5. 1. 2007
ID: 45545upozornění pro uživatele
ČEZ motivuje nejštědřeji, i když není jediný
Kromě ČEZ se patrně v zemi nenajde žádná jiná firma, která by k sobě dokázala připoutat tak vlivnou garnituru úředníků a politiků, kteří by jí mohli usnadňovat podnikání. Energetickému gigantu se taková strategie vyplatila, stejně jako lidem, kteří s ní byli svázáni.
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 05.01.2007
Název: ČEZ motivuje nejštědřeji, i když není jediný
Str.: 02
Autor: Vladimír Piskáček
Rubrika: Agenda
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 05.01.2007 04:43:36
Identifikace: HN20070105000006
Text:
Jana Havligerová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/havligerova
Vladimír Piskáček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/piskacek
Praha, 5. 1. 2007
Kromě ČEZ se patrně v zemi nenajde žádná jiná firma, která by k sobě dokázala připoutat tak vlivnou garnituru úředníků a politiků, kteří by jí mohli usnadňovat podnikání. Energetickému gigantu se taková strategie vyplatila, stejně jako lidem, kteří s ní byli svázáni.
"Tučná" léta pro členy dozorčí rady energetické společnosti ČEZ - patřili k nim především státní úředníci z ministerstev, Fondu národního majetku, poslanci a odboráři z ČEZ - se datují od 12. 7. 2001. Od té doby se v dozorčí radě vystřídalo přes třicet osob, a některými z nich byli lidé zvučných jmen.
Například Milada Vlasáková, kdysi pravá ruka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, nebo Zdenka Němcová, která stála v čele Fondu národního majetku. Ale třeba také dva špičkoví manažeři Severočeských dolů. Ti všichni měli možnost nakoupit akcie ČEZ za výhodnou cenu a prodat je v momentě, kdy šla jejich cena nahoru.
Ne všichni, kdo v dozorčí radě ČEZ figurovali, jsou ochotni přihlásit se k možnosti výhodné transakce, jiní zase motivační program nejziskovější firmy v zemi obhajují. Existují i výjimky, které motivační program, respektive možnost nákupu a prodeje akcií, nevyužily.
Obhajoba programu
O motivačních programech ve státních a polostátních firmách - ty totiž neměl jen ČEZ, ale například i Telecom nebo Komerční banka -, se po celá léta vedly vzrušené debaty. Obvykle tehdy, když vyšly najevo sumy, na které si někteří lidé přišli. A patrně i proto, že firmy o nich roky nebyly ochotny informovat.
ČEZ už se musel hájit několikrát. A prakticky vždy má stejné vysvětlení. Motivační programy byly navrženy renomovanými advokátními kancelářemi v souladu se světovými standardy a českým právním řádem. V roce 2001, kdy motivační program vznikl, byly zveřejněny základní informace o jeho fungování včetně toho, že se vztahuje rovněž na členy dozorčí rady. Poskytování kapitálového životního pojištění všem členům dozorčí rady bylo obvyklým postupem u obdobných společností a v ČEZ tento program fungoval od roku 1994.
"Společnost ČEZ má k dispozici posudky renomovaných právních autorit, které jejich soulad s právním řádem potvrzují. Jsme tedy přesvědčeni, že ze strany společnosti nebyla žádná překážka, která by bránila, aby se všichni členové dozorčí rady mohli zúčastnit programu životního pojištění. Stejně tak nic nebránilo podpisu opčních smluv předložených společností ČEZ na základě rozhodnutí valné hromady společnosti," uvedl i včera mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Motivace zabrala
Nicméně problém se znovu objevil poté, co manažeři museli povinně zveřejnit své platy. Vyšlo najevo, kolik někteří státní úředníci z dozorčí rady ČEZ na prodeji vydělali. Novela zákoníku práce jim přitom zakazovala přijímat jakékoliv odměny. Na stamiliony při nákupu a prodeji akcií si však přišli i poslanci. A mnozí z nich také dodnes motivační program obhajují.
Že motivační program firma potřebovala a také zabral, je přesvědčen poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Podle něj program vznikl v době, kdy byla budoucnost firmy velmi nejistá. Jednou vláda řekla, že se ČEZ rozdělí a prodá, pak zase, že se vytvoří SuperČEZ. A v takové situaci rozhodně bylo potřeba vedení společnosti motivovat.
Vojíř byl členem dozorčí rady ČEZ od července 2000 do února 2003, možnost nákupu kmenových akcií využil. Nyní figuruje na seznamu obviněných.
Na něm je podle některých také Vlasáková. Ta nejdříve řídila privatizaci ČEZ, a když ji vláda zrušila, prosadila spojení ČEZ s šesti distributory elektřiny. A právě Vlasáková patří i k rekordmanům, kteří zasedali ve více firmách. Působila ve statutárních orgánech v devíti velkých státních firmách, většina z nich je nyní v soukromých rukou. Byla například předsedkyní dozorčí rady Unipetrolu či Benziny.
Vlasáková však není sama. Například Zdeněk Hrubý, který dnes připravuje české předsednictví EU, působil jak v ČEZ, tak Českém Telecomu, Sokolovské uhelné či ČSA. A například Český Telecom patřil k těm polostátním firmám, jež nejrůznější druhy výhod pro členy vedení rovněž nabízely. Podobné turné po dozorčích radách nejrůznějších firem absolvovala také Němcová. Kromě ČEZ či Unipetrolu byla také například v Pražské energetice, Škodě Praha nebo České pojišťovně.
<<<Konec>>>
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Datum: 05.01.2007
Název: ČEZ motivuje nejštědřeji, i když není jediný
Str.: 02
Autor: Vladimír Piskáček
Rubrika: Agenda
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 05.01.2007 04:43:36
Identifikace: HN20070105000006
Text:
Jana Havligerová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/havligerova
Vladimír Piskáček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/piskacek
Praha, 5. 1. 2007
Kromě ČEZ se patrně v zemi nenajde žádná jiná firma, která by k sobě dokázala připoutat tak vlivnou garnituru úředníků a politiků, kteří by jí mohli usnadňovat podnikání. Energetickému gigantu se taková strategie vyplatila, stejně jako lidem, kteří s ní byli svázáni.
"Tučná" léta pro členy dozorčí rady energetické společnosti ČEZ - patřili k nim především státní úředníci z ministerstev, Fondu národního majetku, poslanci a odboráři z ČEZ - se datují od 12. 7. 2001. Od té doby se v dozorčí radě vystřídalo přes třicet osob, a některými z nich byli lidé zvučných jmen.
Například Milada Vlasáková, kdysi pravá ruka ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, nebo Zdenka Němcová, která stála v čele Fondu národního majetku. Ale třeba také dva špičkoví manažeři Severočeských dolů. Ti všichni měli možnost nakoupit akcie ČEZ za výhodnou cenu a prodat je v momentě, kdy šla jejich cena nahoru.
Ne všichni, kdo v dozorčí radě ČEZ figurovali, jsou ochotni přihlásit se k možnosti výhodné transakce, jiní zase motivační program nejziskovější firmy v zemi obhajují. Existují i výjimky, které motivační program, respektive možnost nákupu a prodeje akcií, nevyužily.
Obhajoba programu
O motivačních programech ve státních a polostátních firmách - ty totiž neměl jen ČEZ, ale například i Telecom nebo Komerční banka -, se po celá léta vedly vzrušené debaty. Obvykle tehdy, když vyšly najevo sumy, na které si někteří lidé přišli. A patrně i proto, že firmy o nich roky nebyly ochotny informovat.
ČEZ už se musel hájit několikrát. A prakticky vždy má stejné vysvětlení. Motivační programy byly navrženy renomovanými advokátními kancelářemi v souladu se světovými standardy a českým právním řádem. V roce 2001, kdy motivační program vznikl, byly zveřejněny základní informace o jeho fungování včetně toho, že se vztahuje rovněž na členy dozorčí rady. Poskytování kapitálového životního pojištění všem členům dozorčí rady bylo obvyklým postupem u obdobných společností a v ČEZ tento program fungoval od roku 1994.
"Společnost ČEZ má k dispozici posudky renomovaných právních autorit, které jejich soulad s právním řádem potvrzují. Jsme tedy přesvědčeni, že ze strany společnosti nebyla žádná překážka, která by bránila, aby se všichni členové dozorčí rady mohli zúčastnit programu životního pojištění. Stejně tak nic nebránilo podpisu opčních smluv předložených společností ČEZ na základě rozhodnutí valné hromady společnosti," uvedl i včera mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Motivace zabrala
Nicméně problém se znovu objevil poté, co manažeři museli povinně zveřejnit své platy. Vyšlo najevo, kolik někteří státní úředníci z dozorčí rady ČEZ na prodeji vydělali. Novela zákoníku práce jim přitom zakazovala přijímat jakékoliv odměny. Na stamiliony při nákupu a prodeji akcií si však přišli i poslanci. A mnozí z nich také dodnes motivační program obhajují.
Že motivační program firma potřebovala a také zabral, je přesvědčen poslanec za ODS Oldřich Vojíř. Podle něj program vznikl v době, kdy byla budoucnost firmy velmi nejistá. Jednou vláda řekla, že se ČEZ rozdělí a prodá, pak zase, že se vytvoří SuperČEZ. A v takové situaci rozhodně bylo potřeba vedení společnosti motivovat.
Vojíř byl členem dozorčí rady ČEZ od července 2000 do února 2003, možnost nákupu kmenových akcií využil. Nyní figuruje na seznamu obviněných.
Na něm je podle některých také Vlasáková. Ta nejdříve řídila privatizaci ČEZ, a když ji vláda zrušila, prosadila spojení ČEZ s šesti distributory elektřiny. A právě Vlasáková patří i k rekordmanům, kteří zasedali ve více firmách. Působila ve statutárních orgánech v devíti velkých státních firmách, většina z nich je nyní v soukromých rukou. Byla například předsedkyní dozorčí rady Unipetrolu či Benziny.
Vlasáková však není sama. Například Zdeněk Hrubý, který dnes připravuje české předsednictví EU, působil jak v ČEZ, tak Českém Telecomu, Sokolovské uhelné či ČSA. A například Český Telecom patřil k těm polostátním firmám, jež nejrůznější druhy výhod pro členy vedení rovněž nabízely. Podobné turné po dozorčích radách nejrůznějších firem absolvovala také Němcová. Kromě ČEZ či Unipetrolu byla také například v Pražské energetice, Škodě Praha nebo České pojišťovně.
<<<Konec>>>
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
