Zákonné opatření ze dne 22.9.1961 o náhradě mzdy při vojenském cvičení

29.9.1961 | Sbírka:  101/1961 Sb. | Částka:  48/1961ASPI

Vztahy

Nadřazené: 100/1960 Sb.
Aktivní derogace: 131/1950 Sb., 64/1950 Sb.
Pasivní derogace: 65/1965 Sb., 138/1961 Sb.
101/1961 Sb.
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 22. září 1961
o náhradě mzdy při vojenském cvičení
Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:
§ 1
(1) Pracovníku, povolanému k vojenskému cvičení nebo k jiné službě v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby (dále jen "vojenské cvičení"), jehož pracovní poměr k podniku v den nástupu vojenského cvičení trvá nepřetržitě alespoň tři měsíce, přísluší od tohoto podniku po dobu vojenského cvičení náhrada mzdy ve výši
a) 50 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který nepečuje o žádnou osobu,
b) 65 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o jednu osobu,
c) 90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o dvě osoby,
d) 95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o tři nebo více osob.
(2) Při přiznávání náhrady podle odstavce 1 písm. b) až d) se přihlíží jen k těm osobám, které jsou uznávány za osoby pracovníkem vyživované pro účely daně ze mzdy.
(3) Při změně zaměstnání z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů se posuzuje doba nepřetržitého trvání pracovního poměru podle stejných zásad jako pro placenou dovolenou na zotavenou.
(4) Vykonává-li pracovník po ukončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároků na náhradu mzdy jako pokračování předcházející služby.
(5) Po skončení vojenského cvičení přísluší pracovníku mzda ode dne opětovného nastoupení práce v podniku.
§ 2
(1) Pracovníku povolanému k vojenskému cvičení poskytne podnik v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu tohoto cvičení potřebné pracovní volno tak, aby si pracovník mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo, nejvýše však jeden den.
(2) Má-li pracovník nastoupit vojenské cvičení v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než 6 hodin, prodlužuje se mu pracovní volno o jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, o dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa tohoto bydliště trvá více než 6 hodin, přísluší mu další jeden cestovní den.
(3) Na cestu zpět z místa, kde byl propuštěn z vojenského cvičení, do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
(4) Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle předchozích odstavců přísluší pracovníku náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud tato doba nepřipadá na dny, ve kterých pracovník obvykle nepracuje.
§ 3
(1) Průměrným výdělkem u pracovníků pracujících v úkolové mzdě, v prosté časové mzdě, v časové mzdě s prémií nebo s výkonnostním, popřípadě osobním příplatkem, se rozumí hrubý výdělek, z něhož byla vypočtena pracovníku náhrada mzdy při nástupu jeho poslední placené dovolené na zotavenou, pokud od té doby nedošlo u něho k trvalé změně základní mzdy. Dojde-li k takové změně, je třeba výši náhrady mzdy znovu stanovit, a to podle stejných zásad jako při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené (§ 11 vyhlášky č. 82/1959 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o placené dovolené na zotavenou). Pracovníku, který dosud v podniku placenou dovolenou na zotavenou neměl, poskytne se náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku dosaženého v posledním ukončeném mzdovém období.
(2) Průměrným výdělkem u technicko-hospodářských pracovníků, jakož i u vědeckých a výzkumných pracovníků, jimž jsou přiznávány prémie za splnění prémiových ukazatelů podle prémiového řádu, se rozumí základní plat, prémie, která by jim náležela, kdyby pracovali na svém pracovišti, a případná odměna za práci přesčas, zjištěná z průměru odměn za práci přesčas, vyplacených za dobu rozhodnou pro výpočet průměrného výdělku podle odstavce 1.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 4
Pracovníku, který nastoupil vojenské cvičení přede dnem vyhlášení tohoto zákonného opatření, přísluší po dobu tohoto cvičení náhrada mzdy podle dosavadních předpisů, pokud je to pro něj výhodnější.
§ 5
Vláda může po dobu branné pohotovosti státu (§§ 5 až 14 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky) stanovit potřebné odchylky od úpravy provedené tímto zákonným opatřením.
§ 6
Platnosti pozbývají ustanovení §§ 5 a 7 zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 43/1956 Sb., a ustanovení §§ 4, 6 a 7 vládního nařízení č. 131/1950 Sb., jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, ve znění vládního nařízení č. 18/1953 Sb., pokud upravují náhradu mzdy při vojenském cvičení.
§ 7
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 1961.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.