3. 6. 2016
ID: 101624
10 otázek pro ... Stanislava Křečka
eFocus
JUDr. Stanislav Křeček je právník a politik. Od dubna roku 2013 je zástupcem veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. Před tím byl poslancem Parlamentu ČR za ČSSD. Známý je ale především díky svému působení ve Sdružení na ochranu nájemníků, které v roce 1991 spoluzakládal.
1. Proč jste se rozhodl stát se právníkem?
To zdaleka nebylo „mladistvé“ rozhodnutí. Nejprve jsem chtěl být lesníkem a studovat lesnickou školu. Pak jsem ale zjistil, že tam studují jen děti hajných a pražského týpka by asi nevzali. Tak jsem, z lásky k přírodě, vystudoval alespoň geologickou průmyslovku v Praze. Hned po maturitě jsem poznal „geologii“ v praxi a to na vojně u „černejch“ v karvinských dolech…Pak jsem nějaký čas jako geolog mapoval „třetihorní vyvřeliny“ v Čechách (to je České středohoří), ale rozhodl jsem se, že budu umělcem. Vystupoval jsem proto Výtvarnou školu v Praze, ale záhy jsem zjistil, že jsem spíše teoretik a ze všeobecného zájmu o svět a společnost kolem sebe jsem při zaměstnání vystudoval Právnickou fakultu UK. Leč opět mi nebylo přáno: nastoupil jsem sice k Městskému soudu v Praze, ale na počátku sedmdesátých let mne vyhodili, neboť „někdo“ doručil tehdejšímu předsedovi soudu Kašparovi moje články, které jsem v r. 1968 publikoval v časopise Student a Universita Karlova. A k právu jsem se vrátil (do advokacie) až v r. 1990.
2. Co máte na své práci nejraději?
Možná to zní „blbě“, ale opravdu jsem rád, pokud mohu pomoci lidem. Ten kontakt s lidskými osudy a někdy i ta bezmocnost dobrati se toho, co považujete za spravedlivé, je pro člověka - hlavně pokud se zabývá politikou - snad opravdu nenahraditelné. Často jsem se s touto absencí u jiných v politice setkával….
3. Největší pracovní úspěch?
Asi založení vlivné, opravdu neziskové organizace - totiž Sdružení nájemníků ČR, která mnoha lidem pomohla a pomáhá. Jistě sem patří i opakovaná volba poslancem z nevolitelného místa na kandidátce, vždy na základě preferenčních hlasů voličů. A samozřejmě volba zástupcem ombudsmana. Jistě i vydání šesti právnických publikací, dvakrát v opakovaném vydání….
4. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Nemělo by, ale prakticky denně. Stále znova a znova nepochopení nejen smyslu zákonného předpisu, ale často, žel, i smyslu napsaného slova….
5. Kdybyste mohl, jaký zákon byste napsal?
Přál bych si restartovat agendu lidských práv a vytvořit jakousi novou „všeobecnou deklaraci“, která by z agendy lidských práv udělala živou skutečnost a nikoliv populistickou skládanku partikulárních zájmů bez odpovědnosti, jako je tomu dnes. Vložil bych do ní jednu větu z americké Deklarace nezávislosti, totiž to, že „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ A všechna ostatní práva bych svázal s odpovědností a povinnostmi. Naivní představa, že?
6. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Jsem člověk psaného slova. Určitě spisovatelem, to jsem si také vždy přál. V deseti letech jsem napsal čtyřstránkovou „knihu“ Naše vojsko s vlastními ilustracemi… Pak ještě několik povídek, ale dále už jen odborné texty…
7. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Za slabou stránku považuji to, že jsem se nedokázal naučit žádný cizí jazyk a fakultu jsem vystudoval jen proto, že povinná zkouška z ruštiny se konala v září roku 1968, takže pamětníci vědí, jak to asi probíhalo…Při vší skromnosti si myslím, že pevnou vůli a pracovitost by mně asi nikdo neupřel….
8. Ideální dovolená?
Kupodivu celý život stejná představa: ležet s rukama pod hlavou na pískovcové skále pod borovicemi v Českém ráji nebo na břehu jihočeského rybníka. Každý rok ji takto absolvuji.
9. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Miloval jsem dějepis a zeměpis. A neměl jsem rád (a to je slabé slovo) matematiku, což u člověka mého typu asi není překvapivé. Málem jsem na průmyslovce kvůli matematice propadl, ale po celoprázdninovém úsilí se mi podařilo složit „reparát“ a maturitu jsem složil jen proto, že z matematiky nebyla…
10. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Hloupé poučovat, ale snad bych zopakoval své krédo, kterým je Ciceronův výrok: Právo je tu proto, aby mocní nemohli vše!
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
To zdaleka nebylo „mladistvé“ rozhodnutí. Nejprve jsem chtěl být lesníkem a studovat lesnickou školu. Pak jsem ale zjistil, že tam studují jen děti hajných a pražského týpka by asi nevzali. Tak jsem, z lásky k přírodě, vystudoval alespoň geologickou průmyslovku v Praze. Hned po maturitě jsem poznal „geologii“ v praxi a to na vojně u „černejch“ v karvinských dolech…Pak jsem nějaký čas jako geolog mapoval „třetihorní vyvřeliny“ v Čechách (to je České středohoří), ale rozhodl jsem se, že budu umělcem. Vystupoval jsem proto Výtvarnou školu v Praze, ale záhy jsem zjistil, že jsem spíše teoretik a ze všeobecného zájmu o svět a společnost kolem sebe jsem při zaměstnání vystudoval Právnickou fakultu UK. Leč opět mi nebylo přáno: nastoupil jsem sice k Městskému soudu v Praze, ale na počátku sedmdesátých let mne vyhodili, neboť „někdo“ doručil tehdejšímu předsedovi soudu Kašparovi moje články, které jsem v r. 1968 publikoval v časopise Student a Universita Karlova. A k právu jsem se vrátil (do advokacie) až v r. 1990.
Možná to zní „blbě“, ale opravdu jsem rád, pokud mohu pomoci lidem. Ten kontakt s lidskými osudy a někdy i ta bezmocnost dobrati se toho, co považujete za spravedlivé, je pro člověka - hlavně pokud se zabývá politikou - snad opravdu nenahraditelné. Často jsem se s touto absencí u jiných v politice setkával….
Reklama
Asi založení vlivné, opravdu neziskové organizace - totiž Sdružení nájemníků ČR, která mnoha lidem pomohla a pomáhá. Jistě sem patří i opakovaná volba poslancem z nevolitelného místa na kandidátce, vždy na základě preferenčních hlasů voličů. A samozřejmě volba zástupcem ombudsmana. Jistě i vydání šesti právnických publikací, dvakrát v opakovaném vydání….
4. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Nemělo by, ale prakticky denně. Stále znova a znova nepochopení nejen smyslu zákonného předpisu, ale často, žel, i smyslu napsaného slova….
5. Kdybyste mohl, jaký zákon byste napsal?
Přál bych si restartovat agendu lidských práv a vytvořit jakousi novou „všeobecnou deklaraci“, která by z agendy lidských práv udělala živou skutečnost a nikoliv populistickou skládanku partikulárních zájmů bez odpovědnosti, jako je tomu dnes. Vložil bych do ní jednu větu z americké Deklarace nezávislosti, totiž to, že „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ A všechna ostatní práva bych svázal s odpovědností a povinnostmi. Naivní představa, že?
6. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Jsem člověk psaného slova. Určitě spisovatelem, to jsem si také vždy přál. V deseti letech jsem napsal čtyřstránkovou „knihu“ Naše vojsko s vlastními ilustracemi… Pak ještě několik povídek, ale dále už jen odborné texty…
7. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Za slabou stránku považuji to, že jsem se nedokázal naučit žádný cizí jazyk a fakultu jsem vystudoval jen proto, že povinná zkouška z ruštiny se konala v září roku 1968, takže pamětníci vědí, jak to asi probíhalo…Při vší skromnosti si myslím, že pevnou vůli a pracovitost by mně asi nikdo neupřel….
8. Ideální dovolená?
Kupodivu celý život stejná představa: ležet s rukama pod hlavou na pískovcové skále pod borovicemi v Českém ráji nebo na břehu jihočeského rybníka. Každý rok ji takto absolvuji.
9. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Miloval jsem dějepis a zeměpis. A neměl jsem rád (a to je slabé slovo) matematiku, což u člověka mého typu asi není překvapivé. Málem jsem na průmyslovce kvůli matematice propadl, ale po celoprázdninovém úsilí se mi podařilo složit „reparát“ a maturitu jsem složil jen proto, že z matematiky nebyla…
10. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Hloupé poučovat, ale snad bych zopakoval své krédo, kterým je Ciceronův výrok: Právo je tu proto, aby mocní nemohli vše!
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!
