10 otázek pro … Moniku Dubskou
Mgr. Monika Dubská je seniorní advokátkou pražské pobočky Eversheds Sutherland zaměřující se na oblast M&A a korporátního práva. Věnuje se restrukturalizacím skupin společností a přeměnám, zejména fúzím a rozdělení (jak vnitrostátním, tak přeshraničním). Dále se specializuje na obchodní právo, due diligence, share deal transakce a právo obchodních společností. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a také absolvovala studium práva na Università di Roma v Itálii.
Předložený text není právnickým článkem ani odbornou publikací, nýbrž osobním rozhovorem s právničkou, která odpovídá na neformální otázky týkající se jejího profesního i soukromého života. Text nepřináší žádnou práv... více
1. Největší pracovní úspěch?
V zásadě každý úspěšně dotažený projekt mi udělá radost, ale největší význam pro mě mají kauzy, které se klienta dotýkají nejen v byznysové, ale také v osobní a emocionální rovině. Právě v této chvíli řešíme jednu takovou životní situaci klienta a já vím, že moje práce pro něj má skutečný význam. Právě vědomí, že jsem někomu v rozhodující chvíli opravdu pomohla, mi přináší největší pocit pracovního úspěchu.
2. Knížka, kterou jste četla naposled?
Čtu strašně ráda, kdykoliv mám volnou chvíli a velmi mě zajímá 20. století. Z poslední doby bych vyzdvihla knihu Podnikání pod Davidovou hvězdou od Pavla Kosatíka. Detailně rozebírá příběhy židovských rodin, nejúspěšnějších podnikatelů a průmyslníků. Ty díky Prosincové ústavě z roku 1867, která přinesla definitivní zrovnoprávnění židovských obyvatel s ostatními občany habsburské monarchie, začaly významně rozvíjet své podnikání a během pouhých 70 let dosáhly světového významu. Rok 1938 znamenal násilné ukončení všeho jejich dosavadního působení a zánik či rozmetání jejich rodů po celém světě. Také v této souvislosti mě velmi zajímá osoba Edvarda Beneše a jeho postavení v mezinárodní politice od první světové války až do roku 1948, jeho postoj vůči těmto a jiným významným bohatým rodům, jeho „podíl“ na Mnichovu a únorovém převratu, který se četbou různých knih (příkladem Beneš jako Rakušan od Jiřího Gruši nebo Masaryk opět od Pavla Kosatíka) snažím rozklíčovat.
3. Ideální dovolená?
To byla naše svatební cesta – tři týdny jsme cestovali po Španělsku a Portugalsku, kde jsme si vytipovali několik destinací. Na každém místě jsme strávili pár dnů, přemísťovali jsme se vlaky (které tam jsou skvělé) a taxíky po příjemných hotelech a střídali dny intenzivního chození za moderní architekturou ve městech s dny u moře s koupáním a nicneděláním.
4. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Během studií mě (překvapivě) bavilo hlavně trestní právo a nejvíc výběrový seminář ze soudní psychologie, který vedla docentka Ludmila Čírtková. I když byl seminář v pátek v osm hodin ráno, bývalo tam skoro vždy plno. Paní docentka uměla látku vysvětlit velmi poutavě a k tomu uváděla reálné případy z praxe – některé budu mít v paměti asi už do konce života. Ten seminář mě hodně nadchl, ale zároveň mi pomohl uvědomit si, že tohle asi není úplně směr, kterému bych se chtěla nebo byla schopná se profesně věnovat (ve smyslu, že na to nemám dostatečně silný žaludek a nervy). Nakonec jsem se tedy rozhodla pro „praktičtější“ cestu a věnuji se obchodnímu právu. Naopak předmět, který mě vůbec nebavil, bylo správní právo. Byl to jediný předmět, se kterým jsem měla problémy jak u státnic, tak později i u advokátních zkoušek.
5. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Toto rozhodnutí jsem odvodila od mého dřívějšího rozhodnutí věnovat se psychologii, která mě přitahovala. V době mého dospívání žila v mém okolí osoba s psychickými problémy, která měla ke mně důvěru a se kterou jsem se pokoušela problémy řešit. Nicméně po delší době, kdy to nikam nevedlo, jsem si uvědomila, že reálná praxe v tomto oboru musí být extrémně negativní, psychicky náročná až vyčerpávající. A tak jsem si tehdy řekla, že namísto toho budu lidem pomáhat znát a bránit jejich práva. Byla jsem mladá a moje představy byly tedy dost naivní, ale taková byla motivace stát se právníkem.
6. Kdo Vás v životě – tom pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
Napadá mě hlavně osoba v mém soukromém životě, a to je moje tchýně – ano, může to být neobvyklé. Je to osoba nesmírně činorodá, pohodová, laskavá, zábavná a pozitivní, vždy vidí tu sklenici poloplnou – a to mě motivuje přijímat vše, co v životě mám, s vděčností a být optimistkou.
7. Ideální způsob relaxace?
Jsem hodně společenská, ráda a často trávím čas s přáteli a s rodinou. Jinak hlavně četba nebo běh.
8. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Asi bych nepracovala tolik jako teď a chtěla mít více volného času pro sebe a rodinu. Ale chtěla bych se podílet na nějaké dobré charitativní věci nebo pracovat s dětmi, finančně podporovat lidi ve svém okolí, kteří to potřebují, a taky si to užít, cestovat, zvát přátele na večírky apod.
9. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Oblíbená otázka. Mezi silné stránky bych uvedla pracovitost jak v kanceláři, tak doma, zodpovědnost, ochotu, velkou energii až neúnavnost. Mezi slabé malou trpělivost, občas výbušnost.
10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Asi nejvíc, když si vybírám něco na sebe. Když už se nemůžu rozhodnout, ukážu vybrané věci v košíku svému manželovi, kterého móda hodně baví a který je naopak velmi rozhodný, aby mi to „rozsekl“. A ten mi dokáže rychle a efektivně poradit, co vzít a co ne, a je rozhodnuto.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
