Soudní rozhodnutí

Doručování

Řádné doručení uložením předpokládá předchozí, předem avizovaný pokus doručovatele o opětovné doručení.


Je-li předpokladem účinnosti náhradního doručení zásilky, určené do vlastních rukou nezastiženého adresáta, oznámení doručovatele, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení, a lze-li mít v dané věci za…

Nadbytečnost

Zaměstnanec nemusí být vždy nadbytečným již v době podání výpovědi. Protože platnost právních úkonů (včetně právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru) je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn, rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek…

Neplatnost valné hromady společnosti

Není-li prokázáno, že úmyslem společnosti, resp. jejího představenstva či většinového akcionáře, bylo obejít ustanovení § 186a obch.zák., nelze bez dalšího říci, že přeměna podoby akcií z listinných akcií na zaknihované je obcházením ustanovení § 186a obch. zák.

Poučovací povinnost soudu

Požadavek poučit o odvolání v sobě zahrnuje též požadavek poučit správně resp. úplně. Případy, kdy soud v rozhodnutí neuvede některou z podstatných náležitostí poučení (poučení neobsahuje určení lhůty, v níž tak účastník může učinit, nebo údaj o tom, u kterého soudu se odvolání podává), proto lze přiřadit k těm, kdy rozhodnutí neobsahuje poučení…

Výpovědní lhůta

I nájem sjednaný na dobu určitou může skončit výpovědí, je-li podle § 676 odst. 1 obč. zák. dohodnuta, a není-li přitom dohodnuta i výpovědní lhůta, spravuje se její délka ustanovením § 677 odst. 2 obč. zák.

Změna práv a povinností mezi účastníky závazkového vztahu

Pro rozlišení , zda jde o kumulativní či privativní novaci je rozhodná vůle účastníků právního úkonu. Při zjišťování jejího obsahu se uplatní i výkladové pravidlo obsažené v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák., podle něhož právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo…

Doručování

Jestliže v řízení, ve kterém je účastník zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí, je doručeno účastníku, a nikoli jeho zástupci, nezakládají se tím účinky, které se jinak s řádným doručením spojují.

Náležitosti omluvy zmocněnce

Omlouvá-li účastník (jeho zmocněnec) svou neúčast u jednání „časovou kolizí s jiným soudním sporem", může být taková omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o.s.ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm…

Zásada in dubio pro reo

Pokud je v konkrétní věci tak jako verze obžaloby stejně možná a pravděpodobná verze obviněných a dalšími důkazy již není možné reálné objasnit, která z v úvahu připadajících verzí je věrohodnější, nelze obviněné s ohledem na zásadu in dubio pro reo uznat vinnými.

Rozhodování odvolacího soudu

Odvolací soud jako přezkumná instance nemůže v odvolacím řízení rozhodnout o věci samé, bylo-li odvolacímu přezkumu podrobeno rozhodnutí, které povahu rozhodnutí o věci samé nemá.

Podjatost orgánů činných v trestním řízení

Vztahy k bývalým spolužákům a kolegům na pracovišti, kteří pouze okrajově působili v kauze, kterou dotyčný soudce nyní projednává, nemohou být bez dalšího důvodem podjatosti takovéhoto soudce.


Snaha vyhnout se rozhodování konkrétní věci příslušným orgánem, činným v trestním řízení by mohla být důvodem pro zahájení kárného…

Notářský zápis

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání.


Není-li v notářském zápise výslovně uvedeno, jakým způsobem byla zjištěna totožnost účastníků, nesplňuje tento notářský zápis formální náležitosti stanovené zákonem pro sepisování…

Projev vůle zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání

Právní úkon <A id=1 href="http://www.epravo.cz/1965/65" target=_blank>zaměstnance
</A>směřující k tomu, že trvá na tom, aby ho <A id=2 href="http://www.epravo.cz/1965/65" target=_blank>zaměstnavatel </A>dále zaměstnával, se může stát - má-li mít právní význam - kdykoliv poté, co mu zaměstnavatel dal neplatnou <A id=3…

Podjatost

Vyhraněný názor na hodnocení důkazů nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř.

Naléhavý právní zájem

Zamítne-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, není důvod pro to, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Pokud by však došlo k posouzení věci i po věcné stránce, jsou takové závěry soudu při existenci nedostatku naléhavého právního zájmu nevýznamné…

Obchodní tajemství ve smyslu obchodního zákoníku

Aby se jednalo o obchodní tajemství ve smyslu obchodního zákoníku, musí být splněny všechny zákonem stanovené znaky. Ochrana obchodního tajemství vzniká okamžikem naplnění všech pojmových znaků obchodního tajemství, a zaniká, jestliže odpadne některý z pojmových znaků obchodního tajemství.

Neúplnost dokazování ve vztahu k podání obžaloby

Vyplývá-li z vyšetřování, že na jedné straně existují důkazy o skutkovém stavu svědčící ve prospěch obviněných a na druhé straně existují důkazy, svědčící v jejich neprospěch a přichází-li v úvahu více verzí skutkového děje, měla by být ve věci podána obžaloba.

Odporovatelnost

Pro posouzení možnosti odporovat právním úkonům dlužníka, zkracujícím věřitele (učiněným v úmyslu zkrátit věřitele), postačuje, aby dlužník sledoval svým jednáním zkrácení jakékoliv pohledávky svého věřitele; není vůbec rozhodné, zda šlo o pohledávku splatnou či nesplatnou, popřípadě budoucí, nebo zda pohledávka byla…

Náležitosti výzvy k odstranění vad podání

Nevyhotoví-li soud a nedoručí-li odvolateli výzvu k odstranění vad odvolání, včetně poučení o tom, jak vytčené nedostatky odstranit a poučení o následcích nečinnosti odvolatele, zatíží řízení vadou.

Nesrozumitelnost a neurčitost právního úkonu

Právní úkon je nesrozumitelný, jestliže ani jeho výkladem nelze - objektivně posuzováno - zjistit, jaký obsah jím měl být vlastně vyjádřen. Závěr o neurčitosti právního úkonu předpokládá, že vyjádření projevu je sice srozumitelné, avšak neurčitý je jeho obsah. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejen podle…