praktické rady

Už jen několik týdnů bude účinný dosavadní zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) vstupuje v účinnost od prvního října tohoto roku, téměř půl roku po uplynutí lhůty stanovené Evropskou komisí.

Občanský soudní řád obsahuje několik institutů, jejichž cílem je přispět k co nejrychlejšímu a co nejhospodárnějšímu průběhu soudního řízení, a dospět tak k rozhodnutí v co nejkratším čase. Tento článek se podrobněji zabývá spojením tří institutů, a to platebním rozkazem, kvalifikovanou výzvou a rozsudkem pro uznání. To, jaký bude výsledný poměr…

Pokud se rozhodnete zrušit svou společnost s likvidací, dojde v rámci likvidace k vypořádání majetku společnosti, kdy po vyrovnání dluhů společnosti vůči věřitelům bude čistý majetkový zůstatek společnosti rozdělen mezi společníky. Jaké jsou však pravidla pro rozdělení tohoto tzv. likvidačního zůstatku a lze se od zákonem stanovených pravidel…

K otázce předsmluvní odpovědnosti bylo od účinnosti občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ) napsáno mnoho. Bylo řečeno, že předsmluvní odpovědnost vychází ze smluvní autonomie stran[1] a z požadavku poctivého jednání[2]. Tento článek si proto neklade za cíl opakovat obecné, ale uvést konkrétní případy, ve…

Několik posledních let mohla právní veřejnost sledovat napínavý boj mezi Nejvyšším a Ústavním soudem k otázce nabytí vlastnického práva k nemovitosti od „nevlastníka“, tedy k možnosti nabytí nemovité věci v případě absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti na základě dobré víry.

Dne 14. 4. 2016 vydal Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, který se dotýká tématu nároku poškozených na náhradu nemajetkové újmy po škůdci, který svým jednáním způsobil smrt osobě blízké poškozeným. Nejvyšší soud se zde vyjádřil k několika důležitým otázkám a pojmům, které si tak dovolím v tomto článku…

Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]

Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…

V posledních letech mnohé obce čelí žalobám ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, případně jiných subjektů hospodařících se státním majetkem ve větším rozsahu, na určení vlastnického práva k nemovitostem, zejména k pozemkům, které přešly do vlastnictví obcí v devadesátých letech minulého století na základě zákona o přechodu…

Pojem „rodinný závod“ zavedl do českého právního řádu nový občanský zákoník (NOZ) jako zcela nový institut, inspirovaný dle důvodové zprávy italskou právní úpravou Codice Civile a z části i francouzskou právní úpravou. Jak uvádí důvodová zpráva k NOZ, zamýšleným cílem této novinky mělo být „vyplnění prostoru, kdy členové rodiny pro rodinný závod…

Nejvyšší soud ČR řešil v nedávné době ve své rozhodovací praxi otázku, zda dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případě, kdy zaměstnanci pokračují v činnosti svého dosavadního zaměstnavatele. Podmínky přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vymezuje i návrh chystané novely zákoníku práce, která byla na…

Téma tzv. korporátní masky a jejího stržení není nikterak nové. Svou tradici má zejména ve státech s angloamerickým právním systémem, kde se ze soudní rozhodovací praxe zrodila doktrína Piercing the Corporate Veil. Zcela pozadu ale nezůstalo ani kontinentální právo, i když zde propichování korporátního závoje není tak intenzivní, a to s ohledem na…

V souvislosti s připravovanou reformou právní úpravy činnosti a organizace státního zastupitelství se stále častěji skloňuje pojem „prokuratura“. Nelze ovšem tvrdit, že by jej bylo užíváno v kladném slova smyslu, právě naopak. Pojmy „prokuratura“ a „prokurátor“ mají převážně pejorativní nádech a symbolizují zejména dozor nad zachováváním…

Soudní spory, v nichž se spoluvlastníci domáhají zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnických vztahů k určitému majetku, se v praxi vyskytují poměrně často. Jelikož jsou přitom tyto spory v určitých ohledech odlišné od soudních sporů s tradičními rolemi věřitel – dlužník či obecně oprávněný – povinný, poněkud specifická pravidla dopadají též na…

Aktuální judikatura vyšších soudů představovaná rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2016, sp. zn. 2 Cmo 197/2015, směřuje k tomu, že lze dle právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 1. 1. 2012, zajistit pohledávku zaměstnavatele z pracovněprávního vztahu směnkou.

Pro realizaci jakékoli stavby je zásadním dokumentem vedle smlouvy o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem projektová dokumentace, která definuje předmět této stavby. V tomto příspěvku se zaměřuji na otázku odpovědnosti vztahující se právě k projektové dokumentaci a jejím vadám.

Cílem tohoto článku je představení vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který do daňové oblasti přináší nový institut, a to tzv. nespolehlivou osobu, srovnání s dosavadní právní úpravou a seznámení s riziky z tohoto vyplývajícími. Návrh zákona bude v nejbližších dnech projednáván v Poslanecké…

Vzhledem k tomu, že noviny palcovými titulky před prázdninami avizovaly, že partner žijící v registrovaném partnerství může osvojit biologické dítě svého partnera, velmi mne zajímal obsah nálezu pléna Ústavního soudu 7/15 ze dne 14. června 2016[1] (dále jen "Nález").

Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…

Ustanovení § 113 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") zakotvuje, že výše mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě, stanovena vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. Závisí tak zcela na úvaze zaměstnavatele, na kterou z výše uvedených cest se…

V pracovněprávních odborných kruzích je již notorietou, že výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost z důvodu tzv. organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je nejčastěji užívaným výpovědním důvodem a také častým předmětem sporů. Díky tomu mají zaměstnavatelé a jejich právní poradci v…