Soudní rozhodnutí

1. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nelze poměřovat úspěch a neúspěch ve věci jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto.

Okolnost, že proti žadateli o vydání povolení k přechodnému pobytu je vedeno trestní stíhání, nemůže s ohledem na presumpci neviny odůvodnit hrozbu závažného narušení veřejného pořádku ve smyslu § 87e odst. 1 písm. f) zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. To neznamená, že správní orgán nemůže přihlédnout k samotnému…

Přípustnost odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. je posuzována ve vztahu k žalobě i vzájemnému návrhu samostatně.

I. Společným umístěním sourozenců ve smyslu § 20 odst. 1 písm. d) zákona 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, nelze rozumět jen umístění v jednom zařízení, nýbrž v případě jeho dalšího vnitřního členění také v jedné nižší organizační jednotce…

Doba, po kterou se na vyžádaného k vydání jinému než členskému státu Evropské unie hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se podle § 101 odst. 6 písm. a) z. m. j. s. nezapočítává do nejvyšší přípustné doby trvání vydávací vazby ani poté, co bylo ustanovením § 3d odst. 3 písm. b) zákona 325/1999 Sb., o azylu, po novele provedené…

Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací rozkaz, pouze na podkladě informací poskytnutých příslušným orgánem vyžadujícího státu (např. k žádosti soudu o dodatkové informace podle § 205 odst. 1 poslední věty z. m. j.

Účinek předjímaný v § 239 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona, spočívající v nemožnosti pokračovat po zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka v odpůrčím sporu dříve zahájeném dlužníkovým věřitelem vůči některé z osob uvedených v § 594 o. z., nastává (zahájením takového insolvenčního řízení) bez dalšího (ze zákona), tedy bez potřeby…

Soud v opatrovnickém řízení poměřuje případné nepříznivé dopady vedení řízení do majetkové sféry nezletilého (tedy rizika spojená s podáním žaloby v podobě nákladů soudního řízení, které by nesl nezletilý) s potenciálním přínosem řízení pro nezletilého. Schválení žaloby nezletilého opatrovnickým soudem i ohledně žaloby podle zákona 82/1998 Sb.

Nejsou-li zde žádné další okolnosti, jež by takový postup odůvodňovaly, není insolvenční správce jen proto, že na něj přešlo dispoziční oprávnění k majetku zahrnutému do majetkové podstaty dlužníka, legitimován k podání žaloby na vyklizení nemovitosti vůči dlužníku, který tuto nemovitost používá k bydlení své rodiny. Jen tím, že na insolvenčního…

Uplynutí jakékoli lhůty, s níž zákon spojuje bezvýslednost exekuce (§ 55 odst. 7 a 11 ex. řádu), nemůže vést k zastavení exekuce v těch - byť zcela výjimečných - případech, kdy by zastavení exekuce odporovalo dobrým mravům; exekuce bude za těchto okolností vedena bez omezení uvedenými zákonnými lhůtami.

Pro posouzení, zda ve smyslu § 242 insolvenčního zákona šlo o úmyslně zkracující právní jednání dlužníka, není určující, zda úmysl dlužníka „cum animo fraudandi“ směřoval ke zkrácení právě těch věřitelů, kteří posléze přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka. Není rovněž podstatné, že (přihlášení) věřitelé…