Více jak 64 % osob nevěří českým soudům
Taylor Wessing zveřejnil výsledky průzkumu o tom, zda česká veřejnost se nebojí odvetných opatření v případě, že upozorní svého zaměstnavatele na protiprávní jednání v rámci společnosti
Advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika pokračuje ve zveřejňování výsledků internetového průzkumu o povědomí a znalosti whistleblowingu, provedeného společností STEM/MARK v říjnu tohoto roku, do kterého se zapojilo více než 500 respondentů. Cílem druhé části průzkumu bylo dále zjistit, zda respondenti věří soudům v přiznáním ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními, jako je přeložení na jiné pracoviště, znemožnění kariérního růstu, dopad na odměňování atd. Zda si myslí, že pokud by tak učinili, mají se na koho či kam na svém pracovišti obrátit. Bylo i zajímavé se podívat na pohled zaměstnanců, zda by měli být za své oznámení motivováni finančně a zda vůbec mají na svém pracovišti speciální kanál pro podávání oznámení na protiprávní činnost.
Markéta Deimelová, evropská usazená advokátka v Rakousku a partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika, vedoucí projektu pro zavádění systému na ochranu whistleblowerů v souladu s nově přijatou evropskou směrnicí na jejich ochranu do praxe, k tomu uvádí: “Zapískat na píšťalku (z anglického blow the whistle) tak bude nově podporováno v nejvýznamnějších sektorech, které jsou již nyní regulovány EU, jedná se zejména o oblasti veřejných zakázek a soutěží, kde je veřejná podpora a finanční zájmy EU, dále pak se týká ochrany hospodářské soutěže a vnitřního trhu, finančních služeb, bezpečnosti produktů a přepravy, ochrany životního prostředí, potravin, veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů a ochrany osobních údajů, přičemž členským státům je dovoleno tento seznam dále rozšířit. Reportovat bude možné jakékoliv porušení (ať už jednáním, či opomenutím, uskutečněné či chystané) unijních předpisů (či předmět a účel takových aktů). Směrnice respektuje zásady profesní mlčenlivosti. Advokáti, lékaři nebudou oprávněni, v případě, že se dozví nějaké kritické informace bez souhlasu klienta /pacienta, tyto komukoli sdělovat. Obdobné platí pro vyhrazené (zejména vojenské a jiné) informace.”
Na otázku, pokud by se zaměstnanec chtěl s informacemi na pracovišti někomu svěřit, se většina z nich přiznala, že by šla za svým nadřízeným, a to téměř ve 39 %. Dále pak mají lidé důvěru v Policii České republiky, a to v téměř 12 %. Státním úřadům a institucím by to bylo ochotno nahlásit asi 11% dotázaných. Také se velmi často objevuje slovo anonym. V tomto případě se respondenti shodují, že nechtěji ohrozit svou pozici v zaměstnání, ani vlastní rodinu.
Jednou z dalších otázek byl i dotaz, zda by měli být whistlebloweři jakožto zaměstnanci motivováni k oznámení protiprávního jednání finančně. Tedy, že by po pravdivém a usvědčujícím oznámení obdrželi od zaměstnavatele zvláštní finanční odměnu. Určitě ano či spíše ano potvrdilo skoro 37 % dotázaných. Pro spíš ne a nebo určitě ne se vyjádřilo 43 % respondentů. Téměř 21 % nedokáže odměnu vůbec posoudit.
Neméně zajímavé byly i odpovědi na otázku, zda na svém pracovišti mají zaměstnanci speciální vnitřní kanál na podávání oznámení o protiprávní činnosti. Více jak 19 % dotázaných potvrdilo, že na svém pracovišti mají možnost oznámit protiprávní jednání. Jednalo se o identifikování anonymní telefonní linky, nebo zřízení speciální e-mailové schránky či se objevuje na některých pracoviští už i speciální interní směrnice, která stanoví postup, jak s takovýmito informacemi naložit. Více jak 14 % by se obrátilo na svého nadřízeného, kterému plně důvěřují. A překvapením je, že téměř 50 % respondetů potvrdilo, že žádný takovýto speciální kanál u nich na pracovišti neexistuje.
Markéta Deimelová k tomu dodává: “Hlavním pilířem směrnice je ochrana oznamovatelů, ta jim bude poskytnuta pouze v případě, že prokáží, že měli racionální a důvodné přesvědčení o tom, že zveřejněné informace jsou pravdivé. Například v USA platí již zcela zaběhlá praxe, kdy po krátkém interním prošetření a vyhodnocení situace je následně okamžitě povolán tým advokátů, který situaci náležitě vyšetří a vyhodnotí z hlediska dalších rizik a opatření pro společnost. V České republice však v současné době není ještě žádná sjednocující a konkrétní právní úprava ochrany oznamovatelů. V roce 2018 byl sice vypracován návrh zákona o ochraně oznamovatelů (v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky), byl však ale drtivou většinou připomínkovacích míst zcela zásadně zkritizován. V současné době je tak návrh přepracováván Ministerstvem spravedlnosti ČR, proto nemá smysl se jím dopodrobna zabývat, neboť dozná ještě mnoho změn. Především však bude muset reflektovat minimální standard prezentovaný Směrnicí.”
O průzkum:
Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 20 % osob se základním vzděláním, 17 % bylo bez maturity, 40 % bylo s maturitou a 23 % s vysokoškolským vzděláním. Průzkumu se zúčastnilo 49,6 % mužů a 50,4 % žen. Z toho ve věkové škále 15 – 29 let bylo 28 % respondentů, ve věku 30 – 44 let pak 42 % respondentů a ve věku 45 – 59 let 30 % respondentů. Na dotaz, zda mají ve firmě v nějaké nástroje pro zaměstnance a zda se s nimi již setkali, odpovědělo téměř 48 % dotázaných, že ve své firmě žádné speciální kanály pro oznamování protiprávního jednání nemají.
V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kdy nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26,7 %), následoval Jihomoravský kraj s 11,3 % a Moravskoslezský kraj s 10,5 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 7,8 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (2,7 %). Vzorek zahrnoval 510 dotazovaných. Průzkum proběhl v říjnu 2019.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
