epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 10. 2015
    ID: 99073

    Reorganizace a poctivost záměru

    I kdyby bylo možné přijmout závěr, že reorganizačním plánem je sledován nepoctivý záměr (a není proto dodržen předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebylo by možné na tomto základě dovodit, že proto není splněn předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona (že reorganizační plán proto není v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy).

    V tom, že věřitelé vyšších nebo větších pohledávek mají větší vliv na chod insolvenčního řízení než věřitelé malých nebo rozsahem menších pohledávek, nelze shledat nepoctivost. Nepoctivost dlužníkova záměru neplyne ani z toho, že s účinností reorganizačního plánu na sebe dlužník převezme další závazky v podobě půjček. Pro posouzení nepoctivosti dlužníkova záměru pak rovněž není samo o sobě významné, zda půjčitelem je osoba fyzická nebo právnická.

    (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 43/2013, ze dne 30.6.2015)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v insolvenční věci dlužníka K Maso spol. s r.o., se sídlem v B., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 23588/2011, o schválení reorganizačního plánu, o dovolání věřitele č. 48 NFI Trading s. r. o., se sídlem v P., zastoupeného JUDr. J.V., advokátem, se sídlem v P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. března 2013, č. j. KSBR 27 INS 23588/2011, 1 VSOL 30/2013-B-82, tak, že dovolání se zamítá.

    Z odůvodnění:

    Usnesením ze dne 23. listopadu 2012, č. j. KSBR 27 INS 23588/2011-B-70, schválil Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) reorganizační plán dlužníka (K Maso spol. s r. o.) [bod I. výroku] a určil, že reorganizační plán je účinný, jakmile nabude právní moci rozhodnutí o jeho schválení (bod II. výroku).

    Insolvenční soud - cituje ustanovení § 344 až § 349 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – vyšel z toho, že:

    1/ Usnesením ze dne 8. února 2012 zjistil insolvenční soud úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Adama Sigmunda.
    2/ Schůze věřitelů konaná 24. dubna 2012 přijala kvalifikovanou většinou hlasů zajištěných i nezajištěných věřitelů usnesení o řešení úpadku dlužníka reorganizací a určila osobu znalce k ocenění majetkové podstaty.
    3/ Usnesením ze dne 4. května 2012 povolil insolvenční soud reorganizaci dlužníka.
    4/ Dne 4. července 2012 podal znalec znalecký posudek, který schválila schůze věřitelů kvalifikovanou většinou hlasů dne 21. srpna 2012.
    5/ Usnesením ze dne 21. srpna 2012 určil insolvenční soud cenu majetkové podstaty částkou 15.983.000 Kč.
    6/ Dne 14. září 2012 předložil dlužník reorganizační plán.
    7/ Dne 4. října 2012 předložil dlužník zprávu o reorganizačním plánu, kterou soud schválil téhož dne.
    8/ Dne 6. listopadu 2012 se konala schůze věřitelů k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. Proti reorganizačnímu plánu nebyly vzneseny žádné námitky a připomínky, dlužník jej nikterak nezměnil ani nedoplnil.
    9/ O reorganizačním plánu hlasovaly 4 skupiny věřitelů tak, že:
    - skupiny A až C (tvořené zajištěnými věřiteli) jej přijaly hlasy všech věřitelů,
    - skupina D (tvořená nezajištěnými věřiteli) jej přijala předepsanou většinou hlasů, když proti přijetí reorganizačního plánu v ní hlasoval pouze věřitel č. 48.

    Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že:

    1/ Jsou splněny další předpoklady pro schválení reorganizačního plánu soudem, uvedené v § 348 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona v tom směru, že:
    - navržený způsob řešení reorganizace je v souladu s právními předpisy,
    - lze důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr,
    - reorganizační plán byl přijat alespoň jednou skupinou věřitelů,
    - pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené budou uhrazeny ihned po účinnosti reorganizačního plánu.
    2/ Při schvalování reorganizačního plánu vyšel insolvenční soud především z ustanovení § 348 insolvenčního zákona. Nikdo z věřitelů nepředložil žádné konkrétní argumenty a dokumenty, které by svědčily proti schválení reorganizačního plánu.
    3/ Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, pro které by měl být reorganizační plán zamítnut.

    K odvolání věřitele č. 48 (NFI Trading s. r. o.) Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.

    Odvolací soud vyšel dále z toho, že:

    1/ Podle znaleckého posudku procento uspokojení přihlášených pohledávek při uznání všech zatím nepřezkoumaných pohledávek by u nezajištěného věřitele činilo 4,4 %.
    2/ Věřitel č. 57 [TransMeat GmbH (dále též jen „společnost T“)] přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky ve výši 37.066.833,97 Kč, z toho ve výši 13.217.983,08 Kč jako pohledávky zajištěné. Pohledávky nepopřel ani insolvenční správce ani dlužník. Věřitel č. 1 (HT WOOD, s. r. o.) popřel 17. dubna 2012 dílčí pohledávky č. 1 a č. 2 co do pravosti a výše a dílčí pohledávky č. 3 až č. 5 co do pravosti, výše a pořadí.
    3/ Věřitel č. 60 [TWOIVES a. s. (dále jen „společnost TW“)], přihlásil do insolvenčního řízení nezajištěnou pohledávku ve výši 17.153.150,68 Kč, která byla následně zjištěna v plné výši.
    4/ Tři věřitelé (společnost T, Marek Novotný a RCI Financial Services, s. r. o.), se přihlásili do insolvenčního řízení jako zajištění.
    5/ Věřitelé byli v reorganizačním plánu rozděleni do 4 skupin. Skupiny A až C tvořili samostatně každý ze zajištěných věřitelů, skupina D zahrnovala všechny nezajištěné věřitele. V reorganizačním plánu nabízel dlužník nezajištěným věřitelům uspokojení v rozsahu 4,5 % jejich pohledávek. Zajištěný věřitel č. 57 (společnost T) souhlasil v reorganizačním plánu s vypořádáním své pohledávky tak, že na místo finančního plnění upíše základní kapitál dlužníka v nominální hodnotě 13 miliónů Kč, přičemž zbytek jeho pohledávky ve výši 217.983,08 Kč zanikne. Ostatním zajištěným věřitelům bylo nabídnuto 100 % ze zjištěné výše zajištění.
    6/ Dlužník se v reorganizačním plánu zavázal provést reorganizaci kombinací následujících opatření: a/ restrukturalizací pohledávek věřitelů spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo odkladu jejich splatnosti, b/ vydáním nových obchodních podílů dlužníka formou kapitalizace pohledávek a současným snížením základního kapitálu dlužníka a z toho vyplývající změnou stanov dlužníka, c/ zajištěním financování provozu dlužníkova podniku, d/ prodejem části majetkové podstaty. Úvěrové financování mělo být realizováno prostřednictvím smluv o půjčce (dvou smluv o půjčce na částky 3 milióny Kč a jedné smlouvy o půjčce na částku 2 milióny Kč), na dobu pěti let s úrokovou sazbou 4 % p. a., zajištěných zástavním právem na nemovitostech dlužníka, s tím, že takto získané prostředky budou použity jednak na výplatu věřitelů skupiny D, jednak na výplatu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených těmto pohledávkám na roveň.
    7/ Reorganizační plán dále obsahuje opatření k plnění reorganizačního plánu, nakládání s majetkovou podstatou, údaje o dalším provozu dlužníkova podniku a dopady na zaměstnanost a údaje o zániku závazků dlužníka a závazků dlužníka po skončení reorganizace.
    8/ Přílohy reorganizačního plánu tvořily: seznam pohledávek zařazených do skupiny D, včetně stanovení výše plnění v reorganizaci a výše zanikajících pohledávek, závazek společnosti T ke zvýšení základního kapitálu, dohoda o započtení pohledávek, společenská smlouva dlužníka účinná po nabytí účinnosti reorganizačního plánu, popis změn společenské smlouvy a změn zapisovaných údajů do obchodního rejstříku, návrh na zápis změn do obchodního rejstříku, prohlášení prvního, druhého a třetího investora, podnikatelský plán a prohlášení společníka o vzdání se přednostního práva k účasti na zvýšení základního kapitálu.

    Na tomto základě odvolací soud - odkazuje na ustanovení § 341 a § 348 insolvenčního zákona - uzavřel, že:

    1/ Námitky, jimiž odvolatel zpochybňuje pravost pohledávek společnosti TW a společnosti T, nejsou důvodné. Pohledávky obou těchto věřitelů byly zjištěny u přezkumného jednání dne 24. dubna 2012, neboť insolvenční správce je nepopřel a popření pohledávky společnosti T jiným přihlášeným věřitelem nemá vliv na její zjištění (§ 336 odst. 4 insolvenčního zákona). Popírající věřitel nadto vzal popření následně zpět (§ 201 odst. 1 insolvenčního zákona) a v této fázi řízení již přihlášené pohledávky nelze účinně popřít.
    2/ Nedůvodná je i námitka, že by odvolatel při řešení dlužníkova úpadku konkursem dosáhl většího uspokojení pohledávky než při reorganizaci, stejně jako námitka, že závěry znaleckého posudku jsou potud účelové (aby plnění při reorganizaci vypadalo pro věřitele výhodněji). Pro posouzení, zda je splněna podmínka, že věřitel obdrží v rámci reorganizace nejméně stejné plnění, jaké by obdržel v konkursu (§ 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), jsou rozhodující právě závěry znaleckého posudku, který byl za tímto účelem v insolvenčním řízení zpracován a z nějž jednoznačně vyplývá, že v konkursu by nezajištění věřitelé obdrželi plnění v rozsahu 4,4 % pohledávek, zatímco dle reorganizačního plánu obdrží plnění 4,5 % pohledávek. Odvolatel tedy obdrží vyšší plnění, než které by mu náleželo při řešení dlužníkova úpadku konkursem. Znalecký posudek schválila schůze věřitelů kvalifikovanou většinou (proti schválení hlasoval jedině odvolatel), aniž ovšem konkrétně uvedl, proč nesouhlasí se závěry posudku (což neučinil ani v rámci odvolání). Odvolací soud nemá žádné pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem a tvrzená účelovost se z něj (ani ze spisu) nepodává.
    3/ Nedůvodné jsou i odvolací námitky proti způsobu provedení reorganizace (proti zajištění financování reorganizačního plánu převzetím půjček od fyzických osob se současným zajištěním těchto závazků zástavními právy na nemovitostech dlužníka a proti kapitalizaci pohledávky společnosti T). Odvolatelem vytýkané způsoby provedení reorganizace zákon výslovně připouští (předpokládá); srov. § 341 odst. 1 písm. e/ a f/ insolvenčního zákona). Při reorganizaci zákon rovněž předpokládá (ukládá) přednostní uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených (§ 348 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona). Je proto v souladu se zákonem, zajistil-li dlužník úhradu těchto pohledávek právě prostřednictvím financování od třetích osob (§ 341 odst. 1 písm. f/ insolvenčního zákona). Z reorganizačního plánu přitom jednoznačně vyplývá, že finanční prostředky z půjček budou použity jednak na výplatu věřitelů zařazených do skupiny D (tedy i odvolatele) a zejména na úhradu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených. S dlužníkem lze souhlasit v tom, že ony přednostní pohledávky by musely být uhrazeny i při přeměně reorganizace v konkurs, jejich věřitelé by však museli čekat na výsledek zpeněžení majetkové podstaty a uspokojení zajištěných věřitelů. Nezajištění věřitelé by přišli na řadu až pak, takže situace odvolatele by zůstala stejná.
    4/ Námitkou nerovného zacházení s pohledávkami zařazenými do jednotlivých skupin (§ 348 odst. 2 insolvenčního zákona) se odvolací soud věcně nezabýval, neboť odvolatelova skupina věřitelů reorganizační plán přijala, takže jemu samotnému (byť sám hlasoval proti) taková námitka nepřísluší.

    Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 48 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

    Konkrétně dovolatel uvádí, že dovolacím soudem neřešenou otázkou je definice nepoctivého záměru dlužníka při sestavování reorganizačního plánu (ve smyslu § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona) a dále výklad podmínky uvedené ustanovení § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona.

    Odvolacímu soudu vytýká dovolatel nesprávné právní posouzení věci, k čemuž argumentuje následovně.

    1/ K § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona.

    Dovolatel potud namítá, že bylo-li v insolvenčním řízení rozhodnuto tak, že se otázka porovnání uspokojení pohledávek při konkursu a při reorganizaci bude posuzovat na základě znaleckého posudku, měl odtud vzejít přesvědčivější a věrohodnější závěr, než jaký vyplynul z onoho posudku. Rozdíl ve výši obdrženého plnění by podle něj měl být vyšší, než 0,1 %.

    Důsledky toho, zda úpadek dlužníka bude řešen konkursem nebo reorganizací, jsou podle dovolatele tak zásadní, že při schválení reorganizace by měly existovat relevantní záruky zajišťující lepší uspokojení pohledávek věřitele. Za takovouto záruku nepovažuje znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že při reorganizaci obdrží plnění o pouhou 0,1 % vyšší než při konkursu (míní, že rozdíl by měl být „znatelně vyšší“). Čísla obsažená ve znaleckém posudku budí podle dovolatele dojem, že byla vytvořena účelově a aplikaci § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona má v daných souvislostech za nesprávnou.

    2/ K § 348 odst. 1 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona.

    Podle dovolatele odporuje schválení reorganizačního plánu ustanovení § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona. Tam stanovená podmínka se může projevovat též nesouladem se základním zásadami insolvenčního řízení (§ 5 insolvenčního zákona), přičemž dovolatel dovozuje nesoulad se zásadou vyjádřenou v § 5 písm. a/ insolvenčního zákona, s tím, že se „cítí být nespravedlivě poškozen“ schválením reorganizačního plánu z příčin popsaných níže.

    Dovolatel poukazuje na dikci § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona a dovozuje nepoctivost záměru dlužníka, s tím, že „zmiňuje některá jednání jednotlivých osob zapojených do posuzovaného insolvenčního řízení, naplánovaného postupu souladného s insolvenčním dlužníkem, směřujícím k dosažení cílů insolvenčního dlužníka a s ním spojených osob“. Konkrétně jde podle dovolatele o to, že:

    1/ Dlužník nepopřel směnečnou pohledávku společnosti TW. Dovolatel „měl záměr tuto očividně neexistující pohledávku popřít“, neměl však možnost se do skončení popěrné lhůty (19. dubna 2013) seznámit s obsahem směnky (připojené k přihlášce až 18. dubna 2012) a proto ji nemohl ani popřít.
    2/ Dlužník nepopřel pohledávku společnosti T, ač se lze domnívat, že nároky ze smluvních pokut neexistují a objednávky zboží, z jehož dodání měly pohledávky vzejít, se nenacházejí v účetnictví dlužníka.
    3/ Společnosti T a TW přitom jsou členy věřitelského výboru, fakticky ovládají schůze věřitelů a rozhodují o průběhu schůze věřitelů.
    3/ Právní zástupce dlužníka je současně právním zástupcem společnosti LIGA, s. r. o. (dále jen „společnost L“), která je v reorganizaci a do jejíhož insolvenčního řízení dovolatel přihlásil svou pohledávku. Obě insolvenční řízení si jsou podle dovolatel nápadně podobná, přičemž odvolání tamního věřitele proti schválení reorganizačního plánu odvolací soud vyhověl.
    4/ Účinností reorganizačního plánu na sebe dlužník pouze převezme další závazky v podobě půjček (jimiž chce řešit uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, čímž se ještě sníží možnost uspokojení dovolatelovy pohledávky). Nepoctivý záměr lze spatřovat především v tom, že půjčky jsou poskytnuty fyzickými osobami a nikoli bankovními institucemi. O propojení těchto fyzických osob a dlužníka „by se dalo spekulovat“.

    S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) a insolvenční zákon ve znění účinném do 31. července 2013 (tj. naposledy ve znění zákona 399/2012 Sb.).

    Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., v rozhodném znění, jelikož napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny (výklad ustanovení § 348 odst. 1 písm. a/, b/ a d/ insolvenčního zákona).

    Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

    Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

    Podle ustanovení § 348 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a/ je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b/ lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c/ jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d/ každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e/ pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak.

    V daném případě není pochyb o tom (ani dovolání nezpochybňuje), že reorganizační plán přijala každá skupina věřitelů (§ 348 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona) a že pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným (§ 348 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona).

    K dovolacím námitkám dlužníka co do splnění předpokladů uvedených v § 348 odst. 1 písm. a/, b/ a d/ insolvenčního zákona, uvádí Nejvyšší soud následující.

    1/ K § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona.

    Pro závěr, že je splněna podmínka uvedená v § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona, postačuje (podle pochyby nevzbuzující jednoznačné formulace tohoto ustanovení) -tam, kde není jiné dohody s věřitelem nebo věřiteli (o nižším plnění) - skutkově podložený úsudek, že současná hodnota plnění, které má každý věřitel získat podle reorganizačního plánu, je ke dni účinnosti reorganizačního plánu „stejná“ nebo „vyšší“ než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

    Argumentace dovolatele, že pro naplnění předpokladu uvedeného v § 348 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona by rozdíl ve výši obdrženého plnění (ve prospěch reorganizace) měl být „vyšší“ než 0,1 % (hodnota udaná znaleckým posudkem), tedy zjevně ignoruje skutečný obsah vykládaného ustanovení, z nějž se podává, že důvod schválit reorganizační plán bude dán dokonce i tehdy, bude-li současná hodnota plnění, které mají věřitelé při reorganizaci obdržet, „stejná“ jako hodnota plnění, které by zřejmě obdrželi, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

    Dovolatelem deklarovaná účelovost znaleckého posudku má pak povahu ničím nepodložené spekulace.

    Dovolání proto potud není důvodné.

    2/ K § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona.

    Předpoklady pro schválení reorganizačního plánu vypočtené v § 348 odst. 1 písm. a/ až e/ insolvenčního zákona se posuzují samostatně (každý z nich má jiný obsah). Naplnění jednoho z těchto předpokladů tedy nelze spatřovat v tom, že byl případně naplněn předpoklad jiný. Stejně tak platí, že z toho, že nebyl naplněn jeden z předpokladů schválení reorganizačního plánu uvedených v § 348 odst. 1 insolvenčního zákona, nelze činit závěr, že proto není naplněn ani jiný z tam uvedených předpokladů.

    Jinak řečeno, i kdyby bylo možné přijmout závěr, že reorganizačním plánem je sledován nepoctivý záměr (a není proto dodržen předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebylo by možné na tomto základě dovodit, že proto není splněn předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona (že reorganizační plán proto není v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy).

    V rozsahu, v němž dovolatel usuzuje na nesplnění předpokladu dle § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona z toho, že dlužník sleduje reorganizačním plánem nepoctivý záměr, proto dovolání též není důvodné.

    3/ K § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona.

    Z těch okolností, jež dovolatel Nejvyššímu soudu předkládá (jako rozhodné pro posouzení nepoctivosti záměru dlužníka), závěr, že nebyl naplněn předpoklad uvedený v § 348 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, neplyne.

    S okolnostmi týkajícími se procesu zjištění pohledávek společností T a TW se přiléhavě vypořádal již odvolací soud (spekulace o tom, zda dovolatel měl nebo mohl popřít pohledávku věřitele TW, nemají význam se zřetelem k dikci § 336 odst. 4 insolvenčního zákona) a pohledávku společnosti T nepopřel ani dovolatel (aniž by uvedl, co mu v tom bránilo).

    V tom, že věřitelé vyšších nebo větších pohledávek mají větší (velký, významnější) vliv na chod insolvenčního řízení než věřitelé malých nebo rozsahem menších pohledávek, žádná nepoctivost není [smysl naopak dává jen taková úprava úpadkového práva, která váhu hlasů věřitelů s rozsahem velkými (nebo i majoritními) pohledávkami jen proto nepotlačuje].

    Z toho, co dovolatel uvedl o insolvenčním řízení společnosti L, úsudek o nepoctivosti dlužníkova záměru též neplyne.

    K tvrzení dovolatele, že účinností reorganizačního plánu na sebe dlužník pouze převezme další závazky v podobě půjček (jimiž chce řešit uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, čímž se ještě sníží možnost uspokojení dovolatelovy pohledávky), Nejvyšší soud uvádí, že na poctivost dlužníkova záměru nelze odtud usuzovat již proto, že jde o jeden z předjímaných způsobů provedení (a financování) reorganizace (srov. § 341 odst. 1 písm. f/ insolvenčního zákona). Ostatně, odvolací soud přiléhavě vystihl, že předmětné půjčky mají být použity nejen k úhradě pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, ale též k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů (včetně dovolatele).

    Názor, že nepoctivý záměr dlužníka plyne z toho, že půjčky mají poskytnout fyzické osoby (a nikoli bankovní instituce) je zjevně neudržitelný. Pro posouzení (ne)poctivosti dlužníkova záměru není samo o sobě významné, zda půjčitelem je osoba fyzická nebo právnická. K dovolacímu tvrzení, že o možném propojení těchto fyzických osob (půjčitelů) s dlužníkem by se „dalo spekulovat“, Nejvyšší soud uvádí, že pouhé konspirativní spekulace věřitele v insolvenčním řízení nejsou způsobilé zpochybnit žádný z předpokladů řádného průběhu insolvenčního řízení v kterékoli jeho fázi.

    Dovolání tedy ani potud není opodstatněné.

    Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o. s. ř.).

    zdroj: www.nsoud.cz

    Právní věta - redakce.


    redakce (jav)
    1. 10. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.