epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    2. 11. 2007
    ID: 50965

    Snížení výše smluvní pokuty

    Při posuzování soudu, kam až (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží, je tento ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená – věřitel má vždy právo na pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

    (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Odo 1299/2006, ze dne 24.7.2007)

    Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně S. a.s.,  zastoupené advokátem, proti žalované P., a.s.,  zastoupené advokátkou, o zaplacení částky 56 219,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 110/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2005, č.j. 1 Cmo 74/2005-38, tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. prosince 2005, č.j. 1 Cmo 74/2005-38, ve výroku I., a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2004, č.j. 28 Cm 110/2004-20, ve výroku II., a pokud těmito rozsudky bylo v souvisejících výrocích rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

    Z odůvodnění :

    Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. prosince 2005, č.j. 1 Cmo 74/2005-38, potvrdil výrokem I. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2004, č.j. 28 Cm 110/2004-20, ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 56 219,60 Kč s příslušenstvím. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně ohledně uplatněného nároku žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 112 439,60 Kč pro pozdní úhradu částky 254 965 Kč za období od 8. 2. 2002 do 24. 4. 2003, kdy došlo k zaplacení dlužné částky, s jejímž zaplacením byla žalovaná na základě smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 1993 v prodlení od 5. 2. 1994. Odvolací soud konstatoval, že ve smlouvě účastníky dohodnutá smluvní pokuta pro případ prodlení se splatností faktur ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení není v zásadě nepřiměřeně vysoká, uvážil ale i skutečnost, že žalovaná čekala na soudní rozhodnutí ohledně povinnosti zaplatit dluh a smluvní pokutu, byť bylo věcí žalované, aby dopady a důsledky včasného zaplacení dlužné částky uvážila, nemohl však přehlédnout nepřiměřenost celkové výše smluvní pokuty v relaci k výši jistiny. Uzavřel, že soud prvního stupně správně uplatnil moderační právo podle § 301 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), když rozhodl o snížení smluvní pokuty na 50%, přihlížeje i k tomu, že žalovaná po skončení soudního sporu ihned požadovanou částku a i z předchozí smluvní pokuty zaplatila. 

    Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu má v této části po právní stránce zásadní význam, učinil-li soud právní závěr v rozporu s hmotným právem, přičemž uplatnila dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Otázku zásadního významu spatřuje v tom, zda je možno moderovat absolutní výši smluvní pokuty, jež je co do způsobu jejího stanovení odvislá od doby prodlení dlužníka, a zda je možno považovat za plnění dobrovolné, pokud dlužník zaplatí požadovanou částku až po více než deseti letech trvajících sporech, a konečně, zda moderaci v tomto sporu odůvodňuje zaplacení předchozí smluvní pokuty za jiné časové období. Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně vyložil a aplikoval ustanovení § 301 obch. zák., podle něhož soud sice může snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, avšak ne za situace, kdy předtím dospěl k závěru, že ve smlouvě účastníky dohodnutá smluvní pokuta pro případ prodlení se splatností faktur ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení není v zásadě nepřiměřeně vysoká. Dovolatelka se domnívá, že soud neposoudil snížení smluvní pokuty správně, přihlédl-li k celkové výši smluvní pokuty, která se ale odvíjela od doby prodlení žalované se zaplacením jistiny. Dovolatelka má za to, že takový postup je v rozporu se smyslem ustanovení § 301 obch. zák., tedy v rozporu s hmotným právem, jestliže moderačního práva soudu bylo použito ve prospěch účastníka, který neplacením pohledávky po dobu více než 10 let zavinil, že smluvní pokuta dosáhla za tuto dobu takové celkové výše odůvodňující podle názoru soudu její snížení. Dovolatelka nesouhlasí ani se závěrem, že za dobrovolné plnění žalovanou je soudem považováno plnění až na základě pravomocného rozsudku soudu po mnoha letech snahy žalobkyně domoci se svého práva. Dovolatelka navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v jeho potvrzujícím výroku a rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavém výroku zrušen, a věc byla soudu prvního stupně v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení.

    Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 10a zákona o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněnou osobou (žalobkyní) řádně zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1, 4  o. s. ř.), se zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.

    Podle ustanovení § 236 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

    Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písm. b)  a písm. c) o. s. ř.

    Podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

    Pro úsudek dovolacího soudu, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen ty právní otázky, na kterých napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

    Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud řeší jako otázku předběžnou (nevydává ohledně ní žádné rozhodnutí) a jeho kladně vyjádřeným závěrem se podané dovolání stává přípustným.

    Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť právní otázka aplikace moderačního práva byla v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu posouzena v rozporu s hmotným právem (§ 301 obch. zák.).

    Dovolává-li se žalobkyně dovolacích důvodů uvedených v § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 o. s. ř., je třeba připomenout, že způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit při dovolávání se přípustnosti podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je zásadně důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a při přípustnosti dovolání i dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., avšak není jím důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolací soud proto k dovolacímu důvodu uplatněnému ve smyslu § 241a odst. 3 o. s. ř. nemohl přihlédnout.

    Nejvyšší soud se dále zabýval nesprávným právním posouzením věci odvolacím soudem ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., kterým je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, nebo byl-li sice aplikován správně určený právní předpis, ale soud jej nesprávně interpretoval (vyložil nesprávně podmínky obecně vyjádřené v hypotéze právní normy a v důsledku toho nesprávně aplikoval vlastní pravidlo, stanovené dispozicí právní normy).

    Podle § 544 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

    Podle § 301 obch. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

    Dovolatelce je třeba dát za pravdu, že oba soudy použily moderační právo podle § 301 obch. zák. v rozporu s hmotným právem a dosavadní ustálenou judikaturou.

    Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je totiž na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „denní sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS/C.H.BECK, seš. 3/2004, pod označením RNS C 2801/2004).

    V této souvislosti je možno poukázat i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS/C.H.BECK, seš. 32/2005, pod označením RNS C 3213/2005, řešící použití moderačního práva ve smyslu § 301 obch. zák., kdy soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží, což je však výsledkem určitého procesu rozhodování, který zahrnuje tři postupné fáze. V první fázi soud řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda-li použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda-li nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží.

    V daném případě odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že účastníky sjednaná výše smluvní pokuty pro případ prodlení se splatností faktur ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení není v zásadě nepřiměřeně vysoká, avšak přesto přistoupil k druhé fázi rozhodování, tj. posouzení, zda-li použije svého moderačního práva či nikoli.

    Je-li výsledkem druhé fáze rozhodování soudu jeho závěr, že svého moderačního práva využije, nastupuje poslední třetí etapa jeho rozhodování, kdy posuzuje, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této poslední fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená – věřitel má vždy právo na pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

    Jestliže tedy v dané věci soud snížil absolutní výši smluvní pokuty na 50%, když sám konstatoval, že účastníky sjednaná výše smluvní pokuty pro případ prodlení se splatností faktur ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, není v zásadě nepřiměřeně vysoká, a přihlédl pouze k celkové výši smluvní pokuty, aniž by zohlednil, že její absolutní výše byla způsobena dobou prodlení se zaplacením dluhu žalovanou v déle několika let, rozhodl v rozporu s hmotným právem (§ 301 obch. zák.). 

    Bylo-li tedy rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu, jak výše konstatováno, vydáno v rozporu s hmotným právem, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v jeho potvrzujícím výroku podle ustanovení § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. zrušil; jelikož důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud v zamítavém výroku i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.).



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    redakce (jav)
    2. 11. 2007
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Konflikt zájmů
    • Jednání právnických osob
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)
    • Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádací podíl, bytové družstvo (exkluzivně pro předplatitele)
    • Vypořádání SJM (exkluzivně pro předplatitele)
    • Odstupné
    • Insolvence
    • Incidenční spory

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 24.03.2023Aktuální judikatura k civilnímu procesu se zaměřením na dokazování a exekuce (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    • 30.03.2023Nová právní úprava hromadného řízení (online - živé vysílání) - 30.3.2023
    • 31.03.2023Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023
    • 21.04.2023Rodinné právo v aktuální praxi soudů (střídavá péče, péče o jmění, participační práva dítěte a vypořádání společného jmění manželů) (online - živé vysílání) - 21.4.2023
    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti (online - živé vysílání) - 30.5.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Míra odpovědnosti zaměstnavatele při řešení pracovních úrazů
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Novelizace ZOK: diskvalifikace členů volených orgánů a jejich evidence
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Konflikt zájmů
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Možné dopady německého zákona o náležité péči v dodavatelských řetězcích na české obchodní společnosti
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Konflikt zájmů

    Výjimka z obecné právní úpravy zakazující jednat ve střetu zájmů (§ 437 o. z.) je ve vztahu k uzavírání smluv mezi členem voleného orgánu obchodní korporace a touto korporací v §...

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.