Vyhledávání ASPI

Obecně závazná vyhláška ze dne 5.12.2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Klatovy

12.12.2006 | Sbírka: 5/2006 (KP) | Částka: 7/2006 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 129/2000 Sb., 50/1976 Sb.

5/2006

Obecně závazná vyhláška

Plzeňského kraje

ze dne 5.12.2006,

kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Klatovy

Zastupitelstvo Plzeňského kraje podle § 29 odst. 3 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 35 odst. 2 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, se dne 5. prosince 2006 usneslo vydat obecně závaznou vyhlášku Plzeňského kraje, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Klatovy:

Čl.1

Územní plán velkého územního celku okresu Klatovy je závazný pro území okresu Klatovy.

Čl.2

Závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Klatovy, včetně veřejně prospěšných staveb, je vymezena v Příloze č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky.

Čl.3

Lhůta pro vyhodnocení, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byl územní plán velkého územního celku okresu Klatovy schválen, se stanovuje do 31. prosince 2009.

Čl.4

Územní plán velkého územního celku okresu Klatovy, schválený usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje číslo 458/06 ze dne 5. prosince 2006, je uložen na Krajském úřadu Plzeňského kraje.

Čl.5

Touto vyhláškou se pro území okresu Klatovy ukončuje platnost územního plánu Šumavy schváleného vládou České republiky dne 13.5.1992.

Čl.6

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Plzeňského kraje.

MUDr. Petr Zimmermann

hejtman

MVDr. Václav Červený

náměstek hejtmana

Příl.1

ZÁVAZNÁ ČÁST ÚP VÚC OKRESU KLATOVY

A. Rozsah platnosti a hlavní východiska

1. Návrh závazné části ÚP VÚC okresu Klatovy vychází ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Obsah závazné části je formulován v § 29 odst. 1 takto: závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v zásadách a regulativech, ostatní části řešení jsou směrné.

2. Řešené území zahrnuje celé správní obvody obcí s rozšířenou působností Klatovy, Horažďovice a Sušice. Pro udržení kontinuity s předchozími etapami VÚC je součástí řešení i území obcí Borovy a Nezdice, příslušných ke správnímu obvodu Přeštic.

3. Ke dni sčítání lidu k 1.3.2001 bylo v řešeném území (ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Klatovy, Horažďovice a Sušice) zjištěno celkem 88.043 trvalých obyvatel a to na území o rozloze 1 939 km

. Průměrná hustota osídlení činí 45 obyv./km

4. Okres Klatovy je součástí Plzeňského kraje, s ním pak regionu soudržnosti Jihozápad. Území má přeshraniční vazby i k Bavorsku. Z hlediska územního rozvoje jsou na řešené území stanoveny požadavky i v Politice územního rozvoje České republiky.

5. Návrhové období (bilanční) je stanoveno k r. 2015.

6. Základním cílem řešení ÚP VÚC okresu Klatovy je stanovit uspořádání a limity řešeného území, vymezit významné rozvojové plochy a hlavní koridory dopravní technické infrastruktury, územní systém ekologické stability a další území speciálních zájmů. Vymezené funkční plochy a koridory je nutné dále zpřesňovat v navazující územně plánovací dokumentaci.

7. Řešené území musí plnit všechny své dosavadní funkce, zejména obytnou, výrobní, obslužnou, rekreační a vodohospodářskou při respektování požadavků komplexní ochrany přírodního a životního prostředí. Územní plán navrhuje racionální využití vymezeného území a jeho sídelní struktury, řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby při zohlednění požadavků udržitelného rozvoje.

B. Limity využití území

1. Zvláště chráněná území přírody, vyhlášená v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozlišená do těchto kategorií:

* národní park (Šumava);

* chráněná krajinná oblast (Šumava);

* národní přírodní rezervace;

* národní přírodní památka;

* přírodní rezervace;

* přírodní památka.

2. Obecně chráněná území přírody, vyhlášená v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozlišená do těchto kategorií:

* přírodní park;

* přechodně chráněná plocha;

* územní systém ekologické stability

* návrh území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí

* lokality výskytu zvláště chráněných, kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

3. Ochrana kulturně historických hodnot dle zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se promítá do:

* městských památkových zón;

* vesnické památkové rezervace;

* vesnických památkových zón;

* archeologických lokalit;

* ochranných pásem nemovitých památek;

* krajinné památkové zóny.

4. Plochy přípustné pro těžbu surovin:

* výhradní ložiska, chráněná ve smyslu § 15 zákona č. 439/1992 Sb.;

* ostatní ložiska nerostných surovin ve smyslu § 15 zákona č. 439/1992 Sb.;

* území s předpokládanými ložisky (prognózní zdroje), vymezená ve smyslu zákona č. 543/1991 Sb.

5. Území vodohospodářských zájmů ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

* stanovená záplavová území vodních toků a vymezené aktivní zóny záplavových území

* ochranná pásma zdrojů pitné vody;

* chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava;

* území výhledových vodních nádrží podle schváleného Směrného vodohospodářského plánu z roku 1988

* citlivé oblasti;

* zranitelné oblasti (nařízení vlády č. 103/2003 Sb.);

* povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších živočichů (nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.);

6. Ochranná pásma dopravních zařízení a technické infrastruktury, stanovená příslušnými zákony, resortními vyhláškami a normami.

7. Plochy a ochranná pásma vojenských areálů a objektů.

8. Kvalitní zemědělské půdy s třídou ochrany I. a II. a kategorie lesů zvláštního určení a lesů ochranných.

C. Zásady a regulativy pro uspořádání území

1. Urbanistická koncepce

1. Při řízení územního rozvoje a koordinaci záměrů v řešeném území respektovat zásady základní koncepce, vyjádřené v hlavním výkresu a v textové části územního plánu. Za hlavní cíle lze pokládat:

Zachování či zlepšení životního prostředí, krajiny, přírody i sídel, jako limitující podmínka dosažení ostatních cílů, stability obyvatelstva, rozvoje žádoucích podnikatelských aktivit, rozvoje turistiky a cestovního ruchu.

Rozvoj i ochranu sídelního systému, aktivit ekonomických, rekreačních a cestovního ruchu, včetně systémů dopravní a technické infrastruktury

Přizpůsobení regionální dopravní a technické infrastruktury novým strategickým cílům, prohloubení neregionální a mezinárodní kooperace a potřebám rozvoje území.

Zajištění cílů ochrany území NP a CHKO Šumava

Vytváření předpokladů k zajištění udržitelného rozvoje podle požadavků a rámců Politiky územního rozvoje České republiky

2. Při rozhodování o rozvoji území vycházet z

hierarchie sídelní struktury

, za základní sídelní centra pokládat:

* centra regionální

- města Klatovy, Sušice, Horažďovice, (obce s rozšířenou působností státní správy);

* centra lokální:

Nýrsko, Plánice, Kašperské Hory; (s funkcí pověřených obecních úřadů)

Železná Ruda, Janovice n/Úhl., Švihov, Kolinec, Chudenice, (plně vybavená)

Strážov, Pačejov, Hartmanice, Velhartice, Nalžovské Hory, Měčín (částečně vybavená)

3. Respektovat

základní zónování a funkční diferenciaci území

a jeho členění na tyto základní typy prostorů (grafické vyjádření tohoto členění je součástí kartogramu „Sídelní struktura podle katastrů“):

Aglomerační jádra a rozvojové urbanizační osy, které díky své atraktivitě pro ekonomické, sídelní i infrastrukturní investice vyvolávají zvýšené nároky na uplatnění nástrojů územního plánování při regulaci, usměrňování a koordinaci záměrů v území.

Venkovské prostory, kde je nutno vzhledem ke ztíženým životním podmínkami a nutnosti podpoření sídelní funkce a zajištění obhospodařování území a péče o krajinu ve zvýšené míře uplatnit systémy podpůrných regionálních programů. Významným faktorem je zde i podpora osídlení prostřednictvím rozvoje

rekreace, turistiky a agroturistiky.

Specifickou oblast Šumavy – přírodě blízké území, kde je vzhledem k zájmům ochrany přírody nutné sídelní funkce koordinovat se zvýšenými požadavky na ochranu životního prostředí a volné krajiny.

4. Ve skupině

venkovských sídel

a prostorů s ohledem na úbytek trvale bydlícího obyvatelstva podporovat rozvoj obytné funkce a obhospodařování krajiny i prostřednictvím rozvoje rekreace a turistiky.

5. Územní plán nenavrhuje vznik nových sídel, nebo obnovu sídel zaniklých. Při rozvoji sídel, jejich vybavenosti a ekonomických aktivit je třeba přednostně využívat územní rezervy v současně zastavěném území obce a v navazujícím zastavitelném území. K výstavbě ve volné krajině lze přistupovat pouze v odůvodněných případech (obsluha území) po prověření podrobnější územně plánovací dokumentací.

6. Na

oblast Šumavy

jsou kladeny specifické požadavky na vymezení prostorů pro rozvoj sídel zejména vzhledem k nadregionálním hodnotám území národního parku a chráněné krajinné oblasti a k významu pro rekreaci a cestovní ruch. Koncepce ÚP VÚC okresu Klatovy počítá s přiměřeným rozvojem území a s rozvojem sídel a jejich zázemím pro obyvatele i návštěvníky, umožňující vytváření podmínek pro zajištění účinné obsluhy a péče o území Národního parku a CHKO Šumava a využívání jeho potenciálu. Umisťovat stavby na území NP a CHKO lze pouze na základě prověření území podrobnější územně plánovací dokumentací. Na území NP a CHKO Šumava je nutné zajistit ochranu volné nezastavěné krajiny soustředěním rozvojových ploch do těsného zázemí současných sídel.

7. Za hlavní rozvojové prostory nadlokálního významu pro lokalizaci nových resp. intenzifikaci stávajících ploch pro ekonomický rozvoj pokládat:

Komerčně industriální zónu v prostoru Klatovy - jih

Komerčně industriální zónu v prostoru Klatovy – Pod Borem

Komerčně industriální zóna Klatovy - Chaloupky

Rozšíření komerčně industriální zóny Horažďovice – Pod Jestřebíkem

Intenzifikaci využití průmyslové zóny Sušice Solo a prostoru bývalých kasáren

Komerčně – industriální zóna Janovice – kasárna

Komerčně – industriální zóna Nýrsko

Komerčně industriální zóna Švihov – sever (územní rezerva)

2. Obyvatelstvo a bydlení

1. Uvažovat se stabilizací počtu obyvatel zhruba na úrovni dnešního stavu.

2. V návrhu rozvoje jednotlivých funkcí vycházet z předpokládaného počtu 87 500 obyvatel k roku 2015.

3. Občanská vybavenost a služby

1. Zabezpečit územně technické podmínky pro postupné doplňování občanské vybavenosti a zařízení služeb v souladu s významem a funkcemi jednotlivých sídel dle kapitoly 3 - Návrh rozvoje sídelní struktury.

2. Důraz klást především na rozvoj zařízení sociální péče, rozvoj zařízení umožňující celoživotní vzdělávání, stabilizaci zdravotní péče. Vytvářet předpoklady pro udržení alespoň stávající sítě základní zdravotní péče (včetně nezbytné péče specializované) ve venkovském osídlení.

3. Podporovat rozvoj sportovní a rekreační vybavenosti jako předpokladu rozvoje cestovního ruchu a faktor stabilizace mladého obyvatelstva.

4. Rekreace a cestovní ruch

1. Rekreaci a cestovní ruch pokládat za nejvýznamnější rozvojovou funkční složku, která díky svému ekonomickému potenciálu významně přispívá k zaměstnanosti obyvatel a stabilizaci venkovského osídlení a napomáhá tudíž k žádoucímu rozvoji ostatních funkčních složek.

2. Zaměření, rozsah a intenzitu rekreačního využívání přizpůsobit specifickým vlastnostem dílčích území. Ve vývoji infrastruktury přitom preferovat komerční cestovní ruch při zachování přírodních a kulturních hodnot území. Výstavba nových objektů individuální rekreace se na území NP a CHKO Šumava nepřipouští. Nové sportovní areály na území NP a CHKO Šumava zasahující do přírodních společenstev nepřipouštět. Vytvářet podmínky k naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji.

3. Za regionální střediska cestovního ruchu považovat Železnou Rudu (nadregionálního významu), Hartmanice, Sušici a Kašperské Hory, za lokální střediska CR pak považovat na Šumavě Horskou Kvildu, Modravu, Prášily, Rejštejn, Srní a Hamry, v Šumavském podhůří Strašín, Nezdice na Šumavě, Petrovice u Sušice, Běšiny, Čachrov a Nýrsko a Žichovice, Rabí, Dobršín, Kolinec, Velhartice, Chanovice, Hnačov, Plánici, Švihov, Chudenice a Strážov na ostatním území okresu. Klatovy a Horažďovice, jako městské památkové zóny, rovněž plní funkci středisek cestovního ruchu.

5. Ekonomická základna, výrobní činnosti, těžba nerostných surovin

1. Výrobní činnosti

Územně technickými opatřeními vytvářet předpoklady pro možnost efektivního využití současných ploch a kapacit především modernizací, rekonstrukcí, případně změnou výrobních programů s menšími vlivy na životní prostředí, a menšími nároky na přírodní zdroje.

Podporovat rozvoj tradičního místního drobného průmyslu a řemesel zhodnocujících v maximální míře místní suroviny a obnovitelné zdroje.

Zajistit komunikace a napojení na sítě technické infrastruktury pro hlavní rozvojové prostory: komerčně industriální zónu Klatovy – jih, komerčně industriální zónu v prostoru Klatovy – Pod Borem, rozšíření komerčně industriální zóny Horažďovice – Pod Jestřebíkem, intenzifikaci využití průmyslové zóny Sušice Solo vč. areálu bývalých kasáren.

2. Zemědělská výroba

Formy a intenzitu zemědělského hospodaření koordinovat se zájmy ochrany přírody a krajiny. Podporovat doplňující funkce zemědělství, udržení kulturní krajiny, genové rozmanitosti ekosystémů, genofondu ve vazbě na regionální a lokální systém ekologické stability.

Z důvodů ochrany ekologicky citlivých oblastí a zamezení nepříznivých vlivů eroze počítat se zatravňováním vybraných ploch; zejména velmi svažitých pozemků, okolí vodních toků a pozemků zahrnutých do územního systému ekologické stability.

Postupně odstraňovat nepříznivou ekologickou a estetickou úroveň zemědělských farem. Sledovat hygienické poměry, prosazovat ozelenění areálů. Stanovit pásma hygienické ochrany.

3. Lesní hospodářství

Lesy ochranné a lesy zvláštního určení jsou považovány za územní limit. K zalesňování nelesních pozemků přistupovat se zřetelem k uchování krajinného rázu a rozmanitosti krajiny.

4. Těžba a ochrana ložisek nerostných surovin

* Územně chránit dobývací prostory a území výhradních ložisek a ostatních ložisek nerostných surovin ve smyslu § 15 zákona č. 439/1992 Sb.

* Územně chránit plochy s předpokládanými ložisky (prognózní zdroje) vymezené ve smyslu zákona č. 543/1991 Sb.

* Při návrhu funkčního využití konkrétních ploch respektovat poddolovaná území a ostatní podmíněně vhodná stanoviště a rizika vyplývající z jejich existence.

6. Doprava

1. Základním dopravním systémem řešeného území je doprava silniční a železniční, doplněná dopravou cyklistickou a pěší, která využívá historicky založené sítě silnic a železničních tratí; ve vybraných přepravních směrech a koridorech jsou stávající dopravní sítě navrženy k postupné přestavbě a modernizaci.

2. Návaznost na nadřazené dopravní sítě, přeshraniční propojení a regionální obsluhu území zajišťují silnice I. třídy č. 27 (E53) a 22, silnice II. třídy 117, 139, 145, 169, 171, 172, 174, 182, 184, 185, 186, 187, 188, 190, 191 a 192, doplněné vybranými silnicemi III. třídy, v kolejové dopravě celostátní železniční tratě č. 183, 185 a 190.

3. Páteřní mezinárodní silnice I/27 E53 je v úseku Plzeň – Klatovy je navržena k zásadní přestavbě v kategorii dvoupruhové silnice „rychlostního typu“ s mimoúrovňovými křižovatkami a s obchvaty sídel; v úseku Klatovy – Železná Ruda s navrhovanými obchvaty Klatov, Vrhavče, Běšin a Železné Rudy.

4. Doplňující nadřazený tah silnice I/22 je navržen k přestavbě v kategorii dvoupruhové silnice s prostorovou úpravou a obchvaty Klatov, Zavlekova, Nalžovských Hor, Hradešic, Malého Boru a Horažďovic.

5. Regionální plošnou obsluhu území zajišťuje navazující síť silnic II. třídy, s návrhy dílčích úprav, ve vybraných úsecích s přestavbou, včetně obchvatů vybraných sídel a úprav kolizních průtahů.

6. Vybrané silnice III. třídy, které přenášejí významnější podíl především těžké nákladní dopravy, jsou v prostorově limitovaných úsecích a v kontaktu s obytnou zástavbou odkloněny a navrženy v nové trase.

7. Celostátní tratě jsou navrženy k postupné modernizaci a optimalizaci s cílem dosažení standardních parametrů a začlenění do integrovaného dopravního systému; prioritně je sledováno zdvojkolejnění tratě č. 190 v úseku Horažďovice, Předměstí – Střelské Hoštice, u tratě č. 183 elektrizace Klatovy – Železná Ruda a zdvojkolejnění Plzeň – Klatovy, výhledově optimalizace traťového spojení Domažlice – Klatovy – Sušice – Horažďovice, Předměstí včetně elektrizace celého úseku Horažďovice, Předměstí - Domažlice jako součásti kolejového systému příhraničního prostoru Planá u Mariánských Lázní – Domažlice – Horažďovice, Předměstí.

8. Veřejné mezinárodní letiště Klatovy je výhledově stabilizované s vyhlášenými ochrannými pásmy.

9. Pro rozvoj rekreační i každodenní cyklistiky jsou v souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy v ČR a v koordinaci s dokumentem Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje vymezeny koridory nadregionálních cyklistických tras a stezek, které je nutné ve vybraných úsecích postupně zpřesnit a územně stabilizovat.

10. Cyklistické trasy vedené ve společné stopě s motorovou dopravou, je v souladu s národní strategií nezbytné postupně segregovat do samostatných stezek s cílem vytváření kvalitních a bezpečných podmínek pro rozvoj cykloturistiky.

7. Vodní hospodářství

1. Nepřipouštět výstavbu ve stanovených záplavových územích vodních toků i v ostatních inundačních území bez splnění podmínek vodoprávního úřadu.

2. Aplikovat Strategii ochrany před povodněmi, zpřesněnou v koncepčních studiích proti povodňových opatření Plzeňského kraje až na úroveň obcí.Technickými a organizačními opatřeními v ohrožených částech povodí snížit ničivé důsledky povodní na zastavěná území.

3. Při rozhodování o využití území zohledňovat do doby schválení Plánu hlavních povodí lokality výhledových vodních nádrží podle schváleného Směrného vodohospodářského plánu. Územní plán v návrhu s výstavbou nových vodních nádrží na území NP a CHKO Šumava nepočítá.

4. Věnovat pozornost malým vodním nádržím a rybníkům, které stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační i retenční potenciál území. Zachovat tyto funkce včasnou rekonstrukcí jejich technických zařízení a odtěžením nánosů. Nové vodní plochy zřizovat i v rámci revitalizace vodních toků.

V prameništích oblastech vytvářet podmínky pro zvýšení retenčních schopností území a opatření ke zpomalení povrchových odtoků.

5. Omezit provádění meliorací a úprav koryt vodních toků, jejichž důsledkem je zrychlení odtoku vody z území, snížení akumulační schopnosti, biodiverzity a ekologické stability krajiny.

6. Podporovat funkce Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava a stanovených významných vodních toků.

7. Přesněji specifikovat území nutná k ochraně zdrojů pitné vody novelizací ochranných pásem vodních zdrojů ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8. V zásobování pitnou vodou pokračovat v rozšiřování oblastního vodovodu z nádrže Nýrsko i místních skupinových vodovodů.

9. Nevyhovující stav městských vodovodů řešit především v Horažďovicích (rekonstrukce sítě i zdroje) a v Sušici (rekonstrukce části hlavních řadů).

10. Ve výstavbě a rekonstrukci čistíren odpadních vod vycházet z požadavků nové legislativy na účinnost čištění. Pro vodárenské účely trvale chránit tok Úhlavy (zdroj pitné vody pro oblastní vodovod Plzeň).

11. Dostatečně kapacitní a rekonstruované městské ČOV Klatovy a Nýrsko využít pro připojování dalších městských částí a obcí.

12. Z ostatních sídel je naléhavé doplnění kanalizační sítě v Horažďovicích a rekonstrukce kanalizace včetně ČOV v Měčíně.

8. Energetika

1. Územně hájit trasy plánovaných elektrických vedení distribuční a nadřazené soustavy při současném respektování zájmů ochrany přírody a krajiny.

2. Na území NP a CHKO Šumava se novými nadzemními vedeními VN a VVN nepočítá.

3. Za hlavní energetické médium pro zásobování sídel považovat zemní plyn s napojením z vysokotlakého plynovodu, popř. z páteřních středotlakých rozvodů.

4. V sídlech, kde nejsou technické a ekonomické předpoklady pro plynofikaci, využívat jako hlavní energetické médium elektrickou energii, zásobníky na kapalný plyn popř. jiné lokální zdroje.

5. Podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie a biomasy.

9. Telekomunikace a spoje

1. Preferovat společné využívání radioreléových zařízení více uživateli.

2. Chránit trasy pro budování dálkových optických kabelů při současném respektování zájmů ochrany přírody.

10. Životní prostředí

Ochrana ovzduší

1. Vycházet z požadavků na ochranu ovzduší vyplývajících ze zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší. Emise ze zdrojů znečišťování ovzduší, které budou umisťovány v území, nesmí způsobit překračování národních a krajských emisních stropů a imisních limitů.

2. Prosazovat opatření ke zlepšení kvality ovzduší především snížením emisí u zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Velký význam pro zlepšování kvality ovzduší bude mít využití potenciálu úspor energie.

3. Prosazovat plošnou plynofikaci sídel, zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

4. Negativní vlivy na ovzduší a hlukovou zátěž v okolí hlavních silničních tahů snižovat budováním přeložek s převedením dopravy mimo zastavěná území sídel.

Nakládání s odpady

1. Počítat s dalším provozováním skládek Štěpánovice, Hodousice, Chudenín, Kolinec a Boubín až do vyčerpání jejich zbývající kapacity.

2. Při sanaci území kontaminovaných v důsledku starých zátěží (bývalých skládek aj.) postupovat v souladu s doporučenými postupy.

3. Uplatňovat metody prevence vzniku odpadů definované v Plánu odpadového hospodářství Plzeňského kraje, zejména opatření ke snižování produkce nebezpečných odpadů a měrné produkce odpadů v průmyslu uplatněním legislativních a ekonomických nástrojů.

4. Realizovat výstavbu sběrných dvorů pro odkládání nebezpečných i ostatních druhů vytříděného komunálního odpadu ve všech obcích nad 2 000 obyvatel, podporovat vznik sběrných dvorů v menších obcích dle místních podmínek.

Radon

1. Před zahájením výstavby nových objektů s obytnými nebo pobytovými místnostmi provádět vyhodnocení radonového indexu z geologického podloží a postupovat dle platných legislativních předpisů.

11. Ochrana přírody a krajiny

1. Základním cílem péče o přírodu a krajinu je obnovit a udržet přírodní rovnováhu v krajině, chránit rozmanitosti všech forem života v jejich přirozeném prostředí.

2. Při rozhodování o územním rozvoji vycházet z ochranných podmínek v chráněných částech přírody v kategoriích zvláštní a obecné ochrany:

národní park Šumava;

chráněná krajinná oblast Šumava;

národní přírodní rezervace;

národní přírodní památka;

přírodní rezervace;

přírodní památka;

přírodní park;

ptačí oblasti

evropsky významné lokality

přechodně chráněná plocha

skladebná část ÚSES.

3. Dalším nástrojem v ochraně přírody je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, ochrana druhů rostlin a živočichů (obecná a zvláštní).

4. Ve skladebných částech ÚSES (územního sytému ekologické stability krajiny) jsou zakázány činnosti a změny ve využití území, které by snižovaly stávající úroveň ekologické stability vymezených ploch v grafické části dokumentace.

5. Ve velkoplošných zvláště chráněných územích přírody (NP a CHKO Šumava) je využívání území diferencovaně usměrňováno zákonnými ochrannými podmínkami v závislosti na zonaci území.

12. Památková péče

1. Při územním rozvoji chránit kulturní památky a památkově chráněná území a archeologické lokality.

2. Podporovat obnovu památek a funkční regeneraci památek v souvislosti se záměrem celkové aktivizace kulturního a památkového potenciálu kraje.

3. Zvláštní pozornost věnovat dodržování režimu plošně rozsáhlých území ochranných pásem kulturních památek – jmenovitě ochranným pásmům hradů Rábí, Švihov, Kašperk a Velhartice a krajinné památkové zóně Chudenicko.

13. Limity, koridory, území speciálních zájmů

1. Limity využití území vycházejí jednak z omezení využívání území, které vychází z právních předpisů a jednak z regulativů územního plánu velkého územního celku okresu Klatovy

2. Koridory dopravní a technické infrastruktury jsou v územním plánu vymezeny směrově (nejedná se o osy koridorů), níže stanovenou šíři koridorů je nutné zpřesňovat podle místních podmínek v navazující územně plánovací dokumentaci a v územním řízení. Šíře koridorů:

- silnice I. tř. a železniční trati - 600 m

- silnice II. a III. tř. a dopravní a technická infrastruktura nadmístního významu - 300 m

3. Koridory biologické infrastruktury – regionální a nadregionální biokoridory ÚSES - jsou v ÚP VÚC okresu Klatovy vymezeny směrově. Zpřesnění dle místních podmínek lze v navazující územně plánovací dokumentaci provádět při dodržení směru koridoru a metodických principů ÚSES, v území, které se nenachází dále než 150 m na každou stranu od osy vymezení dle ÚP VÚC okresu Klatovy.

4. Území speciálních zájmů

- zájmová území vojenské správy

- území Národního parku Šumava (s územním rozvojem dále usměrňovaným podle schválené Politiky územního rozvoje České republiky)

D. Veřejně prospěšné stavby

1. Doprava - stavby silniční

D1 Silnice I/22 Libkov - Soustov, přeložka

D2 Silnice I/22 Klatovy, jihozápadní obchvat

D3 Silnice I/22 Mochtín – Bystré, přeložka

D4 Silnice I/22 Plánička – Tužice, přeložka

D5 Silnice I/22 Nalžovské Hory, obchvat

D6 Silnice I/22 Hradešice, obchvat

D7 Silnice I/22 Malý Bor, obchvat

D8 Silnice I/22 Horažďovice, obchvat

D9 Silnice I/27 Lužany - Štěpánovice, přeložka včetně tunelu

D10 Silnice I/27 Klatovy, východní obchvat

D11 Silnice I/27 Běšiny, východní obchvat

D13 Silnice I/27 Železná Ruda, jihovýchodní obchvat s tunelem

D14 Silnice II/145Radešov- Kašperské Hory, rozšíření a stoupací pruh

D16 Silnice II/169 Rabí, úprava průtahu

D17 Silnice II/169 Sušice, přeložka s novým mostem přes Otavu – I. etapa

D18 Silnice II/169 Rejštejn, přeložka

D19 Silnice II/171 Opálka – Strážov, přeložka

D20 Silnice II/171 Běšiny, přeložka s napojením na silnici I/27

D21 Silnice II/184 Malechov, úprava průtahu

D22 Silnice II/185 Balkovy - Dolany, prostorová úprava trasy

D23 Silnice II/185 Dolany – Svrčovec, prostorová úprava trasy

D24 Silnice II/186 Plánice, severní obchvat

D25 Silnice II/187 Sušice, přeložka s napojením na novou trasu silnice II/169

D26 Silnice II/187 Tedražice – Kašovice, přeložka s jižním obchvatem Tedražic, severním obchvatem Hrádku a přeložkou v Kašovicích

D27 Silnice II/187 Kašovice – Čiháň, prostorová úprava trasy s obchvaty Vlčkovic a Brodu

D28 Silnice II/187 Plánice, jihovýchodní obchvat

D29 Silnice II/188 Velký Bor, prostorová úprava trasy

D30 Silnice II/190 Milence, přeložka

D31 Silnice II/190 Špičák, přeložka

D32 Silnice II/190 Gerlova Huť, dispoziční řešení křižovatky

D33 Silnice II/191 Lomecká Hospoda – Janovice n. Úhlavou, prostorová úprava trasy

D34 Silnice III/1882 Chanovice – Oselce, přeložka

D35 Silnice III. třídy Bojanovice – Velké Hydčice, komunikační propojení s přemostěním Otavy

D36 Silnice II. třídy Klatovy, severní obchvat s propojením silnic I/27 a I/22

D40 Silnice II/188 Defurovy Lažany, západní obchvat)

D41 Silnice II/169 Bojanovice, prostorová úprava trasy

D42 Silnice II/191 Nýrsko, úprava průtahu

2. Doprava - stavby železniční

D37 Žel. trať č.183 Klatovy - Železná Ruda, Alžbětín; elektrizace

D38 Žel. trať č.190 Horažďovice, Předměstí - Číčenice, zdvojkolejnění a směrová rektifikace

D43 Žel. trať č. 183 Přeštice – Klatovy, zdvojkolejnění

3. Doprava - stavby rekreační

D39 Rekonstrukce lanovky na Pancíř

4. Energetické stavby

E1 Borovy, Nezdice – STL rozvod z navrhované RS u Borov, plynofikace sídel Borovy, Nezdice, Stropčice, Lužany

E2 Měčín – Předslav – doplnění STL skupinového plynovodu z RS Měčín, plynofikace sídel Bíluky, Petrovice, Petrovičky, Němčice, Ostřetice, Točník, Otín, Malinec, Kbel

E3 Mikroregion Pošumaví – VTL přípojka a RS u Budětic, dále rozvody STL a plynofikace sídel Budětice, Vlkonice, Lipová Lhota, Rabí, Bojanovice, Čepice, Žichovice, Bílenice, Bešetín, Domoraz, Mačice, Bukovník, Soběšice, Damíč, Dražovice, Podmokly, Kadešice, Žihobce, Rozsedly, Strašín, Nezdice, Pohorsko, Ostružno.

E4 Nalžovské Hory – VTL přípojka a RS u Žďáru, dále rozvody STL, plynofikace sídel Žďár, Těchonice, Neprochovy, Velenovy, Nalžovy, Nalžovské Hory, Stříbrné Hory, Letovy, Ústáleč, Miřenice

E5 Pačejov – VTL přípojka a RS u Stražovic dále rozvody STL, plynofikace sídel Strážovice, Pačejov, Olšany, Kvášňovice

E6 Horažďovice – propojení VVN 110 kV Horažďovice – Strakonice

5. Vodohospodářské stavby

V2 Nýrsko skupinová kanalizace Dešenice, Milence, Stará Lhota, Zelená Lhota a Hamry – připojení na ČOV Nýrsko

V7 Klatovy vodovod Točník – Otín – Předslav, napojení na Klatovy

V10 Klatovy kanalizační sběrač Klatovy - Tajanov – Kal s připojením Bezděkova a Koryt

V12 Nýrsko nový vodojem Milence vč. odbočky z hl. řadu a nového přivaděče

V22 Vrhaveč napojení na skupinový vodovod Klatovy

V23 Vrhaveč kanalizační sběrač, napojený na Klatovy

V24 kanalizační sběrače Předslav – Otín – Točník, napojení na ČOV Klatovy