epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • 10 otázek
  • tiskové zprávy
  • vzdělávací akce
  • komerční sdělení
  • ostatní

Poslat článek emailem

*) povinné položky

7. 12. 2020
ID: 112274

Do ASPI jsme zařadili vůbec první komentář zákona o bankovní identitě.

Zdroj: Wolters Kluwer ČR

Co tato novinka přináší do našeho právního řádu i co je obsahem komentáře a jak se s problematikou autoři Markéta Perháčová a Štěpán Veselský vypořádali popisují recenze od Michala Grubera a Filipa Bílka.

Zákon č. 49/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon o bankovní identitě“) přináší do tuzemského veřejného digitálního prostoru revoluční novinku – tzv. bankovní identitu, bankovní ID či BankID. Bankovní identita umožní zejména digitální ověřování identity klientů bank (bankami se pro účely textu tohoto příspěvku rozumí i pobočky zahraničních bank a poskytovatel identifikačních služeb = prospektivní „special purpose vehicle“ zřízený samotnými bankami) pomocí jejich přístupu do internetového bankovnictví. Přístup k službám eGovernmentu a on-line službám soukromého sektoru, tak může nově a zdarma nabýt až cca 5,5 milionu klientů bank.

Naproti tomu dnes disponuje prostředkem pro přístup do eGovernmentu (např. e-občanka) podstatně nižší počet občanů ČR, velmi hrubým odhadem nižší stovky tisíc, přičemž ještě nižší počet (vzhledem např. k nutnosti pořídit si na vlastní náklady k e-občance ještě čtečku karet – pro srovnání – Slovenská veřejná správa distribuuje čtečku karet občanům SR k tamější verzi e-občanky zdarma) tento přístup fakticky využívá.

 

Zákon o bankovní identitě předmětného cíle dosahuje sérií koncepčních změn (rozšíření činností, k jejichž výkonu jsou banky oprávněny a to bez povinnosti bank žádat o rozšíření licence; přístup bank do NIA, tedy národního bodu pro identifikaci a autentizaci; přístup bank do základních registrů; umožnění bankám poskytovat elektronickou identifikaci mimo státní systém e-identifikace; rozšíření možností, jak provést identifikaci klienta na dálku podle AML zákona), jejichž struktury se drželi i autoři komentáře. Těchto koncepčních změn, k nimž byla v rámci legislativního procesu komplexním pozměňovacím návrhem připojena i úprava přístupu do základních registrů pro pojišťovny, je však dosaženo za pomoci změny pouhých 10 paragrafů ve 4 různých zákonech. Je tak zřejmé, že před autory předmětného komentáře byla postavena matérie legislativně technicky poměrně subtilní, avšak v poměru ke svému obsahu a dopadům takřka gargantuovská. Autoři se s ní však dokázali vypořádat pro čtenáře srozumitelně, jasně a v rámci možností zákona a řešené problematiky i čtivě.

Hned v úvodu samotného komentáře autoři vhodně upozorňují (při vědomí složitosti předmětného zákona bych se nebál použít výrazu varují), že stejně jako zákon o bankovní identitě, i jeho komentář je žádoucí číst chronologicky. Autoři prozíravě v největší možné míře přistoupili k tolik potřebnému naředění technicistního jazyka předmětných právních norem a na vhodných místech komentáře používají názorně vysvětlující příklady [např. vysvětlení fungování pravidla 1:1, kdy prostředek elektronické identifikace = bankovní identitu (dále jen „bankovní identita“) budou banky moci používat mimo NIA pro soukromoprávní účely, pouze pokud byl tento vydán již v rámci NIA, dále pak např. rozlišení jednotlivých stupňů důvěryhodnosti bankovní identity, atd.]. Ty dále vnášejí do studia zákona srozumitelnost a tím zvyšují kýžený stupeň poznání, jehož nabytí čtenáři komentáře logicky očekávají. Ke komentářovému výkladu tedy bylo přistoupeno s jasnou strukturou a jednotlivé podoblasti komentované právní normy byly zpracovány a vysvětleny s náležitou a očekávanou odborností a pečlivostí. V dalším textu si proto dovolím zmínit pouze některé konkrétní aspekty.

Z hlediska obsahu předmětu úpravy se komentář věnuje takřka všem stěžejním, i vedlejším problémům a procesům, které s sebou zákon o bankovní identitě přináší. Je přitom logické, že postihnout zcela všechny problematické detaily zákona v možnostech autorů nebylo. Illustrandi causa – v případě problematiky dohledu nad použitím bankovní identity mimo kvalifikovaný systém, kdy Ministerstvo vnitra bude vykonávat dohled nad použitím bankovní identity pouze v rámci kvalifikovaného systému, mohou autoři komentáře jen stěží odpovědět na otázku, jakým způsobem a zda vůbec bude probíhat výkon dohledu při použití bankovní identity mimo kvalifikovaný systém, pokud se k ní omisivně zachoval samotný zákonodárce.

Ve vztahu k problematice ochrany osobních údajů, lze jednoznačně kvitovat, že autoři v části komentáře věnované využití údajů z taxativně vymezených informačních systémů veřejné správy, zaměřili pozornost také na rozbor oprávnění/povinností vyplývajících ze zpracování osobních údajů, tak jak je stanoví GDPR.

Jako doklad toho, že se autoři nebáli postavit i faktickým výkladovým výzvám, jejichž nabízené řešení je jedním z nezpochybnitelných přínosů komentářové literatury obecně, lze uvést následující příklad – v části komentáře věnované rozšíření rozsahu, v jakém mají pojišťovny a Česká kancelář pojistitelů oprávnění využívat údaje ze základních registrů přímým přístupem, totiž autoři správně poukazují na diskrepanci zvolené textace právní normy. V § 129 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, použitém tvaru slova „využívají“ by vztažný rámec legislativních pravidel totiž standardně implikoval povinnost. Důvodová zpráva k zákonu, respektive v tomto případě komplexnímu pozměňovacímu návrhu k problematice daného ustanovení mlčí. Autoři však napravují zde uplatnitelnou, lehce škodolibou legislativní poučku „kde končí důvodová zpráva, začíná problém“ a uvádí na pravou míru, že v korelaci s § 2 písm. d) zákona o základních registrech, půjde tak jako v případě bank, pouze o oprávnění.

Závěrem nelze předmětný komentář k zákonu o bankovní identitě než doporučit a poblahopřát autorům k jeho vydání. Doporučení přitom kromě vysoké odborné úrovně a propracovanosti komentáře zesiluje i poměrně nešťastný stav důvodové zprávy k předmětnému zákonu (zákon o bankovní identitě byl v průběhu legislativního procesu zásadně upraven komplexním pozměňovacím návrhem, tudíž původní důvodová zpráva ve většině oblastí neodpovídá finálnímu stavu přijaté právní normy). V případě zájmu o důkladné pochopení všech konsekvencí spojených s konstruktem bankovní identity, by proto komentář k zákonu ji zavádějícímu neměl být pouze jednou z možností, nýbrž v podstatě povinnou četbou.

Michal Gruber

Ministerstvo financí, oddělení Bankovnictví, Odbor Finanční trhy I
____________________________________________________________________________________

Bankovní identita, projekt bankovní identity. Termín či název, o kterém pravděpodobně v blízké budoucnosti ještě mnoho uslyšíme nebo si přečteme. A v roce 2021 bychom také měli vyzkoušet. Nicméně kde je možné najít právní ukotvení celé bankovní identity? Kde jinde, než v zákoně o bankovní identitě. Zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 26. února 2020 pod číslem 49/2020 Sb.

Přestože zákon o bankovní identitě obsahuje pouze 10 paragrafů, tak komentář k tomuto zákonu od Mgr. Markéty Perháčové a Mgr. Štěpána Veselského je na zmíněný počet paragrafů poměrně rozsáhlý a komplexně pojatý. Důvod je zcela zřejmý. Kromě pečlivosti obou autorů, je jím také provázanost zákona s ostatními právními předpisy, a to zejména se zákonem o elektronické identifikaci, potažmo se zákonem o základních registrech.

Zákon o bankovní identitě novelizuje čtyři zákony, kromě očekávaného zákona o bankách a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon), také zákon o pojišťovnictví a zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář čtenáře uvádí do problematiky poskytování služeb elektronické identifikace (a autentizace) a do poskytování služeb vytvářejících důvěru, přičemž se současně soustřeďuje na výklad jednotlivých ustanovení, která upravují požadavky a podmínky, za kterých mohou banky, pobočky zahraniční bank nebo poskytovatel identifikačních služeb, poskytovat tzv. identifikační služby. Považuji za účelné, že komentář obsahuje také bližší vysvětlení termínu poskytovatel identifikačních služeb, kterýžto představuje nový typ subjektu na poli identifikačních služeb a jež může v budoucnu vzniknout na základě rozhodnutí bank. Komentovaný zákon dále umožňuje existenci několika úrovní bankovní identity, což při letmém přečtení zákona nemusí být na první pohled patrné a je zcela na místě, že komentář obsahuje detailní popis jednotlivých úrovní bankovní identity včetně možného použití každé z úrovní. Patřičný důraz je v komentáři věnován také části zákona o bankovní identitě, která se netýká přímo bankovní identity, ale umožňuje zákonem určeným subjektům (banky, pobočky zahraniční bank, poskytovatelé identifikačních služeb, pojišťovny a České kanceláři pojistitelů) přístup do registru obyvatel a dalších agendových informačních systémů za účelem plnění jejich povinností.

Pokud tedy hledáte informace k právnímu ukotvení bankovní identity, může Vám být komentář užitečným pomocníkem.

Filip Bílek
Ministerstvo vnitra, odbor eGovernmentu

Další informace o komentáři k zákonu o bankovní identitě


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Wolters Kluwer ČR
7. 12. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Je pro s.r.o. závazné právní jednání učiněné jednatelem v rozporu se stanoveným způsobem zastupování s.r.o.?
  • Nezlobte se, ale vzniklou škodu vám neproplatíme, můžete si za to sami. Aneb právní ochrana jako samozřejmost
  • Nadace ČEZ pomáhá osvětlovat nebezpečné přechody pro chodce po celé republice
  • Pětina firem zvažuje zavedení stravenkového paušálu. Jaké jsou jeho výhody?
  • Proč bych si přál, aby byl každý politicky vzdělán aneb Svoboda není šiška salámu
  • Inovativní oblek, který vyperete v pračce
  • Mezinárodní rozhodčí řízení | moot court
  • Česko se připravuje na vlnu firem, které budou muset ukončit svoji činnost. Jak likvidovat společnost s ručením omezeným?
  • Wellness & spa hotel Villa Regenhart
  • Krejčovství, kde se snoubí luxus a inovace
  • Jsme v prostředí hybridní války?

Novinky v eshopu

Online konference

  • 16.04.2021Změny ve společnosti s ručením omezeným po novele ZOK (online - živé vysílání) - 16.4.2021
  • 23.04.2021Compliance (online - živé vysílání) - 23.4.2021
  • 30.04.2021Změny v akciové společnosti po novele ZOK (online - živé vysílání) - 30.4.2021
  • 07.05.2021Vývoj judikatury k náhradě újmy v letech 2020 a 2021 (online - živé vysílání) - 7.5.2021
  • 12.05.2021Problémy a rizika spojená s prací z domova – praktický seminář na home office (online - živé vysílání) - 12.5.2021

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2021)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 2. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 1. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2021)
  • Dohoda o vině a trestu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Digitální právní jednání a písemná forma
  • Náhrada nákladů (soudního řízení) při více nalézacích řízeních v téže věci
  • Správní právo pod mikroskopem - k tématice užití zásady „zákazu reformatio in peius“ u pořádkových deliktů
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Smlouvy a dohody před vznikem pracovněprávního vztahu
  • Duševní vlastnictví, překvapivé rozhodnutí
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů
  • Extrémní rozpor jako dovolací důvod v trestních věcech
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Digitální právní jednání a písemná forma
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Pracovněprávní důsledky odmítnutí zaměstnance podrobit se testu na Covid-19
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Exekuce na obhajné vůči státu
  • Předmět vydržení vlastnického práva
  • Vytýkací dopis aneb nástroj zaměstnavatelů k podávání výpovědí?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nafukovací hala

Pro závěr, zda je nafukovací hala nemovitou věcí ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, je klíčové posoudit, zda ji nelze s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti...

Duševní vlastnictví, překvapivé rozhodnutí

Zápis užitného vzoru a jeho majitele do rejstříku užitných vzorů má konstitutivní soukromoprávní účinky a nejedná se pouze o deklaratorní zápis již dříve existujícího právního...

Zajištění dluhu

Právní mocí rozhodnutí, ve kterém soud rozhodne, že člen (nebo bývalý člen) statutárního orgánu obchodní korporace ručí za splnění určitých povinností obchodní korporace,...

Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

Postup ředitele školy při stanovení rozsahu a obsahu komisionální zkoušky podle § 69 odst. 9 školského zákona a podle § 6 odst. 4 školského zákona není výkonem státní správy ve...

Předávání osob, zatýkací rozkaz (exkluzivně pro předplatitele)

Udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nebezpečí vážné újmy hrozící dané osobě v jejím domovském...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

PARTNER

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů