Mohlo by se zdát, že nová právní úprava jednostranného zvyšování nájemného bytu pronajímatelem nevyvolává v praxi přílišné komplikace z hlediska výkladu. V některých případech však může být i toto zvýšení komplikované.
Důvod vydědění uvedený v ust. § 469a odst. 1 písm. d) zrušeného občanského zákoníku (zákon 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy vedení trvale nezřízeného života, je shodný i s důvodem uvedeným v ust. § 1646 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku 89/2012 Sb., a proto lze říci, že výklad i posuzování důvodnosti a intenzity naplňující…
Dle nového občanského zákoníku („ObčZ“) lze postoupit pohledávku v případě, že to smluvní ujednání věřitele a dlužníka nevylučuje. Jak se však můžete bránit v případě, kdy Váš smluvní partner navzdory sjednanému zákazu postoupení svou pohledávku proti Vaší osobě postoupí? Současná právní úprava nedává jednoznačnou odpověď na to, jaké následky bude…
U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…
Má klient cestovní kanceláře nárok, v případě podpojištěnosti cestovní kanceláře v úpadku, na vyplacení celé jím uhrazené částky za zájezd od pojišťovny?
V předkládané stati se zabývám otázkou smluvního rozložení nebezpečí podstatné změny okolností, které mají zásadní vliv na smluvní závazek. Navazuji tak na řadu článků věnovaných institutu změny okolností v českém právu.[1]
Fúze společností jsou současným trendem korporátního práva. Motivy k fúzi mohou být různé, např. snaha o zjednodušení struktury společností v rámci skupiny, snížení nákladů a administrativní zátěže, koncentrace vědomostí a know-how, či jiný podnikatelský záměr. Není překvapením, že nejčastěji k fúzi dochází v případě skupiny společností, neboť…
S rozvojem informačních technologií roste i škála způsobů sledování a monitoringu činností a komunikace zaměstnanců i jejich dostupnost, a to nejen na pracovišti, ale i mimo něj. S tím souvisí i určení hranice soukromí zaměstnanců a dovolenosti zásahů do jejich soukromí. Není tedy překvapením, že otázka dovolenosti či nedovolenosti jednotlivých…
Již od 25. 5. 2018 vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů. Jedná se o extrémní změnu pro všechny organizace přinášející zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností nebo změny stávajících povinností…
Trestní zákoník obsahuje malou množinu trestných činů, u kterých je trestní stíhání přípustné pouze se souhlasem poškozených, pokud se jedná o osoby, které by jako svědci měli právo odepřít výpověď. Tyto trestné činy jsou taxativně vyjmenovány v ustan. 163 § trestního řádu. Právo na odepření svědecké výpovědi u zmíněných osob je upraveno v ustan.
Již ve své článku uveřejněném na tomto webu dne 4.8.2017 pod názvem „Tréninková kompenzace - nový prvek v legislativě Fotbalové asociace České republiky“ jsem nastínil, že tréninková kompenzace není jediným novým institutem v oblasti fotbalových přestupů. Další, pro hráče samotné, a to zvláště pro ty amatérské, ještě významnější novinkou…
Občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014 umožňuje tomu, jehož držba je rušena, nově využít tzv. posesorní žalobu z rušené držby. Touto žalobou lze dosáhnout rychlé soudní ochrany před faktickým rušením držby a svým provizorním charakterem se blíží návrhu na vydání předběžného opatření. Představuje tato žaloba potřebný a v právní úpravě účinné…
S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…
Nastávají situace, kdy zaměstnanec nepotřebuje od zaměstnavatele výdělek, ale pracovní volno. Můžeme rozlišit několik typů neplaceného volna: je na ně nárok ze zákona, a to ať již z důvodů na straně zaměstnance, nebo z celospolečenského zájmu; je na ně nárok ze zákona, je ve prospěch obecného zájmu, ale zaměstnavatel ho může odmítnout udělit z…
Ministerstvo spravedlnosti chce zavést do českého právního řádu možnost hromadných žalob. Jejich princip spočívá v tom, že velké skupiny lidí se stejným nebo velmi podobným nárokem mohou uplatnit svá práva společně v jediném soudním řízení. Podle úřadu by to ušetřilo náklady na straně žalobců, žalovaného i státu. Věcný záměr zákona ministerstvo…
Přinášíme Vám rozhovor s Mgr. Adamem Vojtěchem, bývalým starostou právnického spolku Všehrd, který v dnešní době působí na Ministerstvu financí ČR a jeho specializací je zejména problematika financování českého zdravotnictví.
Od 1. 7. 2017 je účinná nová právní úprava týkající se přestupků a řízení o nich. Jedná se o zákon 250/2016 Sb. (dále jen „přestupkový zákon“). V tomto článku si přiblížíme problematiku opravných prostředků proti odsuzujícím rozhodnutím v rámci přestupkového řízení.
Osoba ředitele školy a školského zařízení je určujícím prvkem nejen pro správu školství. Ředitel školy a školského zařízení zastává ve své funkci více než jednu roli. Jde tak o manažera, pedagogického pracovníka či vedoucího pracovníka, který rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy. Postavení ředitele školy, rozsah jeho…
Dohoda o narovnání, zavedená a upravená zákonem 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1.7.2017, je tzv. odklonem od standardního ukončení přestupkového řízení, který v českém právním řádu nepochybně chyběl a to i s ohledem na trestní řízení, kde tento institut funguje již od roku 1995. Určitě se jedná o…
Titulek není již zcela aktuální, protože s účinností zákona 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tj. ode dne 1. 7. 2017, došlo k zásadní změně terminologie. Dosavadní konstrukce lhůt nahradil institut promlčecí doby a na jiné správní delikty se začalo hledět jako na přestupky. Tématem tohoto článku je však problematika…
Neodůvodní-li soud ústavně konformně, proč musí stěžovatel svůj legitimně očekávaný nárok na úroky z neoprávněně vybraného cla nezbytně uplatnit prostřednictvím žádosti o...
Hrozba trestu odnětí svobody v délce nejméně osmi let není jediným důvodem pro vzetí nebo ponechání obviněného ve vazbě.
Obviněný v souvislosti s podmíněným zastavením trestního stíhání může, ale nemusí svůj závazek zdržet se určité činnosti ve smyslu § 307 odst. 2 písm. a) trestního řádu...
Ustanoví-li Nejvyšší soud v případu nutné obhajoby obviněnému obhájce, musí mu poskytnout dostatečný prostor na seznámení se s okolnostmi dané věci a případnou přípravu...
Daňové řízení jako celek má, pokud jde o pořizování důkazů, vyšetřovací charakter: správce daně je nadán celou řadou vyšetřovacích pravomocí k tomu, aby realizoval zájem státu...
