Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem, který musí splňovat veškeré uvedené zákonné náležitosti stanovené v § 34 a § 35 ObčZ, aby mohl podle § 48 odst. 2 ObčZ vyvolat právní následky s takovým úkonem spojené, tj. zrušení smlouvy od samého počátku. Chybí-li prokazatelná existence vůle některé ze smluvních stran od smlouvy odstoupit…
Rozdílná úprava počátku běhu promlčecí doby obsažená v ustanoveních § 392 a § 393 obchodního zákoníku vychází z odlišení závazků primárních a sekundárních. Jde-li o právo na plnění závazku resp. dílčího závazku (primárního závazku, jehož obvyklým právním důvodem je smlouva), uplatní se pro určení počátku běhu promlčecí lhůty § 392 obchodního…
Není vyloučeno považovat za samostatné skutky trestné činy vraždy, spáchaných na více osobách, resp. pokusy těchto trestných činů, přestože byly spáchány v úzké časové a místní souvislosti, pokud se ovšem liší ve způsobu spáchání, v motivaci pachatele apod.
Vychází-li odvolací soud z jiných skutkových zjištění, než soud prvního stupně, aniž postupuje podle § 213 odst. 2 o. s. ř. a sám opakuje rozhodný důkaz, na němž soud prvního stupně svá zjištění založil, trpí odvolací řízení vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241 odst. 2 písm. b) o. s.
Výkon práva myslivosti neplyne přímo z vlastnického práva k honebnímu pozemku, ale závisí na splnění dalších podmínek vyplývajících ze zákona o myslivosti a za určitých okolností (srov. § 6 odst. 5 zákona) je možný i proti vůli vlastníka honebního pozemku. Zákon o myslivosti svými ustanoveními veřejnoprávního charakteru omezuje práva vlastníků …
Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu ustanovení § 241 odst.3 písm.c) o.s.ř. považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o.s.ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak…
Dojde-li v důsledku uzavírání dodatků k postupným změnám smlouvy, toto lze posoudit jako privativní novaci ve smyslu § 570 odst. 1 občanského zákoníku.
Vystupuje-li obstaratel jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, pak při odpovědnosti obstaratele za vady prodané věci podle § 741 obč. zák. se uplatní speciální ustanovení o prodeji zboží v obchodě, konkrétně ustanovení o odpovědnosti za vady prodané věci podle § 619 a násl. obč. zák., nikoliv obecné ustanovení § 597 odst. 1 obč.
Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou notářem v souvislosti s výkonem jeho činnosti (úřadu) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnosti), nelze bez dalšího použít ustanovení § 420 obč. zák.
Úprava podmínek, výše nebo způsobu náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, provedená nařízením vlády vydaným podle ustanovení § 202 odst.2 zák. práce, platí i pro určení náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle ustanovení § 199 zák. práce.
Jde-li o právní úkon, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma, musí být určitost a srozumitelnost projevu vůle dána obsahem listiny, na níž je zaznamenána. Nestačí, že účastníku (účastníkům) právního vztahu je jasné, co je předmětem dohody, není-li to poznatelné z jejího textu. Určitost písemného projevu vůle je objektivní…
Smyslem a účelem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je odškodnění snížení (omezení) nebo ztráty pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho neschopnosti dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením. Výši náhrady lze stanovit za…
Vážnými důvody, pro něž není byt nájemcem užíván, mohou být např. ústavní léčení, výkon základní vojenské služby či nepříznivý zdravotní stav nájemce bytu (členů jeho domácnosti). Vážným důvodem neužívání bytu může být též výkon zaměstnání mimo obec, v níž se byt nachází. Je pak věcí konkrétního případu, zda zmíněné okolnosti, pro něž není byt…
Výpověď z nájmu bytu může dát nájemci pronajímatel. Tím je zásadně vlastník domu, v němž se byt – jehož nájem je vypovídán – nachází, resp. vlastník takovéhoto bytu.
Nákladní list je důkazem nejenom o uzavření přepravní smlouvy, ale též i důkazem o jejím obsahu, jehož součástí (náležitostí) je též označení odesílatele jeho jménem a adresou. Tvrdí-li dopravce, že odesílatelem zásilky je jiná osoba, než která je jako odesílatel označena v nákladním listě, spočívá důkazní břemeno o tomto tvrzení na…
Neodstranitelnými procesnímu vadami v řízení před soudem ve smyslu ustanovení § 260 tr. ř. jsou např. porušení ustanovení o nutné obhajobě v přípravném řízení, o zahájení trestního stíhání a postupu při obvinění určité osoby, vedení trestního stíhání bez souhlasu poškozeného, nepřibrání tlumočníka v řízení proti obviněnému neznalému českého…
Při určení povinné osoby není soud vázán okruhem účastníků ve správním řízení. Ustanovení § 5 odst. 2 zákona o půdě sice hovoří o tom, kdo je považován za povinnou osobu, jde však o ustanovení, které svým zařazením je určující pro rozhodování o institutu vydání nemovitostí podle následného § 6 tohoto zákona. Dalším ustanovením upravujícím, kdo je…
Pouhé odvolání jednatele, aniž by byl vzápětí nahrazen jiným, není změnou společenské smlouvy.
Nedá-li pronajímatel písemný souhlas ke smlouvě o podnájmu, je tato absolutně neplatná; přenechání bytu (jeho části) do podnájmu (bez písemného souhlasu pronajímatele) je současně výpovědním důvodem. Projev vůle pronajímatele s uzavřením smlouvy o podnájmu již nelze – na rozdíl od právní úpravy platné do 31. prosince 1994 – nahradit rozhodnutím…
Trestní minulost odsouzeného představuje důležité hledisko při posuzování splnění podmínek podmíněného propuštění, nicméně prognóza vedení řádného života v budoucnu nesmí...
Navzdory principu presumpce neviny ovlivňuje již samotné trestní stíhání osobní život obviněného, zejména zasahuje do jeho osobní cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny...
Postrádá-li skutek, pro který byl stěžovatel odsouzen, oporu v provedených důkazech, dochází tím k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny...
Instančnost řízení, která je posuzována v rámci kritéria složitosti věci ve smyslu § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci...
Právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je autonomním ústavním pojmem. Jeho obsah proto není vymezen zákony a rozvrhem práce, nýbrž naopak,...
