VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. ledna 2002, kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu

52

VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 29. ledna 2002,
kterou se stanoví požadavky na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin,
podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu


      Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., (dále jen ,,zákon"):

§ 1

Pojmy a definice

      Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem

a)

aroma -- látka určená k aromatizaci potravin, která obsahuje aromatické látky, aromatické přípravky, reakční aromatické přípravky, kouřové aromatické přípravky, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

b)

aromatická látka -- definovaná chemická látka, která působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně a chuti, a to jednotlivě nebo v kombinaci,

c)

přírodní aromatická látka -- látka získaná fyzikálními procesy (například destilací a extrakcí rozpouštědly), enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin,

d)

přírodně identická aromatická látka -- látka získaná chemickými postupy (syntézou či izolačními kroky chemické povahy), která je chemicky identická s látkami přirozeně přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

e)

umělá aromatická látka -- látka získaná chemickými postupy (syntézou), která není chemicky identická s látkami přítomnými ve zdrojích rostlinného či živočišného původu,

f)

aromatický přípravek -- přípravek získaný fyzikálními, enzymovými nebo mikrobiálními pochody ze surovin uvedených v písmenu c), který není definovanou chemickou látkou a který působí na čichové nebo čichové a chuťové receptory člověka a vyvolává vjem vůně nebo vůně a chuti,

g)

reakční aromatický přípravek -- přípravek získaný záhřevem směsi výchozích surovin (které nemusí být samy o sobě aromatické) při teplotě nepřekračující 180°C po dobu nepřekračující 15 minut. Alespoň jedna z výchozích látek musí být dusíkatou látkou s funkční aminoskupinou a další látkou, kterou je (jsou) redukující cukr (cukry),

h)

kouřový aromatický přípravek -- přípravek získaný extrakcí zplodin pyrolýzy (tepelného rozkladu) výchozích surovin užívaných při tradičním procesu uzení potravin,

i)

nejvyšší přípustné množství se pro látky určené k aromatizaci stanoví číselnou hodnotou. Nad toto množství se potravina považuje za jinou než zdravotně nezávadnou,¹)

j)

nezbytné množství -- množství nezbytně nutné pro dosažení zamýšleného technologického účinku a při zachování zásad správné výrobní praxe (dále jen ,,nezbytné množství").

§ 2

      (1)  K výrobě aromat se smějí používat látky získané fyzikálními procesy (například destilací nebo extrakcí rozpouštědly), chemickými postupy (například syntézou či izolačními kroky chemické povahy), enzymovými nebo mikrobiálními postupy z potravinových surovin rostlinného nebo živočišného původu nebo surovin upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (včetně sušení, pražení a fermentace).

      (2)  K aromatizaci potravin lze používat aromatické přípravky vzniklé působením enzymů na potraviny a potravinářské suroviny podle principu nezbytného množství.

      (3)  Pokud je stanoveno množství aroma v potravině, používá se jako limitní hodnota nejvyšší přípustné množství. Nejvyšší přípustné množství se stanoví číselnou hodnotou anebo nezbytným množstvím pro dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování správné výrobní praxe.

      (4)  Látkami určenými k aromatizaci nejsou látky klasifikované v České republice jako potraviny (například byliny, koření, houby) a dále látky, které mají výlučně sladkou, kyselou, hořkou nebo slanou chuť, a dále látky rostlinného či živočišného původu, které se vyznačují vlastním aromatem, ale které se nepoužívají k aromatizaci potravin.

§ 3

      (1)  K výrobě aromat lze použít pouze látky, které svými vlastnostmi a použitými koncentracemi nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele a jejichž používání neuvede spotřebitele v omyl.

      (2)  Látky uvedené v přílohách 1 až 6 mohou být v aromatech přítomny jen v množství, v čistotě a za podmínek stanovených v těchto přílohách, přičemž

a)

příloha č. 1 stanoví látky klasifikované podle čísel chemických abstraktů. U některých látek bylo doplněno číslo seznamu obchodovaných látek. Dále je povoleno použít rumový éter,

b)

příloha č. 2 stanoví látky, které nemají číslo chemických abstraktů a které se označují kódovací soustavou Rady Evropy,

c)

příloha č. 3 stanoví chemické látky, které nejsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2,

d)

příloha č. 4 stanoví látky původu rostlinného nebo živočišného (například silice, extrakty, oleoresiny), definované číslem Asociace výrobců aromat,

e)

příloha č. 5 stanoví látky povolené k aromatizaci potravin pro kojeneckou a dětskou výživu,

f)

příloha č. 6 stanoví chemické požadavky na aromata a aromatizované potraviny a mikrobiologické požadavky.

      (3)  Podmínky použití kofeinu a chininu při výrobě potravin uvádí příloha č. 7.

§ 4
Látky, které lze používat jako součást aromat

      (1)  K zajištění stability aromat smějí být používány pouze antioxidanty a konzervanty, uvedené ve zvláštním právním předpise,²) označené E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321. Pro tento účel smějí být tyto látky používány pouze v nezbytném množství potřebném k zajištění údržnosti aromatu.

      (2)  Jako nosiče a rozpouštědla aromat se používají maltodextrin, nativní a modifikované škroby, potraviny a potravinové suroviny. Dále smějí být pro tento účel používány nosiče a rozpouštědla aromat uvedené ve zvláštním právním předpise,³) a to za podmínek v něm uvedených. Jako rozpouštědlo smí být také použit benzylalkohol. Přitom obsah této látky v potravině určené ke spotřebě nesmí být vyšší než 100 mg.l^-1 u nealkoholických nápojů a 300 mg.kg^-1 u ostatních potravin.

      (3)  U sypkých aromat lze použít jako protispékavé látky v nezbytném množství látky uvedené ve zvláštním právním předpise pro potraviny.⁴)

      (4)  Za účelem úpravy chuti aromatizované potraviny lze použít jako součást aromatu také tyto aminokyseliny nebo jejich sodné nebo draselné soli: L-alanin, L-arginin, kyselina L-asparágová, L-citrulin, L-cystein, L-cystin, L-histidin, L-isoleucin, L-leucin, L-lysin, L-methionin, L-fenylalanin, L-serin, taurin, L-threonin, L-tyrosin, L-valin.

      (5)  V potravině určené ke spotřebě nesmí být obsah jednotlivých aminokyselin nebo jejich solí uvedených v odstavci 4 (počítáno jako aminokyselina) vyšší než 300 mg.kg^-1 potraviny a celkové množství těchto aminokyselin nesmí být vyšší než 500 mg.kg^-1. Tato množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud úpravu vyžadují.

      (6)  Přídatné látky neuvedené v odstavcích 1 a 2 smějí být používány k výrobě aromat určených pouze do potravin uvedených ve zvláštním právním předpise,²) a to za podmínek tam stanovených.

      (7)  K výrobě aromat získávaných mikrobiálními postupy smějí být použity potraviny a potravinové suroviny, látky užívané k výrobě potravin a mikrobiální kultury používané pro výrobu potravin.

      (8)  K výrobě aromat získávaných pomocí enzymů smějí být použity potraviny, potravinové suroviny, látky povolené k výrobě potravin a enzymy užívané k výrobě potravin.

      (9)  K výrobě kouřových aromatických přípravků lze použít jen tvrdé dřevo neošetřené přípravky na úpravu dřeva.

      (10)  K výrobě reakčních aromatických přípravků smějí být použity pouze aminokyseliny a jejich směsi, hydrolyzáty vzniklé hydrolýzou bílkovin a monosacharidy, disacharidy a polysacharidy.

      (11)  K výrobě rumového éteru lze použít jen dřevný ocet, katalyzátor oxid manganičitý a
kyselinu sírovou.
§ 5

Označování aromat, která nejsou určena k prodeji spotřebiteli, údaji důležitými z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin

      (1)  Slovo ,,přírodní" nebo jakékoliv jiné slovo s podobným významem může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, jejichž aromatická složka obsahuje výhradně látky určené k aromatizaci uvedené v § 2 písm. c) nebo aromatické přípravky uvedené v § 2 písm. f).

      (2)  Pokud označení látky⁵) určené k aromatizaci obsahuje odkaz na potravinu nebo zdroj aromatu, nesmí být použito slovo ,,přírodní" nebo jiné slovo s podobným významem, pokud nebyla aromatická složka izolovaná vhodnými postupy nebo tradičními způsoby přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dané potraviny nebo daného zdroje aromatu.

      (3)  Aromata musí být na obalu čitelně, zřetelně a nesmazatelně označena těmito údaji:

a)

obchodní firmou nebo názvem právnické osoby nebo jménem a příjmením fyzické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem, a její adresou;

b)

názvem látky určené k aromatizaci, zahrnujícím slovo ,,aroma", případně spojeným s dalšími slovy charakterizujícími aroma podle § 2 nebo uvádějícími jeho specifický název;

c)

označením ,,pro potraviny" nebo bližším určením skupiny potravin či jednotlivé potraviny, pro které je aroma určeno;

d)

označením šarže nebo data výroby;

e)

označením kategorií látek určených k aromatizaci uvedených v sestupném pořadí podle jejich hmotnosti podle následující klasifikace rozlišující

      1.  přírodní aromatické látky,

      2.  aromatické látky přírodně identické,

      3.  umělé aromatické látky,

      4.  aromatické přípravky,

      5.  reakční aromatické přípravky,

      6.  kouřové aromatické přípravky;

f)

údajem o množství v hmotnostních nebo objemových jednotkách;

g)

údaji o nejvyšším množství každé složky nebo skupiny složek, pro které je stanovena zvláštním právním předpisem²) hodnota nejvyššího přípustného množství v potravině (skupině potravin), pro kterou (které) je aroma určeno. Tyto údaje je možno nahradit prohlášením uvedeným na obalu, že při určeném dávkování výrobce garantuje dodržení požadavků zvláštního předpisu.²)

      (4)  Dále lze kromě údajů uvedených v odstavci 3 obal označit těmito údaji:

a)

údajem o datu minimální trvanlivosti,

b)

názvy kategorií a názvy přídatných látek nebo jejich číselnými kódy značení, včetně povolených nosičů a rozpouštědel, pokud byly k výrobě aromatu použity. Tyto látky se uvádějí spolu se složkami uvedenými v písmenu e) tak, aby byla dodržena zásada sestupného pořadí podle klesajícího množství,

c)

údaji o skladování či uchovávání, pokud to charakter výrobku vyžaduje.

      (5)  V případě směsí látek určených k aromatizaci nebo směsí těchto látek s jinými látkami podle § 2 musí být označeny v sestupném pořadí podle hmotnosti ve směsi:

a)

látkou určenou k aromatizaci podle § 2 písm. b) až h),

b)

názvy každé z ostatních látek nebo surovin, popřípadě jejich mezinárodního číselného kódu (E číslo).

      (6)  Údaje uvedené v odstavci 3 písm. e), h) a i) je také možno uvést pouze v dokumentaci příslušející k dodávce aromatu, je-li dodána současně nebo před uskutečněním dodávky.

§ 6

Přechodné ustanovení

      Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 7

Účinnost

      Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2002.




Ministr:


prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.

––––––––––––––––––––

¹)

§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²)

Příloha č. 1 vyhlášky č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků.

³)

Příloha č. 1 část 12 -- Nosiče, rozpouštědla vyhlášky č. 53/2002 Sb.

⁴)

Příloha č. 1 část 13 -- Látky protispékavé (protihrudkující) vyhlášky č. 53/2002 Sb.

⁵)

§ 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 306/2000 Sb.