Soudní rozhodnutí

Hodnocení důkazů v dovolacím řízení

Správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze v dovolacím řízení hodnotit s přihlédnutím k novým skutečnostem nebo k důkazům, které nebyly provedeny před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.

Dovolání

Dovoláním napadené rozhodnutí nelze podrobit přezkumu, pokud dovolatel posouzení právní otázky, objektivně přezkumu otevřené (výrokem odvolacího soudu), posléze v dovolání nezpochybnil proto, že tak učinit z jakékoli příčiny opomenul, anebo námitkou, vyjádřenou uplatněným dovolacím důvodem, toto posouzení objektivně…

Dokazování, prováděné rejstříkovým soudem

Zjištění, která rejstříkový soud činí z listin, jimiž mají být zapisované skutečnosti podle zvláštních předpisů doloženy, se nepovažuje za dokazování.

Bezdůvodné obohacení ve smyslu § 243 zák. práce

Institut bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 243 zák. práce má subsidiární povahu. Právní vztah může být podle tohoto ustanovení posouzen, jen jestliže nárok nevyplývá z jiného zákonného ustanovení. Nárok z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení může být opodstatněn pouze tehdy, jestliže povinnost vydat přijaté plnění neupravuje jiný právní…

Porušení pracovní kázně

Při posuzování porušení pracovní kázně je třeba toto zasadit do konkrétních poměrů zaměstnavatele a zabývat se i dopadem jednání zaměstnance na zaměstnavatele.

Zanedbání prevenční povinnosti

Nepřítomnost ošetřujícího personálu po dobu 15 minut mezi jednotlivými kontrolami plodu v první době porodní nelze při běžném průběhu porodu bez komplikací bez dalšího považovat za zanedbání prevenční povinnosti, vedoucí k poškození zdraví rodičky v důsledků jí provedeného náhlého nepředvídatelného činu.

Zneužívání informací v obchodním styku

V případě trestného činu zneužívání informací v obchodním styku je třeba vždy odlišovat úmysl obviněného opatřit sobě nebo jinému výhodu či prospěch, který je zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 tr. zák., jehož naplnění je nezbytným předpokladem pro spáchání uvedeného…

Vzájemný vztah žaloby na plnění a na určení

Z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a jejich nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí platí, že žalobě na určení vlastnictví je třeba pro její jednoznačnost dát přednost před žalobou na plnění.

Subjektivní stránka trestného činu

Sama skutečnost, že obviněnému muselo být alespoň rámcově zřejmé, že se jedná o trestnou činnost, nevylučuje ani takovou interpretaci, že obviněnému muselo být zřejmé, že jde o nelegální transakci, aniž by nutně muselo jít o trestný čin, ale např. jen o porušení obchodního zákoníku, občanského zákoníku či jiných mimotrestních právních…

Úkon jménem obviněného

Skutečnost, že obhájce uvede jako osobu podávající odvolání sebe a nikoliv obviněného, bez dalšího neznamená, že odvolání bylo podáno neoprávněnou osobou.

Stupeň společenské nebezpečnosti trestného činu

U trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) až e) tr. zák., k závěru o nepatrném stupni společenské nebezpečnosti nestačí pouze zjištění o zanedbatelné hodnotě odcizené věci, aniž by byly zjišťovány a náležitě zhodnoceny další okolnosti případu, které naopak stupeň společenské nebezpečnosti činu…

Souhlas obecního úřadu podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor

Byly-li v budově, která byla předmětem nájmu, místnosti určené k provozování obchodu a služeb, musel být dán předchozí souhlas městského (obecního) úřadu podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor (ve znění před novelizací zákonem č. 302/1990 Sb.), i v případě, že budova byla pronajata jako…

Sdružení prostředků za účelem výstavby

Sdruží-li organizace ve smyslu vyhlášky č. 104/1966 Sb. prostředky k výstavbě zařízení, jehož budou společně užívat, aniž by došlo k dohodě, která z organizací bude mít vybudované zařízení ve správě, vznikne k takto vybudovanému zařízení podílové spoluvlastnictví organizací, které prostředky k výstavbě zařízení…

Odpovědnost organizace v důsledku jednání zaměstnance

Z mezí plnění úkolů organizace (z mezí plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním) nevybočuje každá činnost pracovníka (zaměstnance), jíž způsobil škodu a jež je trestným činem.

Náhrada za ztrátu na výdělku

K příjmům ze zaměstnání poživatele invalidního důchodu se při určení náhrady za ztrátu na výdělku při uznání invalidity podle ustanovení § 195 zák. práce nepřihlíží jen tehdy, když samotný výkon práce nutí pracovníka, aby s výraznějším nasazením sil překonával omezení plynoucí z jeho zdravotního stavu.

Poškozování cizích práv

Uvedení policejního orgánu v omyl může za určitých okolností znamenat spáchání trestného činu poškozování cizích práv.

Nadbytečnost zaměstnance

Zaměstnanec je pro zaměstnavatele nadbytečný tehdy, jestliže zaměstnavatel nemá s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizačních změnách možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Skutečnost, že zaměstnavatel přijme jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro…

Náležitosti odvolání

Není-li z odvolání zřejmé, jaké části napadeného rozhodnutí se týká odkladný účinek odvolání, jde o vadu podání, bez jejíhož odstranění nelze v odvolacím řízení pokračovat.

Lhůta k podání odvolání

Lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozhodnutí začne běžet účastníkům znovu od doručení opravného usnesení, i když toto bylo vydáno po právní moci opravovaného rozhodnutí.

Jmenování

O jmenování zaměstnance do funkce ve smyslu ustanovení § 27 odst. 4 zák. práce jde nejen tehdy, jestliže zaměstnavatel svůj projev vůle takto označí. Za jmenování do funkce lze považovat též takový projev vůle zaměstnavatele, který směřuje k založení pracovněprávního vztahu mezi ním a zaměstnancem ohledně výkonu funkce uvedené v ustanovení § 27…