10 otázek pro ...Ondřeje Chladu
Mgr. Ondřej Chlada je vedoucí pracovněprávní praxe v pražské kanceláři DLA Piper a člen sdružení CzELA, které spojuje přední české advokáty, kteří dlouhodobě a aktivně působí v oblasti pracovního práva. Ve své více než desetileté praxi se zaměřuje na komplexní pracovněprávní agendu, včetně vedení soudních sporů, a na to navazujících oblastí jako je například řešení imigračních otázek, problematika nelegální práce, diskriminace a agenturní zaměstnávání.
1. Co máte na své práci nejraději?
Zejména to je možnost setkávat se a spolupracovat s řadou skvělých lidí, ať už jde o klienty nebo kolegy. Moje působení ve velké mezinárodní advokátní kanceláři pak tuto možnost otevírá v podstatě po celém světě. Je inspirativní v praxi vidět, jak někdy rozdílně přistupují k právním otázkám v zahraničí.
2. Největší pracovní úspěch?
Asi je to klišé, ale největším pracovním úspěchem je vždy spokojenost klienta a vlastně ani nezáleží na tom, o jaký případ se konkrétně jedná. Úspěchem je, když dobře poradíte zaměstnankyni vracející se z rodičovské dovolené, kterou zaměstnavatel nechce zpět vzít do práce, stejně jako když pracujete na velkých projektech. Podílel jsem se například na velké akvizici v hodnotě 200 miliónů amerických dolarů. Tehdy šlo o poměrně náročný projekt. V Česku bylo sídlo skupiny a hlavní část jejího podnikání, pobočky měla v řadě dalších zemí po celém světě a centrála kupujícího byla v USA. Už jen samotný časový posun mezi jednotlivými dotčenými zeměmi vyžadoval velké pracovní úsilí, navíc se vše odehrávalo těsně před Vánoci. Vše se podařilo ke spokojenosti klienta dotáhnout do zdárného konce a bylo milé, když jsem po Novém roce dostal z Ameriky do kanceláře děkovný balíček s čokoládou.
3. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Moc často ne. Že v oblasti pracovního práva narazíte na nějakou problematiku, která není jasně v praxi vyřešena, že se mění právní úprava nebo i rozhodovací praxe soudů, na to všechno jsem si už zvykl. Stejně tak se nenechám překvapit někdy až neuvěřitelnou „kreativitou“ některých zaměstnavatelů, s jakou k pracovnímu právu přistupují.
4. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Určitě je toho více, ale zásadní roli hráli moji dva kamarádi ze studií. Právě s nimi se totiž můj profesní život nasměroval k advokacii. V duchu zkratek v názvech advokátních kanceláří jsme si začali říkat GTCH a ani postupem času to ani jednoho z nás od advokacie zatím neodradilo.
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Zpětně bych ocenil předměty jako logika a rétorika, které považuji za podstatu právní praxe. Podobně užitečný byl i předmět informační technika, kde se vyučovala zejména práce s právními systémy a pokročilejší práce s textovými editory. Na studiích mě ale nejvíce bavily věci, které se odehrávaly mimo fakultu. A se vší vážností i tuto část „studia“ považuji za velmi důležitou, kdy navázané kontakty a přátelství z této doby přetrvávají často dodnes.
6. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Ať to neváhají zkusit. Na právech je skvělé, že nabízí velmi široké uplatnění a dnes dokonce ani už tolik neplatí, že by to uplatnění bylo omezeno jen ve vztahu k české jurisdikci.
7. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Asi zásadní roli hrála rodina, můj táta i děda byli taky právníci. Po gymnáziu jsem byl nerozhodný, jakou vysokou školu si vybrat, a právě v duchu té rodinné tradice jsem si dal přihlášku i na práva. Přijímačky tehdy proběhly nějak brzy, a jelikož jsem byl přijat, tak jsem se pak již raději soustředil na letní prázdniny než na další přijímačky.
8. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Zákon 255/1921 Sb. z. a n., kterým se zavádí 24hodinové počítání času. Ten se myslím velmi povedl.
9. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Často vzpomínám na různé případy interního vyšetřování, které pro klienty zajišťujeme. V poslední době bylo například velmi zajímavé šetření, kdy jsme zjišťovali, zda u klienta nedochází k obcházení vývozních regulí s ohledem na protiruské sankce. Tam jsme kromě klasických pohovorů a místního šetření nasadili i speciální interní systém umělé inteligence, který nám pomohl filtrovat relevantní komunikaci a dokumenty. Jinak se tato šetření typicky týkají spíše diskriminace, sexuálního obtěžování nebo násilí na pracovišti. Někdy jsou to případy spíše úsměvné, ale bohužel se setkáváme i s vážnými případy.
10. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Pravděpodobně bych si hledal uplatnění v IT, jelikož mě už od dětství zajímaly počítače. S ohledem na dobu, ve které žijeme, jsem přesvědčen, že jde stále o velmi perspektivní obor.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
