Zákon ze dne 28.8.1870 o tom, kterak lze vody užívati, ji svozovati a jí se brániti

28.8.1870 | Sbírka:  71/1870 čes.z.z. | Částka:  71/1870ASPI

Vztahy

Prováděcí: 160/1925 Sb.
Pasivní derogace: 11/1955 Sb., 305/1942 Sb.
71/1870 čes.z.z.
Zákon
ze dne 28. srpna 1870
o tom, kterak lze vody užívati, ji svozovati a jí se brániti
Částka I.
o právní vlastnosti vod
§ 1
Právní vlastnost vod uvažována buď dle pravidel obecného práva občanského dle toho, co nařízeno v §§ 2 - 7 tohoto zákona (§ 1 zákoníka říšského)
§ 2
Řeky a veleřeky jsou od toho místa, kde po nich počínají jezditi lodi nebo vory, i s vedlejšími rameny svými statkem veřejným a zachovávají tuto vlastnost i tehdy, když plavba po nich na čas se přeruší nebo docela přestane (§ 2 zák. říš.).
§ 3
Také části veleřek a řek, po kterých nejezdí lodi a vory, též potoky a jezera a jiné vody tekoucí nebo stojaté jsou statkem veřejným, pokud dle zákona nebo z nějakého zvláštního titulu soukromého někomu nenáležejí. Toto netýče se nařízení obecného práva občanského, jimiž držení se ochraňuje (§ 3 zákoníka říš.).
§ 4
Níže jmenované vody, nejsou-li tomu na odpor práva od jiných nabytá, náležejí držiteli pozemku:
a) voda podzemní v jeho pozemku uzavřená a z něho se prýštící, až na prameny slané, které jsou monopolem státním, a na vody cementní, k regálu hornímu náležející;
b) vody shromažďující se na jeho pozemku ze sraženin atmosférních;
c) voda zavřená ve studních, rybnících, cisternách nebo jiných nádržkách na jeho pozemku se nacházejících, anebo v kanálech, trubách atd. k jeho potřebám soukromým od něho založených;
d) to, co z vod výše jmenovaných odteče, pokud to nevteklo do některé cizí vody soukromé nebo do vody veřejné a neodteklo z jeho pozemku (§ 4 říš. zák.).
§ 5
Potoky a jiné tekoucí vody soukromé pokládány buďte, neprokáže-li se nic jiného, za příslušenství pozemků, po kterých, nebo mezi kterými tekou, a to podle délky břehu každého pozemku (§ 5 říš. zák.).
§ 6
Tekoucí vody soukromé, po kterých se může jezditi loďmi nebo vory, může vláda, užijíc § 365 ob. obč. zák., k tomu konci prohlásiti za statek veřejný (§ 6 říš. zák.).
Částka II.
O užívání vod
§ 7
Pokud a jak se může vod veřejných k plavení na vorech a na lodích užívati, ustanovuje se aktami a smlouvami v příčině toho učiněnými, též zvláštními řády plavení na vorech, na lodích, po řekách a kanálech a jinými zvláštními zákony a nařízeními v té příčině vydanými.
Převozy soukromé, na kterých se převážení provozuje způsobem živnostenským, zřizovati se mohou na vodách soukromých a veřejných toliko s povolením úředním a na vodách plavných i tehda, když se převážení neprovozuje způsobem živnostenským (§ 7 zák. říšského).
§ 8
Držitelé břehů jsou povinni tu, kde se to posud dálo zdarma, i budoucně zdarma snášeti, aby lodi a vory na místech od úřadu k tomu ustanovených přistávaly a se uvazovaly. Žádalo-li by se ku přistávání nebo uvazování lodí a vorů nějaké části pozemku, jehož se posud k tomu neužívalo, mohou za to žádati náhrady.
Držitelé břehů jsou mimo to povinni zdarma dopouštěti, aby osoby k policejnímu dohlížení vodnímu zřízené po břehu chodily, a trpěti stezky k tahání lodí zřízené a mohou výjimkou náhrady žádati jen tehda:
a) když toto požadování e zakládá na zvláštním důvodu právním, nebo
b) když udržování stezky takové již zřízené žádá se na nějaké části pozemku, které k tomu posud nebylo užíváno.
Jak lze nabýti pozemků, jichž potřebí ku přistávání a uvazování lodí a vorů a ke zřizování nových stezek pobřežných, uvažováno buď dle obecného práva občanského (§ 8 říš. zák.).
§ 9
V případech nouze dovoleno jest přistati ke každému místu k tomu příhodnému, a vyložiti na břeh náklad z vorů a lodí, ano vysaditi naň dle potřeby i vory a lodi samy, až budou moci dále odjeti; toliko má držitel břehu právo, stala-li se mu škoda nějaká, žádati na majetníku voru nebo lodi náhrady přiměřené bez újmy práva toho majetníka, pohledávati té náhrady na někom jiném nazpět (§ 9 říš. zák.).
§ 10
Ten, čí je voda soukromá, může ji dle vůle své ku potřebě své a jiných užíti a spotřebovati, vyjímajíc případy na zvláštním titulu právním se zakládající.
Užívání vod tekoucích omezeno jest dle zákona právy jiných, kteří mají právo k vodě; též příčinami veřejnými, vzcházejícími ze spojitosti vody a z nevyhnutelné potřeby její.
Zvláště nemůže žádný majetník soukromý užívati vody tím způsobem, aby se tím na újmu práva někoho jiného znečišťovala, nazpět tlačila a cizí pozemky zaplavila nebo zabahnila (§ 10 říš. zák.).
§ 11
Majetník pozemku nemůže dle vůle své na újmu pozemku dolejšího přirozený odtok vody po jeho pozemku tekoucí jinudy voditi.
Ale ani majetník dolejšího pozemku nemá práva překážeti, aby voda taková na škodu pozemku hořejšího přirozeně odtékala (§ 11 říš. zák.).
§ 12
Voda, kterou majetník pozemku z vodstva soukromého odvedl a ji nespotřeboval, budiž prve než přijde na pozemek cizí, vedena nazpět do původního řečiště, vyjma, že by jiným odvedením vody takové ostatním majetníkům právo k vodě majícím škody nečinilo (§ 12 říš. zák.).
§ 13
Spojili-li by se majetníci několika kusů břehů spolumezujících ke společnému užívání nebo vedení vody, pokládají se pozemky jejich v této příčině naproti jiným za celek (§ 13 říš. zák.).
§ 14
Jsou-li protější břehy tekoucí vody soukromé rozličných majetníků a není-li tu nijaké jiné míry právní, ježto by se prokázati mohla, tedy mají držitelé každé strany břehu dle délky břehu, v jehož držení jsou, právo, užívati polovice vody okolo tekoucí (§ 14 říš. zák.).
§ 15
Každému je dovoleno, aby ve vodě veřejné mohl vody způsobem obyčejným, a kterým jiní od podobného užívání se nevylučují, bez zvláštní přípravy užívati koupáním, praním, mytím, napájením, broděním a čerpáním, pak dobýváním rostlin, bahna, země, písku, štěrku, kamení a ledu na místech, na kterých takové užívání nebo dobývání není zapovězeno, a to pokud tím ani průtoku vody, ani břehům nebezpečenství nenastává, ani práva někoho jiného se neporuší, ani nikomu škoda nezpůsobí, a pokud se šetří policejních opatření.
§ 16
Každému dovoleno jest, aby v soukromých řekách a potocích mohl užívati vody koupáním, praním, mytím, napájením a čerpáním do nádob ručních, pokud takto učiniti lze na místech, na kterých přistoupiti k vodě dovoleno jest. Správní úřad může učiniti policejní opatření v příčině užívání tohoto.
§ 17
Aby se mohlo užívati vody veřejné jiným, než v § 15 uvedeným způsobem a aby se mohly zříditi anebo změniti přístroje a díla, kterými povaha, tok anebo výška vody se zjinačuje, anebo břehům nebezpečí nastává, jest potřebí, aby političtí úřadové k tomu povolaní dávali povolení.
Povolení toho jest také třeba, když užívání soukromých vod se dotýká cizích práv anebo povahy, toku, nebo výšky veřejné vody.
§ 18
K dílům vodním, která zřizovati lze § 17 jenom s povolením příslušného úřadu politického, náležejí zvláště všeliká díla, jimiž se voda nahání (hnací stroje) a zdýmá (stavidla).
Také k tomu, aby se něco změnilo v takovém díle, jest třeba žádati za předchozí povolení příslušného úřadu politického, pokud se změnou takovou zjinačuje tok, spád anebo spotřeba vody.
§ 19
Politický úřad stanoví v listině, v níž povolení udělí, kolik vody, kde a jak ji lze užívati. Jestli toho dle zvláštních okolností potřebí, mohou se ustanoviti výjimky, které obecné užívání vody příhodně pořádají a pojišťují; také lze povolení uděliti toliko na omezený čas anebo až do odvolání.
§ 20
Když politickému úřadu jest vyměřiti, kolik vody užívati se může, hleď se jednak k potřebě uchazečově, jednak k zbývající vodě, jižto - majíc zření k tomu, že voda hned vyšší, hned nižší - vždycky užívati lze. Vody té nemá nikdy tolik být vyměřeno, aby obcím a osadám mohlo se nedostávati vody, když vzejde oheň, anebo když jí obyvatelé potřebují v domácím hospodářství.
§ 21
Povolené stroje a díla má držitel v takovém způsobu zříditi a zachovávati, aby voda a led mohly bez překážky odtékati, aby lovení ryb anebo jiné užitky bez potřeby nebyly obtěžovány anebo zkracovány a aby se vodou neplýtvalo. Kdyby ten, komu na tom záleží, prokázal, že nařízení toho se nešetří, má politický úřad k jeho žádosti naříditi, aby do přiměřené lhůty nedostatek se napravil, a kdyby byla lhůta prošla bez účinku, má to sám opatřiti na škodu nedbalců.
§ 22
Může-li záplava, zpáteční vodou způsobená, zbahnění anebo jakákoliv škoda stavidlem, na základě povolení zřízeným, osobám jiným učiněná tím býti vyvarována, že dílo vodu hradící se sníží anebo jinak změní, např. zřízením spodních odtoků, aniž by to bylo na újmu hnací síle stroje, jehož se týče, musí držitel díla dovoliti, aby se přiměřené změny učinily, anebo musí změny ty sám předsevzíti, a to vždy na útraty, kdo za změnu žádal.
Nestala-li se dobrovolná úmluva, vyřkne soudce, která zvláštní náhrada by snad po právu náležela držiteli díla, přičemž vždy vezmiž se zřetel k poměru dosavadního a příštího nákladu na chování díla.
§ 23
Při všech hnacích strojích a stavidlech má se poznamenati na náklad držitelů těch strojů a stavidel prostředkem cejchů (kolů, znamení normálních, jezoměrů) anebo jiných stálých znamení, jaká může býti hlavní dovolená záplava nejvyšší, a má-li kdo povinnost, vodu v určité výšce chovati, také jak může býti voda nejnižší.
Toto poznamenání má se státi, pokud se týče hnacích strojů a stavidel, které zřízeny budou dle tohoto zákona, hned po zřízení jich, pokud se pak týče strojů takových již zřízených, kterým se cejchu nedostává, do dvou let, počítaje ode dne, kdy ten zákon platnosti nabude. Cejch má býti zřízen a zachován od těch, jichž se to týče, na místě, kde jej lze snadno pozorovati, a kam ti, jimž na tom záleží, mají snadný přístup, má býti dělán přesně podle pravidel umění, a to tak, aby pokud možná nemohl býti ani porušen úmyslně, ani zkažen časem nebo náhodou.
§ 24
Jakmile vody přes výšku cejchem vyměřenou přibývá, má držitel stavidla otevřením vrat splavních a vůbec odklizením všech překážek napomáhati k tomu, aby voda volně odtékala tak dlouho, až opět na míru normální cejchem vyznačenou spadne.
Kdyby držitel stavidla toho zanedbal, mohou ti, kterým nebezpečí nebo škoda nastává, vyhražujíce sobě, že budou pohledávati náhrady za škodu, žádati, aby místní úřad policejní na škodu a útraty nedbalého držitele opatření učinil, aby voda mohla odtékati.
§ 25
Jakou formu cejchy míti mají a jakých opatření šetřiti jest, když se zarážejí, ustanovují nařízení.
§ 26
Práva k užívání vody, kterých listina, povolení úřadu obsahující, neomezuje jmenovitě na toho, komu povolení svědčí, přecházejí na každého jiného držitele stroje čili díla provozovacího anebo k nemovitosti, k nimž se povolení vztahuje.
Nejináče než s přisvědčením úřadu povolení propůjčujícího mohou práva taková od původního díla provozovacího nebo od původní nemovitosti býti oddělena a přenešena na jiné dílo nebo jinou nemovitost.
§ 27
Přivádí-li se z veřejné vody voda do průplavů, rybníků anebo vodovodů, k soukromým potřebám zřízených, jest se spravovati v příčině užívání a spotřeby té vody podle toho, co povolení dané vymiňuje. Vzejde-li pochybnost, platí pravidlo, že povolení nebo nabyté právo k užívání vody nejde přes potřebu podniknutí oprávněného, a že správa státní, shledá-li se později, že vody zbývá, může o této vodě zbývající opatření učiniti.
§ 28
Aby se vody s větším prospěchem užívati mohlo, anebo aby se škodlivé účinky její odvarovaly, může správa, i když tu nejsou příčiny, z kterých se může dle § 365 obecného zákona občanského někomu právo vlastnické odejmouti, opatření učiniti:
a) aby ten, jehož jest nějaká tekoucí voda soukromá, pokud jí nepotřebuje, a ve lhůtě přiměřené, od úřadu mu položené, jí také neužije, za příhodnou náhradu jí postoupil jiným, kteří ji s užitkem užívati mohou;
b) aby držitelé pozemků dovolili zříditi na nich za přiměřenou náhradu služebnosti k tomu konci, by voda jiným náležející přes jejich pozemek z jedné končiny na druhou se vedla a zřídily se tam stroje a opatření, jichž k tomuto vedení vody potřeba. Takové služebnosti může se však držitel pozemku zprostiti postoupením kusu země, jehož k vedení vody a náležitých k tomu zřízení zapotřebí, za kteréž postoupení mu přísluší přiměřená náhrada.
Nemohl-li by držitel zřízením takového vodovodu pozemku svého příhodně užívati, budiž k požádání jeho celý pozemek odkoupen (§ 15 říšského zákona).
§ 29
Dá-li se na základě předešlého paragrafu povolení, aby někdo jiný než vlastník mohl užívati vody vlastníku zbývající, má správa státní do povolení vydaného a dle § 19 zdělaného vším způsobem položiti také výminku, aby povolení uděleného se užilo do jisté lhůty, která se přiměřeně ustanoví, jináče by povolení pominulo.
Také tehda se může uznati, že povolení, dané k užívání vody pominulo, když ustanovená náhrada se neodvádí, jak by náleželo, tomu, kdo má právo ji bráti.
§ 30
Jaká práva majitelé hor mají k odtékající vodě dolové, a jaká zvláštní práva k vodě jim vůbec příslušejí, ustanovuje zákon horní.
§ 31
Jak užívati lze vody plavením dřev, ustanovuje zákon lesní a řády, vydané o plavení dřev; jak jí užívati lze k lovení ryb, ustanovuje řád lovení ryb se týkající.
§ 32
Podnikatelé zvlažovacích zařízení, hnacích strojů a stavidel, o kterých lze očekávati, že národnímu hospodářství budou u veliké míře prospěšny, mohou podle toho, co ustanovuje § 28, lit. b) (§ 15 zák. říšského), žádati, aby jim na cizím pozemku za přiměřenou náhradu byla povolena služebnost dostatečná k přivádění a odvádění vody, k zřizování potřebných stavidel, splavů a jiných přístrojů, anebo aby jim, volí-li tak vlastník pozemků, postoupena byla potřebná půda a země.
Toto donucovací právo nevztahuje se však ke stavením a ke dvorcům a zahradám k těm stavením náležitým, ono nevztahuje se také k parkům ohrazeným.
Nemohl-li by vlastník zřízením takového vodovodu pozemku svého příhodně užívati, budiž k naléhání jeho celý pozemek odkoupen.
§ 33
Založí-li podnikatelé otevřené stoky, svodnice a průplavy, jsou povinni, aby nejenom závazky v § 491 ob. zák. obč. jim uložené na se vzali, ale také, aby zřídili a zachovávali mosty a lávky k spojení obou břehů potřebné, a jsou-li vodovody anebo průplavy nad povrchem země vystavěny, mají zříditi a zachovávati potřebné průjezdy a průchody a opatřiti, čehokoliv k ochraně osoby anebo vlastnosti třeba.
§ 34
Vlastník pozemku, jenž v prospěch podniknutí nějakého služebností byl zavázán, dojde práva žádati, aby mohl díla tím zřízeného spoluužívati, pokud k nákladu, jejž zřízení a zachování činí, bude dle míry ustanovené podle toho, mnoho-li vody bude jemu třeba, přispívati, a pokud tím nevzejde ani zkrácení ani nebezpečí tomu, k čemu dílo bylo zřízeno.
Žádá-li se za spoluužívání, když dílo bylo již začato anebo jest již hotovo, má vlastník pozemku spoluužívání žádající mimo to nésti větší náklad na změny, jichž je třeba.
Kolik k nákladu přispívati jest, o tom rozhoduje příslušný úřad politický, ač neusnesli-li se o to účastníci.
§ 35
Nastane-li nebezpečenství ohněm, může místní úřad policejní, vztahmo starosta obce, které nebezpečí nastává, opatření veřejným prospěchem kázaná činiti, aby na čas se mohlo užívati vod soukromých a veřejných, a co opatřil, má bez průtahu vykonati.
§ 36
Kde k pití, vaření, praní, napájení a k jiným potřebám hospodářským anebo k hašení ohně potřebné vody se ustavičně nedostává, a kde občané o sobě s to nejsou, aby se sami vodou opatřovali, tam náleží podle ustanovení zřízení obecního na obec nebo osadu, aby se vodou opatřovala.
§ 37
Osady a obce, které nemají spotřebu vody, mají vedle této spotřeby právo žádati proti přiměřené náhradě, která se ustanoví na základě § 38 (§ 17 zákona říšského), za vyvlastnění vod soukromých a práv k užívání vody, pokud jich ti, již mají právo k vodě, k týmž potřebám nemají zapotřebí (§ 16 zákona říšského).
§ 38
V případech §§ 28 a 37 (§§ 15 a 16 zákona říšského) vyměřených vyhledá a vyřkne se náhrada, nemohou-li se strany o ní smluviti, způsobem správním, a nejsou-li s tím strany spokojeny, vyměří se nálezem soudním, přivezmouc k tomu obě strany dle pravidel o řízení vyvlastňovacím (§ 17 zákona říšského).
§ 39
To, co ustanovují §§ 28, 29, 32 až 34 a 38 (§ 17 zák. říšského), má také platnost, když jest činiti o zřízení k opatřování vody v obcích, v osadách a i v sídlech o samotě ležících, nemohou-li takové samoty účastenství míti v dílech k opatřování vody, zřízených v obcích a osadách.
§ 40
Těm, kteří mají právo loviti ryby, nepřísluší proti užívání jiných práv vodních právo odporu, nýbrž toliko právo žádati přiměřeného nahrazení škody, kteréž vyřkne úřad správní a nebyl-li by oprávněný s tím výrokem spokojen, soudce (§ 19 zák. říšského).
Částka III.
O svozování vod a bránění se jim
§ 41
K dílům zřízeným, aby se půda vysušovala, vztahuje se dle obdoby vše to, co ustanovují §§ 28, 29, 32 až 34 a 38 (§ 17 zák. říšsk.) v příčině děl zřízených k zavlažování půdy.
§ 42
Když někdo chce vystavěti dílo vodní ve veřejné vodě k ochraně nebo upravení ustanovené, ač není-li to stát, který staví, žádej před tím za povolení příslušného úřadu politického.
Povolení toho jest třeba také, když se něco staví ve vodě soukromé, co se týče cizích práv, anebo čím se zjinačuje povaha, tok anebo výška veřejné vody.
§ 43
Břehy, hráze, koryta a nádržky, pak stroje a díle při tekoucí a v tekoucí vodě, buďte dle § 413 ob. zák. obč. dělány a zachovány tak, aby to nebylo něčím právům na újmu a aby, pokud možná, povodním bylo bráněno (§§ 17 a 21).
§ 44
Nemá-li nikdo jiný povinnosti dle práva platné, aby průplavy a strojené splavy zachovával a čistil, a aby stroje k užívání vody v dobrém stavu choval, jsou tím povinni vlastníci strojů nebo díla.
Nelze-li vypátrati, čí stroj jest, mají povinnost tu ti, kteří stroje užívají, a sice není-li žádného jiného pravidla v moc práva vzešlého, podle kterého se příspěvky rozvrhují, podle toho, jaký jest čí užitek.
§ 45
Nemá-li nikdo jiný povinnosti dle práva platné, aby přístroje a stavby zřizoval a v způsobu dobrém zachovával, aby opatření k ochraně břehů, pozemků, stavení, silnic a železnic a jiných staveb při veleřekách, řekách a potocích v skutek uváděl, by voda škody nečinila, anebo by škoda, kterou voda činí, přestala, tedy náleží ta povinnost předem a nejprve na ty, čí jsou pozemnosti a stavení, kterým škoda nastává nebo nastala.
Vzejde-li tím, že ochrany zříditi se zanedbává, cizímu majetku nebezpečí, jest promeškalcům samým provésti opatření k ochraně potřebná anebo dovoliti, aby ta opatření byla provedena nákladem těch, od nichž nebezpečí se má odvarovati, k čemu sami dle §§ 66 a 67 přispívati mají.
§ 46
Bývají-li osady nebo polohy (trati) opět a opět zatopeny anebo jinými škodami vodními zastiženy, ustanoví zákonodárstvo zemské v každém případu, zdali má, nehledíc k tomu, že účastníci nesvolují opatřenu býti, by se společenstvo zřídilo, anebo zdali jiným způsobem o provedení staveb má býti pečováno, zvláště vyplacením příspěvků anebo záloh z prostředků země nebo obce.
§ 47
Jsou-li pozemky, byvše puštěny, nyní bez pána, a jsou-li položeny v mezích ochranného a upravovacího společenstva, náleží povinnost, k vodním stavbám ochranným a upravovacím přispívati, na společnost potud, pokud pozemky zůstanou ničí.
§ 48
Země a půda, kteréž v mezích staveb upravovacích těmi stavbami přibylo, náleží těm, kteří náklad podniknutí nesou, přece však se má postoupiti půdy této, zaplatí-li se to, zač jest, spolumezujícím sousedům k žádosti jejich tehdy, když podnikatelstvo jí k lepšímu vysušení a upevnění břehů již nepotřebuje.
§ 49
Podniknou-li se stavby k ochraně, k upravování břehů, k vysušování půdy a jiné stavby vodní k veřejnému dobrému, mají býti postoupeny potřebné části půdy a země a jiné nemovitosti, díla, přístroje a jiná zařízení, anebo má býti povolena potřebná služebnost; v obou případech sluší dáti za to přiměřenou náhradu.
Vodovody a průplavy mohou také bez povolení těch, čí jsou, a kdož právo vody z nich užívati mají, býti přeloženy, žádá-li toho veřejné dobré a nevzejde-li tím nebezpečenství tomu, k čemu vodní přístroj byl zřízen. Náklad nesou ti, kdož přeložení podnikli.
Jestli stavivo, jehož k takové vodní stavbě, k veřejnému dobrému podniknuté jest potřeba, na pozemcích, ježto se stavbou ochraňují, má jich vlastník k tomu za přiměřenou náhradu postoupiti.
§ 50
Když se ochranné a upravovací práce anebo jiné stavby vodní zřizují a zachovávají, mají vlastníci břehu, ač není-li důvodu, aby se to zdarma dovolilo, za přiměřenou dle § 87 vyhledanou náhradu dovoliti, aby, pokud třeba, po březích se chodilo a jich užívalo k dovážení a odvážení věcí, pak aby se tam skládalo a připravovalo stavivo.
K návrhu vlastníka břehu může politický úřad staviteli položiti přiměřenou lhůtu, do které práce má býti hotova a stavivo odklizeno.
§ 51
Jest-li třeba pilných opatření, aby se okamžitě předešlo velikému nebezpečenství protržením břehů nebo hrází anebo povodněmi hrozícímu, jsou okolní obce povinny, za přiměřenou náhradu potřebné pomoci poskytovati k žádosti politického úřadu, anebo není-li toho úřadu v místě, kde hrozí nebezpečenství, k žádosti představeného obce nebezpečenstvím stižené.
Žádá-li se za takovou pomoc náhrady, má politický úřad pomoc v penězích vyceniti a náhradu podle toho vypočítanou na obce, jimž pomoc byla poskytnuta, podle míry rozvrhnouti.
§ 52
Koná-li se z důchodů říšských nebo zemských stavba nějaká z příčiny užívání vody, někam jí vedení, nebo z příčiny uchránění se před vodou, a přináší-li stavba taková držitelům pozemků vedlejších nebo vedlejších zřízení vodních patrný užitek, anebo odvrací-li od nich znamenitou škodu, tedy mohou dotčení držitelé, i když tu nejsou výminky, pod kterými se může pozemek dle § 365 ob. zák. obč. vyvlastniti, pořadem správním přidrženi býti, aby na stavbu přiměřeně přispěli.
Zdali ta stavba řečeným držitelům znamenitý užitek přináší anebo znamenitou škodu od nich odvracuje, též mnoho-li mají přispívati, vyhledá a vyřkne se způsobem správním, a nebyli-li by s tím spokojeni ti, jichž se týče, vyřkne a ustanoví to soudce (§ 26 říšského zákoníka).
Částka IV.
O společenstvech vodních
§ 53
K vykonávání staveb vodních, kterými se mají pozemky chrániti nebo běh vody upraviti, též ke zřízením na vysušování a zavlažování pozemků mohou se přičiněním příslušných úřadů správních zříditi společenstva vodní buď umluvením dobrovolným nebo usnesením většiny účastníků (§ 20 říš. zák.).
§ 54
Uzná-li se způsobem správním, že stavba nebo zřízení, jež většina účastníků předsevzíti chce, patrně jest užitečné a že zřízení toho příhodně vyvésti nelze, leč by se vztahovalo také k pozemkům, menšiny, tedy může menšina donucena býti, aby přistoupila ke společenstvu, ježto se za příčinou vyvedení a užívání díla zřídí.
Hlasy nebuďte však, kteří z posavadního způsobu jich užívání větší užitek měli, nežli jest ten, jehož stavbou nebo zřízením se dojíti má, nemohou přidržováni býti k účastenství, nýbrž dle §§ 28, 37 a 38 (§§ 15, 16 a 17 říš. zák.) jen k tomu, aby povolili služebnost, nebo postoupili pozemku (§ 21 říš. zák.).
§ 55
Závazek ten nastane menšině jenom tehda, když při podniknutích ke zavlažování pozemků zřízených alespoň dvě třetiny, a při podniknutí k vysušování půdy, při stavbách ochranných a upravovacích víc než polovice účastníků přivoluje, aby společenstvo bylo zřízeno.
§ 56
Většina hlasů, jíž ku zřizování společenstva se vyhledává, počítá se, pokud se týče prací vysušovacích a zavlažovacích, podle velikosti povrchu zemského, k níž se podniknutí vztahuje; pokud pak se týče staveb ochranných a upravovacích, počítá se dle toho, jakou cenu má vlastnost, která chráněna býti má.
Při vyceňování té vlastnosti má se míti zřetel též k zvýšení ceny, kteréhož stavbou lze očekávati.
§ 57
Každé společenstvo vodní má míti statuta, ředitelství a představenstvo, které je zastupuje navenek. Aby společenstvo vodní mělo platnost právní v životě veřejném a občanském, potřebí, by uznáno bylo od příslušného úřadu správního. Listina, kterou úřad společenstvo uznává, statuta, seznamenání členů a podpisy těch, jež na místě představenstva podpisují, vše to budiž ve zvláštní knize (knize vodní) zapsáno a každá změna v tom učiněná budiž tam připomenuta. Tato kniha vodní vedena buď u úřadu a každému buď dovoleno, aby v ni nahlédl (§ 22 zákoníka říšského).
§ 58
K vedení spolku a k vyřizování záležitostí společenstva volte společníci nadpoloviční většinou hlasů počítaných dle § 56 ze svého středu výbor.
§ 59
Výbor vyvolí ze středu svého nadpoloviční většinou hlasů, počítanou dle hlav, starostu svého, který společenstvo zastupuje navenek a má býti oznámen politickému úřadu a zapsán do knihy vodní (§ 57). (§ 22 zákona říšského)
Nepřijde-li v tom případu § 58 k místu žádná většina nadpoloviční, rozhodne užší volba, a jsou-li hlasy sobě rovny, los.
§ 60
Rozhodovati o reklamacích, týkajících se práva voličského, náleží na politický úřad.
Zkoušeti volbu jest záležitostí společenstva a z jeho rozhodnutí rekursu bráti se nepřipouští.
§ 61
Společenstvo rovným způsobem (§ 58) upravuj stanovami (statuty) práva a povinnosti, týkající se údů podniknutí, zvláště pak podle jaké míry se náklad rozvrhuje a jaká bude správa; stanovy pak a každá změna stanov budiž uvedena k známosti úřadu politického.
§ 62
Kdo nabude pozemku ve svazek společenský vzatého, stane se členem společenstva a jest povinen plniti závazky, z tohoto svazku vycházející. Tato povinnost je břemenem na pozemku záležejícím, má až do sumy po tři léta zadrželé přednost před jinými břemeny reálními přímo po daních státních a dávkách veřejných a pomine teprve, když pozemek zavazený ze společenstva řádně se vyloučí, nebo když společenstvo se rozejde (§ 23 zákona říšského).
§ 63
Společenstvo má povinnost, aby mezující pozemky k žádosti vlastníků na základě poměrných příspěvků k nákladu na zřízení a zachovávání i později do spolku přijímalo:
a) způsobí-li se tím vysušování a zavlažování těch pozemků, potahmo vyvede-li se tím ochranná a upravovací stavba na nejpříhodnější způsob; a
b) může-li posavadní podniknutí anebo vyvedená stavba bez újmy účastníků nynějších vyhověti celé potřebě společenské.
Není-li jináče možná přijmouti sousedního pozemku do spolku, než když se něco přistrojí nebo přestrojí v podniknutém zřízení anebo ve stavbě, jest ten, jenž se přijmouti má, povinen, nésti nad to celý náklad nového strojení.
Nedohodnou-li se zúčastnění po dobrém o příspěvek k nákladu za zřízení a zachovávání, rozhodne o něm politický úřad na základě ohledání znalci učiněného.
§ 64
Proti vůli ostatních společníků lze vyloučiti pozemek ze svazku společenstva tehdy, když pozemek ten z podniknutého zřízení buď naprosto nebo trvale nenabyl zvlažování nebo vysušování mu nevyhnutelného, anebo když tohoto zvlažování nebo vysušování nabýti může přijetím do některého společenstva sousedního anebo vlastním zřízením díla k tomu způsobilého, aniž by tím zmařen byl účel společenstva, z něhož pozemek vyloučen býti má.
Chce-li společník vystoupiti, jenž byl pozdějším svým přijmutím příčinou, že se něco zvláštního přistrojilo nebo přestrojilo (§ 63), což po vystoupení jeho jest příhodnému dosažení společného snažení na újmu, jest k žádostím společenstva zavázán, aby věci přistrojené nebo přestrojené opět v bývalý způsob uvedl, anebo aby opatření učinil, jichž třeba, aby škoda přestala.
Byl-li vystupující majetník pozemku společníkem z donucení, může od společenstva žádati, aby příspěvky dané mu byly vráceny a aby díla strojená na jeho pozemku a po vystoupení jeho nepotřebná byla odklizena, v čemž, neučiní-li se úmluva, rozhodne úřad politický.
Záleží-li zdar celého podniknutí na tom, aby pozemek některý byl vyloučen ze společenstva, může za toto vyloučení většina společenstva žádati; avšak v tomto případě buď dána společníku, jenž se vylučuje, náhrada v ten způsob, že se mu vrátí přiměřený díl nákladu na zřízení, jehož částku, neučiní-li se úmluva, ustanoví úřad politický na základě dobrého zdání znalců.
§ 65
Společenstvo vodní, učinivší dosti závazkům svým proti jiným osobám, může se usnesením nadpoloviční většiny hlasů rozejíti (§ 24 zák. říšského).
Většina hlasů, jíž k tomu třeba, budiž počítána dle toho, co ustanovuje § 56.
§ 66
Náklad na zřízení a zachování společenského podniknutí k vysušování a zavlažování půdy rozvrhne se na společníky dle toho, jak vyměřeno ve stanovách nebo zvláštním přátelským usnesením.
Nesjednali-li se společníci o rozdělení nákladu, rozhodne úřad politický na základě nálezu od znalců vydaného.
Při kterém rozhodnutí držeti se jest povrchnosti, kterou pozemky vysušované anebo zavlažované obsahují a je-li v užitku, který společníkům podniknutí přináší, patrný rozdíl, buď pravidlem, aby pozemky byly rozvrženy na třídy, ježto dle poměru více nebo méně přispívají.
§ 67
Není-li o poměru nic jiného ani stanovami, ani úmluvou ustanoveno, nesou náklad společných staveb ochranných a upravovacích účastníci podle velikosti užitku, který jim stavba přináší, anebo podle nebezpečenství, které se od nich stavbou odvracuje, anebo pokud se účastenství na tom základě ustanoviti nedá, podle toho, jakou cenu nemovitosti a zřízení vodní mají.
Nemohou-li se společnosti smluviti, rozhodne příslušný úřad politický na základě nálezu od znalců vydaného.
§ 68
Jsou-li obce a osady mezi společníky, bude to záležitostí obecní, kterak příspěvek podle §§ 66 a 67 na obec nebo osadu vycházející opatří.
§ 69
Zadrželé a nezaplacené příspěvky k společným zřízením na vysušování a zavlažování půdy, pak k stavbám ochranným a upravovacím vybírají se k žádosti společenstva, jež dlužníků shovívání hodných co možná šetřiti má, donucovacími prostředky politickými.
Částka V.
O přestupcích a trestech
§ 70
Když někdo jakkoli uškodí vodním stavbám anebo jich poruší, považuje se to, netrestá-li toho obecný zákoník trestní, podle nařízení, vydaných k ochraně polního jmění, jako polní pych. Přičemž působnost, kterou zákon uděluje osobám k ochraně polí zřízeným, přísluší pod výminkami a opatrnostmi tam nařízenými také zřízencům, přihlížejícím k vodě a k strojům v příčině užívání a svozování vody a bránění vodě vystavěným.
§ 71
Přestupky zákonů, jimiž se pořádá právo vodní, rovněž jak nařízení a opatření k vykonávání těch zákonů vydaných, tresce, pokud se k nim nevztahuje jiný trestní zákon, příslušný úřad politický pokutou peněžitou 5 zl. až do 150 zl. Nelze-li pokuty peněžité na vinném vymoci, protože není s to, aby zaplatil, má se pokuta změniti v trest vězení, přičemž vždy pět zlatých se má počítati za jeden den vězení.
§ 72
Ve všech případnostech, v kterých ten zákon byl přestoupen činěním anebo nečiněním, má vinný, nehledíc ani k trestu, v nějž upadl, ani k náhradě, kterou škodujícímu jest povinen, na svůj náklad odklidit, co o své moci přestavěl, anebo učiniti, čeho posavad nevykonal, žádá-li za to ten, jenž v nebezpečenství byl uveden, nebo jemuž bylo ublíženo, anebo žádá-li toho obecné dobré.
Úřad má o tom co nejrychleji rozhodnouti a rozhodnutí své, jest-li třeba, politickými prostředky donucovacími vykonati.
§ 73
Peněžité pokuty, ježto se ukládají u vykonávání tohoto zákona, jdou do fondu zřízeného k potřebám vzdělávání země.
§ 74
Vyšetřovati a trestati přestupky tohoto zákona nelze za příčinou promlčení jich, týče-li se to přestupků v § 70 dotknutých, když přestupník nebyl vzat u vyšetřování do tří měsíců po tom, kdy se přestupku dopustil, týče-li se to pak libovolného zřízení vodních staveb ochranných anebo na prospěch osobní předsevzatých a užívání vody bez předcházejícího nevyhnutelného povolení úřadu, pak přeložení nebo změnění cejchů, do šesti měsíců po témže čase.
Tím, že promlčení platné moci nabylo, nepřestává závazek přestupníku § 72 uložený, ani povinnost jeho nahrazovati škodu.
Částka VI.
O úřadech a o řízení
§ 75
Všeliká záležitost, jež se týče podle toho zákona užívání, nebo svozování vody nebo bránění vodě, přísluší k působnosti politických úřadů.
§ 76
Příslušný podle rozumu tohoto zákona jest politický úřad toho okresu, v kterém stroj je položen nebo zřízen býti má. Povolovati k stavbám a převozům veřejným v tekoucích vodách, pokud se jich užívá k plavení lodí a vorů, jest vyhrazeno politickému řízení zemskému.
Kdyby obec, ježto politickou zprávu vykonává, sama podnikla zřízení díla vodního, má vyšší politický úřad, pod nímž jest postavena, bez rozdílu vody, k níž se to vztahuje, úřad říditi a rozhodnouti, zdali zřízení dovoliti lze.
Týká-li podniknutí několika okresů správních téže země anebo několika zemí, má úřad, v jehož obvodě hlavní stroj podniknutí položen jest, smluviv se s úřadem, jehož se jinak týče, a jest-li třeba za spolupůsobení téhož úřadu říditi a vynésti rozhodnutí, anebo, nesjednají-li se úřady, k nímž to sluší, má záležitost býti předložena představenému vyššímu úřadu, aby o tom rozhodl.
§ 77
Jest-li třeba, aby se předsebraly, než vodní stavba začne, práce na cizích pozemcích, a nechce-li vlastník těch pozemků toho dovoliti, má podnikatel žádati, aby mu politický úřad dal povolení, v kterém ten úřad vykonávání těch prací přiměřenou lhůtu položí, a vymíniti může, aby napřed náhrada, ač jest-li jaká, byla na jisto postavena.
§ 78
Žádá-li někdo za povolení, aby mohl užívati vody, anebo aby mohl vystavěti stroje k užívání a svozování vody a k bránění vodě, má podati žádost svou politickému úřadu podle § 76 příslušnému, v které žádosti, ač není-li to nebo ono, co dole jest položeno, samo sebou anebo dle uvážení úřadu, kterému se žádost podala, při některém podniknutí zbytečno, buď kromě plánů a výkresů vysvětlujících a od znalce zdělaných obsaženo:
a) k čemu, v jaké míře a při které vodě stavba stroje anebo díla podniknuta býti má, a kolik vody k tomu bude třeba;
b) kterak na základě plánu stavěti se bude;
c) jakých užitků jest se nadíti do stroje a jaké škody se jest obávati, když ho nebude;
d) vytýkati jest všecky, kteří právo k vodě mají, a všecky, jichž práv se týče podniknutí, jež se zakládá, a pronesli-li se nějak, jak se prohlásili;
e) jmenovati jest pozemky a vodní díla, jež by měly odstoupeny anebo služebnostmi zavazeny býti, a čí jsou.
Podniká-li to dílo společenstvo, mimo to:
f) jmenováni buďte ti, kteří k podniknutí přistoupiti mají; při zřizování strojů k vysušování a k zvlažování půdy budiž vytčena velikost povrchu pozemků účastníkům náležitých, při stavbách ochranných a upravovacích pak buď poznamenáno, jakou cenu má vlastnost, které náleží chrániti;
g) přiložen buď znalcem ověřený rozpočet nákladu na zřízení a zachovávání staveb potřebného, konečně
h) vypočítány buďte prostředky k uhrazení potřebného nákladu.
§ 79
Vychází-li již z obsahu žádosti a příloh k ní podaných způsobem nepochybným, že podniknutí z veřejných příčin dovoliti nelze, budiž žádost bez dalšího řízení zavržena; mimo tento případ dá politický úřad podniknutí, o které běží, znalcům, jest-li třeba, na samém místě zkoušeti a přitom tyto věci na jisto postaviti:
a) dá-li se podniknutí vůbec a jak nejpříhodněji ve skutek uvésti;
b) jaké užitky a škody lze očekávati, v jakém poměru je užitek ke škodě, a zvláště při podniknutích, jimiž nastane škodlivá změna v podstatě vody, zdali vzejde osobám třetím nepatrná nebo veliká obtíž nebo škoda, pak zdali by se snad mělo povoliti zřízení podniknutí toho toliko tehdy, když bude dána určitá náhrada těm, jimž škoda vzešla;
c) může-li tolik vody, kolik se jí žádá, svozovati bez újmy posavadních práv k užívání vody a může-li se jí k tomu, k čemu se bráti bude, užívati bez nebezpečenství obecného dobrého;
d) zdali vodní zřízení, za něž se žádá, jsouc ustanoveno v prospěch podniknutí průmyslového, nebude příčinou, z které by vody k rolnickým potřebám nikterak užívati nebylo lze, a zdali oběma těm prospěchům sobě odporujícím nedalo by se vyhověti tak, že by průmyslné podniknutí na jiné místo při téže vodě, avšak bez újmy průmyslného podniknutí přišlo k přeložení;
e) jest-li třeba, aby cizí majetek byl postoupen anebo zavazen, pak mají-li podniknutí býti přivzaty ještě jiné cizí pozemky, pak pokud-li náhradu za to dávati jest.
§ 80
Vzejdou-li pochybnosti o tom, zdali bude možná toho, k čemu se směřuje, dojíti vůbec anebo dojíti tak, jak jest vytknuto, má se to dáti věděti podnikatelům, aby se o pochybnostech pronesli.
§ 81
Není-li žádná taková pochybnost ani obecné dobré žádosti na odpor, anebo trvají-li žadatelé, nemajíce zření k pochybnostem oznámeným, na tom, aby se před se šlo podle plánu, má se dále říditi buď řízením provolacím (ediktálním) anebo stručným.
§ 82
Úřad má v řízení provolacím stručný popis podniknutí, který k plánu, v nějž nahlédnouti lze, odkazuje, dáti přibíti v obcích, jichž se týče a v obcích nejblíže mezujících a jej prohlásiti třikrát v zemských novinách, v nichž úřední vyhlášení se oznamují, přičemž má lhůtu na čtyři až i na šest neděl ku komisi ustanoviti, při které každý námitky, ač nečinil-li jich již dříve, přednésti má; nebylo-li by námitek činěno, mělo by se za to, že ti, kterým záleží na podniknutí, ti, kteří mají potřebných pozemností postoupiti, anebo ti, čí pozemky mají býti zavazeny, svolují k tomu. K pozdějším námitkám jejich proti tomu nebude se míti zření a vynese se nález.
Žadateli a těm, o nichž úřad ví, že jim na tom záleží, pak věřitelům zástavním a těm, kteří před tím již měli právo k služebnosti na pozemku, který se postupuje nebo služebností zavazuje, budiž vyhlášení zvláště dodáno.
§ 83
Nežádá-li ten, kdo se o povolení uchází, za řízení provolací, a nenalézá-li úřad, prohlédajíc k tomu, že podniknutí jest méně důležité, žádné příčiny, aby nařídil řízení provolací, má se říditi stručně. V stručném řízení žádného veřejného prohlášení v zemských novinách není, ale prohlášení jenom krátké má býti vyvěšeno v obcích, jichž se týče, a podnikatel a ostatní účastníci, o nichž se ví, se obesílají pod následky v § 82 dotknutými, aby se dostavili ku komisi, která nejdéle do čtyř neděl ustanovena býti má.
V takové případnosti zůstavuje se těm, kteří nebyli ke komisi předvoláni, anebo těm, kterým obsílka nebyla dodána, alespoň osm dní před tím, počítajíc dni tyto nazpět ode dne řízení úředního, který den se však nevčítá, a kteří k řízení se nedostavili, aby námitkám svým, zakládajícím se v právě soukromém, pořadem právním průchod zjednali také tehda, kdyby námitek těch při řízení nebylo činěno.
§ 84
Při komisi má vyjednávání k tomu směřovati, aby předem a nejprve námitky po přátelsku byly zdviženy a aby účastníci k úmluvě mezi sebou byli připraveni, zvláště pokud se týče náhrady.
Nesjednali-li se účastníci po dobrém mezi sebou, mají se důkladně rozebírati námitky, které se týkají podniknutí a toho, jak se ve skutek uvésti má, a jaké v něm kdo účastenství míti bude, pak pokud se týče vyvlastnění a služebností, za něž se žádá.
Jest-li třeba, aby věci, ježto k sporu příčinu zavdaly, blíže byly ohledány, učiň se tak bez prodlení, a pokud třeba pozvouc k tomu znalců.
Všeliké řízení se stranami v těchto záležitostech budiž kromě zvláštních případností ústní, a buďte připuštěni k němu pomocníci v právích a u věci zběhlí, a dle potřeby přivzati z povinnosti úřadu znalci.
Jest-li případ nějaký méně důležitý, může politický úřad vyzvati představeného obce, jíž se týče, aby to nebo ono úřední řízení před se vzal.
Celé jednání buď do protokolu zapsáno, v němž má býti obsaženo, oč se usnešení učinilo, anebo nebylo-li žádného usnešení, co bylo ústně vyjednáno, co a jakými důvody odporující strany se prohlásily a co na to z druhé strany žadatel odpověděl.
§ 85
Jest-li podniknutí hledící k užívání vody spojeno s průmyslní provozovárnou, buď úřední řízení podle tohoto zákona potřebné, pokud se činiti dá, předsevzato spolu s jednáním nařízeným v živnostenském řádu.
§ 86
Když již všecko, čeho třeba, bylo vyhledáno a vyjednáno, má politický úřad nález rozhodovacími příčinami opatřený vynésti, zdali, v jaké míře, kterak a pod jakými výminkami podniknutí povoluje, zdali a v jaké míře služebnosti jsou potřebné, a zdali a v jaké míře pozemky mají býti postoupeny, nemůže-li pak dle působnosti své v záležitosti rozeznati (§ 76), má to představenému úřadu k rozhodnutí předložiti.
Dává-li se povolení, má se v každém případě také položiti lhůta, v které díla povolená mají býti hotova pod uvarováním ztráty práva propůjčeného.
Lhůtu tuto z příčin zřetele hodných lze prodloužiti.
§ 87
Politický úřad má ve svém nálezu, jest-li zde výminka (§ 38 (§ 17 říšského zákona) také vyměřiti, jaká náhrada a mnoho-li se jí má dáti. Neusnesli-li se knihovní věřitelé v té příčině, má náhrada ta složena býti k úřadu knihovnímu.
Nejsou-li strany, jichž se týče, s tím spokojeny, vyměří se suma náhrada nálezem soudním, přivezmouc tomu obě strany.
Avšak tomu nemůže býti bráněno, aby služebností se neužívalo, anebo aby vyvlastnění nešlo před se, jakmile nález politickým úřadem vydaný vešel v moc práva, a náhrada nebo výkupná cena k soudu byla složena, anebo výroční náhrada pojištěna.
§ 88
Namítá-li se proti podniknutí z příčin veřejných nezávadnému něco, co se zakládá na důvodu soukromého práva, o čem politický úřad na základě toho zákona nerozhoduje, usiluj ten úřad, aby to po přátelsku bylo vyrovnáno. Nepodaří-li se to, omezí se politický úřad na vyřknutí, že tomu podniknutí z veřejných příčin místo dáti lze.
K rozsouzení námitek na soukromém právě se zakládajících vyhrazuje se pořad práva.
§ 89
Ukáže-li se, že povolení ku zřízení vodního díla uděleno bylo na základě chybném a že dílem tím způsobí se záplava zpáteční vodou, zbahnění anebo jiná škoda osobám třetím, k čemuž se nevzalo při původním ohlední zřetele (§§ 87 a 88), může ten, jenž škodu trpí, sice jenom při podmínkách § 22 za změnu díla vodního žádati; avšak držitel díla jest mu práv (nehledíc k tomu, má-li držitel díla právo, žádati za náhradu na jiných) za veškerou pomíjející nebo stálou škodu a vyhrazuje se jemu v té příčině též pořad práva.
§ 90
Neshodli-li se účastníci o to, k čemu, v jaké míře a kterak společenské podniknutí k vysušování a zvlažování pozemků anebo k stavění ochranných a upravovacích vodostrojů má býti zařízeno, může každý účastník a každá obec, v které podniknutí zřízeno býti má, navrhovati politickému úřadu příslušnému, aby rozhodl, zdali naproti tomu hlasující povinni jsou, některé a které nemovitosti k společenstvu přiraziti.
K tomu návrhu buď přiložen plán a rozvrh nákladu, dle kterého podniknutí se zříditi má; také má návrh všemu vyhověti, čeho § 78 žádá.
Náklad, jejž navrhovatelé za podání a zřízení zapravili, buď jim od společenstva nahražen, pokud toho žádají a pokud politický úřad uzná, že ten nálad byl potřebný.
§ 91
Úřad ustanoví, které nemovitosti, a v jaké míře rozsáhlosti mají býti považovány za účastny, když se společenstvo zřizuje (§ 54), načež plán a rozvrh nákladů podle § 79 prozkoumá a když se shledalo, že obecnému dobrému nikterak neodporuje, má úřad, přivezma veškeré účastníky, dáti změniti plán, ač shledá-li se změna býti potřebnou nebo vhodnou a rozebrav úplně všecky okolnosti sem se vztahující, má ustanoviti, v jaké míře podniknutí zřízeno býti může.
§ 92
Když bylo ustanoveno, kterak společenské podniknutí se zříditi má, mají se počítati hlasy svolujících proti hlasům nesvolujícíh, přičemž ti, kteří určitě anebo vůbec se nepronesli, přirazí se k nesvolujícím, anebo nepočítají se, když sejde z toho, aby byli vzati v společenstvo.
§ 93
Nepřisvědčí-li většina hlasů zákonem vyměřená společenskému podniknutí anebo shledá-li se, že by i při většině hlasů zákonem nařízené toho zde nebylo čeho vyhledává § 54 (§ 21 říš. zák.), že by tedy nebylo spravedlivé, aby na menšinu nucením se naléhalo, nemá řízení dále před se jíti, nýbrž úřad má nálezem, rozhodovacími příčinami opatřeným, toliko vyřknouti, že ti, kteří přistoupiti nechtějí, k tomu přinuceni býti nemohou.
Jest-li pak většina hlasů k podniknutí svolujících taková, jak zákon nařizuje, a jest-li zákonem odůvodněno, aby menšina nucením k tomu připravena byla, má úřad podle §§ 81, 82, 83 a 84 dále říditi, a má nálezem, jejž podle §§ 86, 87 a 92 vynese, rozhodnouti zároveň, jsou-li nesvolující povinni přistoupiti v společenstvo.
§ 94
Jest-li to, čeho pohledávají podnikatelé, sobě navzájem odporné, pořádá se (bez újmy toho, co nařizují §§ 340 a 341 ob. z. obč.), účastenství v užívání vody takto:
a) Jest-li nové podniknutí na odpor vodostrojům již zřízeným, má se předem a nejprve na jisto postaviti, čeho stroje již zřízené spravedlivě žádati mohou, a pak teprve má novým žádostem, pokud se dělati dá, býti vyhověno.
Běží-li o rozhodnutí, zdali a v jaké míře někdo, komu náleží jakás voda soukromá, vody té nepotřebuje (§ 28), vezmiž se při něm zřetel k výšce vody, jaká jest za suchého počasí, a při strojích hnacích k přiměřené zásobě vody.
b) Vzejde-li odpor mezi novými podniknutými vůbec, anebo mezi podniknutími již zřízenými pro vodu zbývající, náleží přednost tomu podniknutí, které jest z příčin národního hospodářství patrně důležitější.
Zůstane-li to pochybno, má se rozděliti voda podle důvodů slušnosti jmenovitě na ten způsob, že se vyměří jisté občasí k užívání vody, anebo že se potřeba jinými vhodnými výminkami spořádá tak, aby každé žádosti, jest-li zřízení strojů věci přiměřené a hospodářské, pokud se činiti dá, dost bylo učiněno.
Nemohou-li pak všichni uchazeči býti poděleni, má se míti zření zvláště k těm žádostem, o kterých předvídati jest, že dokonaleji bude dosaženo to, k čemu se směřuje, anebo že jiné osoby nejméně budou obětovány.
Pravidel těch budiž také dle obdoby šetřeno tam, kde vody se nedostává, a za tou příčinou právům k užívání vody platně vykonávaným úplně se nedá dosti učiniti, přičemž úmluvy v platnosti trvající a zvláštní práva nabytá předem a nejprve mají býti chráněna, v sporu pak o tom vzešlém rozhodne řádný soudce.
§ 95
Stížnost proti rozhodnutím vydaným od politických úřadů jde k zemskému řízení politickému a proti vynesením toho úřadu k ministerstvu orby, zní-li pak stížnost proti nálezu trestnímu, jde k ministeriu vnitřní záležitostí.
Stížnost budiž do 14 dnů po tom, kdy rozhodnutí bylo oznámeno, ústně anebo písemně podána k politickému úřadu okresnímu, jenž v první stolici jednání předsevzal.
§ 96
V pravý čas podané odvolání působí odkladně. Jest-li prodlení s nebezpečenstvím spojeno, může politický úřad, nehledě k odvolání podanému, povoliti, aby se opatřilo, čeho k odvrácení nebezpečenství naprosto třeba.
§ 97
Když se staví stroj, k němuž dle toho zákona povolení třeba, mají politické úřady k stavbě vrchní přehlídku; po vystavění strojů mají se přesvědčiti, zdali se stavělo tak, jak bylo povoleno, a týče-li se to hnacího stroje a stavidla, zvláště byl-li cejch správně a příhodně postaven, zároveň mají opatřiti, aby, shledají-li se vady a úchylky, byly odstraněny.
§ 98
K strojům v příčině užívání a svozování vody a bránění vodě zřízeným dohlížejí přímo místní úřadové policejní, kteří, jest-li případ pilný, mají bez průtahu opatřiti, čeho z příčin veřejné bezpečnosti jest třeba, kde pak prodlení není spojeno s nebezpečenstvím, mají žádati, aby příslušný úřad politický nařízení vydal.
Neposlechnou-li povinní do ustanovené lhůty toho, co místní úřad policejní nařídil, může ten úřad potřebnou práci dáti vykonati nákladem obmeškalých.
§ 99
Náklad za ohledání a jednání komisí předsevzaté v záležitostech stran se týkajících nese strana, která za řízení žádala anebo k tomu svou vinou anebo zvláště svými svévolnými námitkami příčinu dala.
Politický úřad nalezne, jak náklad ten, jest-li užitek společný, na strany přiměřeně se rozvrhne a pokud ten, jenž křiv zůstal, náklad za řízení, jejž druhé straně svou vinou způsobil, nahradí.
Náklad za vyšetřování přestupku zákona uloží se tomu, kdo bude vinným nalezen.
§ 100
Každý politický úřad má vésti záznamní knihu (knihu vodní) s lístky vodními, v které všeliká práva k užívání vody v okresu průchod mající, a práva podle toho zákona nově nabytá, pak ustanovení, jakou výšku mají míti normální cejchy, a změny, které v tom nastanou, táhnouc se na rozhodnutí, na nichž se to a ono zakládá, mají se v patrnosti chovati.
Při vpisování společenstev budiž mimo to šetřeno toho, co nařizuje § 56 (správně § 57). (§ 22 zák. říš.)
Každý má toho vůli, aby nahlédl do vodní knihy a do úředních jednání tam uvedených, rovněž jak do lístků vodních, pak aby z knihy té žádal předpisů zaplativ předepsaný poplatek.
§ 101
Kterak kniha vodní a lístky vodní mají býti zřízeny a kterak budou vedeny, uspořádá se nařízeními správními.
Částka VII.
Ustanovení závěrečná
§ 102
Soukromá práva k užívání vody a jiná práva soukromá na vodu se vztahující a dle předešlých zákonů nabytá zůstávají v platnosti.
Platnost takového práva a obsah jeho budiž posuzován podle dřívějších zákonů, ale při užívání práva a při řízení budiž se spravováno tímto zákonem.
§ 103
Toho dne, kterého tento zákon nabude platnosti, pozbudou všecky zákony a nařízení, ježto se vztahují na věci v zákonu tomto obsažené, a ježto se s ním nesrovnávají, moci a platnosti své.
§ 104
Ministrům orby, práv, vnitřních záležitostí a obchodu jest nařízeno, aby zákon ten ve skutek uvedli.