Soudní rozhodnutí

Vrácení doličné věci

Samotným rozhodnutím o vrácení doličné věci se neřeší otázka vlastnického práva k věci a v rozhodnutí o vydání, popř. vrácení doličné věci také nelze stanovit, jak má být poté s věcí naloženo.

Závěr o zavinění pachatele

Závěr o zavinění pachatele musí být vždy prokázán výsledky dokazování a musí z nich logicky vyplývat. Závěr o tom, zda tu je zavinění ve smyslu trestního zákona a v jaké formě, je závěrem právním. Tento právní závěr o subjektivních znacích trestného činu se musí zakládat na skutkových zjištěních soudu, vyplývajících z provedeného dokazování stejně…

Prohlášení konkursu na majetek dlužníka a nařízení výkonu rozhodnutí

Prohlášení konkursu na majetek dlužníka samo o sobě nebrání tomu, aby byl nařízen výkon rozhodnutí postihující majetek, který patří do konkursní podstaty dlužníka - úpadce; spočívá-li nařízení výkonu rozhodnutí ve zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, nenabývá tím oprávněný v konkursním řízení právo na oddělené…

Uplatnění § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.

Ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), se nevztahuje na všechna rozhodnutí, smíry a výkazy nedoplatků, které byly vydány orgány státní správy.

Ochrana osobnosti

Připadá-li v úvahu, že by publikovaný rozhovor ve formě interview byl způsobilý zasáhnout do osobnostní sféry fyzické osoby, nelze bez dalšího uzavřít, že jestliže vydavatel přesně reprodukoval výroky osoby, s níž byl rozhovor uskutečněn, plní tak jen svou povinnost informovat veřejnost a nemůže za ně nést…

Rozsudek pro zmeškaní

Účelem (smyslem) institutu rozsudku pro zmeškání je umožnit rozhodnutí sporu nebo jiné právní věci v neprospěch žalovaného, který by svou nečinností (tím, že se nedostaví k prvnímu jednání ve věci, ačkoliv mu bylo řádně doručeno předvolání nejméně pět dnů předem a ačkoliv byl o následcích nedostavení se poučen) mohl nebo dokonce chtěl bránit…

Změna obsahu závazků

V případě změny obsahu závazků není předepsána zvláštní forma. Pokud však prvotní právní skutečnost zakládající závazkový právní vztah byla vyjádřena písemnou formou (ať již proto, že se na tom účastníci dohodli, nebo že písemnou formu vyžadoval zákon), je třeba tuto formu respektovat i při změně závazku.

Způsobilá zástava

Způsobilou zástavou je i pohledávka zástavce (správně zástavního dlužníka) z účtu u peněžního ústavu. Byl-li peněžní ústav o zástavním právu písemně vyrozuměn zástavcem (majitelem účtu) nebo byl-li mu vznik zástavního práva prokázán zástavním věřitelem, je peněžní ústav - jak vyplývá z ustanovení § 151i věty první obč. zák. před změnou zákonem č.

Ležící pozůstalost

Ležící pozůstalost nebyla subjektem, který by z hlediska dnešního práva nebyl vůbec způsobilý jednat např. v řízení před soudem, ale zvláštní právní institucí, která sice nebyla ani právnickou ani fyzickou osobou, ale byla nositelem určitých, byť omezených práv a povinností. Mohla tudíž v řízení soudním či správním jako účastník řízení…

Vedlejší následky

Koná-li jednající v mezích svého práva, ale prostřednictvím realizace chování jinak právem dovoleného sleduje poškození druhého účastníka právního vztahu, jedná se sice o výkon práva, ale o výkon práva závadný, kdy jednání a jeho výsledek se snad zcela shodují s výsledkem, který mělo právo na zřeteli, ale kdy jednání bylo učiněno nikoliv za účelem…

Pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji

Pro posouzení, zda pohledávka vzniklá ze závazkového právního vztahu ze hry na hracím přístroji je pouze naturální obligací, či nikoliv je z hlediska ust. § 845 a § 846 obč. zák. rozhodující, zda výhra, na jejíž výplatu byl uplatněn nárok u soudu, byla dosažena na hracím přístroji, jehož provoz byl úředně povolen.

Porušení právní povinnosti, se kterou je spojena odpovědnost za vzniklou škodu

Při uzavření obstaravatelské smlouvy podle ust. § 284 - 288 obč. zák. před novelou, vzniklo občanovi právo, aby mu organizace obstarala poskytnutí požadované služby jinou organizací nebo aby jinak obstarala jeho záležitost; organizaci vzniklo právo, aby ji občan zaplatil cenu služby.

Právo poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci

Ust. § 9 odst. 2 vyhlášky č. 492/1991 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojišťovně. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce pojišťovna, neboť ta…

Úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází

U právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo zákon obchází, již nepřichází v úvahu posouzení, zda není v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy je důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu (tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon…

Nárok na vyklizení bytu

Nárok na vyklizení bytu, opřený o tvrzení, že žalovaný ho užívá bez právního důvodu a návrh na přivolení k výpovědi jsou nároky rozdílné; není vyloučeno, aby jeden z nich byl uplatněn pro případ, že původní návrh se ukáže nedůvodným.

Kontrola výkonu zaměstnání policistů

Forma kontroly výkonu zaměstnání policistů prostřednictvím operativní techniky není zásahem do ústavních práv občanů

Odpovědnost správy komunikaci za škodu na zdraví chodce

Samotná okolnost, že v důsledku závady ve sjízdnosti komunikace došlo ke škodě na zdraví chodce, nevylučuje objektivní odpovědnost správce komunikace.

Akcie a její postižení výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 320 o.s.ř.

Akcie představuje pro jejího majitele právo (soubor práv, vyplývajících ze zákona), které má majetkovou hodnotu, které není peněžitou pohledávkou, které je převoditelné a které nepřísluší jejímu majiteli jen osobně, a jako taková může být postižena výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 320 o.s.ř.

Smlouva o převodu obchodního podílu

Smlouvu o převodu obchodního podílu podle § 115 obch. zák. lze využít jak pro úplatný, tak pro bezúplatný převod. Aby byla smlouva o převodu obchodního podílu určitým právním úkonem, musí být z jejího obsahu zjistitelné, zda úmysl účastníků směřoval k uzavření smlouvy o úplatném nebo o bezúplatném převodu.

Žádost účastníka o odročení jednání u soudu z důvodu onemocnění

Brání-li účastníku řízení v realizaci jeho práva, vyplývajícího z čl. 38 odst. 2 Listiny, onemocnění, žádá-li z tohoto důvodu o odročení jednání soudu a důvodnost žádosti náležitě doloží - lze v postupu soudu, který takové žádosti nevyhoví (ať již se jejím obsahem vůbec nezabývá nebo ji posuzuje jen jako pouhou omluvu účastníkovy nepřítomnosti)…