epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 3. 2013
    ID: 89535upozornění pro uživatele

    Datové schránky: Je při podání prostřednictvím datové schránky nutný zaručený elektronický podpis? Kdy je datová zpráva doručena?

    Informační systém datových schránek byl v České republice zaveden 1. 7. 2009 s cílem urychlit a usnadnit komunikaci zejména mezi orgány veřejné moci a právnickými či fyzickými osobami navzájem. Avšak i po více než 3 letech se lze stále setkat s nepochopením tohoto institutu. Podání učiněné prostřednictvím datové schránky není třeba při komunikaci s orgány veřejné moci elektronicky podepisovat, nejedná-li se o podání činěné více osobami. V praxi však mnohé orgány veřejné moci elektronický podpis vyžadují. Připojení elektronického podpisu k datové zprávě je doporučováno také Českou advokátní komorou.

     
     Dvořák Hager & Partners
     
    Problematický je též okamžik doručení datové zprávy orgánu veřejné moci. Podle aktuálního vývoje judikatury je datová zpráva doručena orgánu veřejné moci okamžikem dodání do datové schránky. Není tedy potřeba čekat na přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Pokud však s orgánem veřejné moci komunikuji v rámci soukromoprávní sféry (tj. když orgán veřejné moci vystupuje jako subjekt soukromého práva), je datová zpráva orgánu veřejné moci doručena v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba.

    Právní úprava

    Informační systém datových schránek upravuje zákon 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZEÚ“). Datová schránka je podle § 2 odst. 1 ZEÚ definována jako elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a od 1. 1. 2010 též k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.

    K největším výhodám používání datových schránek při komunikaci s orgány veřejné moci patří značná úspora času a nákladů, neboť zřízení datových schránek a odesílání datových zpráv není nijak zpoplatněno.[1]

    Podání činěná elektronicky

    Elektronicky činěná podání nejsou v českém právním řádu žádnou novinkou, učinit podání elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě (například emailem) lze dle zákona 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) již od 1. 1. 2001. Takto učiněné podání je však dle § 42 odst. 3 OSŘ třeba písemně doplnit do 3 dnů. Písemné doplnění není třeba, pokud bylo podání opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“).

    Podpis podání činěných prostřednictvím datových schránek

    Datové schránky měly právě v tomto směru představovat značné usnadnění komunikace ve vztahu k orgánům veřejné moci. V § 18 odst. 2 ZEÚ je totiž uvedeno, že úkon učiněný oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více osob. Toto ustanovení tedy zakládá dvojí právní fikci, a to fikci písemnosti a fikci podpisu dokumentu podaného orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Také důvodová zpráva[2] k ZEÚ uvádí, že „Ke zprávám nebude nutné připojit zaručený elektronický podpis (přihlášení do informačního systému datových schránek jej v případě provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci nahrazuje, ale pokud se na jeden dokument musí podle daného právního předpisu podepsat více osob, je naopak nutné datovou zprávu elektronicky podepsat, takže v informačním systému bude elektronický podpis podporován).“

    V rozporu s výše uvedeným je však aktuální praxe některých úřadů a soudů. Například na internetových stránkách Městského soudu v Praze[3] je uvedeno, že „Dle § 42 o.s.ř. je potřeba některá podání, u nichž to zákon vyžaduje (např.  žaloby, odvolání, návrhy apod.) připojená v datové zprávě opatřit zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.“ Takový požadavek však neodpovídá ani textu zákona ani judikatuře.

    Příčinou výše uvedené chybné praxe orgánů veřejné moci může být také nedostatečná reakce zákonodárce na změny v souvislosti se zavedením datových schránek v procesních právních předpisech. Výše uvedené ustanovení § 42 OSŘ totiž existenci datových schránek vůbec nereflektuje, existence datových schránek není dále zohledněna v zákoně 500/2004 Sb., správním řádu, nebo v zákoně č. 150/2002, soudním řádu správním. Jinak je tomu však například v případě zákona 280/2009 Sb., daňového řádu, který v § 71 stanoví, že podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. Ve vztahu k procesním předpisům, které existenci datových schránek doposud nereflektují, představuje ZEÚ zvláštní právní předpis. Proto je třeba aplikovat interpretační pravidlo lex specialis derogat legi generali a připojení zaručeného elektronického podpisu k datové zprávě nepožadovat.

    Toto stanovisko potvrzuje aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 8 As 89/2011 ze dne 17. 2. 2012. Nejvyšší správní soud se v tomto případě zabýval kasační stížností, v níž stěžovatel napadl postup Městského soudu v Praze. Ten totiž odmítl žalobu podanou stěžovatelem prostřednictvím datové schránky s tím, že stěžovatel nepodepsal podání elektronickým podpisem, ani je dodatečně nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu. Nejvyšší správní soud se k danému problému vyjádřil tak, že jestliže bylo podání vůči orgánu veřejné moci učiněno prostřednictvím datové schránky osobou oprávněnou nebo k tomuto úkonu pověřenou, není nutné, aby bylo podání podepsáno zaručeným elektronickým podpisem.

    Nelze přehlédnout, že navzdory výše uvedenému závěru Nejvyššího správního soudu se v praxi stále setkáváme s požadavkem na připojení zaručeného elektronického podpisu. Proto Česká advokátní komora nadále doporučuje: „ZEÚ sice neukládá odesílateli povinnost opatřovat písemnosti zasílané datovou schránkou zaručeným elektronickým podpisem, pro účely předejití výkladovým problémům ohledně náležitostí elektronického podání však doporučujeme opatřovat veškeré dokumenty obsahující vlastní podání zaručeným elektronickým podpisem rovněž tehdy, pokud je advokát hodlá zaslat prostřednictvím datové schránky.“[4]

    Rozdíl v okamžiku doručení v soukromoprávní a veřejnoprávní sféře

    Dle § 17 ZEÚ jsou dokumenty orgánů veřejné moci doručeny okamžikem přihlášení oprávněné osoby do datové schránky. Okamžik doručení podání vůči orgánu veřejné moci ZEÚ však výslovně neupravuje. Nejvyšší správní soud dospěl ve svém rozsudku 9 Afs 28/2010 ze dne 15. 7. 2010 k názoru, že „Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci… Nejvyšší správní soud považuje při absenci explicitní zákonné úpravy takový výklad za jediný možný především z důvodu, že není přijatelné, aby orgán veřejné moci vlastním postupem (zejména svým pasivním přístupem či nečinností - nepřihlášením oprávněné osoby do datové schránky) určil okamžik, kdy mu bude podání účastníka řízení předáno, tedy kdy z procesněprávního hlediska vyvolá účastníkem zamýšlené důsledky.“[5]

    V této souvislosti je však třeba upozornit na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) R146/2012/VZ-16687/2012/310/PMo ze dne 5. 9. 2012, ve kterém ÚOHS vyjádřil názor, že výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se doby doručení podání orgánu veřejné moci se aplikuje pouze na případy, kdy orgán veřejné moci vykonává veřejnoprávní činnost (například ve správním řízení) a nikoliv činnost soukromoprávní (například jako zadavatel veřejné zakázky).

    Rozhodnutí ÚOHS vychází z Metodiky k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení z ledna 2012 zpracované Ministerstvem pro místní rozvoj. V této metodice je s odkazem na § 18a ZEÚ výslovně stanoveno, že úkon provedený dodavatelem zadavateli – orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k této písemnosti.

    Je tedy nutné si být vědom toho, že v soukromoprávní komunikaci s orgány veřejné moci tak vzniká riziko zmeškání lhůt – například pro podání námitek v zadávacím řízení či jiných prekluzivních lhůt.

    S ohledem na výše uvedené je tedy třeba zohlednit, že při komunikaci mezi osobami v soukromoprávní sféře je dokument poslaný prostřednictvím datové schránky doručen teprve v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba. Avšak v případě podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci vykonávajícímu veřejnoprávní činnost je doručeno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu.

    Závěrem

    S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že podání činěná prostřednictvím datové schránky vůči orgánům veřejné moci oprávněnou osobou nebo osobou k tomu pověřenou není třeba opatřovat zaručeným elektronickým podpisem. Datová zpráva je totiž sama o osobě dostatečným identifikátorem svého odesílatele a požadavek připojení zaručeného elektronického podpisu v takovém případě je tak nejen zbytečný, ale je též v rozporu se zákonem. Zaručený elektronický podpis je však třeba připojit k dokumentům, které musí být opatřeny podpisy více osob.

    Při posuzování okamžiku doručení podání orgánu veřejné moci je s ohledem na výše uvedené třeba rozlišovat, zda orgán veřejné moci vykonává v daném případě činnost soukromoprávní nebo veřejnoprávní.


    Mgr. Zuzana Stuchlíková

    Mgr. Zuzana Stuchlíková

    Mgr. Kateřina Dvořáková

    Mgr. Kateřina Dvořáková


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 12
    186 00 Praha 8

    Tel.: +420 255 706 500
    Fax:  +420 255 706 550
    e-mail: praha@dhplegal.com



    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Doručování datových zpráv mezi fyzickými, podnikajícími fyzickými a právnickými osobami navzájem je naopak dle § 18a odst. 3 ZEÚ zpoplatněno.
    [2] Důvodová zpráva k zákonu 300/2008 Sb. dostupná >>> zde.
    [3] Viz - k dispozici >>> zde.
    [4] Viz - k dispozici >>> zde.
    [5] K tomuto názoru se Nejvyšší správní soud výslovně přihlásil i ve výše uvedeném rozsudku sp. zn. 8 As 89/2011 ze dne 17. 2. 2012.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Zuzana Stuchlíková, Mgr. Kateřina Dvořáková ( Dvořák Hager & Partners )
    6. 3. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.