Soudní rozhodnutí

Počátek subjektivní promlčecí lhůty práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti, kterou je vědomost oprávněného o tom, že na jeho úkor došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se obohatil.

Žádá-li vlastník, aby soud určil, že žalovaný není oprávněn zasahovat do jeho práva způsobem, kterým hrozí, je povinností soudu zkoumat, zda žalobce má na takovém určení naléhavý právní zájem; musí tedy učinit skutkové zjištění, ze kterého bude zřejmé, že žalovaný míní hrozbu vážně a je schopen ji uskutečnit, ať již sám anebo prostřednictvím třetí…

„Zákazem“, obsaženým v dikci ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák., je jakákoliv forma zákazu, která nejen, že nemusí mít povahu trestu, ale nemusí mít ani charakter žádné jiné sankce. Povahu takového zákazu má i správní vyhoštění, kodifikované a vymezené zákonem č. 326/1999 Sb., které ze sankčních důvodů nedobrovolně ukončuje pobyt cizince…

Pro splnění podmínky „důležitého důvodu“ v souvislosti se žádostí o odročení, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních tak…

Užívá-li žalovaný byt od samého počátku bez právního důvodu, a zasáhl tak protiprávním jednáním do práv žalobce, nelze na žalobci spravedlivě požadovat, aby se ochrana jeho vlastnického práva podmínila zajištěním náhradního bytu, a to ani s přihlédnutím k rodinným poměrům žalovaného, případně k tomu, že žalobce protiprávní užívání bytu žalovaným…

Předpokladem pro odstoupení od smlouvy ve smyslu § 517 odst. 1. ObčZ je, že dlužník splatnou pohledávku včas a řádně nesplní, a nesplní ji ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté. Pokud však věřitel dlužníkovi poté, co jej požádal o plnění a tak přivodil splatnost pohledávky, neposkytl ke splnění další přiměřenou lhůtu, nemůže od…

Ustanovení § 30 odst. 1 tr. řádu o důvodech vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení stojí na zásadě, podle které tyto důvody mohou být výsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce, státního zástupce, vyšetřovatele či policejního orgánu k určitým osobám na trestním řízení zúčastněným nebo k věci…

Zákonná dikce ustanovení § 235 odst. 2 písm. e) tr. zák. „spáchá čin na svědkovi v souvislosti s výkonem jeho povinnosti“ znamená, že jednání pachatele může s výkonem povinnosti svědka souviset jakkoli, tj. i způsobem, který je mimo rámec formálního řízení, v němž osoba v procesním postavení svědka vystupuje.

Jako předpoklad odporovatelnosti právním úkonům dlužníka postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoliv pohledávky svého věřitele; není vůbec rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou či nesplatnou, popřípadě budoucí, nebo zda pohledávka byla vymahatelnou

Nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 58/1969 Sb. může být jakákoliv činnost, spojená s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Správnost úředního postupu musí být…

Předání rozhodčího nálezu do úschovy okresnímu soudu není úschovou ve smyslu § 185a a násl. o.s.ř.

Pronájem nemovitosti jako celku se, i když se v ní nacházejí pouze nebytové prostory, řídí občanským zákoníkem

Ustanovení § 835 odst. 2 o.z. má kogentní charakter a není proto možné, aby se účastníci sdružení dohodli, že za závazky, vyplývající ze sdružení vůči třetím osobám, bude odpovídat jen některý z nich.

Podmínka výslovného projevu vůle o volbě práva ve smyslu ust. § 262 obch. zák., není splněna pouhým nadpisem formulářové smlouvy.

Následkem výkonu práv a povinností v rozporu s dobrými mravy, je neposkytnutí ochrany práva, resp. odepření autoritativního rozhodnutí soudu nutného ke vzniku právního vztahu mezi oprávněnou a povinnou osobou.

U právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází, již nepřichází v úvahu posouzení, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy je důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu (tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon…

Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.

V rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. je právní úkon zejména tehdy, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu se společensky uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu s obecnými zásadami demokratické společnosti.

Povinnost zaplatit soudní poplatek z odvolání není povinností účastníka osobně v řízení něco vykonat, a proto účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka pouze doručením tohoto usnesení jeho zástupci.

Nepřiměřená rychlost jízdy se zpravidla považuje za porušení důležité povinnosti.