Dodržovat zákon o čistotě ovzduší bude podle starostů obtížné

Zavedení nového zákona o čistotě
ovzduší do praxe bude podle mnohých starostů velmi složité.
Zatímco někteří se obávají obtížného prokazování prohřešků, jiní
se domnívají, že dobré sousedské vztahy lidem nepřinese žádná
legislativní úprava. Zákon, který by měl tvrdším způsobem
postihovat neekologické spalování odpadů, schválila ve čtvrtek
Poslanecká sněmovna, nyní předloha čeká na podpis prezidenta.
Řada starostů také poukazuje na to, že potíže podobného druhu
lze schůdně řešit s pomocí současné legislativy.
"Řešíme to po svém, ten zákon nepotřebujeme," řekl ČTK
starosta Teplic Jaroslav Kubera. Totéž potvrzuje i jeho kolegyně
ze Sušice na Klatovsku Jiřina Rippelová a místostarosta Kuřimi
Jindřich Král. "Znečišťování ovzduší jsme v našem městě dosud
řešili vyhláškou a na tom není co měnit," uvedl.
Praha už měla vyhlášku, která regulovala spalování
biologického odpadu, a to od roku 1989, řekl ČTK Josef Janota z
magistrátního odboru pro životní prostředí. Před přibližně třemi
lety byla ale zrušena, protože se zjistilo, že nemá oporu v
zákoně. Jestliže nový zákon umožňuje obcím vyhlášku vydat, je
pravděpodobné, že to hlavní město využije, dodal.
Podle starostů mnoha obcí by však porušení nového zákona bylo
jen obtížně prokazatelné. "Ti, kteří chtějí něco spálit, to
udělají po večerech, kdy stupeň znečištění nikdo nezměří," soudí
Miroslav Beránek z Čepí na Pardubicku.
"Pokud neexistuje přístroj, který by v danou chvíli
jednoznačně stanovil zatížení ovzduší, není se o čem bavit," míní
starosta Benátek nad Jizerou Jaroslav Král. "Dokážu si jen těžko
představit, že bychom prosadili za tyto prohřešky tisícové pokuty
a ještě je z provinilců dostali," připojuje se k obavám svého
kolegy Lubomír Žmolík z Lipové Lázní na Jesenicku. Poslanci podle
něj nechali nepopulární věci na starostech, namísto toho, aby je
řešili například kraje či pověřené obce.
Obec Vážany nad Litavou na Vyškovsku žádné velké pokuty za
znečišťování ovzduší udělovat nebude. "To věc příliš nevyřeší,
všechno je prostě v lidech," poznamenal starosta Jaroslav Řezáč.
Totéž se domnívá i jeho teplický kolega Kubera. Přijetí zákona
podle něj povede jen k tomu, že na sebe budou sousedi žalovat a
řešit si tím jiné problémy.
Významná část starostů poukazuje také na to, že lidé z
okrajových částí menších měst žijící v rodinných domcích nemají
často jinou možnost, jak se nahromaděného odpadu zbavit. "U nás
třeba nemáme žádný sběrný dvůr, ani neorganizujeme svozy," řekla
ČTK Hana Nedvědová z Hronova na Náchodsku. Podle Kubery by
platnost nového zákona navíc zkomplikovala řadu běžných věcí.
Bylo by například složité vyřešit spalování listí ze stromů
napadených klíněnkou, uvedl. "Předpis přímo říká, že se listí z
těchto stromů musí pálit," dodal.
Někteří zastupitelé také soudí, že zákon nemá příliš velké
opodstatnění, protože lidé se již sami pozvolna učí ekologickému
chování. Podle místostarosty Slušovic Františka Pavelky si
ekologické návyky osvojují zejména firmy. S tím souhlasí i
zástupkyně starosty Radomyšle na Strakonicku Anna Pichlíková,
která dosud nezaznamenala jediný sousedský spor vyvolaný pálením
listí nebo dříví.
Kontroverzní zákon zatím vyvolal nejednoznačné ohlasy u
odborníků. Zatímco podle sociologa Ivana Gabala může pomoci
prosadit na komunální úrovni dosud chybějící vědomí globálních
souvislostí, psycholog Stanislav Štech ho považuje za zcela
nesmyslný.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz