Vyhláška ze dne 25.7.1959 o územním plánování

25.7.1959 | Sbírka:  153/1959 Ú.l. | Částka:  65/1959ASPI
153/1959 Ú. l.
VYHLÁŠKA
Státního výboru pro výstavbu
ze dne 25. července 1959
o územním plánování
Státní výbor pro výstavbu stanoví podle § 16 zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování (dále jen "zákon"), a podle § 2 odst. 3 vládního nařízení č. 1/1956 Sb., o zřízení Státního výboru pro výstavbu:
ČÁST I
ÚZEMNÍ PLÁNY RAJÓNŮ A SÍDLIŠŤ
1. Územní plány rajónů
§ 1
(1) Územní plán rajónu se zpracovává zejména pro:
a) území většího plošného rozsahu s velkým objemem výstavby, opírající se o surovinovou nebo výrobní základnu, ve kterém je nutné vytvořit organizovaný systém výroby, osídlení, dopravy, zásobování vodou a energií;
b) území menšího plošného rozsahu s výstavbou nebo jinou činností vyvolávající rozsáhlé a složité změny ve svém okolí, které podstatným způsobem mění strukturu daného území a jeho jednotlivých prvků a kde vyvolané problémy nutno řešit ve vzájemných souvislostech;
c) území, jehož rozvoj je spjat s rozvojem významného hospodářského střediska nebo jehož perspektivní rozvoj a realizace nové výstavby jsou nerozlučně spojeny s objasněním všech možností jeho využití;
d) území vhodná pro lázeňství, rekreaci a turistiku.
(2) Dílčí části území rajónu lze řešit také metodami ostatních územních plánů v potřebném měřítku a s předepsanými náležitostmi zpracování.
(3) Rozsah území, pro které má být vypracován územní plán rajónu, stanoví se s přihlédnutím k účelu, který je při vypracování sledován a tak, aby byly řešeny všechny základní prvky rozhodující pro rozvoj hlavních článků hospodářství daného rajónu.
(4) Územní plán rajónu vychází z plánovaného, popřípadě předpokládaného výhledu rozvoje hospodářství v řešeném území.
(5) Úkolem územního plánu rajónu je zejména:
a) určit umístění jednotlivých staveb a jejich souborů na území rajónu, vyřešit jejich vzájemné vztahy, jakož i důsledky, které nová výstavba a hospodářský rozvoj na daném území vyvolávají a zabezpečit jejich účelné včlenění do řešeného území;
b) stanovit materiální, ekonomické a technické předpoklady výstavby a přestavby na území rajónu a vzájemný soulad všech opatření směřujících k jeho uspořádání a rozvoji;
c) určit účelné využití všech ploch na území rajónu, zejména vymezit zásadní opatření týkající se asanace krajiny, ochrany přírody, čistoty ovzduší a vody, ochrany, meliorace a rekultivace půdy, zalesnění a celkového estetického vzhledu krajiny;
d) navrhnout ostatní opatření nezbytná podle povahy území k odstranění dosavadních závad a disproporcí a k uskutečnění hospodárné a socialistickým společenským podmínkám odpovídající organizace a výstavby rajónu jako celku;
e) navrhnout sled vybudování všech funkčních celků na území rajónu a postup ostatních navrhovaných opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace a hospodárnost výstavby a její rozvržení na ucelené etapy.
2. Územní plány sídlišť
§ 2
Směrný územní plán
(1) Směrný územní plán se zpracovává především pro:
a) sídliště s velkým perspektivním rozvojem;
b) sídliště se složitými územními vztahy;
c) sídliště vyžadující úpravu vzájemných vztahů skladebných prvků vytvářejících dané sídliště;
d) skupinu dvou nebo více navzájem těsně spjatých sídlišť.
(2) Směrný územní plán se vypracovává pro celé území sídliště a jeho zájmové území.
(3) Územím sídliště se rozumí území vymezené hranicemi jeho výhledového rozvoje. Zahrnuje dosavadní plochy sídliště a plochy určené územním plánem k jeho dalšímu rozvoji, s nimiž má vytvořit organický funkční a výtvarný celek.
(4) Zájmovým územím sídliště se rozumí území přilehlé k vlastnímu území sídliště, které slouží nebo má sloužit bezprostředně hospodářským, společenským či jiným potřebám sídliště a jehož uspořádán musí být proto řešeno ve vzájemné funkční závislosti současně s vlastním územím sídliště.
(5) Směrný územní plán řeší souborně vzájemné územní vztahy mezi jednotlivými existujícími i nově navrhovanými skladebnými prvky sídliště, jakož i tyto vztahy mezi rozvojem sídliště a jeho zájmovým územím; vytyčuje hlavní zásady územního rozvoje sídliště jako organického funkčního a výtvarného celku s ohledem na jeho současný stav, požadavky dlouhodobých hospodářských výhledů i bezprostřední investiční výstavby a na ostatní společenské zájmy.
(6) Úkolem směrného územního plánu je zejména:
a) vymezit velikost sídliště zejména určením plánovaného počtu obyvatel a hustoty osídlení obytné části, stanovit hranice jeho územního rozvoje a zájmového území na základě uvažovaného výhledu hospodářského rozvoje; u historicky cenných sídlišť vymezit také jejich chráněnou část;
b) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků sídliště, rozvrhnout plochy na území sídliště podle účelu (pro bydlení, výrobu, dopravu, rekreaci apod.) včetně potřebných rezerv a stanovit zásady jejich využití a včlenění do území; vymezit plochy soustavné asanace a rekonstrukce, plochy chráněných území a ochranná pásma;
c) stanovit zásady urbanistické skladby a architektonického řešení sídliště a jeho významných částí (zásady řešení centra, popřípadě i historického jádra a podružných středisek, hlavních ulic a náměstí, umístění zařízení vyšší vybavenosti, výtvarné řešení hlavních souborů, řešení zeleně, základní výšková pásma);
d) navrhnout rozvrh ploch podle různých účelů na území sídliště tak, aby byly vytvořeny podmínky pro hospodárnou výstavbu jeho jednotlivých částí nejen s ohledem na současný stav sídliště (vybavení, místní podmínky, historický vývoj), ale zejména se zřetelem na komplexní funkci řešeného území;
e) navrhnout zásadní řešení dopravy na území sídliště a její zapojení na síť státních silnic a jiných dopravních zařízení;
f) navrhnout zásadní řešení technického vybavení sídliště (zásobování vodou a energií, odvádění a čištění odpadních vod) a základní technické úpravy území;
g) navrhnout uspořádání základních skladebných prvků zájmového územní sídliště (rozvržení ploch pro účely těžby, průmyslové, zemědělské, lesní a jiné výroby, ploch vodních, ploch pro účely dopravní, pro bydlení, rekreaci a obsluhu obyvatelstva), jakož i řešit důležité vzájemné vztahy mezi sídlištěm a jeho zájmovým územím;
h) navrhnout první, popřípadě další pořadí realizace výstavby a provádění ostatních opatření tak, aby byla umožněna účelná koordinace, hospodárnost a ucelenost výstavby v jednotlivých časových úsecích;
i) sestavit ekonomickou rozvahu navržených úprav a výstavby a ekonomickou bilanci prvního pořadí výstavby.
(7) Řešení směrného územního plánu, vyžaduje-li to složitost podmínek, se zpřesňuje studiemi (v podrobnějším měřítku), které slouží jako jeden z podkladů k řízení výstavby.
§ 3
Podrobný územní plán
(1) Podrobný územní plán se vypracovává zpravidla na základě směrného územního plánu pro jednotlivé urbanisticky a provozně ucelené části sídliště:
a) má-li být v části sídliště v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství provedena časově a místně soustředěná výstavba nebo
b) je-li třeba, aby jednotlivé plánované záměry dlouhodobé výstavby, přestavby nebo celkové úpravy části sídliště byly provedeny podle jednotného urbanistického a provozně technického pojetí.
(2) Podrobný územní plán se vypracovává výjimečně též pro celé území menšího sídliště v případech, kdy investiční výstavba vyvolává nutnost řešení a zásahů v převážné části sídliště.
(3) Rozsah území řešeného podrobným územním plánem je třeba ve všech případech uvedených v odstavcích 1 a 2 vymezit tak, aby zahrnoval území bezprostředního vlivu nové výstavby, rekonstrukce nebo asanace na současné okolní zastavění.
(4) Úkolem podrobného územního plánu je zejména:
a) řešit komplexní účelově ucelenou výstavbu a úpravu určité části území sídliště se stanovením zásadních směrnic pro architektonické a urbanistické řešení jednotlivých souborů a významných objektů;
b) určit rozsah a umístění občanského a technického vybavení a kategorie zeleně na řešeném území;
c) určit hraniční čáry zastavění, výškové hladiny zastavění a zásady výškové úpravy celého území;
d) určit technicky a ekonomicky správnou organizaci předpokládané výstavby a její rozdělení na etapy podle plánů investiční výstavby nebo podle jednotlivých technologicky a časově koordinovaných úseků;
e) vyčíslit orientační náklady na celou předpokládanou výstavbu a na navrhované úpravy podle etap realizace.
(5) Podrobné územní plány musí být vypracovány tak, aby mohly být přímým podkladem pro vydání územních rozhodnutí (§§ 15 až 18), zejména pro umísťování jednotlivých staveb a zpracování investičních úkolů.
(6) Podrobné územní plány určené k zajištění časově a místně soustředěné výstavby [odstavec 1 písm. a)] musí řešit situování hlavní sítě technického vybavení (vodovodů, kanalizací, energetických a spojových vedení, komunikací a jiné), výškové a terénní úpravy tak, aby na základě podrobného územního plánu bylo možno vypracovat jejich zadávací projekty.
(7) Vypracovává-li se podle rozhodnutí odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru podrobný územní plán bez předchozího vypracování a schválení směrného územního plánu (§ 6 odst. 5 zákona), musí vycházet ze schválených politickohospodářských a technických zásad ke směrnému územnímu plánu anebo jiných podkladů, schválených orgány hospodářského plánování, přičemž musí řešení podrobného územního plánu přihlížet k zásadním souvislostem uspořádání sídliště jako celku doloženými studiemi, aby pozdější návrh směrného územního plánu nebyl dílčím řešením narušen.
3. Zpracování územních plánů rajónů a sídlišť
§ 4
Návrh na pořízení územního plánu rajónu nebo sídliště
(1) Územní plány rajónu nebo sídliště a jejich změnu pořizují s výjimkou podle odstavce 2 odbory výstavby a vodního hospodářství rad krajských národních výborů, a to:
a) z vlastního podnětu, jestliže dosavadní stav a předpokládaný rozvoj určitého území nebo sídliště vyžaduje souborného územně plánovacího řešení, které je dlouhodobou směrnicí pro řízení výstavby a pro využití nebo zlepšení vlastností a podmínek území;
b) z rozhodnutí nadřízených orgánů;
c) na návrh výkonných orgánů národních výborů nižších stupňů nebo jiných orgánů státní správy nebo hospodářských organizací, které vzhledem ke svým dlouhodobým investičním a jiným záměrům potřebují vyřešení vztahů k potřebám a záměrům jiných hospodářských odvětví na daném území.
(2) Územní plány sídlišť zemědělského charakteru pořizují obdobně odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů.
(3) Sídliště zemědělského charakteru je menší samostatná jednotka osídlení ve smyslu ustanovení § 6 odst. 6 zákona, na jejímž území jsou umístěny zemědělské výrobny a převážná část obyvatelstva zaměstnaného v místě pracuje v zemědělství. V těchto sídlištích nebudou zpravidla objekty jiných hospodářských odvětví, které by měly významnější vliv na změnu prostředí, územní nároky, na dopravu, energetiku a vybavenost (občanskou a technickou).
(4) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru rozhodne, zda v případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je k řešení daných úkolů nezbytné pořídit územní lán, jakého druhu a v jaké lhůtě nebo zda tyto úkoly lze zabezpečit územním rozhodnutím bez předchozího zpracování územního plánu na základě jiných podkladů; současně rozhodne o zpracování potřebných variant řešení nebo o opatření návrhů soutěží.
§ 5
Členění prací na územních plánech
Zpracování územních plánů rajónů a sídlišť se člení na:
a) přípravné práce;
b) vypracování návrhu územního plánu.
§ 6
Přípravné práce
(1) Za provedení přípravných prací k územním plánům odpovídají odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů; zajišťují je ve spolupráci s orgány hospodářského plánování a s ostatními dotčenými orgány státní správy.
(2) Přípravné práce zahrnují:
a) shromáždění výchozích údajů o daném stavu území a o předpokladech a záměrech pro jeho další rozvoj;
b) vypracování politickohospodářských a technických zásad pro územní plány rajónů a pro směrné územní plány, popřípadě programů výstavby pro podrobné územní plány.
§ 7
Hlavní úkoly, politickohospodářské a technické zásady a programy výstavby
(1) Hlavní úkoly, které má územní plán řešit, stanoví rada národního výboru příslušná pro jeho schválení podle § 9 zákona.
(2) Návrhy územních plánů rajónů a směrných územních plánů se vypracovávají na podkladě schválených politickohospodářských a technických zásad. Návrhy podrobných územních plánů se vypracovávají na podkladě schválených programů výstavby.
(3) Politickohospodářské a technické zásady i programy výstavby schvalují rady národních výborů příslušné pro schválení územního plánu podle § 9 zákona po předchozím projednání v radách národních výborů nižších stupňů, jejichž území se územní plán týká.
(4) Politickohospodářské a technické zásady obsahují zejména územní vymezení, charakteristiku jeho funkce v národním hospodářství a osídlení, ekonomické a technické zásady řešení, které mají být územním plánem rozpracovány, jakož i další směrnice pro způsob, hloubku a věcné zaměření návrhu územního plánu.
(5) Program výstavby pro vypracování podrobného územního plánu obsahuje zejména druh, rozsah a časový postup uskutečňování plánované výstavby v řešeném území, jakož i základní ekonomické ukazatele, kterých má být docíleno.
(6) Před schválením zásad a programů výstavby lze provádět pro jejich návrh pouze přípravné práce a studie, a to jen se souhlasem odboru výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru, který odpovídá za jejich pořízení.
§ 8
Návrh územního plánu
(1) Za zpracování návrhu územního plánu odpovídá projektová organizace, která jím byla pověřena. Práce na návrhu územního plánu zahrnují zejména:
a) sestavení osnovy úkolů a časového programu prací;
b) provedení a vyhodnocení průzkumů nezbytných pro řešení návrhu a jeho jednotlivých částí;
c) zpracování předběžného návrhu, popřípadě variant řešení a jejich projednávání s odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů, které je podle § 4 pořizují s místně příslušnými orgány státní správy a s dotčenými organizacemi podle osnovy programu prací uvedené pod písmenem a);
e) podle potřeby vypracování zjednodušeného exponátu pro seznámení občanů se základními záměry a návrhy;
e) vypracování konečného návrhu územního plánu.
(2) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru soustavně sleduje, usměrňuje a napomáhá práci na návrhu územního plánu; projednává na žádost projektové organizace s orgány státní správy a jinými orgány a organizacemi jednotlivé základní otázky, na kterých závisí další postup prací.
(3) Územní plán rajónu nebo sídliště má zásadně tyto části:
a) průvodní zprávu s ekonomickou rozvahou (urbanistickým rozpočtem);
b) základní výkresy;
c) doplňující přílohy;
d) směrnice pro realizaci navrženého řešení.
(4) Průvodní zpráva stručně, přehledně a výstižně zdůvodňuje a vystihuje návrh, popřípadě dílčí řešení územního plánu; obsahuje též ekonomickou rozvahu, popřípadě orientační vyčíslení nákladů a jejich hrubé časové rozvržení. Základní výkresy obsahují současný stav i výsledný návrh řešení. Doplňující přílohy podle potřeby zdůvodňují, vysvětlují nebo dokreslují navrhované řešení. Směrnice pro realizaci navrženého řešení určují základní záměry, které je nutno dodržet při výstavbě nebo úpravách řešeného území.
(5) Konečný návrh územního plánu odevzdávají projektové organizace odboru výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru, který jej pořizuje podle § 4, a to u územních plánů rajónů v jednom vyhotovení a u územních plánů sídlišť ve dvou vyhotoveních. Ostatní části územních lánů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a odstavce 3 písm. c) se odevzdávají zásadně v jednom vyhotovení. Vyhotovení dalších souborných kopií územních plánů rajónů nebo jejich částí pro potřeby orgánů státní správy může povolit Státní výbor pro výstavbu, u územních plánů sídlišť odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů, které je pořizují.
(6) Metodu a techniku zpracování územních plánů určuje Státní výbor pro výstavbu.
4. Projednání a závaznost územních plánů rajónů a sídlišť
§ 9
Projednávání a schvalování územních plánů
(1) Orgány státní správy, s nimiž odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů projednávají návrhy územních plánů podle § 9 zákona, jsou povinny sdělit svoje odůvodněné stanovisko k předloženým návrhům do 30 dnů ode dne, kdy byly o to požádány. Jde-li o projednání otázek vyžadujících objasnění složitých vztahů, jsou orgány státní správy povinny v uvedené lhůtě předat předběžné vyjádření k návrhu a dohodnout s odborem výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru přiměřené lhůty k provedení nezbytných šetření a k sdělení konečného stanoviska.
(2) Organizace socialistického sektoru, s nimiž odbory výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů projednávají návrhy územních plánů podle § 9 zákona, jsou povinny sdělit závazné stanovisko k příslušným částem návrhu územního plánu obdobně jako v odstavci 1 nejpozději do 15 dnů. V závažných případech mohou v této lhůtě dohodnout s odborem výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru pozdější termín konečného vyjádření.
(3) Se základními záměry směrného a podrobného územního plánu je nutno v době projednání plánu seznámit vhodnou formou občany.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na projednávání politickohospodářských a technických zásad a programů výstavby, jakož i na projednávání dílčích otázek v průběhu prací na územních plánech rajónů nebo sídlišť.
(5) Územní plány schvalují orgány uvedené v § 9 zákona.
§ 10
Ukládání, evidence a revize územních plánů
(1) Územní plány rajónů se ukládají u odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru; zahrnuje-li územní plán rajónů části území více krajů, určí místo uložení Státní výbor pro výstavbu.
(2) Směrné a podrobné územní plány sídlišť se ukládají u odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru a u výkonného orgánu místního národního výboru; doplňující přílohy jen u výkonného orgánu místního národního výboru, pokud je stavebním úřadem I. stupně, jinak u odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru.
(3) O plánech rajónů a sídlišť se vede evidence, která zachycuje veškeré změny v průběhu vývoje a zpracování územních plánů.
(4) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny sledovat a zajišťovat realizaci opatření a dodržování územních plánů a navrhovat včas jejich revizi nebo zpřesnění v souladu s plány rozvoje národního hospodářství.
(5) Orgány uvedené v odstavci 1 vydávají též potvrzení o tom, že vyhotovení geometrického (polohopisného) plánu na dělení nebo jinou změnu pozemku je v souladu s územním plánem nebo jinými podklady podle § 12 zákona.
§ 11
Závaznost územních plánů rajónů a sídlišť
U územních plánů se v zásadě schvaluje koncepce řešení, řešení hlavních úkolů a zásad rozvoje, které jsou obsaženy ve směrnicích pro realizaci návrhu a základní výkresy; závaznými se stávají u jednotlivých druhů územních plánů zpravidla tato řešení nebo části:
A. U územních plánů rajónů:
a) územní rozloha, nároky a vymezení území pro dobývání nerostných ložisek a ostatní průmyslovou výstavbu, umístění hlavních průmyslových podniků s vyjádřením jejich rozhodujících kapacit;
b) vymezení hlavních zemědělských a lesních ploch pro zemědělskou a lesní výrobu a výstavbu;
c) umístění staveb a zařízení pro účely dopravy nebo území vyhrazená pro tyto stavby a schéma hlavních dopravních tras;
d) umístění nových a hlavní zásady územního rozvoje dosavadních sídlišť, popřípadě zrušení sídlišť nebo jejich částí, určení směrné velikosti důležitějších sídlišť;
e) zásady hospodaření vodou, především s ohledem na zajištění její čistoty, celkové vodní bilance, základní řešení zásobování vodou a odkanalizování, úprav toků, zavlažování nebo odvodnění jednotlivých částí území;
f) základní řešení zásobování energií;
g) určení zásad asanace a rekultivace půdy a ochrany ovzduší;
h) vymezení, popřípadě zásady zajištění chráněných území a objektů nebo ochranných pásem;
i) vymezení rekreačních oblastí;
j) návrh pořadí naléhavosti a etap výstavby, vymezení a program dalších územně plánovacích a projektových prací;
k) základní ekonomické ukazatele vyplývající z ekonomické rozvahy.
B. U směrných územních plánů sídlišť:
a) výhledová velikost sídliště pro navrhovaná období;
b) rozvržení a vymezení ploch podle účelu (pro průmyslovou, zemědělskou a jinou výrobu a výstavbu, pro bytový fond, pro důležité dopravní stavby, pro rekreaci) a základní organizační skladba;
c) základní urbanistická kompozice, zejména poloha a zásadní řešení centra, historické části místních středisek a sítě hlavních ulic;
d) stanovení základních výškových pásem u obytného území;
e) zásadní řešení občanské vybavenosti sídliště zařízeními vyššího stupně;
f) zásadní řešení technické vybavenosti sídliště (zařízení pro zásobování sídliště vodou a energií, zařízení pro dopravu, zásady řešení kanalizace, čištění odpadních vod a zásady velkých technických úprav na území sídliště);
g) řešení asanace a rekultivace půdy, vymezení a kategorie zeleně, určení chráněných území, objektů a ochranných pásem;
h) zásadní řešení zájmového území sídliště (rozvržení ploch pro účely dobývání nerostných ložisek, průmyslové, zemědělské a jiné výroby a výstavby, pro účely dopravní, pro osídlení, rekreaci a obsluha sídliště);
i) návrh pořadí výstavby a ostatních důležitých opatření, vymezení a program dalších územně plánovacích a projektových prací;
j) základní ekonomické ukazatele vyplývající z ekonomické rozvahy.
C. U podrobných územních plánů sídlišť:
a) rozsah výstavby s vymezením ploch zejména pro bydlení, výrobu, energetiku, dopravu, zemědělství, rekreaci a zásady pro provádění výstavby (použití typů, sled postupu výstavby atd.);
b) organizační skladba, urbanistická kompozice, výška a hustota zastavění;
c) hraniční čáry zastavění ulic, náměstí a průmyslových dvorů a výškové kóty křižovatek uličních os;
d) podélné a typické příčné profily hlavních ulic a silnic;
e) síť občanského vybavení, jeho náplň, objem a umístění;
f) řešení technického vybavení v rozsahu nutném pro zpracování jeho zadávacího projektu na celé území nebo jeho část;
g) určení druhů a ploch zeleně, chráněných území a objektů a ochranných pásem;
h) zásady organizace výstavby, zejména pořadí staveb a jejich technologií;
i) celkový orientační náklad a základní ekonomické ukazatele.
§ 12
Změny a záznamy v územních plánech
(1) Změny nebo doplňky územních plánů rajónů a sídlišť v částech, které byly prohlášeny za závazné, může povolit jen orgán, který příslušný územní plán schválil.
(2) Pro řízení o změnách nebo doplňcích platí stejné zásady jako pro schvalování a řízení o územních plánech (§ 9 zákona).
(3) V textových a výkresových částech schválených územních plánů rajónů a sídlišť, uložených u orgánů uvedených v § 10 odst. 1 a 2, není dovoleno provádět opravy, změny nebo doplňky. Schválené změny nebo doplňky územních plánů se vypracovávají jako zvláštní výkresy nebo zápisy. Orgány, u kterých jsou původní schválené plány uloženy, jsou povinny takto zpracované změny nebo doplňky k těmto plánům připojit.
(4) Změny a doplňky, které vyplynou ze zajišťování trvalého souladu územních plánů s plány rozvoje národního hospodářství a budou prováděny v obdobích zpravidla shodných s obdobím platnosti těchto plánů rozvoje, budou zaznamenány obdobně.
ČÁST II
ZASTAVOVACÍ PLÁNY
§ 13
Vypracování a náležitosti zastavovacích plánů
(1) Zastavovací plány vypracovávají zpravidla projektové organizace pověřené vypracováním zadávacího (jednostupňového) projektu jednotlivých staveb v souladu s územním rozhodnutím o umístění stavby (§ 15). Náležitosti a obsah zastavovacích plánů určují předpisy o dokumentaci staveb.
(2) U staveb, na které se nevztahují předpisy o dokumentaci staveb, je zastavovací plán, popřípadě situační plán jej nahrazující, součástí podkladů pro rozhodnutí o přípustnosti stavby.
(3) Zastavovací plány staveb, u nichž bylo upuštěno od vydání rozhodnutí o umístění stavby, nepodléhají prověření.
§ 14
Prověřování zastavovacích plánů
(1) Při prověřování zastavovacího plánu zjišťuje odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru za účasti investora, generálního projektanta a dotčených orgánů státní správy, zda zastavovací plán byl vypracován v souladu s územním rozhodnutím a zda vyhovuje ostatním podmínkám zajišťujícím obecné zájmy, zejména šetření zemědělskou půdou.
(2) Vyhradil-li si při vydání územního rozhodnutí odbor výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru účast při prověření zastavovacího plánu, musí si odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru před jeho prověřením vyžádat stanovisko nadřízeného orgánu.
(3) Odbor výstavby a vodního hospodářství rady národního výboru může při prověřování zastavovacího plánu stanovit podmínky na ochranu obecných zájmů závazné pro schválení zadávacího (jednostupňového) projektu stavby, popřípadě pro zpracování dalšího stupně projektové dokumentace.
(4) Prověření podle odstavce 1 se provádí při řízení o přípustnosti stavby, jestliže prověření zastavovacího plánu provádí orgán rozhodující o přípustnosti stavby. Orgány, které rozhodují se zřetelem k ustanovení § 25 zákona č.87/1958 Sb., o stavebním řádu, o přípustnosti stavby podle zvláštních předpisů, jsou povinny opatřit stanovisko odboru výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru z hlediska územního plánování a pojmout jeho podmínky do svého rozhodnutí.
ČÁST III
ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ
§ 15
Rozhodnutí o umístění stavby
(1) Rozhodnutím o umístění stavby se vymezuje území, na kterém má být stavba umístěna a současně se stanoví podmínky pro vypracování zadávacího (jednostupňového) projektu.
(2) Součástí návrhu na rozhodnutí o umístění stavby je polohopisný náčrt místa, na němž bude stavba umístěna, popřípadě zápis o výběru staveniště, zjištění základních podmínek pro stavbu a provoz apod. nebo nákres uvažovaného průběhu trasy. Jde-li o výstavbu, rozšíření nebo celkovou přestavbu velkých závodů a zařízení budovaných po etapách, musí být návrh na rozhodnutí o umístění stavby doložen výhledovou studií celé výstavby s uvedením pořadí, popřípadě předpokládaných lhůt provádění jednotlivých staveb a s objasněním důsledků celé dlouhodobé výstavby v daném území.
(3) U staveb, na které se nevztahují předpisy o dokumentaci staveb, vydává se rozhodnutí o umístění stavby vždy na žádost stavebníka (investora) doloženou situačním plánem stavby, popřípadě zastavovacím plánem.
(4) Rozhodnutí o umístění stavby pozbývá platnosti, jestliže stavba nebude zahájena ve lhůtě v rozhodnutí uvedené. O prodloužení platnosti rozhoduje orgán, který vydal původní rozhodnutí.
(5) Stavební práce, které nepodléhají povinnosti ohlášení podle prováděcích předpisů k zákonu o stavebním řádu, se neprověřují ani z hlediska územního plánování. U staveb a prací, které podléhají povinnosti ohlášení, přezkoumá výkonný orgán národního výboru, zda je nutno vydat územní rozhodnutí o umístění stavby. Půjde zejména o stavby, kterými se podstatně nemění jejich vnější vzhled, půdorysné a výškové rozměry, způsob využití a o drobné stavby, budované jako provozní doplňky na pozemcích dosavadních závodů a zařízení (zejména provozní doplňky drážních staveb).
(6) Rozhodnutí o umístění stavby vydává odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, popřípadě výkonný orgán místního národního výboru, jemuž byla svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně, pokud si to nevyhradil odbor výstavby a vodního hospodářství rady nadřízeného národního výboru.
(7) Rozhodnutí o umístění stavby vydává výkonný orgán místního národního výboru, jemuž nebyla svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně:
a) pro rodinné domky a jiné drobné stavby, jen je-li schválen podrobný územní plán nebo jiné podklady, které opatřil výkonný orgán nadřízeného národního výboru podle § 12 odst. 2 zákona;
b) pro účelové stavby jednotných zemědělských družstev a v souladu s potvrzeným technickoekonomickým rozborem vypracovaným podle vyhlášky č. 22/1958 Ú. l., o dokumentaci investiční výstavby jednotných zemědělských družstev.
§ 16
Rozhodnutí o chráněných územích nebo objektech a o ochranných pásmech
(1) Rozhodnutím o chráněných územích nebo objektech a ochranných pásmech, pokud nejsou již vymezena obecně závaznými předpisy, se vymezuje území, pro něž platí zákaz nebo omezení určitých činností z důvodů ochrany obecných zájmů nebo v zájmu zajištění plánovité výstavby, bezpečnosti a nerušeného provozu důležitých zařízení, umístěných na tomto území (vodních zdrojů, ložisek nerostů a důlních děl, průmyslových podniků, silnic, letišť, skladů výbušnin a hořlavin, střelnic, prostorů pro zajištění obrany státu, telekomunikačních zařízení, jiných podzemních nebo nadzemních vedení apod.).
(2) Rozhodnutí o chráněných územích nebo objektech a ochranných pásmech vydávají odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů, popřípadě výkonné orgány místních národních výborů, jimž byla svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně, pokud si to nevyhradil odbor výstavby a vodního hospodářství rady nadřízeného národního výboru.
(3) V případech, kdy určování a vymezení chráněných území a objektů, popřípadě ochranných pásem podle jiných platných předpisů přísluší jiným orgánům státní správy, projednají a dohodnou tyto orgány zamýšlená opatření s odborem výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, popřípadě rady krajského národního výboru, je-li tak stanoveno jinými předpisy.
§ 17
Rozhodnutí o stavební uzávěře
(1) Rozhodnutím o stavební uzávěře se vymezuje území, na němž je trvale nebo dočasně zakázána nebo omezena stavební činnost z důvodů obecných zájmů, nelze-li tyto zájmy zabezpečit rozhodnutím podle § 16. Rozhodnutí o stavební uzávěře může být vydáno též pro území, pro které se připravuje vypracování nebo změna územního plánu a na kterém by stavební činnost mohla znemožnit nebo ztížit budoucí uspořádání území.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydává odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, popřípadě výkonný orgán místního národního výboru, jemuž byla svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně.
§ 18
Rozhodnutí o změně ve využití pozemků
(1) Rozhodnutím o změně ve využití pozemků dávají odbory výstavby a vodního hospodářství rad okresních národních výborů, popřípadě výkonné orgány místních národních výborů, jimž byla svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně, souhlas k změnám v dosavadním využití pozemku po předchozím vynětí půdy ze zemědělského nebo lesního půdního fondu. Za změny ve využívání pozemků se považují takové změny v účelu nebo způsobu jejich používání, které ovlivňují vzhled a ráz krajiny, sídliště nebo jeho části, životní podmínky obyvatel nebo podmínky organizace příslušného území.
Jsou to zejména:
a) nové vymezení nebo rozšíření ploch, na nichž se provádí průzkum nebo dobývají nerostná ložiska nebo na nichž se projeví účinky této činnosti (lomy, pískovníky, povrchové a hlubinné doly, výsypky apod.);
b) nové vymezení nebo rozšíření provozních (výrobních, skladovacích a jiných) ploch pro průmyslovou nebo jinou výrobu, dopravu a obchod, popřípadě vrácení takových ploch původnímu účelu;
c) zřizování nebo rozšíření hřbitovů, urnových hájů, sportovních hřišť, rekreačních zařízení apod., pokud tato činnost nemá povahu stavby, pro kterou je třeba rozhodnutí o umístění stavby podle § 15;
d) zalesňování a trvalé odlesňování.
(2) Organizace nebo osoby zamýšlející provést změnu ve využití pozemku jsou povinny před provedením této změny požádat o souhlas odbor výstavby a vodního hospodářství rady okresního národního výboru, popřípadě výkonný orgán místního národního výboru, jestliže je mu svěřena působnost stavebního úřadu I. stupně, který zajistí vyjádření ostatních dotčených orgánů.
(3) Rozhodnutí o změně ve využití pozemku oznámí orgán uvedený v odstavci 1 okresnímu měřickému středisku.
§ 19
Řízení o územním rozhodnutí
(1) Návrhy na vydání územních rozhodnutí (§ 11 odst. 3 a 4 zákona) je třeba projednat s výkonnými orgány národních výborů nižších stupňů, jejichž správního území se rozhodnutí dotýká a s ostatními dotčenými orgány státní správy. Hospodářské organizace a jednotliví občané mohou podávat připomínky k návrhům na vydání územního rozhodnutí, které budou oznámeny způsobem v místě obvyklým, nejsou však účastníky řízení.
(2) Pokud to povaha věci nevylučuje, nutno řízení o územním rozhodnutí slučovat s řízením předepsaným podle zvláštních předpisů (vodohospodářských, ochrany zemědělského půdního fondu, hygienických, dopravních, horních a jiných).
(3) Územní rozhodnutí se doručí navrhovateli (generálnímu projektantovi, investorovi-stavebníkovi), dotčeným hospodářským organizacím, orgánům státní správy, pokud o to požádají a výkonnému orgánu místního národního výboru, který rozhodnutí vyhlásí způsobem v místě obvyklým.
ČÁST IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 20
Mapové podklady
(1) Pro územní plánování se používá otisků služebních map pořízených nebo určených podle obecně platných měřických předpisů orgány k tomu ustanovenými. Podle potřeby se otisky doplňují na skutečný stav přenesením změn, popřípadě jejich zaměřením a zakreslením.
(2) Mapové podklady pro územní plány rajónů a sídlišť opatřuje orgán územního plánování. Snímky (matrice) mapových podkladů, popřípadě jiným způsobem získané nebo upravené mapové podklady pro práce na územním plánu, pořizuje v rozsahu potřebném ke splnění svých úkolů projektová organizace, popřípadě objedná jejich provedení u složky státní geodetické a kartografické služby.
(3) Mapové podklady pro zastavovací plány opatřuje projektová organizace, která zpracovává zadávací (jednostupňový) projekt.
(4) Podrobnosti o náležitostech a doplňování mapových podkladů pro účely územního plánování a o ukládání pořízených snímků (matric) u podřízených orgánů upraví Státní výbor pro výstavbu v dohodě s Ústřední správou geodézie a kartografie.
(5) Účelové plochy, stavby a zařízení, jež jsou v držbě nebo užívání vojenské správy, mohou být v mapách vyznačovány pouze se souhlasem vojenské správy.
§ 21
Evidence průzkumů
(1) Úřady, ústavy, projektové a jiné organizace, které provádějí na území jednotlivých krajů průzkumné práce pro účely územního plánování a výstavby (zejména práce topografické, klimatické, stavebně geologické, hydrografické, hydrogeologické a průzkum jiných přírodních podmínek), jsou povinny hlásit provádění těchto průzkumů odboru výstavby a vodního hospodářství rady krajského národního výboru a předat mu jejich výsledky do dvou měsíců od dokončení prací k uložení, evidenci a dalšímu použití.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na průzkumné práce, u kterých je uložena povinnost ústřední evidence u jiných úřadů a organizací. Na požádání jsou však tyto úřady a organizace povinny sdělovat odborům výstavby a vodního hospodářství rad národních výborů všechny evidované údaje nezbytné jako podklady pro územní plánování za podmínek dohodnutých s ústředním orgánem.
§ 22
Zrušují se:
a) část I vyhlášky č. 572/1950 Ú. l. I, o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě obce, o ochranných pásmech a o vyvlastnění,
b) vyhláška č. 600/1950 Ú. l. I, kterou se vydávají směrnice pro určování stavebních obvodů a pro řízení o nich,
c) vyhláška č. 601/1950 Ú. l. I, o podmínkách, za nichž lze upustit od směrného územního plánu a pořizovat přímo podrobný územní plán, popřípadě zastavovací plán,
d) vyhláška č. 602/1950 Ú.l.I, o způsobu vypracování rozborů a územních plánů obcí.
§ 23
Účinnost
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. srpna 1959.
(2) Zároveň nabývají účinnosti ustanovení §§6 a 7 a § 11 odst. 4 vyhlášky č. 22/1958 Ú. l., pokud se v nich stanoví, že řízení provádějí výkonné orgány místních národních výborů.
První náměstek ministra předsedy:
Inž. arch. Voženílek, v. r.