Soudní rozhodnutí

Rozhodnutí o vyklizení stavby

Rozhodnutí o vyklizení stavby ve smyslu stavebního zákona bez dalšího nezakládá povinnost pronajimatele zajistit nájemci náhradní byt.

Smlouva o prodeji podniku

Ve smlouvě o prodeji podniku (jeho části) nemusí být jednotlivé věci, práva a jiné majetkové hodnoty vyjmenovány, není ani vyloučeno, aby smlouva sestávala z několika dílčích smluv tvořících ve svém souhrnu vzájemně provázaný celek; musí však v ní být vymezen podnik (jeho část), který je předmětem smlouvy. Jestliže není předmětem smlouvy podnik…

Skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování

Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu citovaného ustanovení považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení…

Dědic zaměstnavatele

Dědicem zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, může být ve smyslu ustanovení § 462 obč. zák. i stát.

Řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu

V řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. h) obč. zák. pro závěr o nedůvodnosti žaloby nepostačí, že žalovaný tvrdí a prokáže existenci vážných důvodů pro neužívání bytu; jeho povinností je rovněž tvrdit a prokázat, že jde o stav dočasný.

Souhlas městského (obecního) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor

V případě pronájmu nemovitosti, byly-li v pronajímané nemovitosti (budově) místnosti stavebně určené k provozování obchodu či služeb, musel být dán předchozí souhlas městského (obecního) úřadu podle § 3 odst. 2 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a to i v případě, že nemovitost (budova) byla pronajata jako…

Vznik nájemního poměru

Podmínkou vzniku nájemního poměru k výměnou získanému bytu není uzavření nové nájemní smlouvy.

Rozsudek pro zmeškání

Rozsudek pro zmeškání nemůže obsahovat výsledky dokazování či hodnocení. Rozsudek založený na skutkovém stavu a skutkových závěrech plynoucích z provedeného dokazování (z hodnocení ve sporu provedených důkazů) rozsudkem pro zmeškání není, neboť soud v takovém případě nerozhoduje na základě tvrzení žalobce obsažených v žalobě o skutkových…

Úplata za odběr vody z veřejného vodovodu

Vzhledem k tomu, že úplata za odběr vody z veřejného vodovodu pro nemovitost napojenou na tento veřejný vodovod je upravena zvláštním předpisem, neuplatní se obecná úprava institutu bezesmluvního obohacení.

Osobní automobil nelze podřadit pod pojem „zboží a materiál"

Osobní automobil nelze podřadit pod pojem „zboží a materiál".

Po vyhlášení konkursu na společnost v likvidaci lze likvidátorovi ve smyslu § 13a zákona o konkursu a vyrovnání poskytovat odměnu pouze za činnosti, které zůstaly v jeho působnosti a nemůže mu být poskytována odměna za provádění činností, které přešly do působnosti správce konkursní…

Návrh na obnovu řízení o dědictví

Návrh na obnovu řízení o dědictví může podat jen ten, kdo byl účastníkem řízení o dědictví , o jehož obnovu jde. Není rozhodné, zda navrhovatel mohl být nebo měl být účastníkem řízení o dědictví a není také rozhodné, z jakého důvodu se řízení o dědictví neúčastnil.

Rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání

Předpokladem rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání je (mimo jiné) vylíčení právně významných skutečností v žalobě, tj. uvedení úplných, určitých (konkrétních) tvrzení, obsahujících všechny znaky skutkové části (hypotézy) hmotněprávní normy, na jejímž základě uplatněný nárok spočívá.

Rozhodnutí vydané v blokovém řízení

Rozhodnutí vydané v blokovém řízení musí mít obsahové a formální náležitosti vyplývající z ustanovení § 85 odst. 1, § 85 odst. 3 a § 85 odst. 4 věty druhé zákona o přestupcích, požadavky na rozhodnutí v blokovém řízení nelze dovozovat z ustanovení § 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní…

Změny žaloby

Nereaguje-li odvolací soud na návrh změny žaloby z důvodu, že tento návrh je postižen vadou, zatíží tak své rozhodnutí jinou vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně

Vylučuje-li povaha rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí, možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně, pak tvrzení, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, případně, že řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, je postiženo vadami (včetně vady podle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.), sama o sobě důvodnost…

Omluva ńeúčasti u jednání pro nemoc

Nemá-li soud dostatečné podklady pro závěr, že žalovaný není nemocen, nebo že mu nemoc (se zřetelem k povaze nemoci a určenému léčebnému režimu) v účasti na jednání nebrání, pak nemůže bez dalšího uzavřít, že omluva neúčasti u jednání pro nemoc není důvodnou omluvou žalovaného ve smyslu § 153b o. s. ř. Na tom nemění nic ani to, pokud se žalovaný k…

Závěr o existenci důvodné a včasné omluvy žalovaného

Jedna a táž skutečnost nemůže současně založit závěr o existenci důvodné a včasné omluvy žalovaného ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. i závěr o tom, že u žalovaného je dán omluvitelný důvod zmeškání dle § 153b odst. 4 o. s. ř.

Stejná věc ve smyslu § 83 o.s.ř.

O stejnou věc ve smyslu § 83 o.s.ř. se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav (předmět řízení), o němž již bylo zahájeno jiné řízení, týká-li se týchž osob. Řízením se rozumí soudní řízení, souběžné řízení soudní a správní není výše uvedeným ustanovením vyloučeno.

Vada průkazu k jednání za právnickou osobu

Případný nedostatek, nebo jakákoli dílčí vada průkazu k jednání za právnickou osobu, obdobně jako nedostatek procesní plné moci, je pouhým nedostatkem podmínky řízení, a to nedostatkem odstranitelným. Opatřením soudu k jeho odstranění je zpravidla výzva k předložení průkazu řádného, přičemž dodatečné doložení oprávnění jednat za právnickou osobu…

Objektivní přípustnost dovolání

Objektivní přípustnost dovolání vystihuje kvalifikovanou „nejistotu" v rozhodování, přípustnost subjektivní reflektuje stav procesní újmy, jež konečným výsledkem sporu nastala v osobě určitého účastníka. Tato újma se projevuje v poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který…