epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 11. 2015
    ID: 99720

    Danajský dar advokátům

    eFocus

    U příležitosti udílení Randových medailí si každoročně čítávám v Randově poctě a opakovaně si tak připomínám, že zůstává v mnoha směrech dodnes inspirující četbou. Letos jsem si to znovu uvědomil nad vzpomínkou na to, jak profesor Antonín Randa, který sám advokátní zkušeností neprošel, prý – podle Randova žáka a následovníka Karla Krčmáře – když „při svatbě zetě Randova, ing. Kruliše jeden z hostí později vynikající politik, mluvě o svých plánech věnovati se vědě a politice, uváděl jako prostředky k vytčenému cíli hojné studie v cizině“ doporučil mu také vstoupit na nějakou dobu do advokátní kanceláře s tím, že jinak by budoucí politik jako Randa „trpěl stejným nedostatkem, nedostatkem znalosti lidí“.

    Vychází stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 8. října 2015, sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15 podle něhož nově „je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem advokát, nemusí být podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zastoupen jiným advokátem“, ze znalosti lidí?

    Jako advokát jsem se osobně rozhodl citované stanovisko navždy bojkotovat tím, že se ve své vlastní věci bez právního zastoupení advokátem na Ústavní soud neobrátím. Jako emeritní soudce Ústavního soudu předem hlásím, že stojím na straně soudců s odlišným stanoviskem.

    . . .

    První otázka, kterou si je nutno položit, zní, z jakého podnětu stanovisko vzešlo.

    „Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. července 2015, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, který odmítl žalobu stěžovatele, neboť ten i přes výzvu soudu nedoplnil své (údajně) nesrozumitelné a nejasné podání,“ podává se ze stanoviska. Za zdůraznění stojí, že meritem věci je „(údajně) nesrozumitelné a nejasné podání“.

    Naskýtají se dvě varianty.

    Rozhodl-li Městský soud v Praze správně, pak lze přikývnout soudci Vladimíru Sládečkovi v tom, „že přijaté stanovisko, obávám se, jen přispěje k nepříznivému rozšiřování fenoménu tzv. judicializace společenského života, tedy k nárůstu „sudičství“.“ Lze v rámci této varianty s jistotou spolu s většinou pléna tvrdit, že „by tedy měl být schopen každý advokát právně kvalifikovaně chránit práva svých klientů před Ústavním soudem a stejně tak je zajisté schopen chránit svá vlastní práva.“?

    Stala se advokátova ústavní stížnost, doručená Ústavnímu soudu 1. července 2015 pouhým „podvozkem“, který měl posloužit k rozpoutání bouře ve sklenici vody, a advokát poté, kdy splnil roli Mouřenína, obdrží odmítací usnesení, odůvodněné zjevnou neopodstatněností?

    Není povinné zastoupení advokátem obecně odůvodněno tím, aby Ústavní soud nebyl přetěžován zjevně neopodstatněnými podáními a klient, uvažující o podání ústavní stížnosti, aby dostal kvalifikovanou diagnózu od právního přítele, jenž je nad věcí, jak by asi ústavní stížnost před Ústavním soudem dopadla?

    Historicky se mezi advokáty traduje, že „největším nepřítelem advokáta je jeho klient“. Jak se bez schizofrenie s tímto nepřátelstvím vypořádá advokát, jenž se stane sám sobě advokátem? Většina pléna připomíná nepřiléhavě zásadu, „že není dobré dělat lékaře a právníka ve vlastní rodině“. V našem případě se však jedná o obdobu lékaře, který se léčí sám, což je zajisté možné při chřipce, nikoliv však při operaci šedého zákalu ve vlastním oku…

    Bylo-li podání stěžovatele nesrozumitelné a nejasné pouze „údajně“, pak bych o stěžovatele neměl vůbec obavu. Advokáti jsou většinou povahově ve smyslu Napoleonovy charakteristiky „buřiči“, z povahy svého povolání pak extroverti, kteří se při „kauzování“ rádi pochlubí úspěchem.

    Vskutku by pak dotyčný advokát potřeboval pro sepis důvodné ústavní stížnosti pomoc České advokátní komory ve smyslu § 18 zákona o advokacii?

    Za dané situace si snadno dovedu představit i palmární ujednání ve znění:

    „Moje taxa – Metaxa.“

    V daném konkrétním případě mimochodem advokát podal ústavní stížnost bez právního zastoupení a podle vlastního tvrzení onemocněl pět týdnů po jejím podání. Věděl vůbec ke dni 1. července 2015, že podává vadné podání?

    . . .

    V ryze ústavněprávní rovině by stačilo stručně a pregnantně argumentovat dvěma větami z disentu soudce Pavla Rychetského:

    „Celé ustanovení § 30 ZÚS je normou kogentního charakteru, která v odstavci 1 stanoví tuto obligatorní formu pro zastupování, a v následujících odstavcích připouští výjimky, které vyjmenovává taxativně, tj. výčtem úplným, závazným a konečným. Tento výčet se stanovisko, proti němuž tímto uplatňuji disent, rozhodlo rozšířit, avšak bez jakékoli opory v ústavním pořádku.“

    Snesme se nyní několika příklady a otázkami do práva podústavního.

    Vazebně stíhaný advokát, jehož výkon advokacie je z tohoto důvodu pozastaven, není samozřejmě oprávněn v plné moci sepsat a podat ústavní stížnost ve vazební věci obviněnému, s nímž sdílí vazební celu. V jeho vlastní trestní věci však podle mého názoru nyní nic nebrání tomu, aby na pomačkané linkované stránce, vytržené ze sešitu formátu A4, náplní do propisovací tužky poněkud méně čitelným písmem sepsal a následně odeslal vlastní ústavní stížnost. Advokát s pozastaveným výkonem advokacie nesmí poskytovat právní službu klientům, tentýž advokát však zůstává advokátem nejen podle gramatického výkladu. Může například být členem sdružení advokátů, volit a hlasovat na sněmu, musí být – pokud nevykonával advokacii samostatně - pojištěn a nyní si tedy může i podat ústavní stížnost.

    Příklad druhý. Advokát, který praktikuje v nadnárodní advokátní kanceláři, působí právě v pobočce v Macao. Bude mu Ústavní soud doručovat vyjádření k replice poštou nebo do datové schránky, jde-li o věc evidentně nesouvisející s výkonem advokacie, například o ústavní stížnost proti rozsudku odvolacího soudu ve věci péče o nezletilé děti?

    Příklad třetí. Senát Ústavního soudu bude mít pochybnost o podpisu advokáta, proti němuž je vedeno trestní stíhání jako proti uprchlému, pod textem ústavní stížnosti. Může mu předseda senátu uložit, aby ústavní stížnost podepsal formou ověřeného podpisu, jako to učinil v případě speciální plné moci pro advokáta ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 600/04 usnesením ze dne 7. 4. 2005?

    Last but not least. Postačí, přijede-li advokát na jednání Ústavního soudu jako vedlejší účastník v džínách a tričku nebo by si měl obléci talár? Anebo má střídavě talár oblékat a svlékat podle toho, zda bude právě mluvit jako účastník či jako advokát?

    . . .

    Stanovisko dovozuje, „že závěr, podle něhož advokát jako účastník či vedlejší účastník řízení nemusí být v řízení před Ústavním soudem povinně zastoupen advokátem jiným, nepředstavuje ani diskriminační opatření oproti jiným právnickým profesím“, přičemž zároveň argumentuje úpravou v občanském soudním řádu a soudním řádu správním.

    Nepřehlédněme, že profesní zkoušky advokátů, notářů, soudních exekutorů, státních zástupců a soudců se vzájemně při vstupu do jiné profese bez dalšího uznávají.

    Můžeme-li si nyní s advokátem Jiřím Nykodýmem sami za sebe podat ústavní stížnost, proč tak nemohou například učinit naši bývalí kolegové - soudci Ústavního soudu, nynější soudce Nejvyššího správního soudu Miloslav Výborný či soudkyně Krajského soudu v Plzni Vlasta Formánková? Jsme snad v oboru ústavního soudnictví kvalifikovanější?

    Neviděli dosud soudci Ústavního soudu v jeho třetí dekádě podání „lučního advokáta“, píšícího ústavní stížnost poprvé, jež by šlo po formální a obsahové stránce přirovnat k dopisu tetě?

    Jak by postupoval soudce zpravodaj, pokud by navrhovatel – neadvokát sdělil, že „nemůže nalézt advokáta, který by se ujal jeho právní věci, a ani ho nemůže vyhledávat, neboť je ode dne 6. 8. 2015 v pracovní neschopnosti z důvodu infekčního onemocnění doprovázeného vysokými teplotami, což mu brání v obstarání advokátní pomoci“ a dále, že „že po zlepšení svého zdravotního stavu požádá o určení advokáta Českou advokátní komoru“? Postup je vcelku jednoduchý. Stačí prodloužit soudcovskou lhůtu. Na druhé straně stojí otázka, zda advokát, který nemůže pro vlastní věc nalézt advokáta, může vůbec nalézt advokáta pro substituci v klientské věci.

    . . .

    Zeptejme se závěrem trenéra, zda by měnil vítěznou sestavu.

    Kolika advokátním koncipientům již bylo na školeních předestřeno, že advokát musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen jiným advokátem, a to nezřídka s dovětkem, že v tom není žádný problém.

    Připomeňme, že ve stanovisku ze dne 21. května 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st. 1/96 Ústavní soud naopak vyslovil, že „smyslem a účelem ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně právně zastoupen, a to bez diferenciace vzhledem k druhu řízení před Ústavním soudem, jakož i vzhledem k druhu řízení, jež mu předcházelo, a současně i bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků nebo vedlejších účastníků řízení.“

    Soudce Jan Filip uzavřel svoje odlišné stanovisko noblesními slovy, která přesahují rámec diskuse nad tímto stanoviskem:

    „Dospěli-li tehdy naši vážení předchůdci k závěru, že zachování ústavnosti se sice bude jevit toporným, ale pro Ústavní soud jedině možným, museli se přiklonit k nyní odklizenému řešení. Nejen z úcty k nim se proto i po dvaceti letech alespoň takto k jejich postupu hlásím.“

    O stanovisku z r. 1996 hlasovalo v prvé dekádě dvanáct soudců bez odlišného stanoviska, ve druhé dekádě věc nebyla plénu předložena, ve třetí dekádě o letošním stanovisku hlasovalo třináct soudců, tři z nich uplatnili odlišná stanoviska. Celkové skóre je tedy 10:15 v neprospěch měnícího stanoviska.

    Pohrajme si s myšlenkou, že by tento zdánlivě bezvýznamný obrat o 180º měl posloužit s použitím těžko uchopitelného, nicméně stanoviskem formulovaného, argumentu o dynamičnosti judikatury k otevření cesty pro změny další a mnohem zásadnější.

    Nebo snad raději ani ne.

    Timeo Danaos et dona ferentes…


    JUDr. PhDr. Stanislav Balík,
    advokát, bývalý soudce Ústavního soudu




    Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - listopad 2015.

    EPRAVO.CZ Digital - listopad 2015

    Nové číslo EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store, Google Play a Windows Store, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.


     App Store  Google Play  Microsoft - Windows 10


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. PhDr. Stanislav Balík
    27. 11. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • HAVEL & PARTNERS posiluje tým pro oblast bezpečnosti, ochrany a prevence rizika o bezpečnostního ředitele
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Letní povýšení v HAVEL & PARTNERS – na seniornější pozice se posouvá celkem 12 lidí
    • Paulína Stedl novou vedoucí advokátkou Aegis Law
    • LEAGLEONE: Byznysové vztahy v rodině – Jak předejít konfliktům a chránit majetek
    • Vladimír Foldyna povýšen na vedoucího advokáta. Eversheds Sutherland sází na jeho zkušenosti ve sporech
    • Hrdlík vede advokáty KPMG ve střední a východní Evropě. Urychlí digitalizaci služeb pro klienty
    • LL.M. – Ochrana hospodářské soutěže a kontrola veřejné podpory
    • Fráňa a partneři otevřeli novou kancelář v centru Prahy, sídlí v historickém Paláci Generali
    • Letní škola ADR
    • Brněnská pobočka ROWAN LEGAL na novém místě

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Obchodní vedení společnosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    PARTNER

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.