obchodní právo

Právní vztah z bezdůvodného obohacení je závazkovým právním vztahem (obligací), závazkový právní vztah (jako právní vztah relativní) je vždy právním vztahem dvoustranným, popř. vícestranným. Vztah vzniklý z bezdůvodného obohacení spočívajícího v plnění bez právního důvodu je vztahem vzniklým z jednostranného právního úkonu, pro nějž platí, že se…

Uhrazením pohledávky s příslušenstvím, nákladů exekuce a nákladů oprávněného soudnímu exekutorovi povinným nebo jinou osobou za povinného zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů, neboť pohledávka a její příslušenství, náklady exekuce a náklady oprávněného byly touto úhradou vymoženy a exekuce tím byla provedena. Protože exekuční příkaz…

Závěr o tom, zda byl určitý úkon učiněn v přiměřené době ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je vždy odvislý od konkrétních okolností případu, zejména od závažnosti újmy, která v případě neprovedení úkonu hrozí a které má…

Soud v řízení podle § 131 obch. zák. neplatnost usnesení valné hromady obchodní společnosti svým rozhodnutím deklaruje zpětně, s účinky ke dni přijetí neplatného usnesení (s účinky ex tunc). Obecně platí, že ani konstitutivní povaha zápisu zvýšení základního kapitálu založeného usnesením valné hromady do obchodního rejstříku vyslovení neplatnosti…

Jelikož insolvenční řízení není řízením zahájeným podle občanského soudního řádu, nýbrž podle insolvenčního zákona, neuplatní se (byť insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) přechodné ustanovení obsažené v části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších…

Pro posouzení, zda konkrétní právní úkon je právním úkonem zvýhodňujícím, nelze právní úkon, jímž je zřízeno zajištění závazku dlužníka [§ 241 odst. 5 písm. a) insolvenčního zákona], poměřovat kritérii, jež insolvenční zákon stanoví pro (jiné) právní úkony [§ 241 odst. 5 písm. b) insolvenčního zákona]. Pro posouzení, zda smlouva o zřízení…

§ 183n odst. 3 obch. zák., ve znění účinném do 31. března 2008, je nutno vykládat tak, že nabude-li akcionář rozhodný podíl ve smyslu § 183i obch. zák., a zanikne-li mu v důsledku marného uplynutí lhůty upravené v § 183n odst. 3 obch. zák. právo domáhat se svolání valné hromady podle § 183i obch. zák., vzniká mu toto právo opětovně v případě, že…

V soukromoprávním sporu ze spotřebitelské smlouvy mezi dodavatelem a spotřebitelem nesmí soud aplikovat Směrnici Rady 93/13/EHS; kdyby tak učinil, šlo by o horizontální přímý účinek Směrnice Rady 93/13/EHS, zakázaný judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Zásada kontradiktornosti ukládá vnitrostátnímu soudu, který i bez návrhu zjistil, že…

Pověří-li valná hromada představenstvo ke zvýšení základního kapitálu s tím, že emisní kurs akcií lze splácet i nepeněžitými vklady, posuzuje splnění předpokladů pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady podle § 204 odst. 3 obch. zák. až představenstvo při přijímání rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, a nikoliv valná hromada…

Spor mezi ručitelem a věřitelem by bylo možné rozhodovat v rozhodčím řízení pouze v případě, že by ručitel a věřitel projevili vlastní vůli přenést pravomoc o rozhodování sporu mezi nimi do rozhodčího řízení, ať už v rozhodčí doložce, v ručitelském prohlášení nebo jiným způsobem.

Odpůrčí žalobou ve smyslu ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona lze odporovat též rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti v působnosti valné hromady přijatému podle obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013.

Odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle § 32 odst. 2 druhé věty zákona o rozhodčím řízení a odklad provedení exekuce podle § 54 odst. 5 exekučního řádu jsou dva samostatné, na sobě nezávislé procesní instituty. Splnění podmínek pro aplikaci těchto opatření je nutno posuzovat samostatně.

Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku (§ 191 odst. 1 čtvrtá věta obch. zák.). Obchodní rejstřík je veřejným seznamem založeným na principu materiální publicity, jehož pozitivní stránka je zakotvena v ustanovení § 29 odst. 2 obch. zák., ve znění účinném od 1. července 2005…

Je-li exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a domáhá-li se povinný zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu, že oprávněný nemá na vymáhané (vymožené) plnění podle hmotného práva nárok, rozhodne soud o tomto návrhu povinného i poté, co pohledávka s příslušenstvím a náklady exekuce byly…

Nicotnost rozhodnutí, způsobenou tím, že členská schůze přijala rozhodnutí, jež nenáleží do její působnosti, a které proto nemá právní účinky, je možné vyslovit (tuto otázku řešit jako předběžnou) i v jiném soudním řízení než v řízení o určení neplatnosti rozhodnutí takové členské schůze nebo v rejstříkovém…

Z právní úpravy práva akcionáře na podíl na zisku, jakož i z ustanovení § 198 obch. zák. lze dovodit, že představenstvo je povinno návrh na rozdělení zisku, předkládaný valné hromadě, odůvodnit. Má-li se totiž dozorčí rada k návrhu na rozdělení zisku kvalifikovaně vyjádřit, musí představenstvo uvést důvody, o které navrhované (ne)rozdělení zisku…

Ponechají-li se stranou právní úkony, které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, v rozporu s ustanovením § 111 a § 246 odst. 2 insolvenčního zákona, lze podle ustanovení § 235 až § 243 insolvenčního zákona odporovat jen těm právním úkonům dlužníka, jež jsou taxativně vypočteny v ustanoveních § 240 až §…

Povinnost přihlásit včas do insolvenčního řízení svou pohledávku stíhá i věřitele, který již jednou (či opakovaně) přihlášku své pohledávky vůči témuž dlužníku uplatnil v insolvenčním řízení, které však skončilo, aniž by bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka.

Jelikož je vyloučení ze společnosti (případně družstva) krajním řešením, musí být společníku (členu družstva) nejprve dána možnost, aby své povinnosti (jejichž neplnění může být důvodem vyloučení ze společnosti či družstva) splnil alespoň dodatečně. Současně musí být upozorněn na možný následek, bude-li v porušování svých (konkrétně vymezených)…

K přídělu do nedělitelného fondu lze přihlížet pouze tehdy, byl-li zisk družstva převeden do nedělitelného fondu již k 31. prosinci roku, ve kterém zaniklo členství v družstvu, pozdější doplnění nedělitelného fondu je pro účely stanovení vypořádacího podílu navrhovatele, jehož členství v družstvu zaniklo v předešlém roce, bez významu.