Zákon ze dne 18.5.1950 o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků

9.6.1950 | Sbírka:  64/1950 Sb. | Částka:  29/1950ASPI
64/1950 Sb.
Zákon
ze dne 18. května 1950
o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků.
Změna: 9/1954 Sb.
Změna: 43/1956 Sb.
Změna: 54/1956 Sb.
Změna: 101/1961 Sb.
Změna: 101/1964 Sb.
Změna: 65/1965 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část první.
Rozsah platnosti.
§ 1
Tento zákon upravuje sociální zabezpečení
1. zaměstnanců povolaných k službě v branné moci tím, že
a) omezuje rozvazatelnost jejich pracovního poměru se strany zaměstnavatele,
b) dává jim nárok na pracovní volno před nastoupením služby v branné moci a
c) upravuje jejich nároky na mzdu nebo plat (dále jen "mzda") po dobu vykonávání této služby;
2. zrušeno
3. povolaných osob a jejich rodinných příslušníků tím, že upravuje jejich národní pojištění, a
§ 2
(1) Ustanovení tohoto zákona o zaměstnancích platí přiměřeně pro učně a domácké dělníky.
(2) Službou v branné moci se podle tohoto zákona rozumí každá služba podle branného zákona vyjma službu vojenských osob z povolání a službu příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve vojsku.
(3) Vláda stanoví nařízením,
a) které osoby se podle tohoto zákona vyjma jeho část čtvrtou pokládají za rodinné příslušníky a
b) na které jiné služby konané v zájmu obrany státu a v jakém rozsahu se přiměřeně vztahují ustanovení tohoto zákona; při tom může také stanovit potřebné odchylky od jeho ustanovení.
Část druhá
Ochrana zaměstnanců povolaných k službě v branné moci.
§ 3
zrušen
§ 4
zrušen
§ 5
Pracovní volno.
zrušen
§ 6
zrušen
§ 7
Mzda.
zrušen
§ 8
zrušen
§ 9
zrušen
Ujednání odporující ustanovením §§ 3 až 8 nebo předpisům vydaným podle nich jsou neplatná, a to i když byla uzavřena před jejich účinností.
§ 10
zrušen
Část třetí.
Mimořádný příspěvek.
§ 11
zrušen
Část čtvrtá.
Národní pojištění.
Nároky povolaných osob.
§ 12
(1) O zabezpečení povolaných osob v případě nemoci a mateřství platí všeobecné předpisy o vojenské nemocenské péči, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Osoby, které byly v den před nastoupením služby v branné moci (§ 2 odst. 2) povinně pojištěny pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění, nemají po dobu vykonávání této služby nárok na dávky nemocenského pojištění podle uvedeného zákona.
(3) Po skončení služby v branné moci mají osoby uvedené v odstavci 2 nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění, a to i v tom případě, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby.
(4) Nárok na nemocenské dávky jen podle zákona o národním pojištění mají také osoby, u nichž zanikly předpoklady pro povinné nemocenské pojištění v době od počátku ochranné doby (§ 4 odst. 1) do 6 týdnů po skončení služby v branné moci, vznikla-li skutečnost zakládající tento nárok během uvedené služby nebo do 6 týdnů po jejím skončení.
(5) Nedotčeny zůstávají nároky na dávky, které mají podle § 5 odst. 2 zákona o vojenské nemocenské péči po skončení služby v branné moci osoby, jež před nastoupením této služby nepodléhaly povinnému pojištění pro případ nemoci a mateřství podle zákona o národním pojištění a které nemají nárok na zaopatření podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce.
§ 13
(1) Pokud nelze stanovit u osob uvedených v § 12 odst. 3 a 4 vyměřovací základ pro dávky nemocenského pojištění podle příznivějších obecných ustanovení zákona o národním pojištění, stanoví se podle příjmu stejně starého zaměstnance přibližně stejného druhu zaměstnání a se stejnou základní mzdou.
(2) Pro národní pojištění důchodové se doba vykonávání služby v branné moci posuzuje vždy jako doba náhradní podle zákona o národním pojištění (§ 61 odst. 2 písm. b) a § 71 odst. 3 a 5 téhož zákona).
§ 14
(1) Vláda stanoví nařízením, které osoby konající služby v branné moci nebo jiné služby v zájmu obrany státu a které nejsou podle dosavadních předpisů účastny vojenské nemocenské péče, stávají se jejími účastníky a jak se upraví jejich národní pojištění.
(2) zrušen
§ 15
Nároky rodinných příslušníků.
(1) Rodinným příslušníkům osob, na něž se vztahují ustanovení § 12, kteří nemají v případě nemoci a mateřství nárok na dávky ze svého pojištění, poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky nemocenského pojištění podle ustanovení zákona o národním pojištění o dávkách rodinným příslušníkům.
(2) Zemře-li rodinný příslušník některé z osob uvedených v § 12, poskytne Ústřední národní pojišťovna pohřebné podle § 49 zákona o národním pojištění.
(3) Dávky podle odstavců 1 a 2 se poskytují po dobu, po kterou osoby uvedené v § 12 mají nárok na nemocenské dávky podle zákona o vojenské nemocenské péči nebo podle zákona o národním pojištění.
(4) Vláda stanoví nařízením, kdy ustanovení tohoto paragrafu platí také pro rodinné příslušníky osob uvedených v § 14 odst. 1.
(5) Rodinnými příslušníky podle čtvrté části tohoto zákona se rozumějí osoby, které se pokládají za rodinné příslušníky podle zákona o národním pojištění.
§ 16
Pojistné.
(1) Za osoby uvedené v § 12 odst. 2 a za osoby, které v den před nastoupením služby v branné moci byly povinně pojištěny pouze v důchodovém pojištěním podle zákona o národním pojištění, neplatí se po dobu vykonávání této služby pojistné podle uvedeného zákona. Plátce pojistného je povinen ohlásit příslušné okresní národní pojišťovně nastoupení a ukončení pojištěncovy služby v branné moci.
(2) Vláda stanoví nařízením, zda, po případě v jakém rozsahu platí ustanovení odstavce 1 obdobně pro úpravu provedenou podle § 14 odst. 1 a podle § 15 odst. 4.
Část pátá.
Zaopatřovací příspěvek.
§ 17
zrušen
§ 18
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
Část šestá.
Zvláštní ustanovení platná v době zvýšeného ohrožení státu.
§ 21
zrušen
Část sedmá.
Ustanovení trestní, společná, přechodná a závěrečná.
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
Mzdové nároky některých zaměstnanců za dobu od 1. ledna do 23. září 1949.
(1) Vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I, kterou se upraví mzdové nároky zaměstnanců vykonávajících vojenskou činnou službu, ve znění vyhlášky č. 991/1949 Ú. l. I, platí i pro zaměstnance (učně) tam uvedené a obdobně též pro domácké dělníky, kteří nastoupili vojenskou činnou službu v době od 1. ledna do 23. září 1949.
(2) Bylo-li osobě, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1, vypláceno za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 podle předpisů v této době platných na mzdě více, než jí přísluší podle předpisů uvedených v odstavci 1, není povinna přeplatek vrátit.
(3) Osoba, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1 a jejímž rodinným příslušníkům byl za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 vyplácen státní vyživovací příspěvek, má vůči zaměstnavateli nárok jen na rozdíl mezi mzdou (sníženou mzdou) a vyplaceným státním vyživovacím příspěvkem.
(4) Zaměstnavatelé, kteří jsou soukromými podnikateli, jsou povinni uhradit úřadu nebo orgánu, jenž vyživovací příspěvek vyplatil, částky, o něž se podle odstavce 3 zmenšil nárok tam uvedených osob na mzdu (sníženou mzdu).
Poměr k dosavadním předpisům.
§ 25
(1) Vyjma předpisy uvedené v § 26 odst. 1 pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti všechny předpisy, po případě jejich jednotlivá ustanovení, pokud upravují věci, na něž se vztahuje druhá a čtvrtá část tohoto zákona. Zejména pozbývají platnosti, po případě použitelnosti:
1. Ustanovení § 11 zákona č. 9/1914 ř. z., o statkových úřednících,
2. ustanovení § 30 odst. 1 až 4 zákona č. 15/1914 ř. z. (služební pragmatiky),
3. ustanovení § 34 odst. 1 až 4 zákona č. 319/1917 ř. z.(služební pragmatiky učitelů),
4. zákon č. 61/1925 Sb., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních),
5. ustanovení § 38 vládního nařízení č. 113/1926 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů státních zaměstnanců v pomocné kancelářské službě,
6. ustanovení § 22 vládního nařízení č. 114/1926 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů pomocných zřízenců,
7. ustanovení § 113 odst. 3 vládního nařízení č. 15/1927 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah ve znění vládního nařízení č. 146/1946 Sb.,
8. ustanovení § 23 vládního nařízení č. 21/1927 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů sekundárních lékařů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních ve všeobecné nemocnici v Praze a asistentů ve státních ústavech pro vzdělání a výcvik porodních pomocnic (babických školách) a ve státním ústavě pro zubní lékařství,
9. ustanovení § 31 vládního nařízení č. 22/1927 Sb., o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů v civilních státních ústavech léčebných a humanitních a ve všeobecné nemocnici v Praze,
10. ustanovení § 16 vládního nařízení č. 23/1927 Sb., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů,
11. ustanovení § 31 odst. 1 až 4 vládního nařízení č. 162/1928 Sb., o služebním poměru učitelstva obecných a občanských (měšťanských) škol,
12. ustanovení § 24 zákona č.154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích, a ustanovení § 34 č. 5 téhož zákona, pokud mluví o povolání k vykonávání vojenské služby, přesahující zákonnou dobou cvičení ve zbrani,
13. ustanovení § 4 a § 5 věty první a druhé zákona č. 279/1934 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech, ve znění zákona č. 131/1946 Sb.,
14. ustanovení § 7 zákona č. 189/1936 Sb., o pracovním poměru redaktorů,
15. ustanovení § 3 věty první, §§ 12 až 22, §§ 25 až 29, §§ 44 až 48 a § 66 zákona č. 80/1943 Sl. z., o úpravě některých právních poměrů souvisících s výkonem vojenské a jiné obdobné služby,
16. zákon č. 18/1946 Sb., o pracovních poměrech osob nastoupivších presenční službu,
17. zákon č. 216/1947 Sb., o služebním příjmu a mzdě státních a některých jiných veřejných zaměstnanců, povolaných k presenční službě nebo vojenskému výcviku v některých nástupních termínech,
18. ustanovení § 55 zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči,
19. vládní nařízení č. 15/1949 Sb., o nároku na služební plat některých státních zaměstnanců po dobu cvičení ve zbrani (služebního cvičení), a
20. vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I, kterou se upravují mzdové nároky zaměstnanců vykonávající vojenskou činnou službu, ve znění vyhlášky č. 991/1949 Ú. l. I.
(2) Dále pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti:
1. Zákon č. 530/1919 Sb., o státním příspěvku vyživovacím.
2. vládní nařízení č. 582/1919 Sb., jímž se provádí zákon ze dne 23. září 1919, č. 530 Sb., o státním příspěvku vyživovacím,
3. zákon č. 120/1921 Sb., kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou, jehož platnost byla prodloužena zákonem č. 476/1921 Sb., ve znění vládního nařízení č. 279/1936 Sb.,
4. opatření Stálého výboru č. 227/1938 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o státním příspěvku vyživovacím,
5. ustanovení §§ 112 až 126 a § 188 odst. 2 zákona č. 80/1943 Sl. z.,
6. vládní nařízení č. 29/1945 Sb., o zvýšení státního příspěvku vyživovacího,
7. zákon č. 15/1946 Sb., o zvýšení státního příspěvku vyživovacího, a
8. zákon č. 85/1949 Sb., jímž se zrušují vyživovací komise zřízené podle zákona o státním příspěvku vyživovacím a přenáší jejich působnost na národní výbory.
§ 26
(1) Nedotčeny zůstávají
1. předpisy o působnosti národních výborů a závodních zastupitelstev zaměstnanců při rozvazování pracovního poměru a
2. vládní nařízení č. 73/1949 Sb., o sociálním pojištění příslušníků vojenských oddílů přidělených k báňským nebo jiným pracím.
(2) Kde jiné předpisy mluví o státním vyživovacím příspěvku, rozumí se jím nadále zaopatřovací příspěvek podle tohoto zákona.
§ 27
Přechodné užívání dosavadních předpisů.
Dokud vláda nevydá nařízení k provedení tohoto zákona, postupuje se přiměřeně podle dosavadních předpisů vztahujících se na věci, které mají být upraveny nařízením. Jednání a opominutí příčící se těmto dosavadním předpisům se trestají však podle ustanovení § 22.
§ 28
Účinnost provedení zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce, jenž následuje po dni vyhlášení; provedou jej ministři práce a sociální péče, vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v. r.
Dr. John v. r.
Zápotocký v. r.
Erban v. r.
Dr. Čepička v. r.
Nosek v. r.
Kabeš v. r.
Dr. Rais v. r.