1. Co máte na své práci nejraději?
Na práci v akademické sféře mám nejraději práci se studenty. Vždy mě obohatí ten mladistvý entusiasmus či nadšení vidět věci jinak a nově. Mám ráda diskuse se studenty nad praktickými příklady, a to, jak spolu dokážeme vášnivě diskutovat o možných způsobech řešení.

2. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušila?
Ano. Velmi ráda bych zrušila tzv. lex voucher, který považuji za protiústavní, přijatý v rozporu s evropských právem a zcela mimo vysoký standard ochrany spotřebitele, který nám jako občanům EU Evropská unie zaručuje. Je to ostuda ČR.

3. Knížka, kterou jste četla naposled?
Mám velmi ráda detektivky a mezi mé oblíbené autory patří Jo Nesbø, takže o dovolené často zhltám nějakou jeho knihu. Jinak zpravidla čtu diplomové práce, seminárky, návrhy zákonů, nové směrnice a nové komentáře, repliky protistrany apod., takže času na beletrii mi moc nezbývá.

4. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Asi se nedá říct, že bych měla na právnické fakultě nějaký neoblíbený předmět. Práva jsem studovala asi deset let po maturitě jako obor, který mne velmi bavil. Mezi mé oblíbené předměty patřilo občanské právo a správní právo. Správní právo proto, že jsem sedm let před studiem pracovala ve veřejné správě, takže jsem tu teorii mohla konfrontovat se svými zkušenostmi a občanské právo asi proto, že je to grunt celého soukromého práva postavený na ideji svobody, což je pro mne velmi důležitá a zásadní hodnota lidského života – svoboda v odpovědnosti za sebe sama i druhé.

5. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Zastávám názor, že demokratická společnost nemůže rezignovat na ideu prosazení spravedlnosti do mezilidských vztahů, přestože naše poznání spravedlnosti je velmi omezené. Spravedlnosti se primárně dostává bohatým a mocným, kteří mají dostatek prostředků, aby si svá práva chránili. Mne na právničině mimo jiné zajímala ta možnost chránit ty nejzranitelnější členy naší společnosti. Už Ovidius říkal, že zákony jsou proto, aby silnější nemohl všechno a možná právě proto jsem se stala právníkem, aby silnější a mocnější nemohl všechno, aby se i slabý a bezmocný mohl bránit svévoli mocných a bohatých. Často si vzpomenu na tu bezmoc za bolševiků, kdy se člověk nemohl bránit šikaně ze strany komunistů, takže považuji za velkou devizu naší svobody, že máme možnost se bránit zvůli a bezpráví mocných.

6.  Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Můj největší zážitek z praxe byla obhajoba v trestním řízení jednoho nenapravitelného zloděje, který vykrádal byty v Brně, Praze a kdo ví ještě kde. Ne že bych se věnovala trestnímu právu, ale bylo to v počátku mojí koncipientské praxe a já měla závěrečnou řeč, po které mi náš klient srdcervoucně děkoval, že jsem se za něj tak „bila“ (ačkoli byl uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody), nicméně asi nebyl zvyklý, že na ex offo se někdo tak moc snaží. To jeho děkování mě tehdy uvedlo do rozpaků, takže si na to stále velmi živě vzpomínám.

7. Kde se vidíte za 10 let?
Nemám nějakou jasnou vizi, kde bych chtěla za deset let být. V zásadě jsem dosáhla maximum svojí kariéry, protože jsem profesorkou občanského práva, společně s kolegou Mgr. Matouškem máme prosperující advokátní kancelář, byla jsem děkankou… Nicméně vždycky jsem snila o tom, že jednou, až na to konečně budu mít čas, napíšu něco jako Sedláčkovo třídílné Obligační právo. Jenže náš svět je tak uspěchaný a hektický, že se obávám, že na to nikdy nebudu mít čas a hlavně tu možnost striktního soustředění.

8. Čím byste byla, kdybyste nebyla právníkem?
Když bych nebyla právníkem byla bych pravděpodobně sociální pracovnicí, neboť tuto práci jsem vykonávala před zahájením studia na právnické fakultě. I když je tato profese někdy hodně smutná, protože těžko můžete pomoci někomu, kdo o Vaši pomoc nestojí, přesto jsem měla za to, že taková práce má smysl. Stejně jako učit studenty, že právo a spravedlnost nejsou jen vyčpělé a zprofanované pojmy.

9. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Jestli si chcete pouze vydělat na jachtu či dovolenou v exotice, tak na práva nechoďte. Právníků je moc a zlatá devadesátá léta jsou pryč. Pokud ale chcete zasvětit svůj život službě společnosti spočívající v ochraně práva a spravedlnosti, neváhejte a běžte studovat práva. Pokud to jednou budete dělat s láskou a entusiasmem, zjistíte, že je to občas docela pěkný adrenalin lepší než bungee jumping.

10. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
No, kdybych byla rentiérem nebo dcerou Rothschilda, tak bych si pořídila velkou krásnou zahradu a tam bych se sedřela k smrti, protože práci na zahradě mám moc ráda… nebo bych se možná jen tak toulala jako vandrák po horách a užívala si nádhery přírody.