epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 3. 2001
    ID: 2763

    Právo poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci

    Ust. § 9 odst. 2 vyhlášky 492/1991 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojišťovně. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce pojišťovna, neboť ta není za vzniklou škodu odpovědná a její povinností je plnit za pojištěného, který uplatnil své právo, aby pojišťovna v případě pojistné události za něho plnila poškozenému.

    Ust. § 9 odst. 2 vyhlášky 492/1991 Sb. o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti pojišťovně. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce pojišťovna, neboť ta není za vzniklou škodu odpovědná a její povinností je plnit za pojištěného, který uplatnil své právo, aby pojišťovna v případě pojistné události za něho plnila poškozenému. Je třeba rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce. V ust. § 9 odst. 2 cit. vyhl. se nejedná o samostatné právo poškozeného proti pojišťovně na vyplacení toho, co je pojišťovna povinna nahradit za pojištěného, ale o možnost uplatnit u soudu nejen nárok vůči škůdci na náhradu škody, o jejíž výši nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí, ale zároveň i nárok vůči pojišťovně, která je povinna za pojištěného mu vyplatit náhradu škody v rozsahu, v jakém za ni pojištěný škůdce odpovídá.



    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7.6.2000, sp.zn. 25 Cdo 1094/98)



    Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 152/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 1997 č.j. 18 Co 418/97-39, tak, že dovolání zamítl.



    Z odůvodnění :



    Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 18. 4. 1997 č.j. 25 C 152/96-18 zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci 4.375,59 DM s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu škody způsobené na jeho vozidle při dopravní nehodě dne 16. 5. 1996, který žalobce uplatnil proti p. s odkazem na ustanovení § 9 odst. 2 vyhlášky 492/1991 Sb. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně ze zjištění, že dne 16. 5. 1996 došlo ke dvěma dopravním nehodám, kdy k první nehodě došlo mezi autem žalobce a vozidlem Fiat, když žalobce nedal přednost při odbočování vlevo na místo ležící mimo silnici a ohrozil vozidlo jedoucí za ním, a ke druhé nehodě došlo tak, že do vozidla Fiat následně narazila zezadu Škoda Rapid, jejíž řidič nedodržel bezpečnou vzdálenost. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že za situace, kdy řidiči, kteří měli podle žalobce způsobit dopravní nehodu, neuplatnili nárok vůči p., aby za ně škodu žalobci uhradila, nejedná se o případ podle ustanovení § 9 odst. 2 cit. vyhl. Toto ustanovení dává sice poškozenému možnost uplatnit u soudu své nároky na náhradu škody jak proti pojištěnému, tak proti pojistiteli, avšak nárok proti pojistiteli na vyplacení náhrady (který není nárokem na náhradu škody) poškozenému vznikne v případě, že pojištěný uplatnil právo, aby pojistitel za něj škodu poškozenému nahradil, a pojistitel odmítl vyplatit poškozenému plnění v jím požadované výši nebo vůbec. Žalovaná proto není v tomto sporu pasivně legitimována. Navíc by žalobě nebylo možno vyhovět i proto, že žalobce neprokázal, že by škodu způsobil někdo jiný než on sám, když svědeckými výpověďmi a spisem policie bylo prokázáno, že žalobce si škodu na svém vozidle způsobil sám.


    K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 11. 1997 č.j. 18 Co 418/97-39 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti svému rozhodnutí pak připustil dovolání k otázce výkladu ust. § 9 odst. 2 vyhlášky 492/1991 Sb., podle něhož každé písemné odmítnutí plnění náhrady škody poškozenému pojistitelem nezakládá bez dalšího jeho přímý nárok k jejímu uplatnění vůči p. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a s poukazem na ust. § 7, § 3 odst. 4, § 8 a § 9 citované vyhlášky dovodil, že pojištěný tím, že ve smyslu § 10 vyhl. oznámí písemně pojistiteli událost, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, souhlasí s tím, aby pojistitel za něj poškozenému plnil, a tímto úkonem mu tedy vzniká právo, aby za něho v souladu s § 3 odst. 1 vyhl. pojistitel oprávněný nárok uhradil. V daném případě neměl pojistitel k dispozici žádný doklad o oprávněnosti nároku žalobce, naopak listinnými doklady byla doložena jeho vina na vzniku škody, základ jeho nároku není nepochybný a žalobce proto nemá přímý nárok na plnění proti p. podle ust. § 9 odst. 2 cit. vyhl.


    Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání z důvodů podle § 241 odst. 3 písm. d/, b/, c/ o.s.ř. Namítá, že právní závěry obou soudů jsou v rozporu s ustanovením § 9 odst. 2 vyhl. 492/1991 Sb. a výklad tohoto ustanovení odvolacím soudem, byť je v souladu s komentářem k ust. § 823 občanského zákoníku, nemá oporu v textu právní normy. Dovozuje, že přímý nárok poškozeného na plnění vůči pojistiteli je samostatným právem na pojistné plnění na základě právního předpisu z pojištění a jde-li o přímý nárok přiznaný právním předpisem, není důvod pro jeho omezování restriktivním výkladem. Jediná podmínka pro uplatnění přímého nároku podle ustanovení § 9 odst. 2 cit. vyhl., totiž písemné odmítnutí plnění poškozenému, v dané věci splněna byla, neboť z dopisu žalované ze dne 7.8.1996 jednoznačně vyplývá projev vůle odmítnout žalobci nahradit škodu, neboť p. se jeho nároky odmítá zabývat. Jiná podmínka v ust. § 9 odst. 2 vyhl. stanovena není a ani v ostatních případech přímého nároku podle § 3 odst. 4 a § 8 odst. 1 vyhl. není pochybností o tom, že uplatnění nároku či ohlášení události pojištěným vůči p. se nevyžaduje. Z povahy tohoto samostatného práva dále podle dovolatele vyplývá, že se na něj nemohou vztahovat ustanovení upravující právní vztah mezi jinými osobami - mezi pojistitelem a pojištěným. Jestliže je tento nárok samostatným majetkoprávním nárokem, může být předmětem řízení jako každý jiný takový nárok, a samostatnost tohoto nároku není dotčena tím, že skutkový stav, který je předpokladem jeho existence, je shodný se skutkovým stavem rozhodným pro existenci práv a povinností ze vztahu mezi pojištěným a pojistitelem. Podle dovolatele tedy za situace, kdy poškozený tvrdí existenci svého přímého nároku vůči p., a kdy bylo prokázáno, že p. mu písemně odmítla plnit, je p. pasivně legitimována. Dovolatel dále namítá, že odvolací soud s ohledem na svůj právní názor neřešil otázku eventuálního podílu žalobce na dopravní nehodě a nezabýval se výtkami žalobce proti hodnocení důkazů soudem prvního stupně. Řízení před soudy obou stupňů jsou tak postižena vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a v důsledku toho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Řízení je proto třeba doplnit navrženými důkazy, které nebyly provedeny, popř. doplnit hodnocením důkazů, jež byly provedeny. Navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


    Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal rozsudek odvolacího soudu podle § 242 odst. 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle § 239 odst. 1 o.s.ř., není opodstatněné.


    Jde-li o potvrzující rozsudek odvolacího soudu, je dovolání přípustné ve smyslu ustanovení § 239 odst. 1 o. s. ř., jestliže odvolací soud přípustnost dovolání svým výrokem vyslovil, a to s argumentem o zásadním významu právní stránky rozhodnutí. Takto založená přípustnost dovolání úzce souvisí s vymezením možného dovolacího důvodu, jímž je z povahy věci důvod podle § 241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dané věci je přípustnost dovolání založena toliko výrokem odvolacího soudu, neboť nejde o žádný z případů přípustnosti podle ustanovení § 238 o. s. ř. Dovolání žalobce je proto - kromě okolností uvedených v § 237 o.s.ř. ( § 241 odst. 3 písm. a/ o.s.ř.), příp. § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř. - přípustné pouze z důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., a to v rozsahu té právní otázky, pro jejíž řešení bylo připuštěno.


    Podle § 822 obč. zák. z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá. Podle § 823 obč. zák. náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.


    Podle ustanovení § 3 vyhlášky 492/1991 Sb., ve znění před novelou provedenou vyhl. č. 321/1997, má pojištěný právo, aby p. za něho nahradila v rozsahu a ve výši podle příslušných právních předpisů poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody způsobené provozem motorového vozidla jinému. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu (§ 3 odst. 3 cit. vyhl.).


    Podle § 7 odst. 1 cit. vyhl. náhradu platí p. poškozenému; poškozený však nemá právo na plnění proti p., s výjimkou případů uvedených v § 3 odst. 4, v § 8, v § 9 odst. 2.


    Podle § 3 odst.4 cit. vyhl. v případě smrti pojištěného nebo zániku právnické osoby má poškozený přímo vůči p. právo, aby mu škodu nahradila v témže rozsahu, v jakém by mu ji byla povinna nahradit za pojištěného.


    Podle § 8 odst.1 cit. vyhl. nebyla-li zjištěna osoba odpovědná za škodu na zdraví nebo usmrcením, způsobenou provozem motorového vozidla na území České republiky, má poškozený přímo proti p. právo, aby mu tuto škodu nahradila.

    Podle ustanovení § 9 odst. 1 cit. vyhl. je p. povinna plnit do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění její povinnosti plnit nebo po obdržení pravomocného rozhodnutí o výši náhrady škody. Šetření je skončeno, jakmile se p. s poškozeným dohodla o výši náhrady škody. Podle odst. 2 tohoto ustanovení dnem, kdy p. písemně odmítla poškozenému nahradit škodu nebo její část, může poškozený uplatnit své nároky i proti p. u příslušného soudu.

    Obecně je třeba vycházet z toho, že z pojištění zásadně vznikají právní vztahy jen mezi pojistitelem a pojištěným; způsobením škody vzniká v prvé řadě vztah mezi poškozeným a tím, kdo za způsobenou škodu odpovídá, a to bez ohledu na to, zda je odpovědný subjekt pojištěn. Ani v případě, že nastala pojistná událost (tj. odpovědnému subjektu, který je pojištěn, vznikla povinnost nahradit škodu - § 3 odst. 3 cit. vyhl.), nestává se poškozený účastníkem právního vztahu z pojištění a nemá přímé právo na plnění proti pojistiteli. Odlišná situace může být založena toliko zvláštním předpisem ( srov. § 822, 823 obč. zák.). Tím je v daném případě vyhláška 492/1991 Sb., která v § 7 odst. 1 upravuje výjimky ze zásady, že poškozený nemá přímé právo na plnění vůči p.. Přímý nárok poškozeného na plnění vůči p., který jako samostatné právo poškozenému vzniká na základě právního předpisu, nemá povahu nároku na náhradu škody, byť je odvozen od právního vztahu mezi p. a pojištěným škůdcem, a pojistitel se také nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce. V případě smrti pojištěného nebo nebyla-li zjištěna osoba odpovědná za škodu, zakládá tento zvláštní právní předpis v ust. § 3 odst. 4 a § 8 odst. 2 poškozenému právo přímo proti p. uplatnit nárok, aby mu nahradila škodu za pojištěného, který je mrtvý nebo neznámý.


    Ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky upravuje dobu splatnosti plnění pojistitele, a to v závislosti na skončení šetření( tj. na dohodu pojišťovny s poškozeným o výši náhrady škody) či na obdržení pravomocného rozhodnutí o výši náhrady škody. K zahájení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti p. plnit je třeba, aby pojištěný ohlásil pojistnou událost a uplatnil tak právo, aby p. za něho nahradila škodu, za kterou on odpovídá. Ust. § 9 odst. 2 cit. vyhl. navazuje na odst. 1 tohoto ustanovení a pro případ, že p. písemně odmítla poškozenému nahradit škodu nebo její část, dává poškozenému oprávnění uplatnit své nároky u soudu jak proti pojištěnému, tak i proti p. Neznamená to však, že by do odpovědnostního vztahu mezi škůdcem a poškozeným vstoupila namísto škůdce p., neboť ta není za vzniklou škodu odpovědná a její povinností je plnit za pojištěného, který uplatnil své právo, aby p. v případě pojistné události za něho plnila poškozenému. Je totiž třeba důsledně rozlišovat mezi právem poškozeného na náhradu vzniklé škody vůči škůdci a specifickým právem poškozeného na výplatu plnění za pojištěného škůdce. V ust. § 9 odst. 2 cit. vyhl. se nejedná o samostatné právo poškozeného proti p. na vyplacení toho, co je p. povinna nahradit za pojištěného, ale o možnost uplatnit u soudu nejen nárok vůči škůdci na náhradu škody, o jejíž výši nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí, ale zároveň i nárok vůči p., která je povinna za pojištěného mu vyplatit náhradu škody v rozsahu, v jakém za ni pojištěný škůdce odpovídá.


    Je proto správný právní názor odvolacího soudu, z něhož vychází jeho rozhodnutí, že v daném případě, kdy pojištěný, který podle tvrzení žaloby odpovídá za škodu způsobenou žalobci, neuplatil u p. své právo, aby za něj nahradila škodu poškozenému, a o jeho odpovědnosti za způsobenou škodu nebylo ani rozhodnuto, nezakládá ust. § 9 odst. 2 vyhl. 492/1991 Sb. poškozenému přímý nárok vůči pojišťovně na výplatu plnění ze zákonného pojištění, i když se p. písemně odmítla jeho nároky zabývat.


    Přímý nárok poškozeného proti p. na plnění, upravený s účinností od 1.1.1998 v ust. § 10 odst. 5 vyhl. ( vyhl.321/1997 Sb.), pro případ, že pojištěný nesplnil svou oznamovací povinnost, nelze aplikovat s ohledem na dobu, kdy v daném případě ke škodě došlo.


    Pokud dovolatel dále namítá nesprávnost rozhodnutí z důvodu nesprávně či neúplně zjištěného skutkového stavu věci a nesprávného hodnocení důkazů při zjišťování jeho podílu na dopravní nehodě, je jednoznačné, že nejde o námitku nesprávného řešení otázky právní, pro níž bylo dovolání připuštěno, nýbrž o námitku týkající se rozsahu provedeného dokazování a hodnocení důkazů při zjišťování skutkového stavu věci, tedy o dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. c/ o.s.ř., pro který však z hlediska ust. § 239 odst. 1 o.s.ř. není dovolání přípustné. Je-li namítáno, že je nesprávný závěr soudu prvního stupně, že skutková tvrzení žalobce o tom, kdo zavinil dopravní nehodu, nebyla v řízení prokázána a že průběh nehodového děje nebyl provedenými důkazy v řízení před soudem prvního stupně řádně objasněn a odvolací soud nezjednal nápravu, nejde o vadu řízení podle § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř., tj. že by rozhodnutí odvolacího soudu vycházelo z neúplně nebo nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, neboť tuto otázku odvolací soud neřešil a jeho zamítavé rozhodnutí nevychází ze skutkového závěru o tom, zda a kdo je odpovědný za škodu způsobenou při dopravní nehodě na voze žalobce.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce epravo.cz
    12. 3. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)
    • Příspěvek na péči
    • Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Opatrovník
    • Společná domácnost
    • Mzda (exkluzivně pro předplatitele)
    • Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl v bytovém družstvu (exkluzivně pro předplatitele)

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.