epravo.cz

1. Právní úprava postavení stráže přírody, jež je pomocným orgánem ochrany přírody, je upravena zejména v § 81, 81a a 81b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a dále v zákoně č. 238/1999 Sb., kterým se mění trestní zákon a některé další zákony (v tomto zákoně jsou stráže včetně stráže přírody označeny při výkonu svých oprávnění a pravomoci za veřejné činitele). Jedná se o propůjčení výkonu státní správy v určitém rozsahu konkrétní fyzické osobě, která je zmocněna příslušným úřadem na základě zákona (zde § 81 odst. 1 zákona) k výkonu dozoru v oblasti ochrany přírody a krajiny. Posláním stráže přírody je kontrola dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny.

Stráž přírody ustanovují krajské úřady a správy. Stráž přírody se již tradičně skládá ze strážců a zpravodajů. Pro ustanovení osoby do této funkce musí být splněny podmínky stanovené zákonem v § 81 odst. 3 zákona.

Stráž přírody obdrží od ustanovujícího úřadu služební odznak se státním znakem stráže přírody. V průkazu stráže přírody ustanovující úřad současně stanoví obvod její působnosti.

2. Úkolem stráže přírody je zejména kontrolní činnost v terénu sloužící k dodržování právních předpisů na úseku ochrany přírody a krajiny. Stráž však plní i další úkoly, např. informační a environmentálně vzdělávací. Výkon státní správy jsou oprávněni vykonávat pouze strážci ve smyslu § 81 odst. 8 a 9 zákona.

Meze kontrolní činnosti strážce jsou stanoveny výše uvedenými ustanoveními a strážce je nemůže překročit. Současně je mu tím v obecné rovině dána věcná působnost při výkonu kontrolní činnosti. Územní působnost je strážci vymezena v průkazu.

Vlastní oprávnění strážců jsou vymezena v § 81 odst. 8 tak, že strážci jsou oprávněni.

a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody.

K tomu uvádíme:

Při úvaze, co se rozumí zjišťováním totožnosti, se nabízí analogie podle § 13 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Prokázáním totožnosti se tedy rozumí prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. V praxi se zřejmě spolehlivě totožnost prokáže občanským průkazem nebo cestovním pasem. Rodné číslo v zákoně č. 283/1991 Sb. uvedeno není, proto by se zjišťovat nemělo ani při činnosti stráže přírody. Stráž přírody může do občanského průkazu (popř. jiného dokladu potvrzujícího totožnost osoby) nejen nahlížet, ale celkem logicky jej může brát i do ruky. Právním řádem není toto oprávnění podrobněji vymezeno ani pro příslušníky Policie ČR. Stráž přírody bezesporu nesmí občanský průkaz (nebo podobný doklad totožnosti) zadržovat.

V případě, kdy dotyčná osoba odmítne strážci totožnost prokázat nebo ji z nějakého důvodu prokázat nemůže, pak strážce může požadovat pomoc nebo součinnost Policie ve smyslu § 81 odst. 8 písm. e) zákona.

Zajišťování důkazů pro orgán ochrany přírody:

K zajištění důkazů může stráž přírody používat pouze těch prostředků, které nejsou v rozporu se zákonem. Podle § 12 občanského zákoníku písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejich projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Výjimka ze zákona je možná např. podle § 12 odst. 2 občanského zákoníku, kde je vymezena jedna ze zákonných licencí. V daném případě jde o tzv. úřední licenci, kterou lze vztáhnout např. na Policii ČR na základě § 42f zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění zákona č. 60/2001 Sb. Tuto vazbu na zákonnou licenci však na stráž přírody dovodit nelze. Na rozdíl od uvedeného, poznamenání SPZ nebo fotografie dopravního prostředku občanský zákoník ani jiný právní předpis nezakazuje, a lze to tedy použít jako důkazní prostředek.

Pokud dotyčná osoba popírá, že se přestupku dopustila a je zde "tvrzení proti tvrzení", uvádíme k tomu názor, že otázka hodnocení je věcí příslušných orgánů (zde Správa NP Šumava) a jak přistoupí k tvrzeným skutečnostem resp. dalším důkazům, to bude tedy záležet na jejich posouzení.

b) ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody - zde odkazujeme na úpravu v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Lze to uplatňovat jen u fyzických osob, na něž se přestupkový zákon vztahuje.

V průkazu strážce se obvykle uvádí výčet přestupků, které je strážce oprávněn projednávat.

Blokové řízení může strážce zahájit za splnění tří podmínek stanovených v § 84 zákona o přestupcích:

Pokud nejsou současně splněny všechny tyto tři podmínky, nelze blokovou pokutu udělit. Protože zákon č. 114/1992 Sb. nestanoví samostatně výši pokuty v blokovém řízení, je nutno vycházet ze subsidiární úpravy v přestupkovém zákoně - podle § 13 odst. 2 do výše 1000,- Kč. V případě mladistvých pachatelů, tj. osob, které jsou ve věku mezi 15-18 lety, nelze podle § 19 odst. 3 přestupkového zákona uložit v blokovém řízení pokutu vyšší než 500,- Kč.

Pokutový blok, který strážce pachateli vydá, je zvláštním druhem rozhodnutí o přestupku a současně plní funkci dokladu o zaplacení pokuty. Podrobnosti o nakládání s bloky stanoví § 85 přestupkového zákona.

Bloky jsou strážcům vydávány buď krajským úřadem nebo v případě správy finančním úřadem. Kritériem je, do kterého rozpočtu plyne výnos z pokuty.

V ostatních případech ukládá pokuty orgán ochrany přírody v přestupkovém řízení, popř. v příkazním řízení.

c) vstupovat na cizí pozemky - toto je upraveno v § 62 zákona a tyto podmínky se vztahují též pro strážce.

d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie, přistižené osoby jsou povinny uposlechnout.

K tomu uvádíme:

Podmínky zadržení osoby ke zjištění její totožnosti strážcem nejsou právním řádem blíže upraveny. Při aplikaci tohoto oprávnění je však potřeba brát ohled na ústavně zaručená práva ochrany osobnosti (např. nikdo nesmí být vystaven krutému nebo ponižujícímu zacházení).

Je samozřejmé, že osobu lze zadržet jen na nezbytně nutnou dobu než se dostaví příslušníci policie.

Pokud jde o možnost zastavovat dopravní prostředky, strážce tak může činit v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. v případě, kdy jsou splněny podmínky vymezené v § 81 odst. 9, tj. výlučně v rámci aplikace "oprávnění k pozastavení rušivé činnosti" při zachování podmínky nezbytnosti. Zastavování vozidel tedy nelze považovat za další, v tomto zákoně neuvedené oprávnění.

Pokud jde o možnost zabavit předmět, který dotyčná osoba používá ke spáchání přestupku, to je podle našeho názoru nad rámec působnosti strážce. Zabavit věc lze jen v rámci přestupkového řízení příslušným správním orgánem (zde správou). Strážce však může postupovat podle odstavce 9 a rušivou činnost pozastavit.

e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie ČR, popř. obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

Donucovací prostředky podle našeho názoru stráž přírody nemůže použít, protože jí to zákon neumožňuje, ale může se bránit sama útokům v rámci sebeobrany. Tím není dotčeno její oprávnění zadržet osobu ve smyslu písmene d).

Stráž přírody musí vždy jednat v mezích své působnosti a přiměřené situaci.

3. Podle § 81 odst. 9 zákona je strážcům svěřena významná pravomoc pozastavit rušivou činnost, a to v případě bezprostředního ohrožení zájmů podle obecné i zvláštní ochrany přírody. O svém opatření musí neprodleně vyrozumět příslušný orgán ochrany přírody (zde správu). Tento orgán pak opatření může potvrdit, změnit nebo zrušit do 15 dnů od jeho vydání. Toto je významná možnost prevence škod.

Toto opatření není samo správním rozhodnutím, ale je určitým procesním úkonem - proto se i na ně přiměřeně vztahují základní pravidla řízení. Strážce by měl dodržovat zásadu objektivní pravdy a zásadu zákonnosti. Pokud jde o formu opatření, je žádoucí buď písemná forma nebo zápisem do protokolu. To je potřebné zejména z hlediska průkaznosti a počítání lhůty. Opatření je podle znění zákona časově omezené. Orgán ochrany přírody o opatření strážce následně rozhoduje ve správním řízení. V případě nečinnosti orgánu ochrany přírody lze vyvodit, že opatření pozbude platnosti (to vyplývá ze zákonem stanovené patnáctidenní lhůty).

4. V § 81a zákona se stanoví obecně povinnosti stráže přírody a v § 81b jsou upraveny různé druhy odpovědnosti za škodu, které mohou nastat v souvislosti s výkonem činnosti stráže přírody.

Další podrobnosti, např. náhradu výdajů spojených s výkonem této činnosti, vybavení stráže atd. upravuje § 20 prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb.