epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 9. 2001
    ID: 12998

    Neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (z judikatury)

    Samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu jej osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku


    Samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu jej osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku. Použití kritiky a odsuzování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o níž je sdělován nepravdivý údaj, představuje zpravidla citelný neoprávněný zásah do práva fyzické osoby na ochranu její osobnosti, přičemž tu jde o značnou intenzitu neoprávněného zásahu, která obvykle bude mít nepříznivé důsledky pro takto postiženou osobu co do jejího postavení v rodině a ve společnosti.


    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.6.2001, sp.zn. 28 Cdo 922/2001)


    Nejvyšší soud rozhodl o dovolání V. H., zastoupeného advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 27. 2. 2001, sp.zn. 1 Co 32/2001, vydanému v právní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 36 C 139/99, žalobce Ing. K. S., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. H., zastoupenému advokátem, o ochranu osobnosti, tak, že dovolání se zamítá.



    Z odůvodnění :


    Žalobce se domáhal žalobou, podanou u soudu 15. 11. 1999, aby žalovanému bylo uloženo uveřejnit do 30 dnů od právní moci rozsudku formou placené inzerce v denících P. a D., na straně 2, omluvu v navrženém znění /zejména za výrok: " Skutečným vyděračem byl pan S."/; dále se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci na úhradu vzniklé nemajetkové újmy 100.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. V žalobě bylo uvedeno, že citový výrok žalovaného byl uveden v článku uveřejněném dne 4. 11. 1999 v deníku P. pod názvem " H. tvrdí, že má na N. telefonáty několik svědků" a týkal se telefonických rozhovorů mezi žalovaným a J. N., působícím jako poradce na Úřadu vlády ČR, předcházejících odvolání žalovaného z funkce ředitele Konferenčního centra. Podle názoru žalobce uvedené sdělení žalovaného pro deník P. vyvolávalo nepravdivý dojem, že žalobce údajně prostřednictvím jiné osoby měl na žalovaného činit nátlak, aby mu písemně dodal nepravdivé informace, týkající se vztahu bývalého ministra zahraničí k některým novinářům a jejich opakovaného zvaní a hoštění na zámku ve Š. Uváděné výroky žalovaného poškodily žalobce v zaměstnání, při výkonu politické funkce a narušily i jeho rodinný život, zejména pokud šlo o vznesené obvinění z údajného vydírání.


    Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že informace, které poskytl sdělovacím prostředkům se opíraly o reálný základ, kterým byly rozhovory a různá jednání, týkající se žalobce a žalovaného. Žalovaný jako ředitel Konferenčního centra nikdy nepřipustil žádné zneužívání tohoto centra k jakýmkoli nezákonným aktivitám kohokoliv. Avšak tlak na obstarání a poskytnutí požadovaných informací o údajných dřívějších akcích v tomto Konferenčním centru se vůči žalovanému stále stupňoval, a to i pod hrozbou ztráty zaměstnání, takže tento tlak nebylo možné označit jinak než vydírání či útisk. Právě uváděné okolnosti byly posléze důvodem odvolání žalovaného z funkce ředitele Konferenčního centra a nikoli žádná jiná okolnost např. výsledky oficiální kontroly hospodaření Konferenčního centra. Vyjádření žalovaného vůči sdělovacím prostředkům mělo tedy reálný podklad a proto je nelze, podle názoru žalovaného, kvalifikovat jako neoprávněný zásah do práva žalobce na ochranu jeho osobnosti. Žalovaný byl i toho názoru, že žalovaný v tomto případě měl být nikoli on, ale žalobcem zmiňovaný J. N., který působil na žalovaného, aby shromažďoval jím požadované kompromitující materiály.


    Soud prvního stupně vyslechl v řízení žalobce i žalovaného jako účastníky řízení, vyslechl svědky J. K., R. P., L. D. a A. S., seznámil se s obsahem spisového materiálu č.j. PPR-2326/RKP-OOK-1-1999 policejního prezidia ČR- ředitelství služby kriminální policie a konstatoval obsah listinných dokladů, předložených účastníky řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze 4. 12. 2000, č. j. 36 C 139/99-112, bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uveřejnit do 30 dnů od právní moci rozsudku v deníku P. /na straně 2/ omluvu ve znění: " Omluva K. S. Omlouvám se K. S. za to, že 4. 11. 1999 jsem v deníku P. na straně 2 v článku " H. tvrdí, že na N. telefonáty má několik svědků" uvedl, že J. N. při telefonátech se mnou " jen tlumočil slova pana S. Skutečným vyděračem byl pan S.". Z mé strany šlo o neověřené a ničím nepodložené tvrzení, které jako nepravdivé bylo objektivně způsobilé snížit důstojnost a vážnost K. S. V. H.". Dalším výrokem citovaného rozsudku byl zamítnut žalobní návrh, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci na úhradu vzniklé nemajetkové újmy 100.000 Kč. Bylo také rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.


    V odůvodnění svého rozsudku uváděl soud prvního stupně, že žalobu žalobce pokládá za důvodnou. Žalovanému se nepodařilo prokázat pravdivost jeho tvrzení uvedených v deníku P. dne 4. 11. 1999; naopak bylo v řízení prokázáno, že se žalobce žádným způsobem nepodílel na jednání J. N. ve vztahu k žalovanému a neučinil žádné úkony, které by nasvědčovaly tvrzení žalovaného, že žalobce je vyděrač. Pokud žalobce po žalovaném požadoval písemně či telefonicky určité údaje, pak se týkaly skutečností, které spadaly do pravomoci Ministerstva zahraničních věcí a bylo právem žalobce si tyto údaje od žalovaného vyžadovat. Ze strany žalovaného šlo tedy o výroky nezakládající se na pravdě, jež byly způsobilé zasáhnout do osobnostního práva žalobce. Soud prvního stupně uváděl, že je nerozhodné, zda žalovaný jednal s přímým či nepřímým úmyslem a zda si byl vědom neoprávněnosti svého zásahu. Pokud šlo o hodnocení důsledků neoprávněných zásahů žalovaného do osobnostních práv žalobce, poukazoval soud prvního stupně např. na to, že výroky žalovaného působily negativně i na vztahy v rodině žalobce, zejména na vztahy žalobcovy dcery vůči žalobci; také pokud šlo o činnost žalobce v politických funkcích výroky žalovaného způsobily, že žalobce ztratil své umístění na předním místě kandidátní listiny pro volby do krajských zastupitelstev.


    Soud prvního stupně pak shledal, že je na místě uložení žalobcem požadované omluvy od žalovaného, avšak žalobní návrh na poskytnutí finančního zadostiučinění neshledal opodstatněným, protože měl za to, že neoprávněný zásah ze strany žalovaného vůči žalobci nebyl dlouhotrvající a neměl neodstranitelných důsledků.


    Výrok o nákladech řízení byl soudem prvního stupně odůvodněn tím, že ani žalobce, ani žalovaný neměl ve věci plný či převažující úspěch.


    O odvoláních žalovaného i žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem z 27. 2. 2001, sp.zn. 1 Co 32/2001. Rozsudek soudu prvního stupně byl v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé potvrzen " s tím, že povinnost žalovaného uveřejnit omluvu byla uložena formou placené inzerce". Změněn byl rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, a to tak, že žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci 50.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Jinak byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Žalovanému bylo uloženo zaplatit na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně 11.875 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; na úhradu nákladů odvolacího řízení bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 8.725 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.


    V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že bylo shledáno částečně důvodným jen odvolání žalobce. Neoprávněný zásah do práva žalobce na ochranu osobnosti spočíval, podle názoru odvolacího soudu, jmenovitě ve výroku žalovaného uveřejněném 4. 11. 1999 v deníku P., že "skutečným vyděračem byl pan S.". Přitom žalovaný neprokázal, že by obsah telefonických rozhovorů s J. N. mohl vést u něho k domněnce, že je ze strany žalobce vyžadováno předložení nějakých nedoložených kompromitujících materiálů. Tomuto neoprávněnému zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti odpovídala jako přiměřený prostředek ochrany omluva žalovaného, jak již k tomuto závěru dospěl i soud prvního stupně. Při úvaze o důvodnosti žalobního návrhu na přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích zdůrazňoval odvolací soud, že výrok žalovaného obsahoval pojem " vydírání", který je i pojmem užívaným v trestním zákoně; tento výrok byl pak uveřejněn v deníku s celostátním odběrem, a to na adresu žalobce, který vykonával důležitou veřejnou funkci, v níž byl znám i širší veřejnosti. Proto odvolací soud shledal splněny i zákonné předpoklady pro přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení § 13 odst. 2 občanského zákoníku, a to částkou 50.000 Kč.


    Odvolací soud z těchto důvodů tedy rozsudek soudu prvního stupně částečně potvrdil § 219 občanského soudního řádu a částečně jej změnil § 220 občanského soudního řádu. Výroky o nákladech řízení byly odvolacím soudem odůvodněny ustanoveními § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 3 občanského soudního řádu a ustanoveními vyhlášky 117/1996 Sb.


    Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalovaného v řízení zastupoval, dne 29. 3. 2001 a dovolání ze strany žalovaného bylo podáno u Krajského soudu v Praze dne 27.4. 2001, tedy ve lhůtě stanovení v § 240 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb.


    Ve svém dovolání dovolatel navrhoval, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Co do přípustnosti dovolání poukazoval dovolatel na ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu a jako dovolací důvody uplatňoval důvody uváděné v ustanovení § 241 odst. 3 písm. b/, c/ a d/ občanského soudního řádu / ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./.


    V dovolání poukazoval dovolatel na to, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve všech jeho výrocích, když i výrok o uložení povinnosti žalovaného zveřejnit omluvu žalobci byl spojen s uložením další povinnosti, tj. uveřejněním omluvy formou placení inzerce. Dovolatel vyslovoval i názor, že odvolací soud "nepostupoval podle zásady rovnosti stran, když nad rámec jeho pravomoci poučoval žalobce o nevykonatelnosti jeho žalobního návrhu a výroku rozsudku /I/ soudu prvního stupně"; z tohoto důvodu uplatňoval žalobce dovolací důvod vady řízení ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. b/ občanského soudního řádu.


    Dovolatel byl na rozdíl od odvolacího soudu toho názoru, že žalobce byl hlavní osobou, která měla zájem na získání kompromitujících informací na bývalého ministra zahraničí J.Z a že to byl právě žalobce, který z titulu své nadřízené funkce vyvíjel na žalovaného nepřípustný nátlak; i svědek J. N. sám připouštěl, že v tomto případě šlo v podstatě o vydírání; sám žalobce nepopíral svůj telefonický rozhovor se žalovaným, při němž došlo i k výroku, že žalovaný nepochopil zadání, které mu měl J. N. dát. Podle názoru dovolatele bylo správně v usnesení orgánů Policie ČR ze 14. 6. 2000 uvedeno, že" V. H. mohl mít za to, že skutečně za touto záležitostí stojí K. S." a že " V. H. byl vyzýván ke krokům, při jejichž nesplnění mu bylo uváděno, že bude muset odejít z funkce, což se také stalo". Dovolatel měl tedy za to, že všechny informace, které tisku sdělil, vycházely z reálných podkladů.


    Dovolatel poukazoval i na to, že žalobce sám se označuje za veřejného činitele a politického funkcionáře; jestliže tedy žalovaný informoval veřejnost o tom, jakých praktik a metod tu žalobce v tomto případě použil, je žalovaný přesvědčen, že postupoval oprávněně, protože na tyto osoby se kladou vyšší nároky než na ostatní osoby. Dovolatel je tedy přesvědčen, že jeho vyjádření o žalobci, učiněném pro tisk, nelze kvalifikovat jako neoprávněný zásah do práva žalobce na ochranu osobnosti.


    Pokud šlo o údajné důsledky výroku žalovaného na život žalobce v jeho rodině i na pracovišti, na základě nich odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ohledně náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu zadostiučiněním v penězích, dovolatel zdůrazňoval, že žalobce na svém pracovišti postoupil do vyšší funkce, a pokud šlo o výpověď svědkyně A. S., týkající se údajného negativního vlivu, výroků žalovaného v tisku na chování dcery žalobce, byla tato výpověď, podle názoru dovolatele, neobjektivní a plná rozporů. Proto i aplikaci ustanovení § 13 odst. 2 občanského zákoníku na daný případ pokládal dovolatel za nesprávné posouzení věci odvolacím soudem.


    Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud u z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů / tedy podle ustanovení občanského soudního řádu - zákona 99/1963 Sb., ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./.


    Dovolání tu bylo přípustné ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. a/ občanského soudního řádu / ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./, pokud směřovalo proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jimiž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.


    Dovolatel uplatňoval jako dovolací důvody to, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování / § 241 odt. 3 písm. c) občanského soudního řádu v již citovaném znění /, dále to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci / § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu /, a posléze i to, že řízení bylo postiženou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci / § 241 odst. 3 písm. b) občanského soudního řádu/.


    V rozhodnutí uveřejněném pod č. 8/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, bylo vyloženo, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v dokazování, jestliže soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec není, ale také jestliže soud nepokládá za zjištěnou podstatnou skutečnost, která bez dalšího z obsahu spisu naopak vyplývá.


    Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d/ občanského soudního řádu / ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./ může spočívat buď v tom, že soud použije na projednávanou právní věc nesprávný právní předpis anebo si použitý právní předpis nesprávně vyloží / viz k tomu z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek text na str. 13 (45)/.


    Dovolací soud v daném případě neshledal, že by řízení o projednávané právní věci bylo postiženou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci / § 241 odst. 3 písm. b) občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./. Neshledal také, že by odvolací soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec nebylo / srov. k tomu již citované rozhodnutí uveřejněné pod č. 8/1994 Sbírky soudního rozhodnutí a stanovisek.


    Odvolací soud posoudil projednávanou právní věc podle ustanovení § 11 a § 13 občanského zákoníku, která se nepochybně na projednávanou právní věc vztahovala. V řízení o dovolání bylo třeba ještě se zabývat tím, zda si tato ustanovení odvolací soud také správně vyložil.


    Samo uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu jej osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku. Použití kritiky a odsuzování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o níž je sdělován nepravdivý údaj, představuje zpravidla citelný neoprávněný zásah do práva fyzické osoby na ochranu její osobnosti, přičemž tu jde o značnou intenzitu neoprávněného zásahu, která obvykle bude mít nepříznivé důsledky pro takto postiženou osobu co do jejího postavení v rodině a ve společnosti /viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 15/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.


    Při rozhodování o náhradě nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 občanského zákoníku musí mít soud prokázáno, že jsou tu okolnosti dokládající, že v konkrétním případě nestačí zadostiučinění podle ustanovení § 13 odst. 1 občanského zákoníku, a to z hlediska intenzity, trvání a rozsahu nepříznivých následků vzniklých žalobci vzhledem na postavení v rodině a ve společnosti / viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 21/1995 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /.


    Z těchto právních závěrů, obsažených v rozhodnutí uveřejněných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, které pokládá dovolací soud za použitelné i v daném případě, odvolací soud v podstatě při svém rozhodování vycházel. Nemohl tedy dovolací soud přisvědčit názoru dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu, ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb.


    V daném případě proto nebyly dány dovolací důvody podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. b/, c/ a d/ občanského soudního řádu v již citovaném znění.


    Nezbylo tedy dovolacímu soudu než dovolání dovolatele zamítnout podle ustanovení § 243b odst. 1 a 5 občanského soudního řádu v již citovaném znění.


    Dovolatel nebylo v řízení o dovolání úspěšný a ohledně nákladů vynaložených žalobcem na vyjádření k dovolání dovolatele použil dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b odst. 4 a § 224 občanského soudního řádu /ve znění před novelizací zákonem 30/2000 Sb./ ustanovení § 150 téhož právního předpisu o možnosti nepřiznání náhrady nákladů řízení i v řízení úspěšnému účastníku řízení, a to vzhledem k povaze projednávané právní věci a vzhledem k obsahu tohoto vyjádření k dovolání, rekapitulujícího procesní vyjádření žalobce učiněná již v řízení před soudy obou stupňů.





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz (jav)
    6. 9. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)
    • Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)
    • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (exkluzivně pro předplatitele)
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Odmítnutí dovolání
    • Dobrá víra třetích osob
    • Soukromá vysoká škola
    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.