Nový Občanský zákoník - 39. Nezbytná cesta
Kodex zakotvuje právo vlastníka nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Nezbytnou cestu může též povolit soud, a to v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako tzv. služebnost (ta postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet). Přitom musí být dbáno na to, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Soud ale nepovolí nezbytnou cestu v případě, že: (i) škoda na nemovité věci souseda zřejmě převýší výhodu nezbytné cesty, nebo (ii) ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, si nedostatek přístupu způsobil z hrubé nedbalosti či úmyslně, nebo (iii) se žádá nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Též nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Ustanovení zákona 40/1964 Sb.: tento institut není upraven
Ustanovení zákona 89/2012 Sb.: §§ 1029 a násl.
