108
ZÁKON
ze dne 14. března 2006
o sociálních službách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči , podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb , výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb , inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách .
(2)
Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v podpoře bydlení, poskytování dávky státní sociální pomoci, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, u poskytovatelů zdravotních služeb, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců, v azylových zařízeních a v integračním sociálním podniku.
(3)
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie54).
§ 2
Základní zásady
(1)
Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství (§ 37 odst. 2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.
(2)
Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace , a posilovat jejich sociální začleňování . Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Přednost mají takové formy poskytování sociálních služeb , které podporují setrvání osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí .
§ 3
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
b)
c)
dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb,
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
1.
osoba blízká uvedená v žádosti o příspěvek na péči poskytující pomoc osobě před přiznáním příspěvku na péči ,
2.
osoba blízká poskytující pomoc osobě, jíž byl přiznán příspěvek na péči ,
3.
osoba, které je vypláceno dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění z důvodu péče o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí,
4.
osoba, jíž bylo vyplácení dlouhodobého ošetřovného ukončeno, ale nadále pečuje o osobu vyžadující péči v domácím prostředí,
5.
osoba poskytující péči osobě, která spadá do cílové skupiny poskytované služby.
§ 4
Okruh oprávněných osob
(1)
Nárok na příspěvek na péči má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně
a)
osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu2), jde-li o státního občana České republiky,
b)
cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu3),
c)
cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4),
d)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu a), pokud mu byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zvláštního právního předpisu3),
e)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu b), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3),
f)
cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu5),
g)
osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu6),
h)
cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu7),
i)
cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky,
k)
cizinec, kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu59),
p)
rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu o), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
a to, pokud má bydliště na území České republiky, s výjimkou osob uvedených v písmenech j), n) a o); co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o dávce státní sociální pomoci.
(2)
a)
osobám uvedeným v odstavci 1, s výjimkou osob uvedených v písmenech n) až p); podmínka bydliště na území České republiky zde neplatí,
b)
občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce,
c)
rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3) po dobu delší než 3 měsíce.
(3)
(4)
Krajská pobočka Úřadu práce může na základě písemné a odůvodněné žádosti osoby po posouzení její nepříznivé sociální situace odstranit tvrdost, která se vyskytne při provádění tohoto zákona v souvislosti s přímo použitelnými předpisy Evropské unie71), pokud osoba nemá nárok na dávku obdobnou příspěvku na péči (dále jen „příspěvek“) z jiného členského státu Evropské unie a má bydliště na území České republiky.
§ 5
Působnost v oblasti sociálních služeb
(1)
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a)
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské úřady,
c)
obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d)
Institut posuzování zdravotního stavu,
e)
Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2)
Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
(3)
V oblasti sociálních služeb vykonávají působnost podle tohoto zákona také obce a kraje.
§ 6
Poskytovatelé sociálních služeb
Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami.
ČÁST DRUHÁ
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
HLAVA I
PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI
§ 7
(1)
Příspěvek se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.
(2)
Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 nebo § 8a, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb , který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 a 2, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětský domov52), anebo poskytovatel zdravotních služeb v hospici70); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace .
(3)
Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.
(4)
O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
§ 8
(1)
Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a)
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
(2)
Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a)
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.
§ 8a
Osoba, která je v terminálním stavu vyžadujícím poskytování paliativní péče , jestliže jde o konečné stádium nevyléčitelné nemoci s očekávaným koncem života a tato osoba doložila potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. a), se bez posouzení stupně závislosti podle § 25 považuje po dobu 12 kalendářních měsíců ode dne podání žádosti o příspěvek za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost).
§ 9
(1)
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:
a)
mobilita,
b)
orientace,
c)
komunikace,
d)
stravování,
e)
oblékání a obouvání,
f)
tělesná hygiena,
g)
výkon fyziologické potřeby,
h)
i)
osobní aktivity,
j)
(2)
Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.
(3)
Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.
(4)
Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči , která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(5)
Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
(6)
Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10
U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče , kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením , s péčí , kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče , která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče , která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.
HLAVA II
VÝŠE PŘÍSPĚVKU
§ 11
(1)
Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a)
4 900 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
8 200 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
16 100 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
v případě, že jde o stupeň IV (úplná závislost),
2.
27 000 Kč v ostatních případech.
(2)
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a)
1 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b)
5 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c)
14 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d)
v případě, že jde o stupeň IV (úplná závislost),
1.
23 000 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48 až 52, nebo
2.
27 000 Kč v ostatních případech.
(3)
HLAVA III
ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU
§ 12
(1)
Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží
a)
nezaopatřenému dítěti22) do 18 let věku, kterému náleží příspěvek, s výjimkou
1.
dítěte, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
2.
dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte ze systému dávek pěstounské péče proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek,
3.
dítěte, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež, a
b)
rodiči, kterému náleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku,
jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu27).
(2)
Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek.
(3)
Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku podle odstavce 1 se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím , za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře, s výjimkou ustanovení o společně posuzovaných osobách pro účely příspěvku na bydlení.
(4)
Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem podle § 21 odst. 2 písm. e), zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.
HLAVA IV
NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU
§ 13
(2)
Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odstavce 1, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku; osobě, u které bylo provedeno sociální šetření v průběhu hospitalizace podle § 25 odst. 1 věty druhé, může být příspěvek přiznán nejdříve ode dne, kdy příslušné krajské pobočce Úřadu práce bylo doručeno oznámení a potvrzení podle § 21 odst. 1 písm. f). Nárok na výplatu zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1 vzniká nejdříve od počátku kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla žádost o zvýšení příspěvku podána; tím není dotčeno ustanovení § 12 odst. 2.
(3)
Byl-li přiznán příspěvek podle § 8a, nejpozději 2 kalendářní měsíce před uplynutím doby podle § 8a se zahájí řízení za účelem stanovení stupně závislosti oprávněné osoby podle § 8. Řízení podle věty první se nezahájí, byl-li před jeho zahájením podán návrh na změnu výše příspěvku podle § 23 odst. 6.
(4)
Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží příspěvek ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.
§ 14
Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu
(1)
Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek nebo jeho zvýšení.
(2)
Jestliže příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen.
(3)
Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být zvýšen, provede se zvýšení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala.
(4)
Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku tak, že příspěvek má být snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o snížení příspěvku.
(5)
Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek tak, že příspěvek nenáleží, příspěvek se odejme od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl příspěvek vyplacen.
§ 14a
(1)
Příspěvek se nevyplácí, jestliže je oprávněné osobě po celý kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, nejde-li o poskytování sociálně-zdravotních služeb podle § 36 nebo sociálních služeb podle § 52; to neplatí v případě, kdy je s oprávněnou osobou k hospitalizaci přijata podle jiného právního předpisu7c) jako průvodce fyzická osoba, která byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo § 21 odst. 2 písm. c) jako osoba poskytující pomoc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla oprávněná osoba k hospitalizaci přijata, není-li podle § 21a odst. 1 ohlášeno propuštění ze zdravotnického zařízení. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém hospitalizace netrvala po celý kalendářní měsíc.
(2)
Dosáhne-li oprávněná osoba 18 let věku, příspěvek se vyplácí od následujícího kalendářního měsíce ve výši podle § 11 odst. 2 odpovídající stupni závislosti stanovenému před 18. rokem věku. Současně krajská pobočka Úřadu práce zahájí řízení z moci úřední za účelem nového stanovení stupně závislosti podle § 8 a tomu odpovídající výše příspěvku.
§ 15
Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu
(1)
Nárok na příspěvek nezaniká uplynutím času.
(2)
Nárok na výplatu příspěvku nebo jeho části zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého příspěvek nebo jeho část náleží, nejde-li o případy podle § 14 odst. 1. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o příspěvku.
§ 16
Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu
(1)
Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69), dětský domov nebo poskytovatel zdravotních služeb v hospici70), pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. e), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
(2)
Jestliže byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky příspěvku, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, fyzické nebo právnické osobě uvedené v odstavci 1 větě první, pokud v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, poskytovala oprávněné osobě pomoc a byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo § 21 odst. 2 písm. c). Pokud se v kalendářním měsíci, za který nebyl příspěvek vyplacen, podílelo na pomoci oprávněné osobě více fyzických nebo právnických osob, nabývají tyto osoby nárok na příspěvek rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osoba zemřela, pokud jí od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
(3)
Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.
§ 17
Postoupení a srážky
(1)
Nárok na příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2)
Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí a nemůže být předmětem dohody o srážkách.
HLAVA V
VÝPLATA PŘÍSPĚVKU
§ 18
Způsob výplaty příspěvku
(1)
Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.
(2)
Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku.
(3)
Příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku uvedeným v § 19, popřípadě zvláštním příjemcem příspěvku, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce příspěvku uvedeného v § 19, popřípadě zvláštního příjemce příspěvku. Požádá-li příjemce příspěvku, popřípadě zvláštní příjemce příspěvku, o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.
(4)
Podle odstavce 3 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny na základě aplikace přímo použitelných předpisů Evropské unie; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď poštovním poukazem, nebo poukazem na platební účet.
(5)
Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.
§ 19
Příjemce příspěvku
(1)
Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku
a)
zákonný zástupce nebo opatrovník, nebo
b)
jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
§ 20
Výplata příspěvku zvláštnímu příjemci
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce příspěvku, jestliže oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2,
a)
nemůže příspěvek přijímat, nebo
b)
nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci.
(2)
S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba, popřípadě jiný příjemce příspěvku uvedený v § 19 odst. 2, souhlasit; souhlas této osoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tento souhlas podat, a v případě, kdy zvláštní příjemce je ustanoven z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b). Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.
(4)
Zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený podle odstavce 1 písm. a) používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.
HLAVA VI
POVINNOSTI ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU
§ 21
(1)
Žadatel o příspěvek a oprávněná osoba, jejichž zdravotní stav je třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, jsou povinni
a)
doložit potvrzení o zdravotním stavu podle § 8a, má-li být přiznán příspěvek podle § 8a; toto potvrzení vydá bezplatně ošetřující lékař oprávněné osoby, který má specializovanou způsobilost v oboru paliativní medicína, klinická onkologie, gynekologie, urologie, ortopedie, interní lékařství, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie a hepatologie, geriatrie, medicína dlouhodobé péče , kardiologie, nefrologie, revmatologie, hematologie, pneumologie a ftizeologie, neurologie, dětská neurologie nebo dětská kardiologie,
b)
podrobit se sociálnímu šetření,
c)
podrobit se vyšetření zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu u poskytovatele zdravotních služeb určeného Institutem posuzování zdravotního stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu Institutem posuzování zdravotního stavu vyzváni, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí,
d)
osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
e)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala; tato povinnost musí být splněna i v době přerušení řízení,
f)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, že je mu poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče 64) pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a doložit tuto skutečnost potvrzením poskytovatele zdravotních služeb,
g)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce propuštění ze zdravotnického zařízení lůžkové péče v případech uvedených v písmenu e), a to ve lhůtě 5 dnů.
(2)
Příjemce příspěvku je povinen
a)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
b)
na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce lhůtu delší,
c)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce změny týkající se zajištění pomoci, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala; tuto povinnost plní příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem, jehož součástí je písemný souhlas osoby blízké anebo jiné fyzické osoby nebo právnické osoby s poskytováním pomoci oprávněné osobě,
d)
využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb , který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 a 2, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo poskytovatelem zdravotních služeb v hospici70),
e)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí výši příjmu rozhodnou pro zvýšení příspěvku podle § 12 odst. 1.
(3)
Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek, oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nesplní některou povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.
(4)
Výplata příspěvku se zastaví, jestliže příjemce příspěvku nesplní oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c), a to ani na písemnou výzvu krajské pobočky Úřadu práce ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, ve které byl příjemce příspěvku na následek porušení oznamovací povinnosti upozorněn. Výplata příspěvku se zastaví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato lhůta uplynula. Výplata příspěvku se obnoví od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla oznamovací povinnost podle věty první dodatečně splněna.
§ 21a
(1)
Osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí oprávněné osoby k hospitalizaci a propuštění z hospitalizace , a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala, pokud tuto povinnost nemůže splnit příjemce příspěvku podle § 21 odst. 2 písm. a); tuto povinnost má i zařízení sociálních služeb uvedené v § 48 až 50, jestliže poskytuje oprávněné osobě pobytové sociální služby , zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) a dětský domov.
(2)
Osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, poskytovatel sociálních služeb , který poskytuje pobytové sociální služby podle § 48 až 50, zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, a poskytovatel zdravotních služeb v hospici70), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) a dětský domov, pokud poskytovaly oprávněné osobě pomoc, jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby.
§ 22
Přeplatky
(1)
Příjemce příspěvku, který přijal příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit; povinnost vrátit příspěvek nebo jeho část má též osoba, která po smrti oprávněné osoby přijala příspěvek nebo jeho část, které jí nenáleží.
(2)
O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavce 1 rozhoduje územní správa sociálního zabezpečení, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 5 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci. Přeplatky na příspěvku vybírá územní správa sociálního zabezpečení, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.
(3)
Povinnost vrátit přeplatek na příspěvku nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.
(4)
Územní správa sociálního zabezpečení může rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit přeplatek, jde-li o částku do 20 000 Kč v každém jednotlivém případě nebo na základě předchozího souhlasu ministerstva, jde-li o částku nad 20 000 Kč v každém jednotlivém případě.
(5)
Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí; tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.
HLAVA VII
ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU
§ 23
(1)
Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem; pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení o příspěvku z úřední moci.
(2)
Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba.
(3)
Využívá-li nezletilá osoba pobytové služby (§ 48, 50, 52), vyzve krajská pobočka Úřadu práce osobu uvedenou v odstavci 2 nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka, aby požádali o příspěvek nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení výzvy. Pokud tak v této lhůtě neučiní nebo pokud pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka této osoby anebo osoby uvedené v odstavci 2 není znám, zastupuje tuto osobu v řízení o příspěvku zařízení sociálních služeb .
(4)
Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1, v němž se řízení nevede. Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku podává příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví pro řízení o příspěvku opatrovníka též osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce; o ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 24
Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat
a)
označení fyzické nebo právnické osoby, která osobě poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, rozsah pomoci a písemný souhlas fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním,
b)
určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen,
c)
doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy má být podle § 12 odst. 1 příspěvek zvýšen.
§ 25
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce provádí pro účely posuzování stupně závislosti podle odstavce 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření podle věty první provádí příslušná krajská pobočka Úřadu práce také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. f). Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě.
(2)
Krajská pobočka Úřadu práce zašle Institutu posuzování zdravotního stavu8) žádost o posouzení stupně závislosti osoby; součástí této žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek.
(3)
Při posuzování stupně závislosti osoby vychází Institut posuzování zdravotního stavu ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.
(4)
Institut posuzování zdravotního stavu zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu51) s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku, které obdrží žadatel.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce provádí sociální šetření také, pokud o to Institut posuzování zdravotního stavu požádá v případech, kdy provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu osoby.
§ 26
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou
a)
Institut posuzování zdravotního stavu posuzuje stupeň závislosti osoby, nebo
b)
je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. f).
(2)
Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.
(3)
Proti usnesení podle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.
§ 26a
(1)
Řízení se nevede, jestliže krajská pobočka Úřadu práce zastaví výplatu příspěvku podle § 14a odst. 1, § 18 odst. 5 nebo § 21 odst. 4 anebo podle § 14a odst. 2 věty první změní výši vypláceného příspěvku. V těchto případech je krajská pobočka Úřadu práce povinna doručit příjemci příspěvku písemné oznámení o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše. Písemné oznámení se nedoručuje do vlastních rukou.
(2)
Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky nejpozději do 15 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém byla výplata příspěvku zastavena nebo ve kterém došlo ke změně jeho výše.
(3)
Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Tato krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o zastavení výplaty příspěvku nebo o změně jeho výše.
§ 27
Podá-li osoba žádost o příspěvek a zároveň žádost o zvýšení příspěvku podle § 12, krajská pobočka Úřadu práce vede o těchto žádostech společné řízení. Krajská pobočka Úřadu práce spojí řízení o příspěvku a o zvýšení příspěvku podle § 12 také v případě, kdy žádost o zvýšení příspěvku podle § 12 byla podána v průběhu řízení o příspěvku a nebylo dosud vydáno rozhodnutí.
§ 28
(1)
O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.
(3)
Odvolání nemá odkladný účinek.
HLAVA VIII
KONTROLA VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU
§ 29
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda
a)
příspěvek byl využit k zajištění pomoci,
b)
pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 a 2, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo poskytovatelem zdravotních služeb v hospici70),
c)
pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo § 21 odst. 2 písm. c),
d)
způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti Institutem posuzování zdravotního stavu není osoba schopna zvládat,
e)
v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat,
f)
byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb .
(2)
Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.
(3)
(4)
O výsledku kontroly podle odstavce 1 provede krajská pobočka Úřadu práce záznam do spisu, který obsahuje zejména popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, které byly porušeny. Záznam o výsledku kontroly podepisují osoby, které kontrolu provedly. Se záznamem musí být kontrolovaný seznámen.
(5)
Zjistí-li krajská pobočka Úřadu práce při kontrole podle odstavce 1 závažné nedostatky v poskytovaných sociálních službách nebo zjistí-li, že sociální služby jsou poskytovány bez oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, je povinna neprodleně písemně informovat krajský úřad příslušný podle § 78 odst. 2.
(6)
Poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká1) nebo asistent sociální péče , krajská pobočka Úřadu práce vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění, zaměstnanosti, určení platového tarifu a uplatnění slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.
(7)
Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. e) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně.
HLAVA IX
INFORMAČNÍ SYSTÉM O PŘÍSPĚVKU
§ 30
(1)
Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v informačním systému o příspěvku na péči , který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo. Krajské pobočky Úřadu práce jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o příspěvku, včetně osobních údajů , v informačním systému o příspěvku, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů 10).
(2)
Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady počítačový program (software), potřebný pro rozhodování o příspěvku, jeho výplatu a kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje bezplatně tento program krajským pobočkám Úřadu práce.
(3)
Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o příspěvku po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu13).
ČÁST TŘETÍ
SOCIÁLNÍ SLUŽBY
HLAVA I
DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ÚHRADA NÁKLADŮ ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Základní druhy a formy sociálních služeb
§ 32
a)
sociální poradenství,
b)
služby sociální péče ,
c)
služby sociální prevence.
§ 33
Formy poskytování sociálních služeb
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
Při poskytování sociálních služeb lze ty činnosti, u nichž to je možné a vhodné, poskytovat v distanční formě. Poskytováním činnosti v distanční formě se rozumí poskytování činnosti zajišťující potřeby osoby bez přímého vzájemného kontaktu zaměstnanců poskytovatele sociálních služeb a osoby, zejména prostřednictvím elektronických nebo zásilkových služeb.
§ 33a
Služba komunitního charakteru
(1)
(2)
Umístěním ambulantní služby poskytované jako služba komunitního charakteru nesmí dojít k vytváření lokalit s vyšším počtem osob, jimž je tato sociální služba určena. Pobytové služby poskytované jako služby komunitního charakteru se poskytují pouze v bytě, bytovém domě nebo rodinném domě umístěném v běžné zástavbě obce . Umístěním pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru nesmí dojít k vytváření lokalit s vyšším počtem osob, jimž je tato sociální služba určena, a ke vzniku prostředí odlišného od běžné obecní komunity.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na umístění ambulantních a pobytových služeb poskytovaných jako služby komunitního charakteru v lokalitě a maximální kapacitní kritéria pro umístění pobytové služby poskytované jako služba komunitního charakteru v lokalitě a v bytovém domě.
§ 34
Zařízení sociálních služeb
(1)
Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb :
a)
centra denních služeb,
b)
denní stacionáře,
c)
týdenní stacionáře,
d)
domovy pro osoby se zdravotním postižením ,
e)
domovy pro seniory,
f)
domovy se zvláštním režimem,
g)
chráněné bydlení,
h)
azylové domy,
i)
domy na půl cesty,
j)
zařízení pro krizovou pomoc,
k)
nízkoprahová denní centra,
l)
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež,
m)
noclehárny,
n)
terapeutické komunity,
o)
sociální poradny,
p)
sociálně terapeutické dílny,
q)
centra sociálně rehabilitačních služeb,
r)
pracoviště rané péče ,
s)
intervenční centra,
t)
zařízení následné péče ,
u)
centra duševního zdraví,
v)
zařízení odlehčovacích služeb,
w)
pracoviště pečovatelské služby,
x)
kontaktní centra.
(2)
Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra.
§ 35
Základní činnosti při poskytování sociálních služeb
(1)
Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou:
a)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování,
e)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
f)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
g)
h)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
i)
sociálně terapeutické činnosti,
j)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
k)
distanční krizová pomoc,
l)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
m)
podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností,
n)
pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí ,
o)
distanční psychosociální podpora,
p)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví; za tyto úkony se nepovažují činnosti, které lze provádět pouze v rámci poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.
(2)
Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Základní činnosti, s výjimkou činnosti podle odstavce 1 písm. p), uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb v § 37, 39 až 52 a § 54 až 70a jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit.
(4)
Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti.
§ 36
Sociálně-zdravotní služby
(1)
Sociálně-zdravotními službami se rozumí vzájemně koordinované poskytování sociální a zdravotní péče osobě, jejíž stav vyžaduje poskytování sociální a zdravotní péče současně.
(2)
Sociálně-zdravotní služby lze poskytovat v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro osoby se zdravotním postižením , domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, centrech duševního zdraví nebo v zařízeních odlehčovacích služeb, a to na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních sociálních služeb a zároveň oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách.
Díl 2
Sociální poradenství
§ 37
(1)
Sociální poradenství zahrnuje
a)
základní sociální poradenství,
b)
odborné sociální poradenství.
(2)
(3)
Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením , poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, poradnách pro osoby s potřebou paliativní péče , přirozeném sociálním prostředí osoby a v hospicích70); zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.
(4)
Služba podle odstavce 3 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
d)
činnosti poskytující podporu pečujícím a činnosti, které spočívají v nácviku dovedností pečujících osob pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci.
(5)
Díl 3
Služby sociální péče
§ 38
Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.
§ 39
Osobní asistence
(1)
Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení , jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje zejména tyto základní činnosti:
a)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně,
c)
pomoc při zajištění stravy,
d)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h)
pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí .
(3)
Služba podle odstavce 1 může dále obsahovat činnost pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví.
§ 40
Pečovatelská služba
(1)
Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení , a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3)
Služba podle odstavce 1 může dále obsahovat činnost pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví.
§ 41
Tísňová péče
(1)
Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 42
Průvodcovské a předčitatelské služby
(1)
Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 43
Podpora samostatného bydlení
(1)
Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
b)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
sociálně terapeutické činnosti,
e)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 44
Odlehčovací služby
(1)
Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Pobytová odlehčovací služba může být poskytována v součtu nejdéle 180 dnů v kalendářním roce; do uvedené doby se započítá pouze služba poskytnutá stejným poskytovatelem.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d)
poskytnutí ubytování v případě pobytové služby ,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
i)
pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí .
§ 45
Centra denních služeb
(1)
V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení , jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
e)
sociálně terapeutické činnosti,
f)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 46
Denní stacionáře
(1)
V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení , a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c)
poskytnutí stravy,
d)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 47
Týdenní stacionáře
(1)
V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení , a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 48
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
(1)
V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení , jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služby podle věty první se poskytují dětem za podmínky, že děti nejsou ubytovány v pokojích současně s dospělými osobami ani s nimi nesdílejí společné prostory pro volnočasové aktivity a společné prostory pro výkon hygieny a stravování, nejde-li o rodiče a jeho dítě.
(2)
Osobám mladším 4 let se pobytové služby podle odstavce 1 poskytují pouze v případě, že se považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV nebo za osoby, u nichž lze po dosažení 1 roku věku předpokládat naplnění podmínek závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV, a orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně potvrdí, že potřebnou péči nelze zajistit v rodinné nebo náhradní rodinné péči . Podmínka podle věty první se považuje za splněnou i tehdy, je-li podána žádost o přiznání příspěvku na péči a neposkytnutí pomoci by podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví zájemce o službu, a to do skončení tohoto řízení.
(3)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(4)
Nezaopatřeným dětem se v domovech pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobní vybavení , drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jejich potřebám. Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra. Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře22).
(5)
V domovech pro osoby se zdravotním postižením může být vykonávána ústavní výchova, výchovná opatření nebo předběžné opatření podle zvláštních právních předpisů23). Pro výkon ústavní výchovy nebo předběžného opatření v domovech pro osoby se zdravotním postižením platí s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením přiměřeně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních24) o
a)
právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy,
b)
právu ředitele takového zařízení povolit dítěti pobyt mimo zařízení, zakázat nebo přerušit návštěvu osob odpovědných za výchovu nebo jiných osob v zařízení, být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem, převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, finanční hotovost nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte, povolit dětem starším 15 let cestovat do místa pobytu bez dozoru a zastoupit dítě v běžných záležitostech,
c)
povinnosti ředitele takového zařízení seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi, dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení, podat soudu podnět na prodloužení ústavní výchovy, vyžaduje-li to zájem dítěte, podávat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálně-právní ochrany dětí na jejich žádost, projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo s opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, propustit dítě mladší 15 let pouze v doprovodu osob odpovědných za výchovu,
d)
nároku na kapesné a jeho výši.
§ 49
Domovy pro seniory
(1)
V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 50
Domovy se zvláštním režimem
(1)
V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 51
Chráněné bydlení
(1)
Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
pomoc při zajištění chodu domácnosti,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
e)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
f)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
g)
sociálně terapeutické činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 52
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče
(1)
Ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči , ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče 25) do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb .
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
d)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
sociálně terapeutické činnosti,
g)
aktivizační činnosti,
h)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Díl 4
Služby sociální prevence
§ 53
Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.
§ 54
Raná péče
(1)
Raná péče je terénní služba , popřípadě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 55
Telefonická krizová pomoc
(1)
Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
distanční krizovou pomoc,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 56
Tlumočnické služby
(1)
Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 57
Azylové domy
(1)
Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Tyto služby mohou být poskytovány také osobám, které s ohledem na závislost na návykových látkách aktuálně nedokážou abstinovat, a osobám, které pro potřeby doléčení přechodně vyžadují klid na lůžku, avšak jejich zdravotní stav již nevyžaduje hospitalizaci .
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
d)
sociálně terapeutické činnosti.
§ 58
Domy na půl cesty
(1)
Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.
§ 59
Kontaktní centra
(1)
Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
sociálně terapeutické činnosti,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
c)
poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
§ 60
Krizová pomoc
(1)
Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 60a
Intervenční centra
(1)
Na základě vykázání ze společného obydlí podle zvláštního právního předpisu26) je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení kopie úředního záznamu o vykázání intervenčnímu centru. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta rovněž na základě žádosti osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným chováním dozví. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
sociálně terapeutické činnosti,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3)
Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
(4)
Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb , orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi , útvary Policie České republiky a obecní policie , jakož i ostatními orgány veřejné správy.
§ 61
Nízkoprahová denní centra
(1)
Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.
§ 62
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
(1)
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace . Služba může být poskytována osobám anonymně.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 63
Noclehárny
(1)
Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí přenocování.
§ 64
Služby následné péče
(1)
Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
sociálně terapeutické činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3)
Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
§ 65
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
(1)
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace , kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
sociálně terapeutické činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 66
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
(1)
Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením .
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 67
Sociálně terapeutické dílny
(1)
Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení , které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b)
poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
d)
podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
§ 68
Terapeutické komunity
(1)
Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí stravy,
b)
poskytnutí ubytování,
c)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d)
sociálně terapeutické činnosti,
e)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 69
Terénní programy
(1)
Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně.
(2)
Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
§ 70
Sociální rehabilitace
(1)
Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb , nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.
(2)
Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti:
a)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3)
Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti:
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
§ 70a
Centrum duševního zdraví
(1)
Centrum duševního zdraví poskytuje ambulantní a terénní služby osobám s duševní poruchou nebo poruchou chování a osobám s prokazatelným rizikem rozvoje duševní poruchy nebo poruchy chování, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci , a jejich osobám blízkým.
(2)
Služby podle odstavce 1 lze poskytovat jen při současném zajištění zdravotních služeb poskytovaných v centru duševního zdraví podle zákona o zdravotních službách, a to
a)
v rámci sociálně-zdravotních služeb podle § 36, nebo
b)
prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb zřizujícího centrum duševního zdraví podle zákona o zdravotních službách na základě smlouvy s ním uzavřené.
(3)
Služby podle odstavce 1 obsahují tyto základní činnosti:
a)
nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění,
b)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c)
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
e)
sociálně terapeutické činnosti.
Díl 5
Úhrada nákladů za sociální služby
§ 71
(1)
(2)
Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91.
(3)
Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou osobou nebo s právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.
(4)
Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu27), s výjimkou příspěvku.
§ 72
Sociální služby poskytované bez úhrady
Bez úhrady nákladů se poskytují
a)
sociální poradenství (§ 37),
b)
raná péče (§ 54),
c)
telefonická krizová pomoc (§ 55),
d)
tlumočnické služby (§ 56),
e)
krizová pomoc (§ 60),
f)
g)
sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65),
h)
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66),
i)
terénní programy (§ 69),
j)
sociální rehabilitace (§ 70), s výjimkou základních činností poskytovaných podle § 70 odst. 3,
l)
služby sociálně terapeutických dílen (§ 67), s výjimkou základní činnosti poskytované podle § 67 odst. 2 písm. b),
m)
n)
Sociální služby poskytované za úhradu
§ 73
(1)
Za pobytové služby poskytované v
a)
týdenních stacionářích (§ 47),
b)
domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48),
c)
domovech pro seniory (§ 49),
d)
domovech se zvláštním režimem (§ 50),
e)
zdravotnických zařízeních lůžkové péče (§ 52),
hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu.
(2)
(3)
Maximální výši úhrady za ubytování a stravu stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu, a při poskytování pobytových služeb uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.
(4)
Úhrada za péči se stanoví při poskytování
a)
b)
(5)
Osoba, které jsou poskytovány sociální služby podle odstavce 1 a které by po úhradě nákladů za ubytování a stravu nezůstala z jejího příjmu částka uvedená v odstavci 3, je povinna doložit poskytovateli těchto sociálních služeb výši svého příjmu pro účely stanovení úhrady podle odstavce 3 a neprodleně mu oznamovat změny v příjmu, které mají vliv na výši úhrady podle odstavce 3.
§ 74
(1)
Za pobytové služby poskytované nezaopatřenému dítěti22) v týdenních stacionářích (§ 47) a domovech pro osoby se zdravotním postižením (§ 48) hradí rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče , popřípadě jiná fyzická osoba povinná výživou dítěte, úhradu za stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Za pobytové služby poskytované v týdenních stacionářích (§ 47) nezaopatřenému dítěti, které je svěřeno do péče fyzické osoby, která má z tohoto důvodu nárok na dávky pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu28), hradí úhradu podle věty první tato fyzická osoba.
(2)
Je-li dítě umístěno do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření, stanoví úhradu za stravu a za péči rozhodnutím obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu dítěte. Rodiče se na hrazení úhrady podílejí rovným dílem, není-li dále stanoveno jinak. Úhrada se na žádost osoby, která je podle odstavce 1 povinna hradit úhradu, popřípadě z podnětu zařízení sociálních služeb uvedeného v odstavci 1, nestanoví, jestliže doloží, že tato osoba nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí. Úhrada se na žádost osoby, která je podle odstavce 1 povinna hradit úhradu, popřípadě z podnětu zařízení sociálních služeb uvedeného v odstavci 1, rovněž nestanoví nebo se sníží, jestliže tato osoba doloží, že po zaplacení úhrady by její příjem nebo její příjem a příjem osob s ní společně posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu27), normativního nájemného a energetického paušálu podle zákona o dávce státní sociální pomoci.
(3)
Maximální výši úhrady za stravu podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. Pokud se zařízení sociálních služeb , ve kterém je nezaopatřené dítě umístěno, vyplácí podle zvláštního právního předpisu dávka státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě, snižuje se úhrada o jeho výši.
(4)
Úhrada za péči nezaopatřenému dítěti22) se stanoví při poskytování
a)
b)
Ustanovení § 73 odst. 2 platí obdobně.
§ 75
(1)
Za poskytování
a)
osobní asistence (§ 39),
b)
pečovatelské služby (§ 40),
c)
tísňové péče (§ 41),
d)
průvodcovských a předčitatelských služeb (§ 42),
e)
podpory samostatného bydlení (§ 43),
f)
odlehčovacích služeb (§ 44),
g)
služeb v centrech denních služeb (§ 45),
h)
služeb v denních stacionářích (§ 46),
i)
j)
služeb v chráněném bydlení (§ 51),
hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Jde-li o služby v denních stacionářích nebo odlehčovací službu v ambulantní formě, lze sjednat namísto úhrady za základní činnosti úhradu za dobu poskytování služby. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Pečovatelská služba se s výjimkou nákladů za stravu poskytnutou v rámci základní činnosti uvedené v § 40 odst. 2 písm. c) poskytuje bez úhrady
a)
rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí,
b)
účastníkům odboje30),
c)
osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastny rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců, popřípadě méně, pokud tento výkon měl činit 12 měsíců, avšak skončil ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců,
d)
osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., anebo v centralizačním klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací, pokud celková doba pobytu v těchto zařízeních činila 12 měsíců, popřípadě méně, pokud tato doba měla činit 12 měsíců, avšak skončila ze zdravotních důvodů před uplynutím 12 měsíců,
e)
pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v písmenech b) až d) starším 70 let.
§ 76
(1)
Za poskytování sociálních služeb v
a)
azylových domech (§ 57),
b)
domech na půl cesty (§ 58),
c)
terapeutických komunitách (§ 68),
d)
zařízeních následné péče (§ 64 odst. 3),
hradí osoby úhradu za ubytování a stravu, a za poskytování sociálních služeb v sociálně terapeutických dílnách hradí osoby úhradu za stravu v rozsahu stanoveném smlouvou. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Za poskytování sociálních služeb v noclehárnách (§ 63) hradí osoby úhradu ve výši stanovené poskytovatelem.
(3)
Za poskytování sociálních služeb v nízkoprahových denních centrech (§ 61) hradí osoby úhradu za stravu ve výši stanovené poskytovatelem.
§ 77
Úhrada za fakultativní činnosti může být stanovena v plné výši nákladů na tyto služby.
HLAVA II
PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Díl 1
Registrace
Oddíl 1
Podmínky registrace
§ 78
(2)
O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky; v případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo (dále jen „registrující orgán“).
§ 79
(1)
Podmínkou registrace je
a)
podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5; žádost se podává prostřednictvím elektronického systému, který zajišťuje ministerstvo,
b)
odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby ,
c)
1.
všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby ,
2.
právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby ,
d)
zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb ,
e)
vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby ,
f)
zajištění personálních, materiálních a technických podmínek odpovídajících popisu realizace poskytování sociální služby v závislosti na
1.
druhu a formě sociální služby , a na tom, zda jde o službu komunitního charakteru a na vykonávaných činnostech,
2.
kapacitě sociální služby ,
3.
okruhu osob, pro které je sociální služba určena, a
4.
časovému rozsahu poskytování sociální služby ,
g)
splnění podmínek poskytování sociálních služeb podle § 33a odst. 2, jde li o službu komunitního charakteru,
h)
skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno insolvenční řízení anebo nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dlužníka,
i)
skutečnost, že žadatel nemá daňové nedoplatky, nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; za nedoplatek se nepovažuje částka, jejíž placení je povoleno ve splátkách.
(2)
Za bezúhonného se podle odstavce 1 písm. c) považuje
a)
pracovník v sociálních službách podle § 116 odst. 1, který nebyl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen,
b)
fyzická osoba vykonávající odbornou činnost v sociálních službách s výjimkou pracovníka uvedeného v písmenu a) a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin , spáchaný v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo se na ně hledí, jako by nebyly odsouzeny.
(3)
Bezúhonnost se dokládá výpisem z rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce nebo právnická osoba vykonávala činnost v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců. Výpis z rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu31). Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu30a) výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
(5)
Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady:
a)
je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) a statutární orgán,
b)
je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození,
c)
je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky,
d)
údaje o poskytovaných sociálních službách , kterými jsou
1.
název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb , popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc,
2.
druhy poskytovaných sociálních služeb s uvedením, zda jde o službu komunitního charakteru,
3.
okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení ,
4.
popis realizace poskytování sociálních služeb , který, jde-li o poskytování sociálně-zdravotních služeb, musí obsahovat též popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče , a jde-li o sociální služby podle § 39 nebo 40, též informaci, zda je obsahem sociální služby rovněž činnost pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví,
5.
popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb ,
6.
časový rozsah poskytování sociálních služeb ,
7.
kapacita poskytovaných sociálních služeb ,
8.
plán finančního zajištění sociálních služeb ,
9.
způsob zajištění zdravotní péče v rozsahu ošetřovatelské péče podle zákona o zdravotních službách, jde-li o poskytování pobytových služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) nebo v) nebo o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. a), b) nebo v) v ambulantní formě, pokud se poskytovatel těchto sociálních služeb rozhodl poskytovat sociálně-zdravotní služby,
10.
den započetí poskytování sociálních služeb ,
e)
doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z rejstříku trestů,
f)
kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b),
g)
rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) a v), jde-li o pobytovou službu , vydané orgánem ochrany veřejného zdraví, pokud má žadatel povinnost mít zpracován provozní řád podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
h)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby , z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat,
i)
je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů,
j)
doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
k)
čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. g), jde-li o žadatele, na kterého se vztahuje insolvenční zákon56).
(6)
Registrující orgán může rozhodnout, že doklady, které žadatel přikládá k registraci podle odstavce 5 a § 80, je možno podat také v elektronické podobě ve formátu, který vyhlásí registrující orgán, pokud není předepsán zvláštním právním předpisem.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociálních služeb podle odstavce 5 písm. d) bodu 4.
(8)
Registrující orgán může v případě důvodné pochybnosti o pravosti kopie dokladu podle odstavce 5 písm. f) vyzvat žadatele k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu. Nevyhoví-li žadatel výzvě, považuje se dokládaná skutečnost za neprokázanou.
§ 80
Poskytovatel sociálních služeb je povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb ; toto pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou poskytuje sociální služby podle tohoto zákona. Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu.
§ 80a
(1)
Poskytovatel pobytových služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) a v) je povinen nejpozději ke dni započetí poskytování těchto služeb zajistit osobám, kterým poskytuje tyto služby, poskytování zdravotní péče v rozsahu ošetřovatelské péče podle zákona o zdravotních službách.
(2)
a)
svých zaměstnanců, je-li oprávněn k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, v rámci sociálně-zdravotních služeb podle § 36, nebo
b)
jiného poskytovatele zdravotních služeb, a to na základě
1.
smlouvy o poskytování domácí péče v rozsahu ošetřovatelské péče , nebo
2.
vyrozumění zdravotních pojišťoven o nezbytnosti zajištění domácí péče v rozsahu ošetřovatelské péče , kdy umožní poskytování této zdravotní péče ve svém zařízení sociálních služeb poskytovatelem zdravotních služeb zajištěným zdravotní pojišťovnou.
(3)
Poskytovatel pobytových služeb podle odstavce 1 vyrozumí zdravotní pojišťovny podle odstavce 2 písm. b) bodu 2 nejpozději 2 měsíce před zamýšleným dnem započetí poskytování sociálních služeb .
(4)
Poskytování zdravotní péče musí být zajištěno po celou dobu, po kterou poskytovatel sociálních služeb poskytuje sociální služby podle odstavce 1.
§ 81
(1)
Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, jestliže žadatel prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 79 odst. 1.
(2)
Rozhodnutí o registraci obsahuje
a)
b)
identifikační číslo přidělené poskytovateli sociálních služeb ; pokud poskytovateli sociálních služeb dosud nebylo identifikační číslo přiděleno, poskytne ho registrujícímu orgánu správce základního registru osob31a),
c)
název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb ,
d)
druhy sociálních služeb , které budou poskytovány, s uvedením, zda jde o službu komunitního charakteru, číselné označení sociální služby (identifikátor) a formy poskytování sociálních služeb ,
e)
okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány,
f)
údaj o kapacitě poskytovaných sociálních služeb ,
g)
den započetí poskytování sociálních služeb .
§ 81a
(1)
Poskytovatel sociálních služeb musí plnit podmínky podle § 79 odst. 1 po celou dobu poskytování sociální služby .
(2)
Poskytovatel sociálních služeb může poskytovat pouze druhy sociálních služeb a ve formě poskytování uvedené v rozhodnutí o registraci. Poskytovatel sociálních služeb poskytovaných v zařízení sociálních služeb může tyto služby poskytovat pouze v místech uvedených v rozhodnutí o registraci.
§ 82
(1)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen písemně prostřednictvím elektronického systému, který zajišťuje ministerstvo, oznámit registrujícímu orgánu změny týkající se údajů obsažených v žádosti o registraci a v dokladech předkládaných s touto žádostí podle § 79 odst. 5, s výjimkou údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci podle § 81 odst. 2, a s výjimkou údaje podle § 79 odst. 5 písm. d) bodu 8. Poskytovatel sociálních služeb je povinen tyto změny oznámit do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém změny nastaly, a doložit tyto změny příslušnými doklady.
(2)
O změnách údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci podle § 81 odst. 2, vydává registrující orgán rozhodnutí o změně registrace, a to na základě písemné žádosti poskytovatele sociálních služeb . Žádost o změnu registrace obsahuje údaje, kterých se změny týkají, doložené příslušnými doklady. Poskytování sociální služby v souladu s těmito změnami je možné až po právní moci rozhodnutí o změně registrace.
(3)
Registrující orgán rozhodne o zrušení registrace, jestliže
a)
poskytovatel sociálních služeb přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 79 odst. 1, § 80, 80a nebo § 81a odst. 2 a tento nedostatek neodstranil ani ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem podle § 82a odst. 2,
b)
poskytovateli sociálních služeb byl uložen správní trest za přestupek v případě zvlášť závažného porušení povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb ,
c)
poskytovatel sociálních služeb ani po uložení správního trestu za přestupek podle § 107 odst. 2 písm. m) nesplní opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálních služeb zjištěných při inspekci poskytování sociálních služeb , nebo
d)
poskytovatel sociálních služeb požádá o zrušení registrace; tato žádost musí být podána nejméně 3 měsíce přede dnem ukončení činnosti.
(4)
Týkají-li se skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) jen některé ze sociálních služeb poskytovaných týmž poskytovatelem sociálních služeb , registrující orgán může rozhodnout jen o změně registrace. Lhůta uvedená v odstavci 3 písm. d) platí i v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb požádá o změnu registrace spočívající v ukončení jen některé ze sociálních služeb uvedených v rozhodnutí o registraci.
(5)
Rozhodnutí o registraci pozbývá platnosti, jestliže poskytovatel sociálních služeb nezapočne poskytovat sociální služby ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o registraci.
(6)
Registrace je nepřevoditelná a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtí fyzické osoby.
(7)
Registrující orgán informuje bezodkladně Ministerstvo spravedlnosti o změně nebo zrušení rozhodnutí o registraci poskytovatele sociálních služeb , který je podle oznámení Ministerstva spravedlnosti zapsán také v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů podle zákona o obětech trestných činů55).
§ 82a
(1)
Registrující orgán kontroluje plnění podmínek podle § 79 odst. 1, § 80, 80a a § 81a odst. 2 u poskytovatelů sociálních služeb , kterým vydal rozhodnutí o registraci.
(2)
Registrující orgán je oprávněn ukládat poskytovatelům sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při této kontrole. Poskytovatel sociálních služeb je povinen splnit tato uložená opatření ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem.
(3)
Pro účely kontroly registračních podmínek platí obdobně ustanovení § 79 odst. 3 věty čtvrté a páté.
§ 82b
Krajský úřad je oprávněn provádět kontrolu i u fyzických a právnických osob, kterým nebylo vydáno rozhodnutí o registraci, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že v jeho správním obvodu jsou u těchto osob poskytovány sociální služby bez oprávnění k jejich poskytování.
§ 83
(1)
Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče , který tuto činnost nevykonává jako podnikatel.
(2)
Asistentem sociální péče podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e).
(3)
Asistent sociální péče je povinen poskytovat pomoc osobně a s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc. Pro uzavření smlouvy o poskytnutí pomoci platí obdobně ustanovení § 91 odst. 6.
(4)
Asistent sociální péče může poskytovat pomoc současně nejvýše 3 osobám, které jsou příjemci příspěvku ve stupni III (těžká závislost), a 1 osobě, která je příjemcem příspěvku ve stupni IV (úplná závislost).
§ 84
(1)
Registrace podle § 79 se rovněž nevyžaduje u fyzické nebo právnické osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže poskytuje sociální služby ve smyslu tohoto zákona na území České republiky dočasně a ojediněle, pokud prokáže, že je
a)
státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v jiném členském státě Evropské unie,
b)
držitelem oprávnění k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 je povinna oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa poskytování sociálních služeb zahájení činnosti na území České republiky a předložit doklad, který ji opravňuje k poskytování sociálních služeb v jiném členském státě Evropské unie, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne zahájení této činnosti.
(3)
Fyzická nebo právnická osoba uvedená v odstavci 1 může tuto činnost vykonávat ode dne, kdy příslušnému krajskému úřadu oznámila zahájení činnosti na území České republiky; při této činnosti je povinna dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb podle § 88 a 89.
(4)
Krajský úřad rozhodne o pozastavení výkonu činnosti právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 na území České republiky, jestliže zjistí, že pozbyla oprávnění k výkonu činnosti ve státě, kde je usazena, nebo jestliže zjistí závažné porušení povinností uvedených v § 88 a 89.
(5)
Registrace podle § 78 a 79 se dále nevyžaduje u poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče podle § 52. Při poskytování sociálních služeb jsou tito poskytovatelé lůžkové péče povinni dodržovat povinnosti stanovené poskytovatelům sociálních služeb v § 88 písm. b), c), h) a i).
Oddíl 2
Registr poskytovatelů sociálních služeb
§ 85
(1)
Zřizuje se registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen „registr“), který vede ministerstvo za účelem
a)
evidence poskytovatelů sociálních služeb ,
b)
evidence poskytnutých dotací,
c)
shromažďování informací o provedených inspekcích,
d)
získávání potřebných údajů pro statistické účely ministerstva,
e)
poskytování informací,
f)
analytické a koncepční činnosti ministerstva.
(2)
Registrující orgán do registru zapisuje poskytovatele sociálních služeb , kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, právnické a fyzické osoby uvedené v § 84 odst. 1 a poskytovatele sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, a to na základě jejich písemného oznámení. Místní příslušnost krajského úřadu se řídí podle § 78 odst. 2, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Registr obsahuje údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d), identifikační číslo podle § 81 odst. 2 písm. b), číselné označení sociální služby podle § 81 odst. 2 písm. d), informaci o výsledku provedené inspekce poskytování sociálních služeb a informaci o výsledku kontroly plnění podmínek stanovených pro registraci. Obsah informace o výsledku provedené inspekce stanoví prováděcí právní předpis. Registrující orgán, a jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce ministerstvo, zapisují do registru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.
(4)
Registr dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb , a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a údaje o počtu osob, u kterých byla použita opatření omezující pohyb osob, a o četnosti jejich použití podle druhů těchto opatření, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Poskytovatel sociálních služeb , který je zapsán v registru, předává do registru tyto údaje prostřednictvím elektronického systému, který zajišťuje ministerstvo, a to ve lhůtě do 30. června za předchozí kalendářní rok. Registrující orgán kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.
(5)
Registr dále obsahuje údaje o výši poskytnuté dotace na příslušný kalendářní rok podle § 101a odst. 2 a § 104 na jednotlivé sociální služby . Tyto údaje do registru zapisuje v případě § 101a odst. 2 krajský úřad příslušný podle místa poskytování sociální služby a v případě § 104 ministerstvo, a to do 30. dubna příslušného rozpočtového roku.
(6)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen sdělit registrujícímu orgánu na základě jeho žádosti zobecněné údaje o počtu osob, kterým poskytuje sociální služby , a o charakteru jejich snížené soběstačnosti a potřebách péče , a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení žádosti, pokud registrující orgán neurčí lhůtu delší.
§ 86
(1)
Ministerstvo je správcem registru. V rozsahu údajů, které do registru zapisují, a v rozsahu údajů, které se týkají poskytovatelů sociálních služeb , které registrují, jsou správci dat též ostatní registrující orgány.
(2)
Ministerstvo zajišťuje na vlastní náklady počítačový program (software) zpracování údajů potřebný pro vedení registru a poskytuje bezplatně tento program, včetně jeho aktualizací, krajským úřadům. Ministerstvo je též oprávněno tento program využívat za účelem zpracování dat v registru. Je-li registrujícím orgánem krajský úřad, je povinen pro správu dat používat program podle věty první.
§ 87
(1)
Registr je veden v informačním systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu33).
(2)
Obsah registru je
a)
veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva v rozsahu těchto údajů:
1.
údaje uvedené v § 79 odst. 5 písm. a) až d),
2.
údaje uvedené v § 85 odst. 6,
3.
informace o výsledku provedené inspekce, bez uvedení údaje o datu a místě narození poskytovatele sociálních služeb , který je fyzickou osobou, a bez uvedení místa zařízení, jde-li o poskytování sociálních služeb v azylovém domě nebo poskytování pobytových sociálních služeb v intervenčním centru nebo zařízení pro krizovou pomoc, pokud byl tento požadavek uplatněn v žádosti o registraci,
b)
přístupný ministerstvu v plném rozsahu,
c)
přístupný registrujícímu orgánu v rozsahu, ve kterém do něj zapisuje údaje, a v rozsahu údajů, které se týkají poskytovatelů sociálních služeb , které registruje,
d)
přístupný poskytovali sociálních služeb v rozsahu údajů o něm zpracovávaných.
(3)
V rozsahu, ve kterém jim je registr přístupný podle odstavce 2, mohou data obsažená v registru dále využívat ministerstvo, kraje a poskytovatelé sociálních služeb .
(4)
Na požádání se z veřejné části registru vydá úřední výpis nebo opis.
Díl 2
Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb
§ 88
Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni
a)
zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby , o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb , a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby,
b)
informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb , o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným,
c)
vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby , naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby ,
d)
zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby , včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby,
e)
zpracovat a zveřejnit vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností,
f)
plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby , vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby , nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů,
g)
vést evidenci žadatelů o sociální službu , se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3 písm. b),
h)
dodržovat standardy kvality sociálních služeb ,
i)
uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby , pokud tomu nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3,
j)
v případě, že poskytují sociální službu podle § 48, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova, výchovné opatření nebo předběžné opatření,
k)
neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému v § 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí,
l)
respektovat a chránit soukromí, integritu a důstojnost osob, kterým poskytují sociální službu .
§ 89
Opatření omezující pohyb osob
(1)
Při poskytování sociálních služeb nelze používat opatření omezující pohyb osob, jimž jsou sociální služby poskytovány, s výjimkou případů přímého ohrožení jejich zdraví a života nebo zdraví a života jiných fyzických osob, a to za dále stanovených podmínek pouze po dobu nezbytně nutnou, která postačuje k odstranění přímého ohrožení jejich zdraví a života a života jiných fyzických osob.
(2)
Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb.
(3)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen v případě použití opatření omezujících pohyb osob zvolit vždy nejmírnější opatření. Zasáhnout lze nejdříve pomocí fyzických úchopů, poté umístěním osoby do místnosti zřízené k bezpečnému pobytu, popřípadě lze na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti podat léčivé přípravky.
(4)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen poskytovat sociální služby tak, aby metody poskytování těchto služeb předcházely situacím, ve kterých je nezbytné použít opatření omezující pohyb osob.
(5)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen o použití opatření omezujícího pohyb osob informovat bez zbytečného odkladu zákonného zástupce nebo opatrovníka osoby, které jsou poskytovány sociální služby , nebo jde-li o nezletilou osobu, která byla svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, tuto osobu, anebo fyzickou osobu, kterou osoba, které jsou poskytovány sociální služby , s jejím předchozím souhlasem určí.
(6)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen vést evidenci případů použití opatření omezujících pohyb osob v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
b)
datum, čas počátku a místo použití opatření omezujícího pohyb osob a druh tohoto opatření,
c)
důvod použití opatření omezujícího pohyb osob,
d)
jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která opatření omezujícího pohyb osob použila,
e)
podání léčivého přípravku jako opatření omezujícího pohyb osoby,
f)
datum a čas ukončení použití opatření omezujícího pohyb osob,
g)
popis bezprostředně předcházející situace před použitím opatření omezujícího pohyb osob, popis průběhu situace při použití tohoto opatření a její zhodnocení a popis bezprostředně následující situace,
h)
záznam o splnění povinnosti stanovené v odstavci 5,
i)
popis případných poranění osob, ke kterým došlo při použití opatření omezujícího pohyb osob,
j)
popis způsobu informování osoby podle odstavce 2,
a umožnit nahlížení do této evidence osobě, u níž bylo použito opatření omezující pohyb osob, fyzické osobě, kterou osoba s jejím předchozím souhlasem určí, zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi osoby nebo osobě jí blízké nebo fyzické osobě, které byla nezletilá osoba svěřena rozhodnutím příslušného orgánu do péče , zřizovateli zařízení, lékaři, inspektorům při provádění inspekce poskytování sociálních služeb a veřejnému ochránci práv, ochránci práv dětí, jejich zástupci a jimi pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
§ 89a
Jde-li o poskytování sociálně-zdravotní lůžkové péče podle zákona o zdravotních službách, poskytovatel sociálních služeb postupuje při použití opatření omezujících pohyb osob podle zákona o zdravotních službách; ustanovení § 89 se nepoužije.
Díl 3
Smlouva o poskytnutí sociální služby
§ 90
Osoba může požádat o poskytnutí sociální služby poskytovatele sociálních služeb nebo může požádat obec , ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, o zprostředkování možnosti poskytnutí sociální služby anebo o zprostředkování kontaktu s poskytovatelem sociálních služeb .
§ 91
(1)
O poskytnutí sociální služby uzavírá osoba smlouvu s poskytovatelem sociálních služeb ; tato smlouva se neuzavírá v případě poskytnutí sociální služby dítěti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy, výchovného opatření nebo předběžného opatření. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 39 až 52, 57, 58, 64, 67 a 68 musí být uzavřena v písemné formě. Smlouva o poskytnutí sociální služby poskytované podle § 54, 56, 60, 60a, 65, 70 a 70a musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne.
(2)
Smlouva obsahuje tyto náležitosti:
a)
označení smluvních stran,
b)
druh sociální služby ,
c)
rozsah poskytování sociální služby ,
d)
místo a čas poskytování sociální služby ,
e)
výši úhrady za sociální služby sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77 a způsob jejího placení, včetně způsobu vyúčtování,
f)
ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb ,
g)
výpovědní důvody a výpovědní lhůty,
h)
dobu platnosti smlouvy.
(3)
Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud
a)
neposkytuje sociální službu , o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb ,
b)
nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby , o kterou osoba žádá,
c)
zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby , vylučuje poskytnutí takové sociální služby ; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo
d)
osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby , vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.
(4)
Osoba je povinna před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství o zdravotním stavu, nejde-li o poskytování sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení podle § 52.
(5)
Pro uzavírání smlouvy o poskytnutí sociální služby a právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku.
(6)
Osobu, která podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb není schopna sama jednat a nemá zákonného zástupce nebo opatrovníka, zastupuje při uzavírání smlouvy obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, nebo jde-li o poskytnutí pobytových sociálních služeb v zařízení sociálních služeb nebo ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče podle § 52, obecní úřad obce s rozšířenou působností podle sídla tohoto zařízení.
(7)
Jestliže poskytovatel sociálních služeb odmítne uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v odstavci 3, vydá o tom osobě na její žádost písemné oznámení s uvedením důvodu odmítnutí uzavření smlouvy.
(8)
K poskytování služby domov pro osoby se zdravotním postižením na základě smlouvy dětem do 15 let věku se vyžaduje souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16b zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu trvá závazek ze smlouvy o poskytování sociální služby , nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.
§ 91a
(1)
Opatrovník nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, postupuje-li podle § 91 odst. 6, může za osobu, která s uzavřením smlouvy o poskytování pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb neprojevila souhlas, uzavřít takovou smlouvu a její změny pouze v případě, že
a)
neposkytnutí okamžité pomoci při řešení nepříznivé sociální situace by v důsledku oslabení nebo ztráty schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu způsobeného duševní poruchou ohrozilo její život nebo by jí hrozilo vážné poškození zdraví anebo by totéž hrozilo osobám v jejím okolí a
b)
nezbytnou podporu a pomoc jí nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.
(2)
Podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a) posuzuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 91b
(1)
V případě, kdy osoba, která není schopna vypovědět smlouvu o poskytování pobytové sociální služby , projeví vážně míněný nesouhlas s poskytováním pobytové sociální služby , je poskytovatel sociální služby povinen oznámit tuto skutečnost ve lhůtě 24 hodin soudu, v jehož obvodu je zařízení sociálních služeb , ve kterém se tato osoba nachází.
(2)
Oznámení soudu o podezření na nepřípustnost držení osoby v zařízení sociálních služeb může učinit každý.
(3)
Poskytovatel sociálních služeb je povinen o oznámení soudu podle odstavce 1 informovat bez zbytečného odkladu toho, kdo za osobu uzavřel smlouvu o poskytování pobytové sociální služby .
§ 91c
Poskytovatel sociálních služeb vede evidenci o osobách, kterým poskytuje pobytovou sociální službu na základě smlouvy uzavřené podle § 91a, a o případech uvedených v § 91b odst. 1. V evidenci jsou vedeny tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození osoby,
b)
datum zahájení poskytování pobytové sociální služby ,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení opatrovníka a adresa pro doručování nebo označení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uzavřel smlouvu o poskytování pobytové sociální služby podle § 91a,
d)
datum a četnost projevených vážně míněných nesouhlasů osoby s poskytováním pobytové sociální služby , včetně popisu situace,