízení účastní všichni členové dané skupiny, kteří disponují stejnými či obdobnými nároky, ledaže výslovně vyjádří svůj nesouhlas s účastí v řízení. Druhým možným režimem je přihlašovací (opt-in) režim, kdy se řízení účastní pouze ty subjekty, které se do řízení samy přihlásily. Při projednávání znění návrhu Zákona bylo hojně diskutováno, který z daných režimů bude nejlepší využít. Nakonec Zákon počítá s využitím obou režimů.

    U peněžitých nároků zpravidla přesahujících 10 000 Kč u jednoho člena skupiny se použije režim přihlašovací.

    Odhlašovací režim je určen pro nepeněžité nároky a pro nároky zpravidla nepřesahující 10 000 Kč u jednoho člena skupiny. V případě peněžitých nároků a úspěchu žalobce bude muset žalovaný složit do soudní úschovy částku odpovídající součtu nároků všech členů skupiny (§ 110 Zákona), a to i když se řízení vůbec neúčastnili. Pokud se někteří členové skupiny nepřihlásí o výplatu přiznané částky, připadne nevyplacená částka státu (§ 114 Zákona). Zákon už ale neřeší, jak se v odhlašovacím režimu stanoví celková částka, když nemusí být zřejmé, kolik má vlastně skupina členů. Dále vyvstává otázka, co když se přihlásí více členů skupiny, než se očekávalo, a daná částka nebude stačit? Bude muset žalovaný doplácet?

    Je také otázkou, zda je hranice 10 000 Kč zvolena vhodně a neměla by být nižší, např. 5 000 Kč. Jednou ze základních právních zásad je zásada „Vigilantibus iura scripta sunt“, tedy práva náležejí bdělým. Odhlašovací řízení představuje prolomení této zásady se závažnými potenciálními důsledky pro žalovaného. Aktuálně činí minimální mzda 13 350 Kč měsíčně. Lze proto očekávat, že už od částky okolo 5 000 Kč by se daný subjekt měl o svoje práva starat sám, a proto se případně aktivně do soudního řízení přihlásit.

    Správce a jeho odměna

    Jedním ze subjektů, který je oprávněn podat hromadnou žalobu, je vedle samotného člena skupiny a zájmového spolku také správce skupiny. Správcem dané skupiny může být pouze subjekt, který získal akreditaci od Ministerstva spravedlnosti. V případě odhlašovacího režimu lze podat žalobu pouze prostřednictvím správce skupiny (§ 38 Zákona).

    Tento správce následně v případě úspěchu ve věci může obdržet odměnu ve výši 20 – 30 % z přisouzeného plnění (§ 99 Zákona) Toto ustanovení bude jednotlivé správce motivovat k vyhledávání sporů s co největší majetkovou hodnotou, protože takové spory představují pro správce největší zisk.

    V kombinaci s odhlašovacím řízením to znamená motivaci správců k tomu, aby co nejvíce nadhodnotili počet členů skupiny a zveličovali jejich nároky, aby pak v rámci vyjednávání o smíru měli co nejlepší pozici. Tím bude ze strany správců docházet k morálnímu hazardu a neetickému chování. V případě počtu stovek nebo dokonce tisíců členů skupiny je přitom nereálné, aby byl každý jednotlivý nárok na náhradu nemajetkové újmy přezkoumáván tak detailně, jako by tomu bylo v individuálním řízení.

    Zpřístupňování důkazních prostředků

    Návrh Zákona pracuje s institutem zpřístupnění důkazních prostředků, který je primárně institutem anglosaského práva, kde ho lze nalézt pod názvem discovery. V našem právním řádu ho můžeme najít v zákoně 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOHS“).

    V § 10 odst. 3 ZOHS je nicméně zakotven požadavek, aby v návrhu na zpřístupnění dokumentů bylo uvedeno „co nejpřesnější označení dokumentů, jak to odpovídá dostupným skutečnostem“. Zákon naproti tomu v § 144 odst. 2 stanoví požadavek na „vymezení požadovaných dokumentů, jak to odpovídá dostupným skutečnostem, v rozsahu, který lze při vynaložení rozumného úsilí po navrhovateli požadovat“. Ze Zákona tedy oproti ZOHS vypadl požadavek na co nejpřesnější označení dokumentů.

    Hrozí proto požadavky na rozsáhlé zpřístupňování dokumentů včetně tzv. „lovení důkazů“. Navrhovatel se tak může domáhat zpřístupnění např. jakékoliv interní komunikace, výpisu klientů z interní databáze, či dokonce obchodního nebo bankovního tajemství. Zákon sice v takovém případě zakotvuje určité záruky, např. možnost určitého omezení osob, kterým budou dokumenty zpřístupněny (§ 150 a násl. Zákona), to se ale jeví jako nedostatečné. V případě, že subjekt informace ze zpřístupněných důkazních prostředků zveřejní nebo jinak zneužije, má sice poškozený nárok na náhradu újmy, nicméně pokud půjde o nemajetný subjekt, reálně žádnou náhradu neobdrží.

    Zákon v § 154 počítá se složením jistoty ve výši 50 000 Kč s tím, že tato jistota může být zvýšena, pokud „zjevně nepostačuje k zajištění náhrady újmy“. Jde tedy o obdobnou úpravu jako v případě předběžných opatření.[3] Dle zkušeností autorek s nařizováním předběžných opatření ale soudy obvykle nepožadují vyšší jistoty, přestože mají tu možnost. Je proto otázkou, jak soudy přistoupí k možnosti zvýšení jistoty v tomto případě. Další otázkou je, zda by zvýšená jistota postačovala ke krytí újmy v případě úniku obchodního, nebo dokonce bankovního tajemství.

    Subjektu, který nevyhoví soudu o zpřístupnění důkazních prostředků, může hrozit pokuta ve výši až 10 mil. Kč nebo až 1 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

    Riziko zahlcení soudů

    Důvodová zpráva k Zákonu se opírá o tvrzení, že úprava hromadných žalob ulehčí soudům, které díky Zákonu nebudou zahlceny jednotlivými žalobami. Nicméně dle § 113 Zákona budou muset soudy posuzovat, zda každý jednotlivý člen skupiny, který se přihlásí o přiznaný nárok, splňuje podmínky pro výplatu plnění. Což při počtu i několika stovek jednotlivců představuje pro soud enormní administrativní zátěž. Je proto otázkou, jestli by nebylo vhodnější přenést výplatu plnění na správce.

    Závěr

    Návrh Zákona v současném znění nepředstavuje příliš povedenou úpravu. Primárním problémem je příliš široce vymezený věcný rozsah, kdy bude možné podat hromadnou žalobu i ohledně zaměstnaneckých nároků nebo v případě sporů mezi podnikateli. Předložená úprava navíc zavádí odhlašovací řízení, což jde proti Směrnici i úpravě ve většině členských zemích EU. Dále neposkytuje dostatečnou ochranu před zneužitím hromadných žalob. Zákon zavádí   povinnost zpřístupnit důkazní prostředky, aniž by ale přitom dostatečně chránil povinného, zejména pak obchodní a bankovní tajemství. Nastavený odhlašovací režim také významně zatíží soudy, zejména pokud budou muset rozhodovat o výplatě peněžitého plnění.

    Miklíková Eliška
    Mgr. Eliška Miklíková
    ,
    advokátka

    Martina Vodičková,
    právní asistentka

     
    Eversheds Sutherland Dvořák Hager, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8

    Tel.:       +420 255 706 500
    _______________________________
    [1] Subjekt uvedený v seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů
    [2] Dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů
    [3] Viz § 75b zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Eliška Miklíková, Martina Vodičková (Eversheds Sutherland Dvořák Hager)
    4. 4. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.