10 otázek pro ... Pavla Kroupu
Mgr. Pavel Kroupa je nejen členem představenstva České advokátní komory, předsedou Sekce pro právo duševního vlastnictví a partnerem kanceláře KROUPALIDÉ, ale i odborníkem na duševní vlastnictví, IT právo a veřejné investice, zejména ve vztahu k dopravě ve městech. Věnuje se také právním aspektům generativní umělé inteligence a jejím dopadům na byznys. Jako advokát s mnohaletou praxí pomáhal uzavírat stovky smluv a v oblasti práva veřejných zakázek se podílel na straně zadavatele i dodavatele na významných projektech v souhrnné hodnotě desítek miliard korun. Aktuálně též pomáhá nastavovat IT agilní veřejné zakázky v Asociaci softwarových agentur (ASWA).
1. Co máte na své práci nejraději?
Na advokacii mám nejraději její pestrost. Každý den přináší něco nového, od IT projektů přes veřejné investice až po diskusi o etických dilematech využívání AI v právu. V kanceláři pracujeme jak pro firmy a startupy, tak i pro města a instituce. Díky tomu mám možnost potkávat inspirativní lidi a být jim oporou při podnikání nebo snaze měnit svět kolem sebe k lepšímu. A to mě na tom baví nejvíc, že naše práce má konkrétní dopad.
2. Největší pracovní úspěch?
Bez váhání náš tým. V KROUPALIDÉ se nám podařilo vybudovat kancelář, kde lidé nejen špičkově odvádějí svou práci, ale zároveň spolu rádi tráví čas i mimo ni. To, že se nám daří kombinovat odbornost, inovace a lidský přístup, považuji za největší úspěch. Když se v pondělí ráno těšíte do práce, víte, že něco děláte dobře.
3. Knížka, kterou jste četl naposled?
Psychologie peněz od Morgana Housela. Vynikající kniha o tom, že finanční rozhodování je často víc o emocích než o číslech. A z beletrie jsem se znovu vrátil k Nesnesitelné lehkosti bytí Milana Kundery.
4. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Téměř denně. A není to fráze, právní svět se mění rychle, technologie ještě rychleji a lidské příběhy vás překvapí vždycky. Do toho moje práce v představenstvu ČAK, projekty jako Advokáti do škol a Advokáti do dětských domovů nebo digitalizace justice. Řekl bych, že překvapením jdu vyloženě naproti. A mám to tak rád, když se v životě něco děje.
5. Ideální dovolená?
Mám dvě. Jedna je rodinná, s mojí ženou a dětmi, ideálně někde, kde jsme spolu offline. A druhá je „pánská“, na lodi s partou kamarádů, se kterými se už deset let každý rok vydáváme na moře. Obě jsou pro mě svým způsobem posvátné, každá jiným způsobem dobíjí baterky.
6. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Advokacie je podle mě nejlepší práce na světě. Můžete ji dělat různě, a právě ta svoboda volby je obrovská výhoda. Ale zároveň přichází odpovědnost. Proto bych všem poradil: Učte se pracovat s AI a novými nástroji. Kdo to zvládne, bude mít v advokacii výraznou konkurenční výhodu. A druhá rada by zněla nehledejte jen prestiž, hledejte smysl.
7. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Upřímně? Rozhodnutí to tehdy nebylo nijak promyšlené. Polovina rodiny chtěla, abych šel na práva, druhá na medicínu. První rok po gymplu jsem se nikam nedostal, takže jsem dopoledne chodil na jazykovku a odpoledne pracoval v Liberci v McDonalds. Rok v „reálném světě“ mi dal asi víc než cokoliv předtím. Při druhém pokusu mě vzali na obě fakulty a nakonec zvítězila práva v Brně. O advokacii jsem nejdřív vůbec nepřemýšlel, ale po škole jsem si ji zkusil a chytla mě tak, že mě dodnes nepustila.
8. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Možná učitelem. Lákalo mě učitelství dějepisu a zeměpisu. Vždycky mě bavilo předávat informace a třeba i inspirovat druhé. Takže bych nejspíš byl středoškolský kantor.
9. Ideální způsob relaxace?
Ledová káď. Běhání v dešti. A blbnutí s dětmi. Zní to jako nesourodá kombinace, ale funguje skvěle. Vypnout hlavu, vypnout telefon, být v přítomném okamžiku. To je pro mě skutečný relax.
10. Kdo Vás v životě – tom pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
Jednoznačně moje žena Markéta v tom, jaká je, jak drží naši rodinu, a ještě stíhá být skvělá v práci. Děti, protože vám každý den nastavují zrcadlo. Kolegové z kanceláře pro jejich zápal a energii. A taky já sám. Mám někdy trošku otravnou potřebu posouvat věci dál, sebe, tým, i advokacii jako profesi.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
