Úřední sdělení ze dne 18.7.2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Systém vnitřně stanoveného kapitálu

3.8.2007 | Sbírka:  33/2007 (CBO) | Částka:  18/2007ASPI

Vztahy

Nadřazené: 123/2007 Sb., 256/2004 Sb., 87/1995 Sb., 21/1992 Sb.
Pasivní derogace: 16/2017 (CBO)
33/2007
ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ
ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
ze dne 18. července 2007
k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry
Systém vnitřně stanoveného kapitálu
Česká národní banka k ustanovení § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. (dále jen „zákon o bankách), § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) a k ustanovení § 9 a 222 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška“) sděluje:
I. Obecná ustanovení
1. Pro účely tohoto úředního sdělení se povinnou osobou rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo (dále jen „družstevní záložna“) nebo obchodník s cennými papíry, kteří podle zákona o bankách, zákona o spořitelních a úvěrních družstvech nebo zákona o podnikání na kapitálovém trhu plní na individuálním nebo konsolidovaném základě povinnosti týkající se systému vnitřně stanoveného kapitálu.
2. Pokud je povinná osoba členem konsolidačního celku se sídlem ovládající osoby v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a povinnosti týkající se systému vnitřně stanoveného kapitálu naplňuje s využitím přístupů a postupů používaných v příslušném konsolidačním celku, Česká národní banka při přezkumu a vyhodnocení jejího systému vnitřně stanoveného kapitálu (dále též „SVSK“) využívá rovněž informace od příslušného orgánu dohledu domovského státu a spolupracuje s ním.
II. Systém vnitřně stanoveného kapitálu
1. Výkladové stanovisko České národní banky k SVSK (§ 12c zákona o bankách, § 8a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, § 9a zákona o podnikání na kapitálovém trhu) je uvedeno v příloze č. 1 tohoto úředního sdělení, části první.
2. Očekávání České národní banky (benchmark) k SVSK je uvedeno v příloze č. 1 tohoto úředního sdělení, části druhé.
III. Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu
1. Výkladové stanovisko České národní banky k informaci povinné osoby o jejím SVSK (§ 222 vyhlášky) je uvedeno v příloze č. 2 tohoto úředního sdělení, části první.
2. Očekávání České národní banky (benchmark) k informaci povinné osoby o jejím SVSK je uvedeno v příloze č. 2 tohoto úředního sdělení, části druhé.
IV. Závěrečná ustanovení
Česká národní banka řadí k uznávaným standardům [§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky], ze kterých toto úřední sdělení zejména vychází:
a) doporučení Evropského výboru bankovních dohledů (CEBS) k tzv. Pilíři 2 (Guidelines on Supervisory Review Process; CEBS; leden 2006); viz www.c-ebs.org,
b) doplňky vydané k dokumentu ad a), publikované CEBS na téže internetové adrese,
c) doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) ke kapitálové přiměřenosti, tzv. Basel II (International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards: a Revised Framework; BCBS; leden 2006); viz www.bis.org.
Viceguvernér:
Ing. Singer, Ph.D. v. r.
Sekce bankovní regulace a dohledu
Sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem
Odpovědní zaměstnanci:
Ing. Mazánková, tel. 22441 2821
Ing. Černý, tel. 22441 3467
Příloha 1
Systém vnitřně stanoveného kapitálu
ČÁST PRVNÍ
VÝKLADOVÉ STANOVISKO ČNB K SYSTÉMU VNITŘNĚ STANOVENÉHO KAPITÁLU
1) Systém vnitřně stanoveného kapitálu je individuálně vytvořeným systémem povinné osoby k naplňování zákonné povinnosti přijetí a uplatňování spolehlivých, účinných a úplných strategií a postupů pro
a) stanovení a průběžné posuzování potřeby vnitřně stanoveného kapitálu (vnitřně stanovená kapitálová potřeba) a
b) plánování a průběžné udržování zdrojů vnitřně stanoveného kapitálu (vnitřně stanovené kapitálové zdroje)
v takové výši, struktuře a rozložení, aby byla dostatečně pokryta rizika, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost). Nedílnou součástí je pravidelné prověřování spolehlivosti, účinnosti a ucelenosti těchto strategií a postupů povinnou osobou tak, aby bylo zajištěno, že jsou nadále funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností. Hlavní prvky a vazby systému vnitřně stanoveného kapitálu jsou schematicky zachyceny v příloze č. 3 tohoto úředního sdělení.
2) Povinná osoba zavede, prověřuje a udržuje SVSK s ohledem na svou velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává (systém je přiměřený) nebo hodlá vykonávat (systém je prognostický), a s nimi spjatých rizik (systém je rizikově orientovaný).
3) Pokud povinná osoba plní povinnosti, které se týkají SVSK na konsolidovaném základě, zahrnuje SVSK alespoň činnosti všech osob v regulovaném konsolidačním celku; ve vztahu ke společně řízenému podniku postupuje povinná osoba přiměřeně povaze a rozsahu činností tohoto podniku.
4) SVSK je součástí celkového řídicího a kontrolního systému povinné osoby, je v souladu s ostatními vnitřními procesy a metodami a splňuje požadavky stanovené právními předpisy na řídicí a kontrolní systém povinné osoby.
5) K naplnění obezřetnostních požadavků na řídicí a kontrolní systém povinné osoby, SVSK vždy zahrnuje
- řídicí a organizační předpoklady a uspořádání,
- postupy včetně výstupů a jejich využití,
- kontrolní mechanismy.
a) Řídicí a organizační předpoklady a uspořádání SVSK
1. Řídícími orgány, které nesou celkovou odpovědnost za naplňování požadavků právních předpisů na SVSK, jsou představenstvo a vrcholné vedení povinné osoby; působnosti jednotlivých orgánů a jejich členů jsou přitom jasně stanoveny. Tuto celkovou odpovědnost nemohou představenstvo ani příslušní členové vrcholného vedení povinné osoby dále delegovat. Představenstvo vytvoří odpovídající řídicí, organizační, personální, informační, technické, kontrolní a další nutné předpoklady pro zavedení, prověřování a udržování SVSK a vyčlení dostatečné zdroje k jeho řádnému a trvalému fungování. Vrcholné vedení zajišťuje rozpracování a realizaci představenstvem schválené strategie SVSK.
2. Nedílnou součástí strategie SVSK (hlavní cíle, zásady, parametry a limity SVSK) je také:
a) vymezení (definice) všech rizik, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena, případně včetně rozhodnutí, zda bude dané riziko kryto vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji nebo jiným způsobem. Například riziko strategické nebo riziko reputační může povinná osoba krýt částečně nebo zcela tzv. kvalitativními postupy, tj. opatřeními v oblasti řízení a organizace procesů, posílením kontrolních mechanismů, komunikační politikou, prostřednictvím etického kodexu atp.;
b) vymezení (definice) vnitřně stanovených kapitálových zdrojů ke krytí rizik, tj. určení jednotlivých složek vnitřně stanovených kapitálových zdrojů. Povinná osoba může pro tento účel například plně převzít, resp. odkázat na vymezení složek kapitálu ve vyhlášce pro účely minimální kapitálové přiměřenosti (tzv. Pilíř 1);
c) stanovení délky časového období, pro které povinná osoba plánuje a následně udržuje vnitřně stanovenou kapitálovou přiměřenost (dále jen „plánovací období SVSK“). Povinná osoba může pro SVSK zvolit například tří až pětiletý horizont pro strategické plánování a výstupy a jednoroční a kratší časové horizonty pro operativní plánování a výstupy SVSK.
3. Organizační uspořádání umožňuje řádné a trvalé fungování SVSK a zamezuje možnému střetu zájmů. Povinná osoba může vytvořit například samostatnou funkci s výkonnou odpovědností za průběžnéfungování SVSK („management/manažer kapitálu“) nebo spojit výkonnou činnost a manažerskou odpovědnost za průběžné fungování SVSK s některou jinou činností a odpovědností v rámci svého řídicího a kontrolního systému, například z oblasti finančního řízení, kontrolingu či řízení rizik. Pravomoci, odpovědnosti, hlavní vazby a informační toky jsou v rámci SVSK stanoveny jednoznačně a konzistentně v rámci
a) povinné osoby, a
b) regulovaného konsolidačního celku.
Povinná osoba, která plní požadavky na SVSK na konsolidovaném základě, může uplatňovat centralizovaný přístup k řídicímu a organizačnímu uspořádání SVSK, přístup s vysokou mírou delegovaných pravomocí a odpovědností na ovládanou osobu (osoby), nebo přístup kombinující oba tyto principy.
Pro zajišťování SVSK nebo jeho prvků lze využít třetí osoby (outsourcing). Povinná osoba se však tímto nezbavuje odpovědnosti za činnosti a výstupy zajišťované prostřednictvím outsourcingu.
4. Informační a komunikační systém, uplatňovaný povinnou osobou v rámci SVSK (včetně stanovených informačních toků, stanoveného obsahu vnitřních hlášení a archivace informací), je pro daný účel vhodný a dostatečně spolehlivý.
Rozhodovací a kontrolní činnosti v rámci SVSK, stejně jako data a výstupy SVSK (zejména plány a výpočty), jsou zpětně rekonstruovatelné minimálně po dobu pěti let, včetně použitých vstupů a předpokladů a souvisejících vnitřních předpisů a rozhodovacích a schvalovacích odpovědností.
5. Povinná osoba informuje veřejnost (tzv. Pilíř 3) o svém SVSK alespoň v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou (část sedmá vyhlášky).
6. Povinná osoba na vyžádání komunikuje s Českou národní bankou o svém celkovém přístupu, procesech a výstupech SVSK. Pokud je povinná osoba zároveň osobou ovládanou a v rámci daného regulovaného konsolidačního celku je uplatňován SVSK na sjednoceném základě, může být do této komunikace zapojen kromě České národní banky také příslušný orgán dohledu domovského státu ovládající osoby.
b) Postupy včetně výstupů a jejich využití (běžné fungování SVSK; dále též „proces“)
1. Řízení kapitálu a řízení rizik odpovídá celkovému rizikovému profilu povinné osoby a je provázané, podstupovaná rizika jsou vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji pokryta dostatečně obezřetně. K tomu povinná osoba průběžně rozpoznává rizika a rizikové faktory a určuje jejich významnost. Každé riziko nebo rizikový faktor, které byly posouzeny jako významné, povinná osoba průběžně řídí a zajišťuje potřebu jejich dostatečného krytí kapitálem, případně jinými způsoby. Povinná osoba může členit rizika a rizikové faktory například s přihlédnutím k jejich vymezení pro účely minimální kapitálové přiměřenosti, například takto:
a) tzv. rizika Pilíře 1, tj. riziko úvěrové, tržní a operační dle jejich vymezení ve vyhlášce pro účely povinných minimálních kapitálových požadavků,
b) tzv. rizika Pilíře 1plus, tj. rizika, která případně nejsou v rámci Pilíře 1 zcela pokryta minimálními kapitálovými požadavky, například riziko podcenění úvěrového rizika při použití standardizovaného přístupu, riziko podcenění tržního rizika při použití standardizovaného přístupu, riziko podcenění operačního rizika při použití přístupu základního ukazatele (přístup BIA), standardizovaného přístupu nebo přístupu na základě režijních nákladů,
c) tzv. rizika Pilíře 2, tj. například úrokové riziko investičního portfolia, riziko likvidity, riziko reputační a riziko strategické,
d) další vnitřní nebo vnější rizika či rizikové faktory (dále jen „rizika“), například rizika modelů, rizika spojená se zdroji kapitálu a financováním či s účastí v konsolidačním celku včetně rizika operací v rámci téhož konsolidačního celku, rizika vnitřního kontrolního prostředí, rizika vnějšího ekonomického prostředí, rizika regulatorního prostředí atd.1
2. Proces je prognostický (forward-looking), tj. povinná osoba bere v úvahu také rizika, kterým bude nebo by mohla být vystavena. K tomu v rámci SVSK posuzuje a zohledňuje
a) procesy plánování, přípravy a schvalování nových činností, produktů nebo systémů,
b) veškeré další podstatné probíhající či očekávané změny a faktory ve svém rizikovém profilu nebo ve vnějším prostředí,
c) vlivy možných odchylek od očekávaného vývoje, včetně vlivů možných mimořádných okolností, d) výsledky stresového testování,
a to včetně způsobů jejich promítnutí do plánování a zajišťování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů.
3. Povinná osoba používá pro
a) stanovení a průběžné posuzování vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
b) plánování a průběžné udržování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů kvantitativní a kvalitativní vstupy a metody včetně vlastních expertních analýz, odhadů a scénářů přiměřeně charakteru, rozsahu a složitosti svých činností a s nimi spjatých rizik.
Jako východisko své metodiky může povinná osoba zvolit například
- navýšení kapitálových požadavků propočtených pro regulatorní účely v rámci Pilíře 1 o případnou vnitřně stanovenou potřebu kapitálových zdrojů ke krytí rizik nepokrytých či nedostatečně pokrytých minimálními kapitálovými požadavky, resp. určení vnitřně stanovené obezřetnostní přirážky ke kapitálovým požadavkům propočteným v rámci Pilíře 1 (například limitem pro vnitřně stanovené kapitálové zdroje ve výši „plus x procent nad minimální kapitálové požadavky“),
- určení vnitřně stanovené kapitálové potřeby na bázi speciálních přístupů, které používá pro účely výpočtu minimálního kapitálového požadavku, jmenovitě nejpokročilejších speciálních přístupů pro měření úvěrového, tržního nebo operačního rizika (IRB, VaR, AMA),
- určení vnitřně stanovené kapitálové potřeby s využitím jiných pokročilých přístupů nebo modelů kvantifikace rizik a potřeby kapitálu, například na transakční bázi.
4. Výstupy SVSK poskytují nezkreslené informace. Základním výstupem SVSK jsou číselná vyjádření
a) výše vnitřně stanovené kapitálové potřeby a
b) výše vnitřně stanovených kapitálových zdrojů celkem a v členění podle hlavních složek, resp. rizik.
5. Výstupy SVSK a další relevantní informace jsou pravidelně předkládány vrcholnému vedení povinné osoby a poskytovány dalším vnitřně stanoveným příjemcům, včetně představenstva.
6. Povinná osoba uplatňuje výstupy SVSK běžně alespoň při
a) tvorbě strategií a plánů a při jejich realizaci, pokud jde o spolehlivé a úplné stanovení a zabezpečení vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v takové výši, struktuře a rozložení, aby byla dostatečně pokryta rizika, kterým je nebo by mohla být povinná osoba vystavena2,
b) alokaci (rozložení, distribuci) vnitřně stanovených kapitálových zdrojů3.
Povinná osoba, která je ovládající osobou, alokuje vnitřně stanovené kapitálové zdroje ovládaným osobám tak, aby rizika byla vnitřně stanoveným kapitálem dostatečně kryta tam, kde jsou skutečně podstupována, pokud toto není spolehlivě zabezpečeno jiným způsobem.
7. Postupy a výstupy, které povinná osoba v procesu SVSK používá, například pro
a) rozpoznávání rizik a určení jejich významnosti,
b) měření významných rizik a vnitřní stanovení případné kapitálové potřeby jejich krytí,
c) plánování a zajišťování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů,
d) alokaci vnitřně stanovených kapitálových zdrojů (například k jednotlivým rizikům)
umožňují také porovnat skutečnou výši, strukturu a rozložení vnitřně stanovených kapitálových zdrojů ke krytí rizik s mírou rizik akceptovanou představenstvem a vyhodnotit dodržování dalších stanovených cílů, zásad, parametrů a limitů SVSK.
c) Kontrolní mechanismy SVSK
1. Kontrolní činnosti a prvky jsou uplatňovány průběžně, v dostatečném rozsahu a kvalitě. Kontrolní mechanismy, které povinná osoba v rámci SVSK zavede, prověřuje a udržuje, dostatečně zabezpečují
a) řádné fungování SVSK,
b) včasné odhalování a nápravu případných nedostatků SVSK.
2. Povinná osoba zajistí určení postupů pro řešení případných odchylek od stanovených zásad a postupů SVSK nebo odchylek od očekávaných výstupů SVSK.
3. Kromě průběžných kontrol po linii řízení je SVSK ve vhodné časové periodě také předmětem nezávislého prověření vnitřním auditem nebo jiného srovnatelného nezávislého prověření.
4. Představenstvo vyhodnocuje ve vhodné časové periodě SVSK se zaměřením na celkové posouzení, zda uplatňované strategie a postupy jsou spolehlivé, účinné, úplné a nadále přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností povinné osoby.
5. Představenstvo zajistí odpovídající opatření k nápravě zjištěných nedostatků SVSK, včetně opatření k nápravě případných nedostatků zjištěných při výkonu dohledu SVSK Českou národní bankou.
6) Pro účely povinného přezkumu a vyhodnocení SVSK povinné osoby, které provádí Česká národní banka, povinná osoba je schopna objasnit a odůvodnit, jaké předpoklady, data, parametry, metody, postupy a další prvky v rámci svého SVSK používá a proč. Povinná osoba je také schopna odůvodnit rozdíl mezi velikostí regulatorního (minimálního) kapitálového požadavku (Pilíř 1), velikostí vnitřně stanovené kapitálové potřeby a velikostí skutečně drženého kapitálu v daném období. Povinná osoba je rovněž schopna prezentovat České národní bance jí předpokládaný vývoj vnitřně stanovené a udržované kapitálové přiměřenosti, zejména výsledky hodnocení rizik, kterým povinná osoba bude nebo by mohla být v plánovacím období SVSK vystavena a jejich předpokládané krytí vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji.
ČÁST DRUHÁ
OČEKÁVÁNÍ ČNB K SYSTÉMU VNITŘNĚ STANOVENÉHO KAPITÁLU
1) Povinná osoba při naplňování požadavků právních předpisů na SVSK zohledňuje toto úřední sdělení (včetně příkladů v něm uvedených) přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti svých činností.
2) Česká národní banka očekává, že představenstvo povinné osoby vyhodnocuje SVSK uceleně a dostatečně alespoň jednou ročně s tím, že průběh a výsledky hodnocení jsou řádně zdokumentovány a případné zjištěné nedostatky jsou v přiměřené lhůtě odstraněny.
3) Česká národní banka rovněž očekává, že pro účely jí prováděného přezkumu a vyhodnocení SVSK je povinná osoba schopna alespoň rámcově přiřadit (namapovat) vnitřní vymezení (tj. interní definice, používané povinnou osobou pro účely vnitřního řízení):
a) vnitřně stanovených kapitálových zdrojů,
b) rizik k vymezení kapitálu a vymezení rizik ve vyhlášce pro účely určování minimálních kapitálových požadavků (Pilíř 1). Hlavní rizika mohou být vnitřně definována například tak, jak je uvedeno v Tabulce č. 1.
                                                       Tabulka č. 1
------------- ------------------------------------------------------
úvěrové       riziko ztráty vyplývající ze selhání protistrany
riziko        tím, že nedostojí svým
              závazkům podle podmínek smlouvy, v tom také:
              a. (úvěrové) riziko protistrany: riziko, že před
              konečným vypořádáním peněžních toků dané
              transakce nastane selhání protistrany
              b. (úvěrové) riziko sekuritizace: riziko
              ztráty vyplývající ze selhání transakcí, při
              kterých je úvěrové riziko převáděno (přímo
              nebo prostřednictvím úvěrových derivátů nebo
              záruk) na jiný subjekt
              c.   (úvěrové)   zbytkové  riziko   po   zohlednění
              uznatelných  technik  snižování  úvěrového  rizika:
              riziko,   že  účinek  technik  snižujících  úvěrové
              riziko  je  po  jejich  zohlednění  nižší,  než  se
              očekávalo

tržní riziko  riziko ztráty vyplývající ze změn tržních cen,
              úrokových měr a měnových
              kurzů (tj. včetně úrokového rizika investičního
              portfolia)

operační      riziko ztráty vlivem nedostatků či selhání
riziko        vnitřních procesů, lidského
              faktoru nebo systémů či riziko ztráty vlivem
              vnějších skutečností (tj. včetně
              rizika informačních technologií, rizika právního         a
              compliance)

riziko        riziko ztráty schopnosti dostát finančním závazkům
likvidity     v době, kdy se stanou
              splatnými nebo riziko ztráty schopnosti financovat
              aktiva

riziko        riziko ztráty vyplývající z významné koncentrace,
koncentrace   zejména z významné
              koncentrace expozic vůči jedné osobě či jedné
              skupině ekonomicky spjatých osob či koncentrace
              expozic vůči skupině osob, kde pravděpodobnost
              jejich selhání je ovlivněna společným faktorem
              rizika, například shodným typem ekonomické
              činnosti, trhem, regionem, emitentem cenného
              papíru apod.

riziko        riziko ztráty vyplývající z dopadu negativního
reputační     vnímání povinné osoby
              (klienty, protistranami, akcionáři, investory
              nebo orgány dohledu) na výnosy či kapitál
              povinné osoby

riziko        riziko ztráty vyplývající z dopadu nepříznivého
strategické   vývoje podnikatelského
              prostředí nebo nesprávných podnikatelských
              rozhodnutí či jejich nesprávné implementace na
              výnosy či kapitál povinné osoby
------------- ------------------------------------------------------
4) Pokud jde o uveřejňování informací (Pilíř 3) o SVSK povinnou osobu, Česká národní banka očekává, že povinná osoba zváží také uveřejňování kvantitativních informací, například porovnání výstupů svého SVSK s povinnými minimálními kapitálovými požadavky (Pilíř 1).
Příloha 2
Informace o systému vnitřně stanoveného kapitálu
ČÁST PRVNÍ
VÝKLADOVÉ STANOVISKO ČNB K INFORMACI POVINNÉ OSOBY O JEJÍM SYSTÉMU VNITŘNĚ STANOVENÉHO KAPITÁLU
1) Informace o SVSK je strukturovanou informací, kterou předkládá povinná osoba České národní bance v individuálně dohodnutém datovém formátu (např. *.doc, *.xls, *.mdb). Konkrétní formát dat dohodne povinná osoba s Českou národní bankou předem.
2) Informace o SVSK objektivně dokumentuje a objasní České národní bance naplňování požadavků právních předpisů, pokud jde o
- řídicí a organizační předpoklady a uspořádání, tj. rámec a strategii SVSK,
- konkrétně uplatňované postupy SVSK včetně výstupů a jejich využití,
- kontrolní mechanismy SVSK.
a) Informace o řídicích a organizačních předpokladech a uspořádání SVSK Součástí jsou vždy alespoň tyto informace:
1. hlavní odpovědnosti, pravomoci a vazby v rámci SVSK a s nimi související hlavní rozhodovací a schvalovací postupy. Celkové začlenění SVSK do řídicího a kontrolního systému povinné osoby, charakteristika vnitřních předpisů pro SVSK (případně včetně příkladů). V případě využívání outsourcingu také
a) přehled významných činností v rámci SVSK, které povinná osoba sama nevykonává a jsou zajišťovány prostřednictvím outsourcingu (včetně jejich případného zajišťování osobou či osobami,které jsou členem téhož konsolidačního celku jako povinná osoba),
b) údaje o tom, kým je outsourcovaná činnost vykonávána a jak je povinnou osobou zajištěna kontrola dodržování stanovených obezřetnostních a dalších požadavků v outsourcované činnosti;
2. vnitřní definice a další klíčové parametry a limity SVSK, v tom alespoň
a) vnitřní definice (vymezení) jednotlivých rizik,
b) vnitřní definice (vymezení) vnitřně stanovených kapitálových zdrojů4,
c) délka plánovacího období SVSK,
d) akceptovaná míra rizik;
3. charakteristika informačního a komunikačního systému uplatňovaného povinnou osobou v rámci SVSK (hlavní toky informací a komunikace včetně charakteristiky vnitřních hlášení v rámci SVSK - případně včetně příkladů);
4. charakteristika přístupu povinné osoby k uveřejňování informací a další vnější komunikaci o SVSK (případně včetně příkladů).
b) Informace o procesu SVSK
Pokud jde o informování o procesu včetně výstupů a jejich využití (běžném fungování SVSK), součástí jsou vždy alespoň tyto informace:
1. hlavní používané vstupy, postupy a metody (kvantitativní a kvalitativní) pro vyhodnocování či měření jednotlivých rizik a pro stanovení případné potřeby jejich krytí vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji (s ohledem na akceptovanou míru rizika a obezřetnost). V tom také (je-li relevantní):
a) informace o používaném modelu či modelech (hlavní charakteristiky a parametry, případně další dokumentace),
b) metodika agregace dílčích vnitřně stanovených kapitálových potřeb k jednotlivým rizikům za účelem vyjádření celkové vnitřně stanovené kapitálové potřeby,
c) používané scénáře a postupy stresového testování, které povinná osoba zahrnuje do SVSK, včetně hlavních výsledků těchto postupů,
d) jakým způsobem jsou zohledňovány korelace rizik, diverzifikační efekty, případně jiné faktory nebo techniky (například expertní úsudky) ke snižování vnitřně stanovené potřeby vnitřně stanovených kapitálových zdrojů,
případně včetně srovnání s metodami používanými pro výpočet kapitálových požadavků pro účely minimální kapitálové přiměřenosti a jejich výsledky;
2. hlavní postupy a další mechanismy používané pro ucelené a funkční plánování a zajišťování (tvorbu a udržování) vnitřně stanovených kapitálových zdrojů ke krytí rizik, kterým povinná osoba je nebo by mohla být vystavena;
3. hlavní výstupy SVSK, v tom alespoň
a) celkový stav a souhrnná charakteristika (sebehodnocení) finanční pozice povinné osoby a jejího celkového rizikového profilu v daném účetním období, v tom vždy souhrnné vyhodnocení podstupovaných rizik (včetně vlivů vnitřního a vnějšího prostředí) a hlavních zdrojů kapitálu ke krytí těchto rizik,
b) hlavní předpokládané změny a další vlivy, které způsobí nebo by mohly způsobit významné změny ve finanční pozici a celkovém rizikovém profilu povinné osoby v plánovacím období SVSK, v tom vždy souhrnné vyhodnocení předpokládaného vývoje rizik (včetně vlivů vnitřního a vnějšího prostředí) a hlavních zdrojů kapitálu ke krytí těchto rizik,
c) hlavní číselné výstupy SVSK včetně odůvodnění případných významných rozdílů mezi vnitřně stanovenou kapitálovou potřebou, vnitřně stanovenými (plánovanými) kapitálovými zdroji, skutečnou výší, strukturou a alokací vnitřně stanovených kapitálových zdrojů a regulatorními požadavky na minimální kapitálovou přiměřenost povinné osoby,
d) případná další, mimořádně významná zjištění ve výstupech SVSK;
4. hlavní vnitřně stanovení příjemci informací;
5. hlavní oblasti a způsoby využití výstupů SVSK.
c) Informace o kontrolních mechanismech SVSK
Součástí jsou vždy alespoň tyto informace:
1. přehled hlavních kontrolních prvků a činností, uplatňovaných průběžně v rámci SVSK povinné osoby (například sebekontroly, princip „čtyř očí“, kontroly po linii řízení, funkce compliance atd.), případně včetně výsledků uplatňování těchto kontrolních mechanismů,
2. přehled hlavních kontrolních mechanismů, uplatňovaných v rámci SVSK pro celkové prověřování, zda je SVSK funkční, úplný, spolehlivý a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností povinné osoby (například nezávislé prověřování uplatňovaných strategií, metodologií, standardů, postupů, výstupů a jejich využití), případně včetně výsledků uplatňování těchto kontrolních mechanismů,
3. případné další významné, výše neuvedené kontrolní nástroje uplatňované v rámci SVSK povinné osoby.
ČÁST DRUHÁ
OČEKÁVÁNÍ ČNB K INFORMACI POVINNÉ OSOBY O JEJÍM SYSTÉMU VNITŘNĚ STANOVENÉHO KAPITÁLU
1) Česká národní banka očekává, že povinná osoba v informaci popíše svůj SVSK ve vazbě na obsah tohoto úředního sdělení (a pokud se některá položka netýká systému povinné osoby, uvede ve své informaci poznámku v tomto smyslu, případně včetně komentáře).
2) Česká národní banka rovněž očekává, že povinná osoba při přípravě informace využije obsah a strukturu Tabulky č. 2, která má dvě hlavní části: Shrnutí a Popis.
Tabulka  č. 2

            Informace povinné osoby o systému vnitřně
            stanoveného kapitálu
---------------------------------------------------------------------            
    Povinná osoba, která předkládá informaci o SVSK
    (obchodní firma) 
    
    Informace o SVSK je zpracována
    na bázi
    -   individuální
    -   konsolidované
        (nehodící se škrtněte)

    Další osoba nebo osoby, které jsou členem téhož konsolidačního
    celku a jsou zahrnuty
    do SVSK povinné osoby (pokud je to relevantní)

    Účetní období, za které je informace o SVSK předkládána
---------------------------------------------------------------------
    A. Shrnutí
    (stručná a věcná charakteristika vybraných oblastí SVSK -
    manažerské shrnutí)
---------------------------------------------------------------------
    1.   Délka plánovacího období SVSK (v měsících)
    2.   Hlavní podstupovaná rizika a významné další vlivy
         (vnitřní, vnější) na celkový rizikový profil povinné
         osoby
    3.   Informace, zda vnitřní vymezení kapitálových zdrojů ke
         krytí rizik se liší nebo shoduje s vymezením složek
         kapitálu ve vyhlášce pro účely minimální kapitálové
         přiměřenosti (Pilíř 1) s uvedením případných odlišných
         položek
    4.   Akceptovaná míra rizik
    5.   Hlavní číselné výstupy SVSK, zejména plánovaná výše
         vnitřně stanovené kapitálové potřeby a plánovaná i skutečná
         výše vnitřně stanovených kapitálových zdrojů
         a.   v souhrnné výši a
         b.   v členění podle rizik,
         včetně srovnání těchto veličin s regulatorními kapitálovými
         požadavky dle vyhlášky(Pilíř 1),
    6.   Další případné významné údaje o SVSK (například
         informace o významných změnách v rizikovém profilu
         povinné osoby)
---------------------------------------------------------------------
    B. Popis
    (podrobnější strukturovaná charakteristika SVSK, resp.
    aktuálních změn v SVSK)5
---------------------------------------------------------------------
    1.   Řídicí a organizační předpoklady a uspořádání SVSK
    2.   Proces včetně výstupů a jejich využití (běžné fungování
         SVSK)
    3.   Kontrolní mechanismy SVSK
    4.   Další případné relevantní údaje o SVSK (například
         informace o přípravě
         významných změn v SVSK povinné osoby)
---------------------------------------------------------------------
    Administrativní údaje
    Datum vyhotovení
    Jména  osob,  které  jsou  oprávněny  v této  věci  za
    povinnou  osobu  jednat  (popř.  včetně upřesnění oblastí, za
    něž jednotlivé osoby odpovídají) a kontaktní údaje těchto osob
    Vlastnoruční podpisy členů statutárního orgánu povinné osoby
    (týká se pouze informace
    v listinné podobě)
    Seznam příloh včetně uvedení jejich technické podoby
    (elektronická, listinná)
---------------------------------------------------------------------
3) Česká národní banka očekává, že povinná osoba v rámci své první informace o SVSK předloží ucelený popis a charakteristiku svého SVSK a odůvodní zejména
a) zvolený celkový přístup k SVSK,
b) zvolenou délku plánovacího období SVSK,
c) hlavní používané postupy pro kvantifikaci jednotlivých rizik a agregaci výsledků,
d) hlavní používané postupy pro stanovení případné potřeby krytí jednotlivých rizik vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji a jejich agregaci,
e) hlavní používané postupy pro plánování vnitřně stanovených kapitálových zdrojů v potřebné výši, struktuře a rozložení a pro jejich zajišťování,
f) hlavní číselné výstupy SVSK,
g) všechna další významná fakta, zjištění, rozdíly či nedostatky týkající se SVSK.
4) Pokud jde o další období, Česká národní banka očekává, že povinná osoba se zaměří zejména na významná zjištění a změny oproti předchozím obdobím, a pokud se to jeví účelné, uvede také jejich odůvodnění.
Příloha 3
Hlavní prvky a vazby systému vnitřně stanoveného kapitálu
(podrobněji viz příloha č. 1)
1 Členění rizik v třípilířové struktuře Basel II viz doporučení Evropského výboru bankovních dohledů (CEBS) k tzv. Internal Capital Assessment Process (ICAAP), resp. k tzv. Pilíři 2 (Guidelines on Supervisory Review Process; CEBS; leden 2006, www.c-ebs.org) a viz doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) Basel II (International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards; BCBS; leden 2006, www.bis.org); Pilíř 2 viz čl. 719 - 807.
2 Povinná osoba uplatňuje výstupy SVSK zejména při přípravě a vyhodnocování svých strategií, plánů a rozpočtů, při řízení kapitálových zdrojů a řízení rizik. Výstupy lze dále využívat například při produktové analýze, při řízení úvěrového či obchodního portfolia (portfolio-management), v oblasti poplatkové politiky a cenotvorby včetně vnitřních cen nebo kalkulací, při stanovování limitů pro rizikové expozice nebo limitů obchodování na finančních trzích, při rozhodovacím procesu k poskytování úvěrů atp.
3 Povinná osoba může alokovat vnitřně stanovené kapitálové zdroje například na své obchodní jednotky či linie podnikání nebo přímo k jednotlivým významným rizikům, produktům nebo činnostem či jejich skupinám.
4 Pokud se vymezení vnitřně stanovených kapitálových zdrojů plně shoduje s vymezením kapitálu ve vyhlášce pro účely minimálních kapitálových požadavků, lze uvést pouze tuto skutečnost.
5 Pokud příslušné vnitřní předpisy nebo jiné výstupy povinné osoby (např. vnitřní manažerská hlášení, zprávy z vnitřního prověřování funkčnosti, účinnosti a přiměřenosti SVSK atp.) obsahují veškeré údaje, které objasní a doloží způsob, míru a výsledky naplňování požadavků právních předpisů a přístup k očekáváním České národní banky k SVSK, lze jako Popis nebo jeho část předložit České národní bance přímo tyto dokumenty povinné osoby.