Souhrn významných legislativních událostí 9.7.-15.7.2007

Poslanecká sněmovna

10.7.2007

ČSSD zpřístupnila majetková přiznání svých poslanců
Poslanecký klub nejsilnější opoziční strany rozhodl, že zveřejní majetková přiznání poslanců za minulý rok. Nový zákon o střetu zájmů přitom ukládá poslancům a senátorům předložit tato přiznání až příští rok.

Zájemci, kteří by do přiznání poslanců ČSSD chtěli nahlédnout, tak ale mohou učinit jen ve čtvrtek, jiný den pak po předchozí telefonické dohodě, a to navíc jen za přítomnosti pracovníka poslaneckého klubu. ČSSD o tom informovala v tiskové zprávě.

Česká televize koncem června uvedla, že většina politiků letos zřejmě majetková přiznání sepíše. Výjimkou bude zřejmě ODS, protože tajemník jejího poslaneckého klubu Tomáš Fejfar televizi řekl, že majetková přiznání poslanců ODS přístupná nebudou, "protože nám to ze zákona nepřísluší".

Přiznání poslanců ČSSD jsou od 10.července dostupná v prostorách sekretariátu klubu ČSSD v Poslanecké sněmovně.

12.7.2007

Vláda projedná novelu zákoníku práce v srpnu, Poslanecká sněmovna pravděpodobně v září
Vláda projedná novelu zákoníku práce, která má odstranit jeho technické nedostatky, v srpnu či nejpozději začátkem září. Sněmovna by pak mohla návrh úprav pracovního kodexu, který platí od letošního roku, projednávat na zářijové schůzi. Novinářům to řekl ministr práce Petr Nečas (ODS). Podle něj by změněný zákoník mohl začít platit v prvním pololetí příštího roku.

Ministr uvedl, že novela odstraňuje "technické omyly, přešlapy a chyby". Kodex je podle názoru ministra v nesouladu s asi desítkou zákonů.

Návrh zákoníku přináší i několik věcných úprav, na nichž se shodli zástupci zaměstnavatelů s odbory. Novela počítá s tím, že by lidé od 16 do 18 let mohli pracovat 40 hodin týdně místo nynějších 30. Podle ministra nynější ustanovení brání zaměstnávání mladistvých s nízkou či žádnou kvalifikací. "Za poslední rok znatelně klesla nezaměstnanost. Na nezaměstnanosti lidí do 18 let se to ale neodrazilo," řekl ministr. Dodal, že firmy nechtějí přijímat pracovníky na šest hodin denně.

Podle Nečase novela umožní změny v rozvržení pracovní doby u takzvaných kont pracovní doby. Konta představují celkový počet pracovních hodin. Zaměstnavatel může ale pracovníky například podle množství zakázek využívat v určitém období více hodin, jindy pracují méně. Součet odpracovaných hodin ale nesmí překročit stanovenou dobu. Neměl by být nutný ani souhlas zaměstnanců, pokud bude zaměstnavatel konta chtít zavést. Bude nejspíš také možné zkrátit odpočinek při sezonních pracích v zemědělství. Zaměstnavatelé možná také budou moci převést pracovníky bez jejich souhlasu kvůli nepřízni počasí na nezbytnou dobu na jinou práci.

Nový zákoník minulý rok těsně před volbami prosadila i přes prezidentovo veto ČSSD spolu s komunisty. ODS usilovala o odklad. Představitelé zaměstnavatelů s kodexem nesouhlasili, odbory ho naopak vyžadovaly. Zákoník kritizovala také Hospodářská komora.
O podpoře technické novely chce Nečas s opozicí jednat. Považoval by za "nešťastný postup", kdyby opoziční strany pro zákoník nehlasovaly. Podle ministra by tak "torpédovali dohodu sociálních partnerů a postavily by se proti odstranění chyb, které samy způsobily svým hlasováním".

13.7.2007

KSČM bude prosazovat progresivní zdanění příjmů

Komunisté budou na srpnové schůzi sněmovny, která se sejde kvůli reformě financí, prosazovat zavedení čtyřicetiprocentního zdanění příjmů fyzických osob nad milion korun. Navrhnou také, aby nejnižší sazba daně z příjmů fyzických osob klesla z 12 procent na devět. Novinářům to po zasedání výkonného výboru KSČM řekl místopředseda komunistů Jiří Dolejš.

Dvě pásma zdanění by podle komunistů měla být zavedena pro firmy. Malé do 10 milionů zisku by měly podle komunistického návrhu odvádět 24 procent, větší 32 procent.
S vládním návrhem reformy komunisté rozhodně nesouhlasí, nepodpoří ho ani v případě, že z balíku změn vypadnou kontroverzní daňové normy. "I kdyby koalice z něčeho vycouvala, KSČM reformu nemůže podpořit, protože zůstanou tvrdé sociální škrty," uvedl Dolejš. Připomněl tak, že daňová část reformy se nelíbí ani části vládní ODS, a není proto jisté, že bude v srpnu sněmovnou v takzvaném druhém čtení přijata.

Komunisté hodlají podpořit v odporu proti reformě odbory. Stejně jako odboráři například nechtějí zrušit úlevy na podnikové stravování.  Dále navrhnou omezit daňové paušály.
Sadu pozměňovacích návrhů k vládní reformě komunisté pošlou sněmovně do 25. července.
Dosavadní vládní návrh počítá u zaměstnanců s patnáctiprocentní sazbou, ovšem ze superhrubé mzdy, tedy mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na pojistné. Skutečné zdanění by v takovém případě činilo zhruba 23 procent. Firmám chce kabinet snížit daně na 19 procent až od roku 2010.

Daňová skupina uvnitř ODS však navrhla snížit daň z příjmu na 19 procent pro firmy zřejmě již od příštího roku. Stejná sazba by se měla vztahovat i na zaměstnance, ale vypočítávat by se měla z hrubé mzdy, a nikoli z takzvané superhrubé, jak předpokládá vládní návrh reformy veřejných rozpočtů.

K prosazení reformy potřebuje koaliční vláda ODS, zelených a lidovců hlasy všech svých poslanců a spoléhat se musí i na dva přeběhlíky z řad ČSSD. Výhrady k reformě má vedle skupiny kolem exministra financí ODS Vlastimila Tlustého například lidovec Jan Kasal.

14.7.2007

Poslanecká sněmovna se bude opět zabývat návrhem zákona o ochraně češtiny
Sněmovna se bude po prázdninách znovu zabývat návrhem zákona, který by stanovil, že čeština je úřední jazyk a navíc i kulturní dědictví zasluhující péči státu. Normu připravuje spolu s dvěma stranickými kolegy poslankyně KSČM Ivana Levá, zřejmě v srpnu ji předloží.
Komunisté s podobnými návrhy přicházeli už v minulosti, ale dolní komora je vždy odmítla s odůvodněním, že jsou zbytečné. Levá v rozhovoru s novináři poznamenala, že ani tentokrát nedává předloze velkou naději na úspěch, ale chce to prý ještě jednou zkusit.

"Na konci minulého volebního období jsme přijali na pokyn Evropské unie smlouvu, která chrání jazyky národnostních menšin, takže v podstatě jediný jazyk, který na našem území není chráněn, je čeština," uvedla. Zákon by podle ní měl mít deklarativní charakter, s žádnými postihy za jeho nedodržování nepočítá. "Nechci, aby to bylo se sankcemi," řekla. Norma má podle ní spíš pomoci k tomu, aby si lidé uvědomili, že "čeština je velké bohatství" a že je třeba ji chránit.

Zákon má češtinu definovat jako úřední jazyk a označit ji za součást národního a kulturního bohatství. Měl by také stanovit, že učitelé mají vyučovat "kodifikovanou podobou" češtiny.
Levá, bývalá učitelka češtiny, uvedla, že má o osud tohoto jazyka obavy. "A tak bych ráda, dokud jsem ve sněmovně, udělala všechno pro to, aby se češtině pomohlo. A že se mně to nezdaří? Přece už dopředu nebudu 'zahazovat flintu do žita' a tvářit se, že je všechno v pořádku," dodala. Dolní komora by podle ní mohla předlohu začít projednávat v září.

Sněmovna se návrhem jazykového zákona zabývala například v roce 2000, kdy ho spolu s komunisty předložil poslanec ČSSD Miloslav Kučera. Autoři tehdy uváděli, že obdobné normy nejsou v Evropě výjimkou. Kritici tvrdili, že zákon je zbytečný a že česká kultura je natolik silná, aby čeština ke své ochraně podobnou legislativní úpravu nepotřebovala. O čtyři roky později dolní komora odmítla i komunistický návrh novely ústavy, který měl zakotvit češtinu jako národní a úřední jazyk České republiky. Poslanci se mimo jiné přeli o to, zda by se jazykovým zákonem či uvedenou novelou ústavy zhoršilo postavení menšinových jazyků.

V roce 2004 sněmovna zamítla také návrh, který měl hlasatelům a moderátorům zpráv a publicistiky komerčních celoplošných televizí a rádií uložit, aby ve vysílání mluvili spisovně.

Vláda posoudí, zda má dávat poslancům návrhy s větším časovým předstihem

Vláda posoudí návrh na změnu jednacího řádu sněmovny, podle kterého by kabinet měl své předlohy zákonů posílat do sněmovny s větším časovým předstihem než dosud. Úpravu jednacích pravidel požadují poslanci KSČM. Argumentují přitom tím, že poslanci nyní mají na prostudování vládních návrhů málo času.

Minimální desetidenní lhůta mezi doručením vládní předlohy a začátkem schůze sněmovny, kde má být projednáván, by se podle návrhu měla prodloužit na 30 dní.

Problém podle komunistických poslanců nastává především u obsáhlých návrhů. Například vládní balík reformních zákonů, který má 416 stran textu a 36 stran příloh, dorazil do sněmovny 12 dní před začátkem schůze, na níž byl projednáván v prvním čtení.

Komunisté svůj návrh obhajují také tím, že by kabinet měl zákony předkládat za stejných podmínek jako ostatní navrhovatelé, tedy poslanci, Senát či krajské zastupitelstvo. Pro ty již nyní platí třicetidenní lhůta. Tato doba ale poskytuje vládě čas na to, aby k předloze dala své stanovisko.

Přestože minimální lhůta mezi předložením vládního návrhu a jeho projednáváním je nyní desetidenní, poslanci obvykle mají na jeho prostudování více času. První den schůze totiž projednají jen některé návrhy a k většině se dostanou až v dalších dnech a týdnech jednání.

Odborná debata ve sněmovních výborech, která standardně trvá asi dva měsíce, čeká návrhy zákonů až ve druhém čtení. Již v prvním kole projednávání ale sněmovna může rozhodovat o tom, zda předlohu rovnou zamítne či vrátí k dopracování.

Senát

11.7.2007

Posuzování vlivu menších staveb na prostředí bude asi jednodušší

Okruh staveb, které by měly podléhat složitému posuzování jejich vlivu na životní prostředí, se pravděpodobně zúží. Takzvané podlimitní záměry, tedy menší stavby či stavební úpravy, by krajští úředníci měli nově posuzovat jednodušší formou. Počítá s tím novela, kterou jednomyslně podpořili senátoři z výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Horní komora bude novelu, kterou předložil Středočeský kraj, schvalovat v nejbližší době.

Schválení novely navrhl senátor ODS Bedřich Moldan. Podotkl, že norma vychází z praxe krajských úřadů a byla připravena po dohodě s právníky ministerstva životního prostředí.
Novela je podle náměstka středočeského hejtmana Viléma Žáka reakcí na loňskou změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato úprava přinesla nárůst počtu posuzovaných záměrů a tím i zvýšené nároky na krajské rozpočty kvůli potřebě přijetí nových úředníků. Žák také uvedl, že podle platné novely musely být posuzovány i takové záměry, jako krbová vložka nebo parkovací stání před rodinným domem. Proces posuzování podle náměstka mohl být dokonce dražší než vlastní záměr výstavby.

Středočeský hejtman Petr Bendl upozorňoval už loni v prosinci na to, že kvůli platnému znění zákona bude muset kraj přijmout nejméně 20 úředníků, přičemž jeden úředník stojí úřad ročně téměř 600.000 korun. Podobně pražský magistrát varoval, že bude muset přijmout šest nových zaměstnanců.

Z hlediska vlivů na životní prostředí mají být podle novely nadále v souladu s evropskou směrnicí posuzovány všechny záměry včetně podlimitních. U těchto záměrů by ale úředníci postupovali v méně formálním, méně byrokratickém řízení. Vycházeli by z oznámení podlimitního záměru. Na jejich základě by pak určili, zda bude nutné u příslušné stavby provést další, složitější zjišťování negativních vlivů na ekologii.

Vznik kontaktních míst Czech Point se pravděpodobně urychlí

Vznik sítě jednotných kontaktních míst Czech Point se pravděpodobně o několik měsíců uspíší. Novela, která má vytvoření těchto míst umožnit, by mohla začít platit už letošní rok na podzim, nikoli až na jaře příštího roku. Zájemci by tak mohli ještě před koncem roku na obecních úřadech či pobočkách České pošty získat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů či živnostenského rejstříku.

S návrhem na rychlejší uvedení zákona v platnost přišel na jednání senátního výboru pro veřejnou správu náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. Odůvodnil to zkušenostmi z pilotního projektu, v jehož rámci v České republice fungují tři desítky kontaktních míst, která umožňují vydávání ověřených výpisů z katastru nemovitostí, obchodního a živnostenského rejstříku. Pokud by Senát návrh schválil, sněmovna by se změnou zákona o informačních systémech veřejné správy znovu zabývala pravděpodobně v srpnu.

Síť míst Czech Point by mělo tvořit asi 1300 obecních úřadů. Seznam úřadů, které budou službu poskytovat bude podle Zajíčka obsažen ve vyhlášce. Připojit by se k nim mělo také 2000 poboček České pošty. O zařazení do seznamu budou moci požádat i další obecní úřady, uvedl náměstek.

Na Czech Pointech zájemci získají veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech o jejich osobách, majetku a právech. Jejich prostřednictvím bude mít občan možnost úředně ověřit dokumenty, listiny a podpisy a převést dokumenty do elektronické formy. Dále se bude moci přes Czech Point oficiálně obrátit na kterýkoli úřad veřejné správy, a také získat informace o průběhu řízení, která se ho týkají.

Návrh předpokládá, že za službu Czech Pointu budou zájemci platit správní poplatek 50 korun. V individuálních případech je ale umožněno snížení tohoto poplatku, řekl již dříve ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Příjem z poplatků bude podle ministra směřovat do rozpočtu obcí. Zřízení Czech Pointů má financovat ministerstvo vnitra. Náklady na technické vybavení jednoho kontaktního místa odhadl ministr Langer na 76.000 korun v průběhu prvních tří let. Celkové náklady na provoz Czech Pointů budou asi 120 milionů korun, dodal.
Sněmovna v rámci novely schválila i úpravu, podle níž budou moci lidé získat výpis z rejstříku trestů elektronickou cestou ze svého počítače, aniž by museli navštívit příslušný úřad. Tato možnost teoreticky existuje už nyní, v praxi ale nefunguje, protože elektronický podpis nutný pro získání výpisu nelze dostatečně ověřit. Nově by proto ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo Rejstříku trestů poskytovat identifikační údaje. Rejstřík trestů by tak mohl elektronický podpis začít uznávat.

12.7.2007

Senátoři plánují ztížit možnost přehlasovat veto prezidenta

Senátoři chtějí, aby zákony odmítnuté prezidentem musela znovu projednat i horní komora parlamentu, nejen sněmovna jako dosud. Pokud by prezidentské veto přehlasovala jedna parlamentní komora, zákon by nebyl přijat. Novinářům to po jednání senátní ústavní komise řekla předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová (za Stranu pro otevřenou společnost).

Podobnou změnu ústavy Senát navrhl už před šesti lety, sněmovna ale jeho předlohu, která posilovala pravomoci horní komory, zamítla. Nyní je návrh součástí senátorčiných novel ústavy a parlamentních jednacích řádů, které chce Paukrtová oficiálně předložit na přelomu srpna a září.

Novely by měly také zpřísnit pravidla pro předkládání návrhů zákonů a jejich úprav. Na to však podle Paukrtové nepanoval v komisi jednotný názor. Senátorka například chce, aby zákony mohla do budoucna navrhovat pouze skupina poslanců, nikoli jednotlivci jako nyní. Zmírnila by se tím nerovná pozice vlády, Senátu nebo krajského zastupitelstva, které mohou zákony navrhovat jen jako celek.

Jasná pravidla chce Paukrtová také pro úpravy projednávaných zákonů. Pozměňovací návrhy by musely být například řádně zdůvodněny a obhájeny a musely by se bezprostředně vztahovat k projednávané normě. Cílem je předcházet přijímání takzvaných přílepků, tedy novel, které hlavně poslanci přidávali k nesouvisejícím návrhům jiných zákonů. S podobným návrhem v dubnu přišel poslanec ODS a bývalý plzeňský primátor Zdeněk Prosek. Podle něj by bylo nepřípustné předkládat pozměňovací návrhy, které by se lišily od předmětu projednávaného zákona.

Paukrtová je prý připravena, že její novely s největší pravděpodobností přijaty nebudou. "Ale alespoň se o té věci bude diskutovat nad nějakým konkrétním námětem," dodala.

13.7.2007

Senát pravděpodobně navrhne imunitu i pro oblastní politiky

Senátoři podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) pravděpodobně navrhnou, aby se trestní imunita vztahovala také na projevy krajských a obecních zastupitelů. Doplnili by tak senátní novelu ústavy, která by měla omezit imunitu zákonodárců jen na projevy v parlamentu. Poslanci tento záměr před měsícem vrátili horní komoře k dopracování. Návrh na změnu kritizuje opoziční ČSSD.

Předseda sněmovního klubu sociálních demokratů Michal Hašek po zasedání předsednictva poznamenal, že ODS s návrhem přichází v době, kdy její politici vedle funkce prezidenta a předsedy vlády osadili také 13 ze 14 hejtmanství a i většinu radnic. "Klíčové je pro nás zrušit přestupkovou imunitu a omezit imunitu zákonodárců," uvedl.
Sobotka novinářům řekl, že nepředpokládá v návrhu velké změny. Podle něj senátoři novelu na nadcházející schůzi horní komory zřejmě předají k dalšímu jednání ústavně-právnímu výboru a ústavní komisi.

"Vzniká návrh, a já s ním souhlasím, aby se imunita vztahovala na všechny samosprávy, kde se hlasuje. To, že dneska policie stíhá některé starosty za to, jak hlasovali, mi připadá jako absurdní zásah do zastupitelské demokracie," uvedl Sobotka.

Původní návrh poslanci vrátili k dopracování, což je mírnější forma zamítnutí, na popud poslance Marka Bendy z ODS. Argumentoval tím, že trestní imunita je v evropských parlamentech běžná, chrání volené zástupce lidu před výkonnou mocí a zrušit ji by byl omyl.
Benda také ve shodě se Zdeňkem Jičínským (ČSSD) senátorům doporučili, aby se vrátili k obsahu předvolební poslanecké novely, podle níž se imunita měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. Na to však senátoři podle dostupných informací nepřistoupí. Horní komora tuto úpravu odmítla kvůli tomu, že s ohledem na délku mandátu by bylo nesmyslné zahajovat trestní stíhání po mnohaleté pauze. Nyní je praxe taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je už v daném případě navždy vyloučeno.

Sobotka již dříve uvedl, že senátní novelu znovu předloží sněmovně až poté, co pro ni v dolní komoře zajistí dostatečnou podporu. Podle Sobotky se nemůže opakovat situace, kdy poslanci "zdánlivě s námi slovně souhlasí", avšak realita je jiná.

Zdroj:ČTK