Zasílání obchodních sdělení elektronickou formou je v dnešní době velmi často diskutovanou otázkou. Cílem tohoto článku je poskytnout přehled základních podmínek, za nichž lze zpracovávat osobní údaje pro účely zasílání obchodního sdělení.
Téma omezení plnění veřejných zakázek ze strany dodavatelů z vybraných 3. zemí ve společnosti aktuálně rezonuje více než kdy dříve. Jistou pozornost k němu přitáhla kauza vylučování společností Huawei a ZTE z veřejných zakázek, v návaznosti na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost („NÚKIB“) z konce roku 2018[1] nebo…
Nejvyšší soud České republiky v nedávném rozhodnutí ze dne 29. 10. 2020, sp. zn.: 23 Cdo 1258/2020-119, posvětil platnost rozhodčí doložky sjednané ve prospěch pravomoci Mezinárodního rozhodčího soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži (ICC). Z pohledu stávající judikatury Nejvyššího soudu týkající se tzv. arbitrážních center je toto…
V dalším díle seriálu zaměřeného na právní otázky startupů se podíváme na možnosti smluvních ustanovení, jakými investoři nebo venture kapitálové fondy v praxi zajišťují, že se zakladatelé budou aktivně podílet na dalším rozvoji startupu a do jaké míry jsou taková ustanovení vymahatelná. Mimo jiné se budeme zabývat reverzním vestingem, častými…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2366 ze dne 25. 11. 2015, o platebních službách na vnitřním trhu (dále jen „PSD2“),[1] v ust. čl. 36 členským státům ukládá zajistit, aby platební instituce měly na objektivním, nediskriminačním a přiměřeném základě přístup k platebním účtům u úvěrových institucí. Současně stanoví, že jakékoli…
Již 1. června 2021 nabude účinnosti nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů („evidenční zákon“). Mezi hlavní změny, které přináší, patří zpřesnění definice skutečného majitele, částečná veřejnost evidence, automatický průpis informací z obchodního rejstříku a zavedení řízení o nesrovnalostech. V neposlední řadě evidenční zákon…
Rok 2021 přinesl ve stavebním právu mnoho změn. Začátkem tohoto roku nabyl účinnosti zákon č. 403/2020 Sb., který výrazně novelizuje řadu institutů a některé nové i zavádí. Mezi ty nejvýraznější patří například zakotvení do určité míry kontroverzní fikce souhlasného závazného stanoviska. Tuto a další významné změny vám představíme v našem…
Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce č.262/2006 Sb. (dále ZP) a další pracovněprávní předpisy.
Asi nikdo si už nedokáže představit fungování naší společnosti bez digitálních nástrojů, a to nejen při komunikaci a vyjednávání, ale i při právně závazném jednání. Nástroje k digitálnímu podepisování smluv jsou ve společnosti rozšířené, pokud mezi ně zahrneme i e-mail, pak skoro každá svéprávná osoba je zvyklá zavazovat se elektronickou cestou…
Úspěch účastníka soudního řízení musí být posuzován pro každé řízení zvlášť, protože musí být přihlédnuto k tomu, co je jeho předmětem, a to v každém z těchto řízení. Soudy jsou při rozhodování o náhradě nákladů řízení povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení původně vymezený žalobou anebo jinými procesními úkony v jeho průběhu…
V následujícím textu se stručně zaměříme na problematiku užití zásady „zákaz reformatio in peius“ u pořádkových deliktů. In medias res: Užije se také zde? Pokud ano, je nutné ji vnímat absolutně – tedy, že pachateli pořádkového deliktu nesmí podání opravného prostředku ve správním řízení nikdy přitížit?
JUDr. Zdeněk Šťastný je společníkem olomoucké Advokátní kanceláře Ritter-Šťastný založené v roce 1990. V kanceláři vytvořili tým osmi specializovaných právníků, díky čemuž kancelář poskytuje právní pomoc takřka ve všech oblastech práva. JUDr. Zdeněk Šťastný se společně s JUDr. Petrem Ritterem zasloužili v roce 1990 o urychlenou privatizaci české…
V rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu se přezkoumávají i závazná stanoviska dotčených orgánů, která byla podkladem pro toto rozhodnutí. Výsledkem může být jejich potvrzení, změna či zrušení. Znamená jejich zrušení nutně také zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně, a potažmo…
Ústavní soud ve svém nálezu vydaném pod sp. zn. II. ÚS 2522/19 ze dne 10. 12. 2020 stanovil, že dovolává-li se účastník řízení právního názoru formulovaného v závazné části rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k určitému širšímu okruhu situací a obecný soud má za to, že situace účastníka sice patří do tohoto okruhu, ale právní názor se…
Testování ve firmách může pokračovat, potvrdil správní soud | Havlíček: Povinným testováním jsme podrželi ekonomiku | Soud ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů kvůli očkování | Poslanci schválili nová pravidla sněmovních voleb | Rychetský: Vláda při řešení pandemie dělá snadné kroky, těžkým se vyhýbá | Smartwings a ČSA plánují během letní…
Jedním z aspektů, který může zadavatel uplatnit při zadávání veřejných zakázek v návaznosti na zásady odpovědného veřejného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je prvek cirkulární ekonomiky. Prvky cirkulární ekonomiky lze uplatnit u veřejných zakázek, v rámci…
Zdravotnická zařízení si díky pandemii koronaviru procházejí těžkou dobou. Kromě povinností vyplývajících z jejich činnosti se bohužel tato zařízení musí vypořádávat i s dalšími výzvami, a to zejména ve smyslu stále narůstajících kybernetických hrozeb. Ty, jak nedávné incidenty ukazují, mohou ohrozit i jejich samotný…
Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „evidence skutečných majitelů“), do které jsou zapisovány zákonem stanovené údaje. Nově přijatý zákon o evidenci skutečných majitelů změní některá doposud platná pravidla týkající se této evidence. Jedním z důvodů je povinnost…
Jako vedlejší produkt legislativního procesu souvisejícího s novelou zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, došlo ke změnám zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Legislativní změny souvisejí s nabytím účinností nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích s účinností ke dni 26. května 2020…
Podobně jako občanský soudní řád limituje přípustnost dovolání v civilních věcech na případy sporných otázek hmotného či procesního práva, i trestní řád stanoví přísně omezený taxativní výčet důvodů pro uplatnění dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku ve věcech trestních. Existuje však přípustný dovolací důvod, který v zákoně nenajdeme.
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z...
