Nařízení ze dne 2.5.1950 o národním pojištění brigádníků

18.5.1950 | Sbírka:  45/1950 Sb. | Částka:  19/1950ASPI

Vztahy

Nadřazené: 99/1948 Sb.
Pasivní derogace: 8/1958 Ú.l.
45/1950 Sb.
NAŘÍZENÍ
ministra práce a sociální péče
ze dne 2. května 1950
o národním pojištění brigádníků.
Ministr práce a sociální péče nařizuje podle § 3 odst. 5 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění čl. I zákona č. 269/1949 Sb.:
PRVNÍ ODDÍL
Všeobecná ustanovení.
§ 1
Základní ustanovení.
Brigádníci jsou pojištěni podle zákona o národním pojištění (dále jen "zákon") jako zaměstnanci v pracovním poměru s odchylkami, které stanoví toto nařízení, pokud jde o rozsah, podmínky a způsob provádění pojištění.
§ 2
Vymezení pojmů.
(1) Brigádníky podle tohoto nařízení jsou, kdo v rámci organisované akce dobrovolně vypomáhají po dobu nejvýše 6 měsíců při plnění úkolů důležitých ve veřejném zájmu, aniž přitom jde o jejich obvyklé zaměstnání (dále jen "brigáda").
(2) Za organisovanou se považuje akce, kterou pořádají orgány veřejné správy, školy, politické strany, celostátní masové organisace nebo vrcholné zájmové organisace; jiní činitelé, jen pokud jim k pořádání akce dá souhlas příslušný národní výbor. Trvá-li brigáda déle než 7 dní, vyžaduje se vždy souhlasu okresního národního výboru.
(3) Za brigádníky se podle tohoto nařízení nepovažují:
1. osoby, které sice dobrovolně vypomáhají při plnění úkolů důležitých ve veřejném zájmu, avšak jinak než v rámci organisované akce; jejich pojištění se posuzuje podle ustanovení zákona platných pro zaměstnance v pracovním poměru, po případě podle předpisů vydaných podle zákona;
2. zaměstnanci, kteří konají činnost uvedenou v odstavci 1 pro svého zaměstnavatele; tato činnost se považuje za výkon prací v jejich pracovním poměru.
(4) Dočasným zaměstnavatelem se v tomto nařízení rozumí osoba, na jejíž vrub nebo v jejíž prospěch se brigáda koná.
(5) Stálým zaměstnavatelem se rozumí zaměstnavatel, k němuž byl brigádník před nastoupením práce v brigádě naposledy v pracovním poměru.
DRUHÝ ODDÍL
Placené brigády do 7 dní a brigády bezplatné.
§ 3
Rozsah pojištění.
(1) Tento oddíl (§§ 3 až 8) upravuje pojištění brigádníků,
1. jde-li o brigádu, v níž účast má trvati nejdéle 7 dní po sobě jdoucích, při čemž se dny pracovního volna započítávají, nebo
2. jde-li o činnost v brigádě, která je vykonávána bezplatně vedle brigádníkova obvyklého zaměstnání (obvyklé činnosti); přitom se nehledí k naturálnímu zaopatření poskytovanému po dobu účasti v brigádě.
(2) Pojištění trvá jen ve dnech, v nichž se brigádník účastní brigády. Ochranná lhůta (§ 52 zákona) z tohoto pojištění neplyne.
§ 4
Rozsah dávek.
(1) Z pojištění podle § 3 náležejí tyto dávky:
1. v případě nemoci brigádníkům věcné dávky národního pojištění nemocenského podle §§ 27 a 28 zákona;
2. při pracovním úrazu peněžité dávky národního pojištění nemocenského v rozsahu stanoveném v § 5 a odškodnění za pracovní úrazy podle zákona (§§ 77 až 88);
3. při úmrtí brigádníka pohřebné podle § 49 odst. 1 a 2 zákona.
(2) Dávky se poskytují brigádníkům (pozůstalým), jen pokud na ně nemají nárok již z jiného pojištění podle zákona. Ochranná lhůta z tohoto jiného pojištění plyne i v době trvání pojištění podle § 3.
§ 5
Nemocenské při pracovním úrazu.
Utrpí-li brigádník pracovní úraz (§ 18), náleží mu po dobu, po kterou pozbyl zdroje své obživy následkem pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocenské podle § 36 zákona nebo podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 2 zákona, jeho rodinným příslušníkům podpora podle § 45 odst. 1 zákona.
§ 6
Vyměřovací základ pro dávky.
(1) Vyměřovacím základem pro výměru nemocenského podle § 5 je pracovní příjem, jenž by náležel podle příslušných mzdových úprav zaměstnanci vykonávajícímu obdobný druh prací.
(2) Pro účely úrazového odškodnění (§§ 77 až 88 zákona) zjišťuje se průměrný roční výdělek brigádníků, kteří byli pojištěni před nástupem na brigádu jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující členové jejich rodin, způsobem stanoveným v § 71 odst. 5 a 6 zákona.
(3) Za průměrný roční výdělek brigádníka, který je jinak osobou nepojištěnou, důchodcem (§ 8 zákona) nebo nezaměstnaným (§ 9 zákona) se pro účely úrazového odškodnění považuje výdělek, který náleží podle příslušné mzdové vyhlášky zaměstnanci vykonávajícímu stejný druh činnosti v podniku téhož nebo podobného druhu, po případě, není-li takové mzdové vyhlášky, pracovní výdělek, jehož obvykle dosahuje plně placený zaměstnanec vykonávající stejný druh činnosti v témže nebo jiném podniku téhož nebo podobného druhu, nejvýše však v částce 48.000 Kčs ročně.
§ 7
Sazba a splatnost pojistného.
(1) Pojistné činí 2.50 Kčs za každého brigádníka a za každý, třebas jen započatý, den práce. Celé pojistné hradí dočasný zaměstnavatel.
(2) Pojistné je splatné do 15. dne každého měsíce za uplynulý měsíc (uplynulé hospodářské období).
§ 8
Oznamovací povinnost.
(1) Dočasný zaměstnavatel a činitel, který brigádu organisoval, jsou povinni
a) hlásiti úraz (§ 223 odst. 2 zákona),
b) předložiti okresní národní pojišťovně příslušné k provádění pojištění (§ 218 zákona) do 15. dne měsíce za uplynulý měsíc (uplynulé hospodářské období) jmenovitý seznam všech brigádníků na předepsaném tiskopise (§ 15 odst. 8 zákona).
(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 je splněna, splnil-li ji buď dočasný zaměstnavatel nebo činitel, který brigádu organisoval.
TŘETÍ ODDÍL
Placené brigády delší než 7 dní.
§ 9
Rozsah pojištění.
Tento oddíl (§§ 9 až 17) upravuje pojištění brigádníků, kteří se účastní brigády trvající po dobu delší než 7 dní po sobě jdoucích, nejde-li o brigádu bezplatnou vykonávanou vedle brigádníkova obvyklého zaměstnání (§ 3 odst. 1 č. 2), a stanoví
A) kdy se zachovává pojištění z dosavadního pracovního poměru (§§ 10 až 12),
B) kdy zaniká pojištění z dosavadního pracovního poměru (§§ 13 až 15) a
C) jak se posuzují brigádníci v jiných případech (§§ 16 a 17).
A.Zachování pojištění z dosavadního pracovního poměru.
§ 10
(1) Přeruší-li brigádník po dobu účasti v brigádě výkon svého zaměstnání a vyplácí-li mu zálohově stálý zaměstnavatel mzdu (plat) i po dobu účasti v brigádě, zůstává brigádník pojištěn z dosavadního pracovního (služebního) poměru a z účasti v brigádě pojištění nevzniká.
(2) Dosáhne-li brigádník činností v brigádě vyšší mzdy než u stálého zaměstnavatele, započte se rozdíl při výpočtu peněžitých dávek, pokud brigádníkovi náležejí z jeho dosavadního pojištění, do vyměřovacího základu. Účastní-li se brigádník brigády v hornictví, přihlédne se k tomuto zaměstnání při posouzení nároku na dávky a jejich výše podle §§ 138 a násl. zákona.
§ 11
(1) Stálý zaměstnavatel odvádí za brigádníky pojistné i za dobu jejich účasti v brigádě.
(2) Dočasný zaměstnavatel platí za brigádníky, za které se neplatí v jejich dosavadním pojištění úrazový příspěvek, za dobu jejich účasti v brigádě tento příspěvek ve výši 10 Kčs za osobu a započatý týden.
§ 12
(1) Stálý zaměstnavatel je povinen vydati brigádníkovi potvrzení o tom,
1. zda mu bude vypláceti zálohově po dobu účasti v brigádě mzdu (plat),
2. kolik činí jeho mzda (plat), po případě jeho dosavadní vyměřovací základ, a
3. zda za něho platí úrazový příspěvek. Brigádník je povinen toto potvrzení odevzdati dočasnému zaměstnavateli.
(2) Dočasný zaměstnavatel je povinen předkládati okresní národní pojišťovně příslušné podle dočasného brigádníkova pracoviště (§ 218 zákona) do 15 dnů po uplynutí každého kalendářního měsíce (hospodářského období) jmenovitý seznam brigádníků s údaji o výši vyměřovacího základu a o výpočtu úrazového příspěvku podle § 11 odst. 2.
B.Zánik pojištění z dosavadního pracovního poměru.
§ 13
Přeruší-li brigádník po dobu účasti v brigádě výkon svého dosavadního zaměstnání a nevyplácí-li mu zálohově stálý zaměstnavatel po uvedenou dobu mzdu (plat), je brigádník povinně pojištěn z účasti v brigádě. Pojištění z dosavadního zaměstnání na dobu této účasti zaniká.
§ 14
Za vyměřovací základ (§ 20 odst. 1 zákona) se považuje pro pojištění podle § 13 veškerý příjem, který brigádník dostává za svou účast v brigádě. Je-li to pro brigádníka příznivější, je vyměřovacím základem pro peněžité dávky nemocenského pojištění průměr příjmů, jichž brigádník dosáhl v posledních třech měsících (po případě 12 týdnech) před nástupem do práce v brigádě. Obdobně se postupuje při zjištění průměrného ročního výdělku podle § 71 odst. 5 zákona.
§ 15
(1) Stálý zaměstnavatel je povinen brigádníka při nástupu na brigádu z povinného pojištění odhlásiti a při návratu z brigády jej opět přihlásit přihláškou, kterou vydá okresní národní pojišťovna.
(2) Dočasný zaměstnavatel je povinen podávati za brigádníky ohlášky podle § 15 zákona.
§ 16
C.Dvojí pojištění.
(1) Nepřeruší-li brigádník po dobu účasti v brigádě výkon svého zaměstnání v pracovním (služebním) poměru a účastní-li se této brigády v době svého pracovního volna, je pojištěn jak z účasti v brigádě, tak i ze svého pracovního poměru (§ 10 odst. 1 zákona).
(2) Osoba samostatně výdělečně činná (§ 4 zákona), která se účastní brigády a jejíž podnik zůstane v provozu i po dobu účasti v brigádě, je pojištěna jak podle § 4 zákona, tak i z účasti v brigádě (§ 10 odst. 1 zákona). Osoba samostatně výdělečně činná, která neprovozuje podnik po dobu účasti v brigádě, je pojištěna jen jako brigádník ode dne, kdy podá odhlášku z pojištění na podkladě samostatné výdělečné činnosti. Začne-li opět provozovati podnik, je povinna se přihlásiti k pojištění v zákonné lhůtě (§ 15 odst. 1 zákona).
(3) Ustanovení § 14 první věty a § 15 odst. 2 platí obdobně.
§ 17
Pojištění jiných osob.
(1) Spolupracující členové rodiny (§ 5 zákona), důchodci (§ 8 zákona), nezaměstnaní (§ 9 zákona) a osoby dosud nepojištěné, kteří se účastní brigády, jsou z účasti v brigádě povinně pojištěni.
(2) Ustanovení § 14 první věty a § 15 odst. 2 platí obdobně.
ČTVRTÝ ODDÍL
Společná a závěrečná ustanovení.
§ 18
(1) Úraz utrpěný při činnosti v brigádě se posuzuje jako pracovní úraz.
(2) Sejde-li se nárok na úrazový důchod z pracovního úrazu utrpěného při činnosti v brigádě s nárokem na odpočivný (zaopatřovací) plat z veřejného pensijního zaopatření nebo s nárokem na důchod z úrazového zaopatření, posuzuje se tento plat nebo důchod jako důchod z národního pojištění.
§ 19
Ústřední národní pojišťovna se může dohodnout s činitelem, který brigádu organisuje, a s dočasným zaměstnavatelem na jiném způsobu přihlašování brigádníků a placení pojistného.
§ 20
(1) Předpisy, které byly dosud vydány ve věcech, na něž se vztahuje toto nařízení, se zrušují.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení vládního nařízení č. 73/1949 Sb., o sociálním pojištění příslušníků vojenských oddílů přidělených k báňským nebo jiným pracím.
§ 21
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1950.
Zápotocký v. r.
Erban v. r.