Po předložení konečné zprávy o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování odměny a nákladů správce je konkursní soud povinen konečnou zprávu a vyúčtování přezkoumat, projednat a rozhodnout o nich dle § 29 odst. 2 a 3 KV

Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) nebyl tento majetek znám…

Ke vzniku škody u odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání nedochází již tím, že se zhorší zdravotní stav poškozeného zaměstnance (sníží jeho pracovní způsobilost), ale teprve tehdy, jestliže důsledky zhoršení zdravotního stavu, které se projevily u poškozeného, lze vyjádřit v…

Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby - podnikatele (§ 13 odst. 1 obch. zák.), nemá právo jednat jménem této právnické osoby - podnikatele ve sporu, který s ní vede. Jestliže právnická osoba nemá statutární orgán, oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může stanovit opatrovníka pro řízení.

Dne 22.11.2000 vstupuje v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, zákon č. 369/2000 Sb. Rozsahem se jedná o poměrně malou změnu, z hlediska možného problému výkladu o změnu poměrně podstatnou

Neomluvenou absenci, která je závažným porušením pracovní kázně, nelze bez dalšího považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

Ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku stanoví, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě,jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle §…

Neobsahuje-li žaloba žádná tvrzení, z nichž by vyplývala povaha požadovaného úroku z prodlení a způsob určení jeho výše, pak ve věci nemůže být vydán rozsudek pro zmeškání

Ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu umožňuje komukoliv zadržet osobu přistiženou nejen při trestném činu, ale navíc i "bezprostředně poté". Není proto rozhodné, zda ze strany útočníka útok skončil či nikoliv.

Nesprávným postupem v průběhu řízení, v jehož důsledku je účastníku odňata možnost jednat před soudem ve smyslu § 237 odst. 1 písm. f) je i nevyhovění žádosti o odročení ze strany právního zástupce účastníka v případě jeho nemoci a jednání v jeho nepřítomnosti.

Marné uplynutí soudcovské lhůty nezpůsobuje nemožnost vytknuté vady podání odstranit později, dokud soud z jejich neodstranění nevyvodí zákonem předvídané následky

Předmětem osobnostního práva je osobnost člověka, kterou lze posuzovat a zkoumat ze dvou základních hledisek. Jednak z hlediska biologického a jednak z hlediska společenského a tedy i právního

Chce-li se odvolací soud na základě bezprostředně provedeného důkazu odchýlit od skutkového zjištění, které učinil soud prvního stupně, je nutno, aby svědecké důkazy sám opakoval a zjednal si tak rovnocenný podklad pro jejich případné odlišné hodnocení

Není-li přímo v právním předpise obsažen výčet kogentních ustanovení, je třeba na kogentnost či dispozitivnost usuzovat s ohledem na související ustanovení právního předpisu, popř. právního řádu.

Za nezpochybněného skutkového stavu, kdy žalovaný na adrese uvedené ve výpovědi z nájmu obývá pouze jediný byt, a jen ohledně tohoto bytu je v nájemním vztahu k žalobci, záměna pojmu “poschodí” a “podlaží” v textu výpovědi nezpůsobuje neplatnost tohoto právního úkonu

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 tr. zák. nestačí jen porušení ustanovení zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, ale je třeba prokázat, že pachatel podstatně ohrozil obecný zájem tím ...

O změnu rozhodnutí ve smyslu § 238a odst. 1 o.s.ř. jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovené účastníkům rozhodnutími jsou podle závěrů těchto rozhodnutí odlišná

Doručenka je listinou, jež má povahu listiny veřejné a od listin soukromých se liší svou důkazní silou. Nemá-li však doručenka znaky veřejné listiny, soud je pak povinen sám prověřit správnost tvrzení účastníka, zpochybňujícího řádné doručení

Nesplní-li odvolací soud svoji přezkumnou povinnost, vyplývající z ustanovení § 254 odst. 1 tr.ř. v souvislosti s úplností provedeného dokazování ...

Soud je povinen v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. provést i jiné důkazy ke zjištění skutkového stavu, než navrhli účastníci