Soudní rozhodnutí

Jmenování

Jmenováním lze založit pracovní poměr pouze v případech v zákoně uvedených. V případech, kde zákoník práce předpokládá vznik pracovního poměru jmenováním, nelze pracovní poměr založit smlouvou; naopak, jmenováním nelze založit pracovní poměr jinde, než kde založení pracovního poměru tímto způsobem zákoník práce stanoví. Byla-li proto uzavřena se…

Rozhodování o pozastavení činnosti politické strany či hnutí

Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze ve smyslu § 15 odst. 2 zák. č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním…

Studna

Je-li studna samostatnou věcí v právním smyslu, lze za podmínek daných § 80 písm. c) o.s.ř. rozhodnout o vlastnictví k této věci, a to, i když je příslušenstvím věci.

Vydržení

Chopí-li se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr…

Náležitosti označení pohledávky v zástavní smlouvě

Pohledávku, která vznikne v budoucnu, nelze v zástavní smlouvě označit stejným způsobem jako pohledávku, která existuje již v době uzavření zástavní smlouvy.

Náležitosti dokazování

Skutkovým zjištěním, které nemá oporu v provedeném dokazování, je výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, popřípadě kdy soud pominul rozhodné skutečnosti…

Jednání za společnost

Jednatelské oprávnění, vyplývající z ustanovení § 15 obch. zák. není založeno na určení příslušných úkonů ve vnitřních organizačních předpisech, nýbrž na pověření určitou činností při provozu podniku a na obvyklosti právních úkonů, k nimž při této činnosti dochází, přičemž jejich obvyklost je třeba posuzovat objektivně, nezávisle na jejich…

Vrácení a vydání věci v trestním řízení

Podle § 80 odst. 1 tr. ř. lze doličnou věc vrátit jen osobě, která ji vydala nebo které byla odňata, což plyne i ze samotného pojmu vrácení, jenž označuje postup, kterým se obnovuje původní stav. Jiné osobě je možné takovou věc pouze vydat, nikoli vrátit.

Studna

Je-li studna samostatnou věcí v právním smyslu, lze za podmínek daných § 80 písm. c) o.s.ř. rozhodnout o vlastnictví k této věci, a to, i když je příslušenstvím věci.

Vydržení

Chopí-li se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr…

Smlouva o odměňování jednatelů

Uzavření smlouvy o odměňování jednatelů společnosti nelze považovat za úkon související se vznikem společnosti ve smyslu § 64 obch. zák., ve znění platném před 1.1.2001.

Svědci závěti

Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou nezpůsobilými svědky závěti fyzické osoby, které činí (mohou činit) za tuto právnickou osobu právní úkony.

Uvedení do předešlého stavu

Vznikla-li v důsledku neoprávněného zásahu do vlastnického práva taková škoda, jejíž náhrady se lze domáhat podle ustanovení ObčZ o náhradě škody, nelze požadovat uvedení do předešlého stavu podle § 126 odst. 1 ObčZ, případně nelze požadovat negatorní žalobou takové odstranění následku neoprávněného zásahu, které je uvedením do předešlého…

Odpovědnost za svěřené hodnoty

Odcizí-li třetí osoba zaměstnanci svěřené hodnoty, které je povinen vyúčtovat, nemá zavinění třetí osoby samo o sobě za následek zánik hmotné odpovědnosti zaměstnance.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 zák. práce jsou dva zcela samostatné a spolu nesouvisející důvody skončení pracovního poměru a z jejich srovnání nelze činit žádné závěry o tom, že porušení povinnosti platit zaměstnanci mzdu musí dosahovat „určité intenzity“, aby bylo způsobilým důvodem pro okamžité…

Příslušenství bytu

Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Vedlejšími místnostmi jsou místnosti v bytě, které nelze považovat za obytné, avšak jsou určeny k tomu, aby byly užívány spolu s bytem (např. neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny záchody a spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či…

Dokazování

Neoznačí-li účastník důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, ustanovení § 120 odst. 3 věty druhé o. s. ř. soudu ukládá, aby při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů, které byly provedeny. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze proto učinit jen tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje…

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Jestliže byl neplatně rozvázán pracovní poměr se zaměstnancem a pracovní poměr nadále trvá a jestliže zaměstnavatel po právní moci soudního rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru nepřiděluje v rozporu s ustanovením § 35 odst.1 písm.a) zák. práce zaměstnanci práci, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy podle ustanovení § 130 odst.1…

Neplatnost valné hromady společnosti

Předřazením hlasování a návrhů orgánů společnosti před návrhy akcionářů, nejsou akcionáři bez dalšího znevýhodněni.


Ustanovení stanov společnosti, upravující způsob oznámení konání valné hromady tak, že oznámení bude uveřejněno v jednom celostátně distribuovaném deníku a současně určující, o který deník půjde, je pro akcionáře výhodnější, než…

Bezdůvodné obohacení

Vznikne-li bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, pak ani tehdy není namístě aplikace obchodního zákoníku v otázce promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení a použije se úprava podle občanského zákoníku.